V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
4.8.2005 21:22
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
5.8.2005 12:37
wake | skóre: 30
| blog: wake
| Praha
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/boot vůbec samostatně, což je celkem k ničemu, pokud je jinak struktura adresářů rozházená po více discích, tj. např. /, /usr, /var, /tmp, /home, ..., pak je dobré dát na něj třeba ext2, je tak malý, že třeba mkreiserfs by to nevzal. Pro ostatní oddíly bych dal reiserfs 3, pokud nejsou potřeba kvóty. (Pokud ano, je jejich kontrola otravná, ale třeba u serveru to tak moc nevadí, protože se to dělá často jen běhěm instalace testování nastavení, za běžného provozu jen vyjímečně.) XFS také ujde, ale třeba zrovna mně na jednom serveru padal. (To je smůla.) Ext3 bych zavrhl úplně, kontrola i jen 1,4 GB oddílu trvá docela dlouho (aspoň na P-II 400 MHz), větší jsem zkoušel jen 90 GB a to je k nevydržení. Rychlost načítání adresářů a mazání velkých skupin souborů trvá na ext3 odporně dlouho, XFS a reiserfs 3 si vedou podstatně lépe. Jinak se těším, až reiser4 bude umět všechno, co potřebuju - kvóty a ACL.
reiserfs - připojuje se ale poměrně dlouho ve srovnání s ext3 i XFS, bez ohledu na ty kvóty. Vyzkoušejte a uvidíte.
P.S: Ext2/3 jako jediný souborový systém pro Linux (pokud vím) umožňuje vcelku pohodlně obnovit smazané soubory. (Aspoň něco je na něm dobrého.)
4.8.2005 21:24
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
/boot a v GRUBu si vyberu, kterej oddíl je root
Pokud má být /boot vůbec samostatně, což je celkem k ničemu, ...
Prečo k ničomu? Trebárs môže byť namountovaný read-only, v takom prípade sa môže vykašlať na všetky žurnálovacie FS a použiť niečo jednoduché a extrémne odskúšané, trebárs ext2, alebo trebárs extrémne jednoduché ako minix fs (či ako sa volá ten historický FS z obmedzením veľkosti partície 64MB).
Rada autorovi otázky: výber FS je rovnako citlivá otázka (t.j. vhodná na flame), ako výber distribúcie, textového editora, skriptovacieho jazyka a pod. Ak v inštalačnej príručke Tvojej distribúcie je nejaké odporúčanie, drž sa ho a ver, že autori distribúcie starostlivo zvážili aspekty a prieskum, ktorý práve robíš, urobili za Teba. Samozrejme, ak sa na základe vlastného prieskumu rozhodneš na základe rozmuných argumentov inak, nedá sa proti tomu nič namietať. Len je to časovo náročné. 
Každopádně bych doporučoval oddělit /home od všeho ostatního - rozhodně je to užitečnější, než si oddělit /boot.
Používání Reiser 4 u mně naopak skončilo ztrátou dat. Na /boot je ideální ext2.
Vřele doporučuji tenhle zajímavý článek s podivnou adresou. Jsou tam benchmarky včetně grafů a člověk si může udělat přesný úsudek o tom, které vlastnosti využije a které ne.
Nebo stačí zadat do Googlu něco jako filesystems Linux XFS ext2 ext3 reiserfs JFS benchmark a hned máš k dispozici spoustu nezávislých testů a údajů.
Na mém stroji používám reiserfs, a to i pro bootovací partition. Drivery pro ostatní systémy totiž pak vůbec nemusím zakompilovávat do kernelu. Pak je ale důležité, aby např. rescue CD, které používáš, reiserfs také podporovalo... Pokud jde o 100% kompatibilitu, je ext2 nejlepší volba pro /boot.
V žádném případě nedoporučuji ext3, protože má ve většině testů zoufale špatné výsledky. Ani ext2 není nejlepší, a to i přesto, že není žurnálovací - tedy v případě sekance je obnovení dat mnohem náročnější a ztráta pravděpodobnější. XFS od Silicon Graphics bych doporučil především v případě 64-bitové architektury. (I u 32-bitových strojů je výkon pozoruhodný - nutno přečíst pár benchmarků.) Perspektivní je i JFS od IBM, který má zdaleka nejmenší nároky na procesorový čas, což je ovšem vyváženo mírným zhoršením v jiných "disciplínách". Reiserfs vyniká ve většině disciplín a dokáže číst nejrychleji velké množství malých souborů. S velkými soubory už tolik nevyniká a navíc je nejnáročnější na procesor. (Ne že by to u dnešních počítačů znamenalo nějaké omezení, ale i to je při rozhodování dobré vědět.)
Tiskni
Sdílej:
