Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
/boot vůbec samostatně, což je celkem k ničemu, pokud je jinak struktura adresářů rozházená po více discích, tj. např. /, /usr, /var, /tmp, /home, ..., pak je dobré dát na něj třeba ext2, je tak malý, že třeba mkreiserfs by to nevzal. Pro ostatní oddíly bych dal reiserfs 3, pokud nejsou potřeba kvóty. (Pokud ano, je jejich kontrola otravná, ale třeba u serveru to tak moc nevadí, protože se to dělá často jen běhěm instalace testování nastavení, za běžného provozu jen vyjímečně.) XFS také ujde, ale třeba zrovna mně na jednom serveru padal. (To je smůla.) Ext3 bych zavrhl úplně, kontrola i jen 1,4 GB oddílu trvá docela dlouho (aspoň na P-II 400 MHz), větší jsem zkoušel jen 90 GB a to je k nevydržení. Rychlost načítání adresářů a mazání velkých skupin souborů trvá na ext3 odporně dlouho, XFS a reiserfs 3 si vedou podstatně lépe. Jinak se těším, až reiser4 bude umět všechno, co potřebuju - kvóty a ACL.
reiserfs - připojuje se ale poměrně dlouho ve srovnání s ext3 i XFS, bez ohledu na ty kvóty. Vyzkoušejte a uvidíte.
P.S: Ext2/3 jako jediný souborový systém pro Linux (pokud vím) umožňuje vcelku pohodlně obnovit smazané soubory. (Aspoň něco je na něm dobrého.)
/boot a v GRUBu si vyberu, kterej oddíl je root
Pokud má být /boot vůbec samostatně, což je celkem k ničemu, ...
Prečo k ničomu? Trebárs môže byť namountovaný read-only, v takom prípade sa môže vykašlať na všetky žurnálovacie FS a použiť niečo jednoduché a extrémne odskúšané, trebárs ext2, alebo trebárs extrémne jednoduché ako minix fs (či ako sa volá ten historický FS z obmedzením veľkosti partície 64MB).
Rada autorovi otázky: výber FS je rovnako citlivá otázka (t.j. vhodná na flame), ako výber distribúcie, textového editora, skriptovacieho jazyka a pod. Ak v inštalačnej príručke Tvojej distribúcie je nejaké odporúčanie, drž sa ho a ver, že autori distribúcie starostlivo zvážili aspekty a prieskum, ktorý práve robíš, urobili za Teba. Samozrejme, ak sa na základe vlastného prieskumu rozhodneš na základe rozmuných argumentov inak, nedá sa proti tomu nič namietať. Len je to časovo náročné.
Každopádně bych doporučoval oddělit /home od všeho ostatního - rozhodně je to užitečnější, než si oddělit /boot.
Používání Reiser 4 u mně naopak skončilo ztrátou dat. Na /boot je ideální ext2.
Vřele doporučuji tenhle zajímavý článek s podivnou adresou. Jsou tam benchmarky včetně grafů a člověk si může udělat přesný úsudek o tom, které vlastnosti využije a které ne.
Nebo stačí zadat do Googlu něco jako filesystems Linux XFS ext2 ext3 reiserfs JFS benchmark a hned máš k dispozici spoustu nezávislých testů a údajů.
Na mém stroji používám reiserfs, a to i pro bootovací partition. Drivery pro ostatní systémy totiž pak vůbec nemusím zakompilovávat do kernelu. Pak je ale důležité, aby např. rescue CD, které používáš, reiserfs také podporovalo... Pokud jde o 100% kompatibilitu, je ext2 nejlepší volba pro /boot.
V žádném případě nedoporučuji ext3, protože má ve většině testů zoufale špatné výsledky. Ani ext2 není nejlepší, a to i přesto, že není žurnálovací - tedy v případě sekance je obnovení dat mnohem náročnější a ztráta pravděpodobnější. XFS od Silicon Graphics bych doporučil především v případě 64-bitové architektury. (I u 32-bitových strojů je výkon pozoruhodný - nutno přečíst pár benchmarků.) Perspektivní je i JFS od IBM, který má zdaleka nejmenší nároky na procesorový čas, což je ovšem vyváženo mírným zhoršením v jiných "disciplínách". Reiserfs vyniká ve většině disciplín a dokáže číst nejrychleji velké množství malých souborů. S velkými soubory už tolik nevyniká a navíc je nejnáročnější na procesor. (Ne že by to u dnešních počítačů znamenalo nějaké omezení, ale i to je při rozhodování dobré vědět.)
Tiskni
Sdílej: