Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Pondělní rozhodnutí Evropské komise, které zrušilo původní žádost o přepsání návrhu patentní směrnice, může vážně ohrozit vývoj svobodného software.
Tiskni
Sdílej:
pritom by to mohla bejt dobra instituce, protoze nadnarodni, ktera se nemusi obavat lobbystickeho tlaku na slabou (protoze narodni) vladu.Tak to je IMHO nesmysl. Lobbying funguje velmi účinně i na půdě EP. Jen lobují subjekty, které na to mají dech (nadnárodní korporace, samotné státy, resp. různé resorty). V důsledku jsou pak dopady ještě horší - protože nadnárodní.
Tak to je IMHO nesmysl. Lobbying funguje velmi účinně i na půdě EP. Jen lobují subjekty, které na to mají dech (nadnárodní korporace, samotné státy, resp. různé resorty). V důsledku jsou pak dopady ještě horší - protože nadnárodní.Nejak jsem nechytil tu logiku - v narodnich vladach nadnarodni spolecnosti nelobuji? Lobuji jen v EP? btw:V nasem parlamentu by softpatenty byly uz daaavno odhlasovane...
Ať se nám to tedy líbí, nebo ne, pro politiky a politiku jde o okrajovou záležitost.Zvlaste v kontextu jejich narodniho prostredi. Volice pripadny hrdinny postoj neprida, nanejvys problemy s giganty jako je Microsoft. V ramci Evropy existuje ale dostatecne velka komunita, ktere na tomhle zalezi a jeji hlas muze byt slyset - ovsem v EVROPE, nikoliv v jednotlivych statech.
Řekl bych, že je přinejmenším nadměrně optimistické si myslet, že jedna nadnárodní vláda bude méně zkorumpovaná než desítky národních vlád. Naopak si myslím, že čím je vláda "vzdálenější" (globálnější), tím je náchylnější k podobným nešvarům, protože není pod drobnohledem.Jiste, napr. nase vlada je jiste pod drobnohledem... Ono taky byva taky tak vysoke postaveni, ze zisk z drobnych zlodejen jaksi nevyvazi ztratu toho postaveni. Nynejsi situace je takova, ze prakticky rozhoduji narodni vlady o tom, co je v narodnim kontextu podruzny problem a tudiz naprosto bezpecny teren vzhledem k obcanum vlastni zeme: vlada si muze delat co chce a verejnost JEDNE zeme ma velmi malou silu tohle zmenit, protoze se jedna vetsinou o pomerne malou cast verejnosti jedne zeme, kterou takova globalni zmena primo postihne; a i kdyby, JEDNA vlada prilis maly hlas mezi 25.
Sice ji sleduje více lidí, ale o to laxněji, protože není jen "jejich" vládou. Navíc se uplatní rivalita jednotlivých států -- tzn. když taková vláda provede něco špatně, jedni ji to klidně odpustí, protože to nebude něco, co by se týkalo přímo jich. A ještě budou mnohdy rádi, protože se budou cítit zvýhodněni (na úkor jiných).Naopak, prave dnes sleduji lidi pocinani nasi narodni vlady v evropskych institucich velmi laxne, nemluve o vladach jinych statu. Paradoxne pak hazeji "vinu" na celoevropske instituce, protoze jim kdosi nakukava, ze rozhoduji eurokrati...
Myšlenka federalizování se mi příčí prostě proto, že čím větší správní a územní celek má daný orgán na starosti, tím volnější má ruce, protože k uspokojení všech je nutné dělat příliš velké kompromisy. A ne vždy je kompromis tím nejlepším řešením. Mnohdy způsobí pokles úrovně i tam, kde tomu není třeba.Logicky je to presne naopak: vzajemna dohoda 25 suverennich statu mezi sebou si primo vynucuje takovy kompromis, co se tyka globalnich problemu.
Integrace by (IMO) neměla být založena na sjednocování legislativních a exekutivních prvků jednotlivých států, ale naopak na podpoře co největší diverzifikace (ten dělá to a ten zas tohle...).Ano, proto at rozhoduje federalni evropsky parlament o celoevropskych zalezitostech a poveruje federalni evropskou vladu jejich spravou a at si jednotlive regiony rozhoduji o svych vecech co nejnize. Tzv. "narodni vlada" je v podstate hluchy meziclanek (ktery z tradicne nacionalistickych duvodu ovsem jen tak nezmizi).