Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Zachraň se kdo můžeš! Univerzální instalační nástroj InstallShield přichází na Linux. Viz recenze na LinuxJournal.
Tiskni
Sdílej:
jednou z nejvetsich zbrani microsoftu v soucasne dobe jsou vyvojove nastroje. v tomto linux pokulhava. mam na mysli ty visualni.A ony už ty Visual* jsou vizuální i skutečně, nejen v názvu? To, co jsem viděl před nějakou dobou, se ve "vizuálnosti" nedalo třeba s Delphi/Kylix srovnat.
, myslim, že je to pro linux dobře. docvaklo mi, až když jsem viděl favicon. uvědomte si, že až bude linux používat část uživatelů v řádech desítek procent, pak se nejenže dostanou peníze samotnému linuxu a gnu (užitek pro programátory), ale přinese to užitek i stávajícím uživatelům - širší podpora hw v podobě "ovladačů", rozmanitější software atp. na co si lidé nejvíc stěžují u linuxu je právě "složitá" instalace. mně například rpm plně vyhovuje a myslim, že urpmi, yum nebo aptget jsou, při dobrém nastavení, nejlepší nástroje pro instalaci čehokoliv a nic mě nedonutí, abych měnil. jenže jiným ne a jiní přinesou tyhle dva aspekty rozšířenosti (samozřejmě i jiné a třeba i špatné aspekty, ale každá věc má rub i líc). takže bych to tak neodsuzoval
Ale za cenu chaosu. Protože jinak máš v systému věci, které nevíš, čemu patří...To je pravda, ale snadno si dovedu představit situaci, kdy jsou všechny tyto nevýhody minoritní a převládne nad nimi výhoda, že program bude schopen nainstalovat kdokoliv, bez předchozích znalostí nějakého balíčkovacího systému.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
./configure; make; make install;, tak ve většině případů také ztrácím přehled, co se kam nainstalovalo, možnost odinstalace atd. Přesto se to často používá, protože člověk v dané situaci absolutní pořádek v systému třeba oželí.Uvazujete tak jako by vsichni lidi kteri budou pouzivat linux pouzivali predtim windowsy a vsechno se naucili tam.Jenže ono to tak ve většině případů je. Já sice neříkám, že by se tomu měl Linux přizpůsobovat, ale nemá ani cenu si nalhávat něco jiného.
Rozhodne si nemyslim ze lidem kteri chteji prejit na linux vadi nejaky "divny" urpmi a chteji svuj installshield.Ze zkušenosti vím, že je to přesně tak. Důkazem budiž otázky v diskuzích na Abc, které se dožadují návodu pro instalaci něčeho v Linuxu:
... navíc jste mi ještě nikdo nevyvrátil, že možnost volby vám zůstanePokud bude poptávka hlavně po interaktivních grafických instalátorech, tak u 3rd-party sw budu moct volit mezi interaktivními grafickými instalátory nebo ničím [*], tolik asi k možnosti volby. U rpm/deb si můžu vybrat mezi GUI nadstavbou, CLI nadstavbou, nebo samotným rpm/dpkg atd. [*] Bůh ukázal Adamovi Evu a řekl vyber si...
Tohle není pravda, podívejte se na DOS, který odstavil celou generaci počítačů (Atari ST/Amiga/Apple Macintosh atd.)Nesmysl. V té době domácí (!) počítače sloužily prakticky jenom lidem (dětem) na gamesení. A výrobci games si brzo uvědomili, že PC je daleko větší trh než Apple, Atari a Amiga dohromady, takže se najednou hry dělaly na PC a už ne na Amigu a uživatelé prostě přešli a nainstalovali si takový OS, který ty hry vyžadovaly. Kdyby bejvaly tehdy největší taháky jako Doom a spol, vyšly po OS/2 místo pro DOS, tak MS ostrouhal. O nějaký DOS nebo x86, rychlost železa nebo cokoliv tady vůbec nešlo. Představa, že firmy vyvíjejí software na systém/HW, který je jim nejsympatičtější je naivní. To platí maximálně tak u demomakerů.
Viděl jsi snad někdy člověka, který má zájem učit se Linux a nemá žádnou předchozí zkušenost s Windows?Ano. A mohu potvrdit, že je to v tomto případě skutečně tak, že takovému člověku přijdou po seznámení s Linuxem naopak divné Windows. Ideální testovací materiál se nabízí u mého staršího kamaráda. Ten má zkušenosti s programováním ve Fortranu z dob, kdy se používaly děrné štítky. Takže si troufám tvrdit, že je nezasažen Windows. A po seznámení s běžnou prací v Mandrake Linuxu byl potom nemile překvapen, když chtěl odeslat email z Win-only inetové kavárny. A to mluvím o těch spíše úsměvných zážitcích.
7.11.2004 21:50
7.11.2004 00:27
for i in *.dvi ; do xdvi $i ; done in a GUI?
Btw. docela by mě zajímalo, na čem pracoval od dob děrných štítků do té doby, než se objevil Mandrake.Právě že na ničem. Kdysi pracoval s počítačem, který měl výkon dnešní kalkulačky a zabíral dvě místnosti. Pak změnil zaměstnání a co se počítačů týče, měl asi 20 let pauzu. To je ale skutečně extrémní případ. Jde o to, že pokud nejsi poweruživatel, vždy očekáváš, že budeš počítač ovládat tak, jako se ovládal ten první, se kterým jsi přišel do styku. A je jedno, jestli to byl Mac OS, Windows nebo Linux.
) -- proč ho teda nikdo nepoužívá a
nevyvíjí??
http://www.reactos.com/ Je free/open/zadarmo, vypadá jako Windows, voní jako Windows, chutná jako Windows, funguje v něm i IrfanView (předpokládám že včetně instalátoruNejspíš proto, že to díky nedodělanosti vůbec nefunguje a je to prakticky nepoužitelné.