Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Pondělní rozhodnutí Evropské komise, které zrušilo původní žádost o přepsání návrhu patentní směrnice, může vážně ohrozit vývoj svobodného software.
Tiskni
Sdílej:
pritom by to mohla bejt dobra instituce, protoze nadnarodni, ktera se nemusi obavat lobbystickeho tlaku na slabou (protoze narodni) vladu.Tak to je IMHO nesmysl. Lobbying funguje velmi účinně i na půdě EP. Jen lobují subjekty, které na to mají dech (nadnárodní korporace, samotné státy, resp. různé resorty). V důsledku jsou pak dopady ještě horší - protože nadnárodní.
Tak to je IMHO nesmysl. Lobbying funguje velmi účinně i na půdě EP. Jen lobují subjekty, které na to mají dech (nadnárodní korporace, samotné státy, resp. různé resorty). V důsledku jsou pak dopady ještě horší - protože nadnárodní.Nejak jsem nechytil tu logiku - v narodnich vladach nadnarodni spolecnosti nelobuji? Lobuji jen v EP? btw:V nasem parlamentu by softpatenty byly uz daaavno odhlasovane...
Ať se nám to tedy líbí, nebo ne, pro politiky a politiku jde o okrajovou záležitost.Zvlaste v kontextu jejich narodniho prostredi. Volice pripadny hrdinny postoj neprida, nanejvys problemy s giganty jako je Microsoft. V ramci Evropy existuje ale dostatecne velka komunita, ktere na tomhle zalezi a jeji hlas muze byt slyset - ovsem v EVROPE, nikoliv v jednotlivych statech.
Řekl bych, že je přinejmenším nadměrně optimistické si myslet, že jedna nadnárodní vláda bude méně zkorumpovaná než desítky národních vlád. Naopak si myslím, že čím je vláda "vzdálenější" (globálnější), tím je náchylnější k podobným nešvarům, protože není pod drobnohledem.Jiste, napr. nase vlada je jiste pod drobnohledem... Ono taky byva taky tak vysoke postaveni, ze zisk z drobnych zlodejen jaksi nevyvazi ztratu toho postaveni. Nynejsi situace je takova, ze prakticky rozhoduji narodni vlady o tom, co je v narodnim kontextu podruzny problem a tudiz naprosto bezpecny teren vzhledem k obcanum vlastni zeme: vlada si muze delat co chce a verejnost JEDNE zeme ma velmi malou silu tohle zmenit, protoze se jedna vetsinou o pomerne malou cast verejnosti jedne zeme, kterou takova globalni zmena primo postihne; a i kdyby, JEDNA vlada prilis maly hlas mezi 25.
Sice ji sleduje více lidí, ale o to laxněji, protože není jen "jejich" vládou. Navíc se uplatní rivalita jednotlivých států -- tzn. když taková vláda provede něco špatně, jedni ji to klidně odpustí, protože to nebude něco, co by se týkalo přímo jich. A ještě budou mnohdy rádi, protože se budou cítit zvýhodněni (na úkor jiných).Naopak, prave dnes sleduji lidi pocinani nasi narodni vlady v evropskych institucich velmi laxne, nemluve o vladach jinych statu. Paradoxne pak hazeji "vinu" na celoevropske instituce, protoze jim kdosi nakukava, ze rozhoduji eurokrati...
Myšlenka federalizování se mi příčí prostě proto, že čím větší správní a územní celek má daný orgán na starosti, tím volnější má ruce, protože k uspokojení všech je nutné dělat příliš velké kompromisy. A ne vždy je kompromis tím nejlepším řešením. Mnohdy způsobí pokles úrovně i tam, kde tomu není třeba.Logicky je to presne naopak: vzajemna dohoda 25 suverennich statu mezi sebou si primo vynucuje takovy kompromis, co se tyka globalnich problemu.
Integrace by (IMO) neměla být založena na sjednocování legislativních a exekutivních prvků jednotlivých států, ale naopak na podpoře co největší diverzifikace (ten dělá to a ten zas tohle...).Ano, proto at rozhoduje federalni evropsky parlament o celoevropskych zalezitostech a poveruje federalni evropskou vladu jejich spravou a at si jednotlive regiony rozhoduji o svych vecech co nejnize. Tzv. "narodni vlada" je v podstate hluchy meziclanek (ktery z tradicne nacionalistickych duvodu ovsem jen tak nezmizi).