Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Pondělní rozhodnutí Evropské komise, které zrušilo původní žádost o přepsání návrhu patentní směrnice, může vážně ohrozit vývoj svobodného software.
Tiskni
Sdílej:
pritom by to mohla bejt dobra instituce, protoze nadnarodni, ktera se nemusi obavat lobbystickeho tlaku na slabou (protoze narodni) vladu.Tak to je IMHO nesmysl. Lobbying funguje velmi účinně i na půdě EP. Jen lobují subjekty, které na to mají dech (nadnárodní korporace, samotné státy, resp. různé resorty). V důsledku jsou pak dopady ještě horší - protože nadnárodní.
Tak to je IMHO nesmysl. Lobbying funguje velmi účinně i na půdě EP. Jen lobují subjekty, které na to mají dech (nadnárodní korporace, samotné státy, resp. různé resorty). V důsledku jsou pak dopady ještě horší - protože nadnárodní.Nejak jsem nechytil tu logiku - v narodnich vladach nadnarodni spolecnosti nelobuji? Lobuji jen v EP? btw:V nasem parlamentu by softpatenty byly uz daaavno odhlasovane...
Ať se nám to tedy líbí, nebo ne, pro politiky a politiku jde o okrajovou záležitost.Zvlaste v kontextu jejich narodniho prostredi. Volice pripadny hrdinny postoj neprida, nanejvys problemy s giganty jako je Microsoft. V ramci Evropy existuje ale dostatecne velka komunita, ktere na tomhle zalezi a jeji hlas muze byt slyset - ovsem v EVROPE, nikoliv v jednotlivych statech.
Řekl bych, že je přinejmenším nadměrně optimistické si myslet, že jedna nadnárodní vláda bude méně zkorumpovaná než desítky národních vlád. Naopak si myslím, že čím je vláda "vzdálenější" (globálnější), tím je náchylnější k podobným nešvarům, protože není pod drobnohledem.Jiste, napr. nase vlada je jiste pod drobnohledem... Ono taky byva taky tak vysoke postaveni, ze zisk z drobnych zlodejen jaksi nevyvazi ztratu toho postaveni. Nynejsi situace je takova, ze prakticky rozhoduji narodni vlady o tom, co je v narodnim kontextu podruzny problem a tudiz naprosto bezpecny teren vzhledem k obcanum vlastni zeme: vlada si muze delat co chce a verejnost JEDNE zeme ma velmi malou silu tohle zmenit, protoze se jedna vetsinou o pomerne malou cast verejnosti jedne zeme, kterou takova globalni zmena primo postihne; a i kdyby, JEDNA vlada prilis maly hlas mezi 25.
Sice ji sleduje více lidí, ale o to laxněji, protože není jen "jejich" vládou. Navíc se uplatní rivalita jednotlivých států -- tzn. když taková vláda provede něco špatně, jedni ji to klidně odpustí, protože to nebude něco, co by se týkalo přímo jich. A ještě budou mnohdy rádi, protože se budou cítit zvýhodněni (na úkor jiných).Naopak, prave dnes sleduji lidi pocinani nasi narodni vlady v evropskych institucich velmi laxne, nemluve o vladach jinych statu. Paradoxne pak hazeji "vinu" na celoevropske instituce, protoze jim kdosi nakukava, ze rozhoduji eurokrati...
Myšlenka federalizování se mi příčí prostě proto, že čím větší správní a územní celek má daný orgán na starosti, tím volnější má ruce, protože k uspokojení všech je nutné dělat příliš velké kompromisy. A ne vždy je kompromis tím nejlepším řešením. Mnohdy způsobí pokles úrovně i tam, kde tomu není třeba.Logicky je to presne naopak: vzajemna dohoda 25 suverennich statu mezi sebou si primo vynucuje takovy kompromis, co se tyka globalnich problemu.
Integrace by (IMO) neměla být založena na sjednocování legislativních a exekutivních prvků jednotlivých států, ale naopak na podpoře co největší diverzifikace (ten dělá to a ten zas tohle...).Ano, proto at rozhoduje federalni evropsky parlament o celoevropskych zalezitostech a poveruje federalni evropskou vladu jejich spravou a at si jednotlive regiony rozhoduji o svych vecech co nejnize. Tzv. "narodni vlada" je v podstate hluchy meziclanek (ktery z tradicne nacionalistickych duvodu ovsem jen tak nezmizi).