NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Theo de Raadt, tvorca OpenBSD, označil Linux ako zbierku "cheap little hacks" (neprekladám:-) a jeho vývojárov ako dôverčivých, neplatených podnikových leňochov.
Tiskni
Sdílej:
# cd /usr/src/linux-2.6.11-gentoo-r11/ # grep -r "little hack" * arch/m68k/mm/sun3kmap.c: * Mucking with the page fault handler seems a little hackish to me, but drivers/scsi/megaraid.c: * A little hack: 2nd bit is zero for all scsi read # grep -r "cheap hack" * drivers/char/ipmi/ipmi_msghandler.c: /* A cheap hack, if this is non-null and a message to an lib/idr.c: * This is a cheap hack until the IDR code can be fixed to lib/idr.c: * This is a cheap hack until the IDR code can be fixed to
Jinak nevím co má proti hackům, a trikům... V říši snů a fantazie, v nějakém hodně High-level API možná, ale např. konkrétně pro ovladače HW jsou prostě nutnost a pokud je nepoužívá tak bych takovému systému na jistém HW opravdu nevěřil že bude vůbec alespoň fungovat.
-djz
Ja bych OpenBSD (nebo i NetBSD) klidne pouzival, kdyby mel ovladace pro graf. akceleratory typu NVidia nebo ATI ... Nic takovyho "zatim" neexistuje, takze se domnivam, ze se na tom neda koukat na zadny filmy, pokud clovek nevlastni AMD64 s 2GB RAMWTF? - ehm, pardon ... jen by mě zajímalo, co vede k domněnce, že se bez podpory akcelerace na NVidiích a ATInách nedá koukat na filmy? (co si pamatuji, tak nejslabší konfigurace, na které jsem něco - netrhaně - shlédl, byla Pentium MMX @ 208 MHz s gk Matrox Millenium II, s gk S3 Vision868 to neumělo fullscreen - vina Xovského driveru, karta to uměla - a procesor již softwarové resize nezvládl ...)
Jinak se mi nezdá, že zrovna OpenBSD by měl být hlavně desktopovým systémem, podporujícím naprosto všechno možné i nemožné železo které existuje nebo ještě neexistuje. Takže chtít po něm, aby byl použitelný všude od zpracování videa po 3D modelování asi není nejlepší nápad a těžko to po něm může někdo chtít...
-djz
pokud na Celeronu 333 nenainstaluju ovladace od NVidie aby mi to bezelo akcelerovane, tak mi film ve fullscreenu plynule proste nepobeziCeleron 333, ač je to v dnešní době už vykopávka, je poměrně výkonný procesor, který by měl na realtime dekódování většiny videoformátů v běžných rozměrech (rozlišení srovnatelné s PAL) stačit; fullscreen je pak otázka schopnosti grafické karty a) přepnout se do vhodného rozlišení nebo b) přepočítat obraz tak, aby vyšel na celou obrazovku i při vyšším rozlišení prakticky všechny karty dnes oboje umí, ale pokud to selže (neumí to driver), pak nastupuje varianta b) počítaná CPU - ale i to by měl Celeron 333 u většiny formátů hravě (ehm) zvládat pokud to nejde, je někde v systému chybka ... např. místo použití VESA-kompatibilního režimu místo nativního driveru pro danou kartu (nVidiácké karty jej v XFree86/xorg mají, i když neumí vše, ale narozdíl od originálního nVidia driveru aspoň nepadá