Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Theo de Raadt, tvorca OpenBSD, označil Linux ako zbierku "cheap little hacks" (neprekladám:-) a jeho vývojárov ako dôverčivých, neplatených podnikových leňochov.
Tiskni
Sdílej:
), a přesto s ním víceméně souhlasím (nečetl jsem původní článek, jen zprávičku) - budu ukamenován nebo raději utučňákován, aby to bylo stylovější?
# cd /usr/src/linux-2.6.11-gentoo-r11/ # grep -r "little hack" * arch/m68k/mm/sun3kmap.c: * Mucking with the page fault handler seems a little hackish to me, but drivers/scsi/megaraid.c: * A little hack: 2nd bit is zero for all scsi read # grep -r "cheap hack" * drivers/char/ipmi/ipmi_msghandler.c: /* A cheap hack, if this is non-null and a message to an lib/idr.c: * This is a cheap hack until the IDR code can be fixed to lib/idr.c: * This is a cheap hack until the IDR code can be fixed to
Jinak nevím co má proti hackům, a trikům... V říši snů a fantazie, v nějakém hodně High-level API možná, ale např. konkrétně pro ovladače HW jsou prostě nutnost a pokud je nepoužívá tak bych takovému systému na jistém HW opravdu nevěřil že bude vůbec alespoň fungovat.
-djz
At ten clovek radeji tvori to svoje openbsd, a kvality linuxu at posoudi uzivatele
), kamenoval by ho tu někdo? - a přesto M$ do Woken investuje a kupodivu i na nich vydělává ...
Ja bych OpenBSD (nebo i NetBSD) klidne pouzival, kdyby mel ovladace pro graf. akceleratory typu NVidia nebo ATI ... Nic takovyho "zatim" neexistuje, takze se domnivam, ze se na tom neda koukat na zadny filmy, pokud clovek nevlastni AMD64 s 2GB RAMWTF? - ehm, pardon ... jen by mě zajímalo, co vede k domněnce, že se bez podpory akcelerace na NVidiích a ATInách nedá koukat na filmy? (co si pamatuji, tak nejslabší konfigurace, na které jsem něco - netrhaně - shlédl, byla Pentium MMX @ 208 MHz s gk Matrox Millenium II, s gk S3 Vision868 to neumělo fullscreen - vina Xovského driveru, karta to uměla - a procesor již softwarové resize nezvládl ...)
...
Pokud se ale bez akcelerace na takovemto stroji s OpenBSD pujde divat na filmy, tak bych to mohl vyzkouset
...
...
. A to si přiznejme otevřeně... pokud ke kartě není solidní akcelerace a nerozjedeš xv tak se na video pořádně nepodíváš. Výstup přes X11 není zrovna něco světoborného. Dále některé drivery v Xkách by i byly, dokonce i s 3D akcelerací (pro vykopávky typu r128, radeon, 3Dfx, stařičká MGA, ...), ale potřebují DRI. Už to v OpenBSD konečně funguje? Naposledy co jsem slyšel před 2 rokama tak to ještě nikoho ani nenapadlo portovat. Takže prosím nedělejme z lidí idioty, ke své poslední ATI, nVidii, SiSu nebo VIA grafačce opravdu pořádné akcelerované ovladače v základních Xkách jednoduše nemají. Pak je jen na výrobci, jestli uvolní alespoň nějaké zdrojáky, nebo jestli uvolní alespoň binárku pro tvůj systém.
Jinak se mi nezdá, že zrovna OpenBSD by měl být hlavně desktopovým systémem, podporujícím naprosto všechno možné i nemožné železo které existuje nebo ještě neexistuje. Takže chtít po něm, aby byl použitelný všude od zpracování videa po 3D modelování asi není nejlepší nápad a těžko to po něm může někdo chtít...
-djz
pokud na Celeronu 333 nenainstaluju ovladace od NVidie aby mi to bezelo akcelerovane, tak mi film ve fullscreenu plynule proste nepobeziCeleron 333, ač je to v dnešní době už vykopávka, je poměrně výkonný procesor, který by měl na realtime dekódování většiny videoformátů v běžných rozměrech (rozlišení srovnatelné s PAL) stačit; fullscreen je pak otázka schopnosti grafické karty a) přepnout se do vhodného rozlišení nebo b) přepočítat obraz tak, aby vyšel na celou obrazovku i při vyšším rozlišení prakticky všechny karty dnes oboje umí, ale pokud to selže (neumí to driver), pak nastupuje varianta b) počítaná CPU - ale i to by měl Celeron 333 u většiny formátů hravě (ehm) zvládat pokud to nejde, je někde v systému chybka ... např. místo použití VESA-kompatibilního režimu místo nativního driveru pro danou kartu (nVidiácké karty jej v XFree86/xorg mají, i když neumí vše, ale narozdíl od originálního nVidia driveru aspoň nepadá
) ... nebo prasácky naprogramovaný rozežraný přehrávač (např. na Pentium 90 MHz kdysi Windows Media Player nezvládal dekódovat mp3 - stereo, 44,1 kHz, 128 kbps, zatímco WinAmp jakž-takž šel používat, a mpg123 zvládl totéž i na 486DX @ 100 MHz ...)
jinak viz Ctiradův komentář ohledně 2D/3D akcelerace ...
Ale jinak říkali podobné věci a já s nimi musím v zásadě souhlasit.
Proti OpenBSD nic nemám, na určité věci je to jistě dobrý systém, ale Theo de Raadt se na internetu neustále projevuje jako závistivý zneuznaný génius který stále jen pomlouvá Linux a flejmuje... podle mě tím OpenBSD škodí, no jeho problém
Přijde mi směšný (a místy až ubohý)...