Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Theo de Raadt, tvorca OpenBSD, označil Linux ako zbierku "cheap little hacks" (neprekladám:-) a jeho vývojárov ako dôverčivých, neplatených podnikových leňochov.
Tiskni
Sdílej:
# cd /usr/src/linux-2.6.11-gentoo-r11/ # grep -r "little hack" * arch/m68k/mm/sun3kmap.c: * Mucking with the page fault handler seems a little hackish to me, but drivers/scsi/megaraid.c: * A little hack: 2nd bit is zero for all scsi read # grep -r "cheap hack" * drivers/char/ipmi/ipmi_msghandler.c: /* A cheap hack, if this is non-null and a message to an lib/idr.c: * This is a cheap hack until the IDR code can be fixed to lib/idr.c: * This is a cheap hack until the IDR code can be fixed to
Jinak nevím co má proti hackům, a trikům... V říši snů a fantazie, v nějakém hodně High-level API možná, ale např. konkrétně pro ovladače HW jsou prostě nutnost a pokud je nepoužívá tak bych takovému systému na jistém HW opravdu nevěřil že bude vůbec alespoň fungovat.
-djz
Ja bych OpenBSD (nebo i NetBSD) klidne pouzival, kdyby mel ovladace pro graf. akceleratory typu NVidia nebo ATI ... Nic takovyho "zatim" neexistuje, takze se domnivam, ze se na tom neda koukat na zadny filmy, pokud clovek nevlastni AMD64 s 2GB RAMWTF? - ehm, pardon ... jen by mě zajímalo, co vede k domněnce, že se bez podpory akcelerace na NVidiích a ATInách nedá koukat na filmy? (co si pamatuji, tak nejslabší konfigurace, na které jsem něco - netrhaně - shlédl, byla Pentium MMX @ 208 MHz s gk Matrox Millenium II, s gk S3 Vision868 to neumělo fullscreen - vina Xovského driveru, karta to uměla - a procesor již softwarové resize nezvládl ...)
Jinak se mi nezdá, že zrovna OpenBSD by měl být hlavně desktopovým systémem, podporujícím naprosto všechno možné i nemožné železo které existuje nebo ještě neexistuje. Takže chtít po něm, aby byl použitelný všude od zpracování videa po 3D modelování asi není nejlepší nápad a těžko to po něm může někdo chtít...
-djz
pokud na Celeronu 333 nenainstaluju ovladace od NVidie aby mi to bezelo akcelerovane, tak mi film ve fullscreenu plynule proste nepobeziCeleron 333, ač je to v dnešní době už vykopávka, je poměrně výkonný procesor, který by měl na realtime dekódování většiny videoformátů v běžných rozměrech (rozlišení srovnatelné s PAL) stačit; fullscreen je pak otázka schopnosti grafické karty a) přepnout se do vhodného rozlišení nebo b) přepočítat obraz tak, aby vyšel na celou obrazovku i při vyšším rozlišení prakticky všechny karty dnes oboje umí, ale pokud to selže (neumí to driver), pak nastupuje varianta b) počítaná CPU - ale i to by měl Celeron 333 u většiny formátů hravě (ehm) zvládat pokud to nejde, je někde v systému chybka ... např. místo použití VESA-kompatibilního režimu místo nativního driveru pro danou kartu (nVidiácké karty jej v XFree86/xorg mají, i když neumí vše, ale narozdíl od originálního nVidia driveru aspoň nepadá