Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
/boot vůbec samostatně, což je celkem k ničemu, pokud je jinak struktura adresářů rozházená po více discích, tj. např. /, /usr, /var, /tmp, /home, ..., pak je dobré dát na něj třeba ext2, je tak malý, že třeba mkreiserfs by to nevzal. Pro ostatní oddíly bych dal reiserfs 3, pokud nejsou potřeba kvóty. (Pokud ano, je jejich kontrola otravná, ale třeba u serveru to tak moc nevadí, protože se to dělá často jen běhěm instalace testování nastavení, za běžného provozu jen vyjímečně.) XFS také ujde, ale třeba zrovna mně na jednom serveru padal. (To je smůla.) Ext3 bych zavrhl úplně, kontrola i jen 1,4 GB oddílu trvá docela dlouho (aspoň na P-II 400 MHz), větší jsem zkoušel jen 90 GB a to je k nevydržení. Rychlost načítání adresářů a mazání velkých skupin souborů trvá na ext3 odporně dlouho, XFS a reiserfs 3 si vedou podstatně lépe. Jinak se těším, až reiser4 bude umět všechno, co potřebuju - kvóty a ACL.
reiserfs - připojuje se ale poměrně dlouho ve srovnání s ext3 i XFS, bez ohledu na ty kvóty. Vyzkoušejte a uvidíte.
P.S: Ext2/3 jako jediný souborový systém pro Linux (pokud vím) umožňuje vcelku pohodlně obnovit smazané soubory. (Aspoň něco je na něm dobrého.)
/boot a v GRUBu si vyberu, kterej oddíl je root
Pokud má být /boot vůbec samostatně, což je celkem k ničemu, ...
Prečo k ničomu? Trebárs môže byť namountovaný read-only, v takom prípade sa môže vykašlať na všetky žurnálovacie FS a použiť niečo jednoduché a extrémne odskúšané, trebárs ext2, alebo trebárs extrémne jednoduché ako minix fs (či ako sa volá ten historický FS z obmedzením veľkosti partície 64MB).
Rada autorovi otázky: výber FS je rovnako citlivá otázka (t.j. vhodná na flame), ako výber distribúcie, textového editora, skriptovacieho jazyka a pod. Ak v inštalačnej príručke Tvojej distribúcie je nejaké odporúčanie, drž sa ho a ver, že autori distribúcie starostlivo zvážili aspekty a prieskum, ktorý práve robíš, urobili za Teba. Samozrejme, ak sa na základe vlastného prieskumu rozhodneš na základe rozmuných argumentov inak, nedá sa proti tomu nič namietať. Len je to časovo náročné.
Každopádně bych doporučoval oddělit /home od všeho ostatního - rozhodně je to užitečnější, než si oddělit /boot.
Používání Reiser 4 u mně naopak skončilo ztrátou dat. Na /boot je ideální ext2.
Vřele doporučuji tenhle zajímavý článek s podivnou adresou. Jsou tam benchmarky včetně grafů a člověk si může udělat přesný úsudek o tom, které vlastnosti využije a které ne.
Nebo stačí zadat do Googlu něco jako filesystems Linux XFS ext2 ext3 reiserfs JFS benchmark a hned máš k dispozici spoustu nezávislých testů a údajů.
Na mém stroji používám reiserfs, a to i pro bootovací partition. Drivery pro ostatní systémy totiž pak vůbec nemusím zakompilovávat do kernelu. Pak je ale důležité, aby např. rescue CD, které používáš, reiserfs také podporovalo... Pokud jde o 100% kompatibilitu, je ext2 nejlepší volba pro /boot.
V žádném případě nedoporučuji ext3, protože má ve většině testů zoufale špatné výsledky. Ani ext2 není nejlepší, a to i přesto, že není žurnálovací - tedy v případě sekance je obnovení dat mnohem náročnější a ztráta pravděpodobnější. XFS od Silicon Graphics bych doporučil především v případě 64-bitové architektury. (I u 32-bitových strojů je výkon pozoruhodný - nutno přečíst pár benchmarků.) Perspektivní je i JFS od IBM, který má zdaleka nejmenší nároky na procesorový čas, což je ovšem vyváženo mírným zhoršením v jiných "disciplínách". Reiserfs vyniká ve většině disciplín a dokáže číst nejrychleji velké množství malých souborů. S velkými soubory už tolik nevyniká a navíc je nejnáročnější na procesor. (Ne že by to u dnešních počítačů znamenalo nějaké omezení, ale i to je při rozhodování dobré vědět.)
Tiskni
Sdílej: