Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
S tou snadností spravování účtů si polepšíš, pokud budeš mít například konfiguraci uživatelů (účty, hesla, antivir, antispam...) v databázi (provozuju to tak a mám i docela dost instalací za sebou), ale data nechávej klidně na disku v Maildiru.
ReiserFS, by měl mít stejnou asymptotickou rychlost přístupu k položce jako databáze s B-Tree secondary access method, ne? Přinejmenším je to strom. Přiznávám ale, že jsem se v jeho vnitřnostech zatím nevrtal.
Jinak řečeno, principielně přeci není důvod, proč by to nešlo ve filesystému. Nejvyšší čas, aby se kvalitní FS začaly používat.
Ale iniciativy typu Reiser4 tomu snad učiní přítrž. Přeci jen v mezích zákona by k nějakému mírnému pokroku dojít mohlo, ne?
Myslím, že je celkem jedno, jestli ten soubor má 300 MB nebo 3000 MB. Jestli je archivační, vůbec na tom nesejde, mazání bude zřídkavé a compacting se dá udělat celkem snadno. Na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být! Mám pocit, že třeba Evolution si ho dělá, dokonce fulltextový.Aby mohl server pracovat s e-maily efektivně, musí si k mboxu nebo maildiru vytvořit metadata, která popisují jednotlivé části e-mailu (aby se nemusel pokaždé znovu parsovat) a zaindexovat. Pak se takové poštovní schránky chopí Evolution nebo Thunderbird, který je zaměřen hlavně na POP3 a IMAP používá jen tak "bokem", všechny e-maily (nebo aspoň většinu) si stáhne do offline cache a zaindexuje si je. Uživatel se samozřejmě ke své poštovní schránce nepřipojuje jen z jednoho počítače, ale putuje po celé síti. Takže, v lepším případě, má e-maily na specializovaném poštovním serveru, ale přistupuje k nim skrze kopii e-mailů na souborovém serveru. V horším případě (cestovní profily Windows) má e-maily na serveru, a kopii celé schránky i s indexy si při každém přihlášení stahuje po síti a při odhlášení odesílá zpět. Mně to teda připadá padlé nahlavu. Mimochodem, to ukládání e-mailů do mailboxů/maildirů jde proti koncepci Unixu, kdy každý program dělá jen jednu věc. Protože na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být, a tak si poštovní server naimplementuje svou malou databázi…
Mimochodem, to ukládání e-mailů do mailboxů/maildirů jde proti koncepci Unixu, kdy každý program dělá jen jednu věc. Protože na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být, a tak si poštovní server naimplementuje svou malou databázi…
Přesně tohle mě napadlo, když jsem si vybíral (a nevybral) emailovýho klienta
open(3rd), ale musí si načíst seznam všech souborů, seřadit je a najít třetí a n a ten pak dát open(file_name). Pro tu nejkritičtejší operaci (najít 3. prvek) by se sice strom FS dal použít, ale aplikace ho nemá k dispozici.
Podle některých z nich není z linuxových FS moderní ani jeden.
Pro některé dnes již bohužel zapomenuté (nebo nepříliš běžně používané) by totiž tahle indexace zřejmě nebyla problém. Ach jo, jak já se těším na Reiser4.
Zrovna to řeší kamarád, co vyvíjí über-programovací jazyk, že tradiční FS je moc omezený a že ho do svého operačního systému nechce.
Perzistentní heap by byla docela sranda.
Jinak teda pokud je dnešní situace tak tristní
Tristní... Těžko říct. Častěji než bych byl rád narážím na problémy u věcí, kde bych čekal, že jsou dávno vyřešené (no možná že jsou, ale firmy na to mají patenty a není to open source
).
Kdo by chtel používat FS, jehož jedna implementační vrstva se jmenuje ROZBUŠKA?
Zrovna to řeší kamarád, co vyvíjí über-programovací jazyk,
Mno až vystřízlivým z oslav po státnicích, tak se vrhnu na MBOX2SQL. A udělám nad tím pár testů. Na netu jsem to nikde nenašel, pokud někdo něco podobného zná, tak prosím, dejte sem link.
Perzistentní heap by byla docela sranda.
Tak to zcela určitě 
Jo a grafuluju!
"Jenže ResiserFS ten strom používá nejspíš pro hledání sektoru začátku souboru dle čísla inode" A není tohle nesmysl? Operace nalezení prvního sektoru podle inode je snad otázkou jednoho diskového fetche, alespoň v tradičním unixovém FS. Problémem je hledání čísla inode u velikých adresářů ve filesystémech, které adresář implementují jako prostý lineární vektor dvojic (název, inode).Měl jsem na mysli hledání souboru ve velkém adresáři, moc jsem to zjednodušil
Jestliže bude v adresáři třetí soubor mít název "0000003", aplikace ho otevře pod tímto názvem. Následně FS musí najít inode, což je u tradičního unixového FS obecně O(N) operace, pokud hledám náhodný soubor v adresáři s N soubory, ale pokud FS udržuje mapování z názvů na inody ve stromu (Reiser, tuším...), pak je to O(log N). Takže aplikace má ten strom k dipozici, poněvadž adresuje soubory podle názvů.Pokud bude mít uživatel ve složce 1000 e-mailů a rozhodne se třetí smazat, soubory 000004 až 001000 se přečíslují? Děkuji nechci
A zrovna IMAP musí umět vyhledat e-mail podle jeho "absolutního čísla" – identifikátoru, který se nemění (pokud je to možné), i podle pořadí e-mailu ve složce. A to ještě nemluvím o vyhledávání podle obsahu…
XFS by taky crashnout nemělo...
commit pro ext3, ale nejspíš ne.
Tiskni
Sdílej: