Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Zachraň se kdo můžeš! Univerzální instalační nástroj InstallShield přichází na Linux. Viz recenze na LinuxJournal.
Tiskni
Sdílej:
jednou z nejvetsich zbrani microsoftu v soucasne dobe jsou vyvojove nastroje. v tomto linux pokulhava. mam na mysli ty visualni.A ony už ty Visual* jsou vizuální i skutečně, nejen v názvu? To, co jsem viděl před nějakou dobou, se ve "vizuálnosti" nedalo třeba s Delphi/Kylix srovnat.
, myslim, že je to pro linux dobře. docvaklo mi, až když jsem viděl favicon. uvědomte si, že až bude linux používat část uživatelů v řádech desítek procent, pak se nejenže dostanou peníze samotnému linuxu a gnu (užitek pro programátory), ale přinese to užitek i stávajícím uživatelům - širší podpora hw v podobě "ovladačů", rozmanitější software atp. na co si lidé nejvíc stěžují u linuxu je právě "složitá" instalace. mně například rpm plně vyhovuje a myslim, že urpmi, yum nebo aptget jsou, při dobrém nastavení, nejlepší nástroje pro instalaci čehokoliv a nic mě nedonutí, abych měnil. jenže jiným ne a jiní přinesou tyhle dva aspekty rozšířenosti (samozřejmě i jiné a třeba i špatné aspekty, ale každá věc má rub i líc). takže bych to tak neodsuzoval
Ale za cenu chaosu. Protože jinak máš v systému věci, které nevíš, čemu patří...To je pravda, ale snadno si dovedu představit situaci, kdy jsou všechny tyto nevýhody minoritní a převládne nad nimi výhoda, že program bude schopen nainstalovat kdokoliv, bez předchozích znalostí nějakého balíčkovacího systému.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
./configure; make; make install;, tak ve většině případů také ztrácím přehled, co se kam nainstalovalo, možnost odinstalace atd. Přesto se to často používá, protože člověk v dané situaci absolutní pořádek v systému třeba oželí.Uvazujete tak jako by vsichni lidi kteri budou pouzivat linux pouzivali predtim windowsy a vsechno se naucili tam.Jenže ono to tak ve většině případů je. Já sice neříkám, že by se tomu měl Linux přizpůsobovat, ale nemá ani cenu si nalhávat něco jiného.
Rozhodne si nemyslim ze lidem kteri chteji prejit na linux vadi nejaky "divny" urpmi a chteji svuj installshield.Ze zkušenosti vím, že je to přesně tak. Důkazem budiž otázky v diskuzích na Abc, které se dožadují návodu pro instalaci něčeho v Linuxu:
... navíc jste mi ještě nikdo nevyvrátil, že možnost volby vám zůstanePokud bude poptávka hlavně po interaktivních grafických instalátorech, tak u 3rd-party sw budu moct volit mezi interaktivními grafickými instalátory nebo ničím [*], tolik asi k možnosti volby. U rpm/deb si můžu vybrat mezi GUI nadstavbou, CLI nadstavbou, nebo samotným rpm/dpkg atd. [*] Bůh ukázal Adamovi Evu a řekl vyber si...
Tohle není pravda, podívejte se na DOS, který odstavil celou generaci počítačů (Atari ST/Amiga/Apple Macintosh atd.)Nesmysl. V té době domácí (!) počítače sloužily prakticky jenom lidem (dětem) na gamesení. A výrobci games si brzo uvědomili, že PC je daleko větší trh než Apple, Atari a Amiga dohromady, takže se najednou hry dělaly na PC a už ne na Amigu a uživatelé prostě přešli a nainstalovali si takový OS, který ty hry vyžadovaly. Kdyby bejvaly tehdy největší taháky jako Doom a spol, vyšly po OS/2 místo pro DOS, tak MS ostrouhal. O nějaký DOS nebo x86, rychlost železa nebo cokoliv tady vůbec nešlo. Představa, že firmy vyvíjejí software na systém/HW, který je jim nejsympatičtější je naivní. To platí maximálně tak u demomakerů.
Viděl jsi snad někdy člověka, který má zájem učit se Linux a nemá žádnou předchozí zkušenost s Windows?Ano. A mohu potvrdit, že je to v tomto případě skutečně tak, že takovému člověku přijdou po seznámení s Linuxem naopak divné Windows. Ideální testovací materiál se nabízí u mého staršího kamaráda. Ten má zkušenosti s programováním ve Fortranu z dob, kdy se používaly děrné štítky. Takže si troufám tvrdit, že je nezasažen Windows. A po seznámení s běžnou prací v Mandrake Linuxu byl potom nemile překvapen, když chtěl odeslat email z Win-only inetové kavárny. A to mluvím o těch spíše úsměvných zážitcích.
7.11.2004 21:50
7.11.2004 00:27
for i in *.dvi ; do xdvi $i ; done in a GUI?
Btw. docela by mě zajímalo, na čem pracoval od dob děrných štítků do té doby, než se objevil Mandrake.Právě že na ničem. Kdysi pracoval s počítačem, který měl výkon dnešní kalkulačky a zabíral dvě místnosti. Pak změnil zaměstnání a co se počítačů týče, měl asi 20 let pauzu. To je ale skutečně extrémní případ. Jde o to, že pokud nejsi poweruživatel, vždy očekáváš, že budeš počítač ovládat tak, jako se ovládal ten první, se kterým jsi přišel do styku. A je jedno, jestli to byl Mac OS, Windows nebo Linux.
) -- proč ho teda nikdo nepoužívá a
nevyvíjí??
http://www.reactos.com/ Je free/open/zadarmo, vypadá jako Windows, voní jako Windows, chutná jako Windows, funguje v něm i IrfanView (předpokládám že včetně instalátoruNejspíš proto, že to díky nedodělanosti vůbec nefunguje a je to prakticky nepoužitelné.