Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Monopol je definován poměrně jasně: Trh, na němž je mnoho zákazníků, ale jen jeden prodejce. Monopolní stav je samozřejmě stavem dobrým pro firmu, ale špatným pro zákazníka a samozřejmě trh jako takový.
Dojde k jakémusi pokřivení celého tržního systému, který začne stagnovat, zahnívat a přestane se vyvíjet. V tomhle ohledu můžeme mluvit o jakési evoluci. Konkurence nutí firmy vyvíjet, zlepšovat a připravovat pro zákazníky nové a lepší služby. Monopol nemusí. Klidně si sedí, nic nedělá a přesto se mu peníze do kapes jen hrnou.
Jednou jsem se o tomhle problému bavil se svou maminkou a probírali jsme důsledky krachu monopolu a maminka na to řekla: "To je přece nesmysl, monopol přece nemůže zkrachovat, od toho je to monopol." Pravda může být trochu jiná, podívejme se na příklad monopolu z běžného života.
Český Telecom byl a je stále monopolním podnikem, který drží v moci všechny pevné telefonní linky. Zdálo by se, že jej nic neohrozí a přece - za poslední dva roky ztratil skoro půl milionu zákazníků a přišel téměř o polovinu zisků. Většina uživatelů využívá jeho služeb jen pro připojení k Internetu, ale tady to taky dlouho nevydrží. Za poslední rok se nebývale rozrostla nabídka připojení k Internetu. Můžete použít Wi-Fi, CDMA, GPRS, kabelovou televizi a další způsoby. Telecom tedy zůstává monopolem v oblasti pevných telefonních linek, ale zájem zákazníků se přesunul jinam. De facto mu tak i v jeho monopolním postavení vznikla konkurence, která jej může existenciálně ohrozit.
Skutečný monopol sice nemůže doopravdy padnout, ale lidi může přestat zajímat zboží, které prodává. Dokážete-li nabídnout něco zajímavějšího, lepšího, levnějšího, může se to podařit.
Problémem monopolů je tedy především zastavení vývoje - evoluce. Ovšem přestože monopol vydělává, konkurence nespí. Třeba malá, třeba nepatrná, ale nespí.
A teď se asi ptáte: Co to má kurnik společného s Linuxem?
No... Linus ani Stallman také neměli v úmyslu ohrozit monopol Microsoftu. Původně byl GNU/Linux určen k útoku proti komerčním unixům. Ale jak šel čas, všimli si ho i jiní a udělali z něj svou modlu. Vlastně to ale taky chtělo nějakou tu evoluci.
Díky své otevřenosti se totiž Linux hodí skoro na všechno. Poslední dobou jej můžeme vidět v autech, mobilech, hodinkách a v dalších vymoženostech moderní techniky. Z běžného systému unixového typu se časem stal desktopový nástroj, jak se patří. Ale to samo o sobě ještě neznamená úspěch.
Mnoho vývojářů jiných systémů mělo velké ambice, ale právě dnešní distribuce mají potenciál nutný k ohrožení monopolní pozice Microsoftu. I Microsoft si nebezpečí uvědomuje. Proč by jinak investoval peníze do tak rozsáhlých kampaní porovnávajících obě platformy (z pochopitelných důvodů vždy znamenající vítězství stejné strany)?
Dostali jsme se do bodu, kdy se dokáže GNU/Linux prosadit téměř při jakémkoliv typu nasazení. Dokonce i běžná periodika jej začala brát vážně a slyšel o něm už téměř každý. Ale bylo k tomu potřeba deset let. Deset let, než jsme si uvědomili, že svobodný software může ohrozit pozici komerční firmy. Nedá se koupit, zažalovat, finančně potopit. Průšvih.
Nejde vlastně o zničení konkurence, to nikdo nepotřebuje. "A, komu tím prospějete, co?!?!", zní známá věta z Pelíšků. My nejsme firma bojující o zisk, takže je nám vlastně jedno, co se děje kolem. Ale samotný fakt, že se rodí konkurence, může dosavadní monopol donutit něco dělat, začít se vyvíjet a zlepšovat. A i to je přece dobře.
Na vývojovém žebříčku se objevil další druh, který si z těch pod ním udělá jen kus potravinového řetězce. Potenciál k tomu má. Rodiče prvotřídní, podmínky dobré a učitelé nejlepší. Zatím ještě chodí do školy, ale potom...
Napadla mě hezká pasáž z mé oblíbené knihy o tom, jak orlové chytají želvy, vynášejí je do vzduchu a pak je pouštějí na kameny, aby jim tak rozbili krunýř:
A téměř pokaždé se želva zřítí a najde na zemi smrt. Každý ví, proč to želvy dělají. Přitažlivost je zvyk, kterého se těžko zbavujete. Nikdo neví, proč to dělají orlové. Želva je skvělé jídlo, ale když vezmeme v potaz námahu nutnou k jeho získání, je jednodušší jíst prakticky cokoliv jiného. Orlové prostě nacházejí potěšení v trápení želv.
Faktem je, že je tady jedna věc, kterou si orlové neuvědomují. Podílejí se na poměrně drsném systému přirozeného výběru.
Přijde den, kdy se želvy naučí létat.
-- Terry Pratchett: Malí bohové
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Trochu v tom vidím spojitost s tím nesmyslem co jsem včera nablogoval. Nakonec se stejně najde někdo, kdo vás nenechá přešlapovat na místě a zadupe vás do hlíny.
"...Velcí firemní zákazníci získali přístup ke zdrojovým kódům..." Je to určitě krok správným směrem, ale spíše symbolický. Nač jsou naší vládě zdrojáky, když by stejně potřebovala několik stovek expertů, co je budou nonstop analizovat, aby pochopili jejich bezpečnost, nebo rizika.
Včera se tohle rozebíralo na Živě.
Jasne, nase vlada asi ne. Ale treba nemecka urcite ano. Jednou veci jsou predane zdrojaky, druhou stranou micne ale stejne jsou zdrojaky, ze kterych se kompiluji binarky. A to je o duvere k dodavateli. Totez plati u vsech linuxovych distribuci krome Gentoo a spol.
No ja neviem ... sam Bill nedavno utrusil:
With the computing experience you don't achieve full potential if you're having to worry about something like security.
Přijde den, kdy se Linuxy naučí klikat.Řekl bych, že v Linuxu už lze konfigurovat klikáním téměř cokoliv. Ale jestli přijde den, kdy by už šlo _pouze_ klikat, tak bych sbalil kufry.
Řekl bych, že v Linuxu už lze konfigurovat klikáním téměř cokoliv.Ano, když si předtím správně nakonfiguruji a zkopmpiluji a znovu nakonfiguruji ono klikátko.
Nevíte někdo, jestli to Pratchett popletl, nebo je to záměr? Že by chyba nastala při překladu se mi nezdá, J. Kantůrek je natolik dobrý překladatel, že tohle by se mu asi nestalo...
)
(a treba i dalsi, napr. http://www.libinst.cz/knihy.php )
Proste monopol je definovany svou pozici (silou) na trhu, nikoliv svou jedinecnosti.U monopolu jde o počet firem na trhu, ne o jejich sílu. O antimonopolní zákony bych se rozhodně neopíral, definice v zákonech bývají často na hony vzdálené realitě a zejména antimonopolní zákony jsou pěkné zvěrstvo. Problémem je také vůbec vymezení trhu, na kterém by měl monopol být, které je vždy nejasné a předmětem diskusí. Například vytyčíme-li trh s Windows, tak tam má Microsoft dozajista monopol, na trhu s operačními systémy ho IMHO už nemá. Suma sumárum, domnívám se, že není žádný důvod nějak zasahovat do struktur trhu (včetně odstraňování jiných než administrativních monopolů), neboť tato změna v konečném součtu spotřebitelům neprospěje. Což ovšem nic nemění na tom, že Microsoft a jeho produkty nenávidím a vyhýbám se jim obloukem
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
4.2.2005 09:57
6.2.2005 03:18