Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
/boot vůbec samostatně, což je celkem k ničemu, pokud je jinak struktura adresářů rozházená po více discích, tj. např. /, /usr, /var, /tmp, /home, ..., pak je dobré dát na něj třeba ext2, je tak malý, že třeba mkreiserfs by to nevzal. Pro ostatní oddíly bych dal reiserfs 3, pokud nejsou potřeba kvóty. (Pokud ano, je jejich kontrola otravná, ale třeba u serveru to tak moc nevadí, protože se to dělá často jen běhěm instalace testování nastavení, za běžného provozu jen vyjímečně.) XFS také ujde, ale třeba zrovna mně na jednom serveru padal. (To je smůla.) Ext3 bych zavrhl úplně, kontrola i jen 1,4 GB oddílu trvá docela dlouho (aspoň na P-II 400 MHz), větší jsem zkoušel jen 90 GB a to je k nevydržení. Rychlost načítání adresářů a mazání velkých skupin souborů trvá na ext3 odporně dlouho, XFS a reiserfs 3 si vedou podstatně lépe. Jinak se těším, až reiser4 bude umět všechno, co potřebuju - kvóty a ACL.
reiserfs - připojuje se ale poměrně dlouho ve srovnání s ext3 i XFS, bez ohledu na ty kvóty. Vyzkoušejte a uvidíte.
P.S: Ext2/3 jako jediný souborový systém pro Linux (pokud vím) umožňuje vcelku pohodlně obnovit smazané soubory. (Aspoň něco je na něm dobrého.)
/boot a v GRUBu si vyberu, kterej oddíl je root
Pokud má být /boot vůbec samostatně, což je celkem k ničemu, ...
Prečo k ničomu? Trebárs môže byť namountovaný read-only, v takom prípade sa môže vykašlať na všetky žurnálovacie FS a použiť niečo jednoduché a extrémne odskúšané, trebárs ext2, alebo trebárs extrémne jednoduché ako minix fs (či ako sa volá ten historický FS z obmedzením veľkosti partície 64MB).
Rada autorovi otázky: výber FS je rovnako citlivá otázka (t.j. vhodná na flame), ako výber distribúcie, textového editora, skriptovacieho jazyka a pod. Ak v inštalačnej príručke Tvojej distribúcie je nejaké odporúčanie, drž sa ho a ver, že autori distribúcie starostlivo zvážili aspekty a prieskum, ktorý práve robíš, urobili za Teba. Samozrejme, ak sa na základe vlastného prieskumu rozhodneš na základe rozmuných argumentov inak, nedá sa proti tomu nič namietať. Len je to časovo náročné.
Každopádně bych doporučoval oddělit /home od všeho ostatního - rozhodně je to užitečnější, než si oddělit /boot.
Používání Reiser 4 u mně naopak skončilo ztrátou dat. Na /boot je ideální ext2.
Vřele doporučuji tenhle zajímavý článek s podivnou adresou. Jsou tam benchmarky včetně grafů a člověk si může udělat přesný úsudek o tom, které vlastnosti využije a které ne.
Nebo stačí zadat do Googlu něco jako filesystems Linux XFS ext2 ext3 reiserfs JFS benchmark a hned máš k dispozici spoustu nezávislých testů a údajů.
Na mém stroji používám reiserfs, a to i pro bootovací partition. Drivery pro ostatní systémy totiž pak vůbec nemusím zakompilovávat do kernelu. Pak je ale důležité, aby např. rescue CD, které používáš, reiserfs také podporovalo... Pokud jde o 100% kompatibilitu, je ext2 nejlepší volba pro /boot.
V žádném případě nedoporučuji ext3, protože má ve většině testů zoufale špatné výsledky. Ani ext2 není nejlepší, a to i přesto, že není žurnálovací - tedy v případě sekance je obnovení dat mnohem náročnější a ztráta pravděpodobnější. XFS od Silicon Graphics bych doporučil především v případě 64-bitové architektury. (I u 32-bitových strojů je výkon pozoruhodný - nutno přečíst pár benchmarků.) Perspektivní je i JFS od IBM, který má zdaleka nejmenší nároky na procesorový čas, což je ovšem vyváženo mírným zhoršením v jiných "disciplínách". Reiserfs vyniká ve většině disciplín a dokáže číst nejrychleji velké množství malých souborů. S velkými soubory už tolik nevyniká a navíc je nejnáročnější na procesor. (Ne že by to u dnešních počítačů znamenalo nějaké omezení, ale i to je při rozhodování dobré vědět.)
Tiskni
Sdílej: