Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
Theo de Raadt, tvorca OpenBSD, označil Linux ako zbierku "cheap little hacks" (neprekladám:-) a jeho vývojárov ako dôverčivých, neplatených podnikových leňochov.
Tiskni
Sdílej:
), a přesto s ním víceméně souhlasím (nečetl jsem původní článek, jen zprávičku) - budu ukamenován nebo raději utučňákován, aby to bylo stylovější?
# cd /usr/src/linux-2.6.11-gentoo-r11/ # grep -r "little hack" * arch/m68k/mm/sun3kmap.c: * Mucking with the page fault handler seems a little hackish to me, but drivers/scsi/megaraid.c: * A little hack: 2nd bit is zero for all scsi read # grep -r "cheap hack" * drivers/char/ipmi/ipmi_msghandler.c: /* A cheap hack, if this is non-null and a message to an lib/idr.c: * This is a cheap hack until the IDR code can be fixed to lib/idr.c: * This is a cheap hack until the IDR code can be fixed to
Jinak nevím co má proti hackům, a trikům... V říši snů a fantazie, v nějakém hodně High-level API možná, ale např. konkrétně pro ovladače HW jsou prostě nutnost a pokud je nepoužívá tak bych takovému systému na jistém HW opravdu nevěřil že bude vůbec alespoň fungovat.
-djz
At ten clovek radeji tvori to svoje openbsd, a kvality linuxu at posoudi uzivatele
), kamenoval by ho tu někdo? - a přesto M$ do Woken investuje a kupodivu i na nich vydělává ...
Ja bych OpenBSD (nebo i NetBSD) klidne pouzival, kdyby mel ovladace pro graf. akceleratory typu NVidia nebo ATI ... Nic takovyho "zatim" neexistuje, takze se domnivam, ze se na tom neda koukat na zadny filmy, pokud clovek nevlastni AMD64 s 2GB RAMWTF? - ehm, pardon ... jen by mě zajímalo, co vede k domněnce, že se bez podpory akcelerace na NVidiích a ATInách nedá koukat na filmy? (co si pamatuji, tak nejslabší konfigurace, na které jsem něco - netrhaně - shlédl, byla Pentium MMX @ 208 MHz s gk Matrox Millenium II, s gk S3 Vision868 to neumělo fullscreen - vina Xovského driveru, karta to uměla - a procesor již softwarové resize nezvládl ...)
...
Pokud se ale bez akcelerace na takovemto stroji s OpenBSD pujde divat na filmy, tak bych to mohl vyzkouset
...
...
. A to si přiznejme otevřeně... pokud ke kartě není solidní akcelerace a nerozjedeš xv tak se na video pořádně nepodíváš. Výstup přes X11 není zrovna něco světoborného. Dále některé drivery v Xkách by i byly, dokonce i s 3D akcelerací (pro vykopávky typu r128, radeon, 3Dfx, stařičká MGA, ...), ale potřebují DRI. Už to v OpenBSD konečně funguje? Naposledy co jsem slyšel před 2 rokama tak to ještě nikoho ani nenapadlo portovat. Takže prosím nedělejme z lidí idioty, ke své poslední ATI, nVidii, SiSu nebo VIA grafačce opravdu pořádné akcelerované ovladače v základních Xkách jednoduše nemají. Pak je jen na výrobci, jestli uvolní alespoň nějaké zdrojáky, nebo jestli uvolní alespoň binárku pro tvůj systém.
Jinak se mi nezdá, že zrovna OpenBSD by měl být hlavně desktopovým systémem, podporujícím naprosto všechno možné i nemožné železo které existuje nebo ještě neexistuje. Takže chtít po něm, aby byl použitelný všude od zpracování videa po 3D modelování asi není nejlepší nápad a těžko to po něm může někdo chtít...
-djz
pokud na Celeronu 333 nenainstaluju ovladace od NVidie aby mi to bezelo akcelerovane, tak mi film ve fullscreenu plynule proste nepobeziCeleron 333, ač je to v dnešní době už vykopávka, je poměrně výkonný procesor, který by měl na realtime dekódování většiny videoformátů v běžných rozměrech (rozlišení srovnatelné s PAL) stačit; fullscreen je pak otázka schopnosti grafické karty a) přepnout se do vhodného rozlišení nebo b) přepočítat obraz tak, aby vyšel na celou obrazovku i při vyšším rozlišení prakticky všechny karty dnes oboje umí, ale pokud to selže (neumí to driver), pak nastupuje varianta b) počítaná CPU - ale i to by měl Celeron 333 u většiny formátů hravě (ehm) zvládat pokud to nejde, je někde v systému chybka ... např. místo použití VESA-kompatibilního režimu místo nativního driveru pro danou kartu (nVidiácké karty jej v XFree86/xorg mají, i když neumí vše, ale narozdíl od originálního nVidia driveru aspoň nepadá
) ... nebo prasácky naprogramovaný rozežraný přehrávač (např. na Pentium 90 MHz kdysi Windows Media Player nezvládal dekódovat mp3 - stereo, 44,1 kHz, 128 kbps, zatímco WinAmp jakž-takž šel používat, a mpg123 zvládl totéž i na 486DX @ 100 MHz ...)
jinak viz Ctiradův komentář ohledně 2D/3D akcelerace ...
Ale jinak říkali podobné věci a já s nimi musím v zásadě souhlasit.
Proti OpenBSD nic nemám, na určité věci je to jistě dobrý systém, ale Theo de Raadt se na internetu neustále projevuje jako závistivý zneuznaný génius který stále jen pomlouvá Linux a flejmuje... podle mě tím OpenBSD škodí, no jeho problém
Přijde mi směšný (a místy až ubohý)...