Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Theo de Raadt, tvorca OpenBSD, označil Linux ako zbierku "cheap little hacks" (neprekladám:-) a jeho vývojárov ako dôverčivých, neplatených podnikových leňochov.
Tiskni
Sdílej:
# cd /usr/src/linux-2.6.11-gentoo-r11/ # grep -r "little hack" * arch/m68k/mm/sun3kmap.c: * Mucking with the page fault handler seems a little hackish to me, but drivers/scsi/megaraid.c: * A little hack: 2nd bit is zero for all scsi read # grep -r "cheap hack" * drivers/char/ipmi/ipmi_msghandler.c: /* A cheap hack, if this is non-null and a message to an lib/idr.c: * This is a cheap hack until the IDR code can be fixed to lib/idr.c: * This is a cheap hack until the IDR code can be fixed to
Jinak nevím co má proti hackům, a trikům... V říši snů a fantazie, v nějakém hodně High-level API možná, ale např. konkrétně pro ovladače HW jsou prostě nutnost a pokud je nepoužívá tak bych takovému systému na jistém HW opravdu nevěřil že bude vůbec alespoň fungovat.
-djz
Ja bych OpenBSD (nebo i NetBSD) klidne pouzival, kdyby mel ovladace pro graf. akceleratory typu NVidia nebo ATI ... Nic takovyho "zatim" neexistuje, takze se domnivam, ze se na tom neda koukat na zadny filmy, pokud clovek nevlastni AMD64 s 2GB RAMWTF? - ehm, pardon ... jen by mě zajímalo, co vede k domněnce, že se bez podpory akcelerace na NVidiích a ATInách nedá koukat na filmy? (co si pamatuji, tak nejslabší konfigurace, na které jsem něco - netrhaně - shlédl, byla Pentium MMX @ 208 MHz s gk Matrox Millenium II, s gk S3 Vision868 to neumělo fullscreen - vina Xovského driveru, karta to uměla - a procesor již softwarové resize nezvládl ...)
Jinak se mi nezdá, že zrovna OpenBSD by měl být hlavně desktopovým systémem, podporujícím naprosto všechno možné i nemožné železo které existuje nebo ještě neexistuje. Takže chtít po něm, aby byl použitelný všude od zpracování videa po 3D modelování asi není nejlepší nápad a těžko to po něm může někdo chtít...
-djz
pokud na Celeronu 333 nenainstaluju ovladace od NVidie aby mi to bezelo akcelerovane, tak mi film ve fullscreenu plynule proste nepobeziCeleron 333, ač je to v dnešní době už vykopávka, je poměrně výkonný procesor, který by měl na realtime dekódování většiny videoformátů v běžných rozměrech (rozlišení srovnatelné s PAL) stačit; fullscreen je pak otázka schopnosti grafické karty a) přepnout se do vhodného rozlišení nebo b) přepočítat obraz tak, aby vyšel na celou obrazovku i při vyšším rozlišení prakticky všechny karty dnes oboje umí, ale pokud to selže (neumí to driver), pak nastupuje varianta b) počítaná CPU - ale i to by měl Celeron 333 u většiny formátů hravě (ehm) zvládat pokud to nejde, je někde v systému chybka ... např. místo použití VESA-kompatibilního režimu místo nativního driveru pro danou kartu (nVidiácké karty jej v XFree86/xorg mají, i když neumí vše, ale narozdíl od originálního nVidia driveru aspoň nepadá