V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
/boot vůbec samostatně, což je celkem k ničemu, pokud je jinak struktura adresářů rozházená po více discích, tj. např. /, /usr, /var, /tmp, /home, ..., pak je dobré dát na něj třeba ext2, je tak malý, že třeba mkreiserfs by to nevzal. Pro ostatní oddíly bych dal reiserfs 3, pokud nejsou potřeba kvóty. (Pokud ano, je jejich kontrola otravná, ale třeba u serveru to tak moc nevadí, protože se to dělá často jen běhěm instalace testování nastavení, za běžného provozu jen vyjímečně.) XFS také ujde, ale třeba zrovna mně na jednom serveru padal. (To je smůla.) Ext3 bych zavrhl úplně, kontrola i jen 1,4 GB oddílu trvá docela dlouho (aspoň na P-II 400 MHz), větší jsem zkoušel jen 90 GB a to je k nevydržení. Rychlost načítání adresářů a mazání velkých skupin souborů trvá na ext3 odporně dlouho, XFS a reiserfs 3 si vedou podstatně lépe. Jinak se těším, až reiser4 bude umět všechno, co potřebuju - kvóty a ACL.
reiserfs - připojuje se ale poměrně dlouho ve srovnání s ext3 i XFS, bez ohledu na ty kvóty. Vyzkoušejte a uvidíte.
P.S: Ext2/3 jako jediný souborový systém pro Linux (pokud vím) umožňuje vcelku pohodlně obnovit smazané soubory. (Aspoň něco je na něm dobrého.)
/boot a v GRUBu si vyberu, kterej oddíl je root
Pokud má být /boot vůbec samostatně, což je celkem k ničemu, ...
Prečo k ničomu? Trebárs môže byť namountovaný read-only, v takom prípade sa môže vykašlať na všetky žurnálovacie FS a použiť niečo jednoduché a extrémne odskúšané, trebárs ext2, alebo trebárs extrémne jednoduché ako minix fs (či ako sa volá ten historický FS z obmedzením veľkosti partície 64MB).
Rada autorovi otázky: výber FS je rovnako citlivá otázka (t.j. vhodná na flame), ako výber distribúcie, textového editora, skriptovacieho jazyka a pod. Ak v inštalačnej príručke Tvojej distribúcie je nejaké odporúčanie, drž sa ho a ver, že autori distribúcie starostlivo zvážili aspekty a prieskum, ktorý práve robíš, urobili za Teba. Samozrejme, ak sa na základe vlastného prieskumu rozhodneš na základe rozmuných argumentov inak, nedá sa proti tomu nič namietať. Len je to časovo náročné.
Každopádně bych doporučoval oddělit /home od všeho ostatního - rozhodně je to užitečnější, než si oddělit /boot.
Používání Reiser 4 u mně naopak skončilo ztrátou dat. Na /boot je ideální ext2.
Vřele doporučuji tenhle zajímavý článek s podivnou adresou. Jsou tam benchmarky včetně grafů a člověk si může udělat přesný úsudek o tom, které vlastnosti využije a které ne.
Nebo stačí zadat do Googlu něco jako filesystems Linux XFS ext2 ext3 reiserfs JFS benchmark a hned máš k dispozici spoustu nezávislých testů a údajů.
Na mém stroji používám reiserfs, a to i pro bootovací partition. Drivery pro ostatní systémy totiž pak vůbec nemusím zakompilovávat do kernelu. Pak je ale důležité, aby např. rescue CD, které používáš, reiserfs také podporovalo... Pokud jde o 100% kompatibilitu, je ext2 nejlepší volba pro /boot.
V žádném případě nedoporučuji ext3, protože má ve většině testů zoufale špatné výsledky. Ani ext2 není nejlepší, a to i přesto, že není žurnálovací - tedy v případě sekance je obnovení dat mnohem náročnější a ztráta pravděpodobnější. XFS od Silicon Graphics bych doporučil především v případě 64-bitové architektury. (I u 32-bitových strojů je výkon pozoruhodný - nutno přečíst pár benchmarků.) Perspektivní je i JFS od IBM, který má zdaleka nejmenší nároky na procesorový čas, což je ovšem vyváženo mírným zhoršením v jiných "disciplínách". Reiserfs vyniká ve většině disciplín a dokáže číst nejrychleji velké množství malých souborů. S velkými soubory už tolik nevyniká a navíc je nejnáročnější na procesor. (Ne že by to u dnešních počítačů znamenalo nějaké omezení, ale i to je při rozhodování dobré vědět.)
Tiskni
Sdílej: