Dotaz: Jak je to s DDR

[DrD]

Ahoj, když deska podporuje rychlost DDR4 max 3 866 MHz, jaké paměti koupit? Musím koupit přesně takové nebo třeba jen 3 000 MHz a nataktovat je na 3866 MHz? O kolik MHZ se to dá běžně/lehce navíšit? Má to vůbec smysl, když procesor umí jen 2 400 MHz? Procesor Intel Core i7-7700K. Díky za info.

Odpovědi

[NN]

Ve specifikaci desky, kterou jsi neuvedl, to byva dost presne napsano. Frekvence, velokosti i spravne zapojeni(channelling..).

[DrD]

Jedná se o tuhle desku

a chtěl bych tyhle paměti

díval jsem se na Vendors List a jsou tam uvedeny, tak snad je deska podporuje.

[NN]

No vidis, v manualu k desce mas vypsane min/max velikosti, frekvence i zapojeni a jako bonus doporuceny seznam pameti vsech moznych vyrobcu. Neni co resit.

[DrD]

Je co řešit, jelikož na to jsem se neptal

[Ovoce]

Ten seznam podporovaných nebo spíš asi testovaných modulů je dost omezenej, obvykle. Neznamená to, že jen ty paměti budou fungovat a žádné jiné.

Když koupíš nějaký hodně maisntreamový moduly Crucial, Kingston, Patriot, tak budou na 100% chodit taky. Jednou jedinkrát jsem se setkal s tím, že hodně levný Transcendy, co jsem koupil protože skoro nejnižší cena a furt OK značka, měly sice oficiální napětí 1.5V, ale moje deska je nastavovala na 1.65 V (chodily korektně). A pak když jsem je dal do jiné desky, co jim dala 1.5 V, to nebylo stabilní, dokud jsem to ručně nepřenastavil na 1,65 V - a pak už to bylo zase "rock solid". Možná, že jsou ty paměti padělaný někde z Číny :)

[lertimir]

Pokud se ptáš takto, tak si přečti, co je napsáno na desce, kup si odpovídající paměti, zapoj je a nic dalšího neřeš. Je to daleko za tvoje znalosti. Paměti mají v sobě napsány informace o tom jak pracují a deska si je přečte a podle toho se nastaví.

Jen pro jednoduché info: Více než 10 let paměti běží +/- na 200MHz. Paměti DDR (1 rok cca 2002) předávaly data na náběžné a úběžné hraně pulzu. A efektivně tedy jakoby předaly data na 400MHz. DDR2 předaly 2x tolik, DDR3 4x tolik a DDR4 8x tolik dat v jednom pulzu. Efektivně proto mají psané DDR2 800Mhz, DDR3 1600MHz a DDR4 3200MHz, kousek více a nebo méně je trochu změna základní frekvence. Současně díky organizaci paměti do maticových struktur a doba než se pamět na výstupu vybaví relevantní data se liší u tednotlivých HW chipů a konstrukcí a je popsána sadou asi 7 parametrů, které popisují zpoždění, kdy deska musí počkat, než dostane validní data z chipu. Pokud s tím nc neděláš, tak všechny ty informace jsou na paměťovém chipu. Pokud bys chtěl taktovat tak musíš zvlánout opatrnou práce z timingem. Potkal jsme paměťové chipy, které padly při zvýšení frekvence o 1%.

[hw]

Podle dotazu bych řekl, že jeho autor se ptal na něco jiného a tohle ho nezajímá, nerozumí tomu a asi tomu ani rozumět nechce.

Rád bych ale upozornil každého, kdo by si třeba náhodou přečetl následující blbost a chtěl jí věřit, že to není pravda:

Jen pro jednoduché info: Více než 10 let paměti běží +/- na 200MHz. Paměti DDR (1 rok cca 2002) předávaly data na náběžné a úběžné hraně pulzu. A efektivně tedy jakoby předaly data na 400MHz. DDR2 předaly 2x tolik, DDR3 4x tolik a DDR4 8x tolik dat v jednom pulzu. Efektivně proto mají psané DDR2 800Mhz, DDR3 1600MHz a DDR4 3200MHz, kousek více a nebo méně je trochu změna základní frekvence.

Všechny paměti s rozhraním DDRx předávají nebo přijímají platná data pouze na náběžné a sestupné hraně hodin. Je úplně jedno, jestli se jedná o DDR-400, které pracují s hodinovým signálem 200 MHz nebo DDR3-1600, kde fyzické hodiny mají frekvenci 800 MHz. V jednom hodinovém cyklu se vždy přenesou pouze dvě slova. Jednotlivé generace JEDEC DDRx rozhraní se liší především v elektrické specifikaci rozhraní, kdy novější generace umožňují použít rychlejší signály díky vylepšené signálové integritě.

Existují ještě paměti s rozhraním QDR, které skutečně předávají v jednom hodinovém cyklu čtyři slova. To se ale týká velmi rychlých synchronních statických RAM pro speciální aplikace a ne spotřebních DRAM. Tam se potom používají čtyřfázové hodiny.

[lertimir]

diky. už nevím,kde jsem to četl, vypadalo to věrohodně.

[lertimir]

tak už vím. četl jsem to na anglicke wikipedii, DDR, a napsal jsem to blbě v tom že 200MHz jedou vnitřní hodiny chipů, ne vnější komunikace. položka "internal rate" nebo "memory clock" tabulek v odkazu a následných DDR2, DDR3. A do odpovědi tazateli jsem to psal proto, že když by chtěl dát pamšti jiné frekvence tak potřebuje doladit i časování.

[hw]

Ano. Vyšší verze DDR DRAM pracují interně se širšími slovy tak, aby datový tok odpovídal vnější sběrnici. Takže třeba 16b rozhraní DDRx-800 (tzn. 400 MHz) přenáší v burstu 2*16*4e8 b/s = 1526 MiB/s, čemuž odpovídá interní sběrnice o šířce 64b na 200 MHz.

[Blaazen]

2400 MHz je taková oficiální podpora, ale jde i víc. Třeba tady to rozjeli na 3200 MHz. Je to logické, přece "K" procesor si nikdo nekupuje proto, aby jel na základních frekvencích.

[Ovoce]

Najdi si nějaké testy, jak rychlost pamětí (ale bacha, nejde jen o takt, ale i o latence - CL/CAS, tak je čím nižší, tim lepší) ovlivňue výkon v úlohách, které konkrétně tebe zajímají. Jeslti to vypadá jako že to stojí za to, tak můžeš na takové rychlé paměti připlatit, ale nemusíš.

IMHO je většinou ta propustnost spíš k ničemu a kupoval bych 2400 - 2666 MHz(a koukal se, jestli jde na daném taktu výhodně koupit modul s nadprůměrn+ nízkou latencí). Vyšší takty asi jenom, pokud je příplatek fakt minimální. Ale jak říkám, závisí to. Pokud máš nějakou specializovanou úlohu, kde na propustnosti RAM hrozně závisí, tak ti ty honičksý moduly třeba na 3400-3700 MHz můžou pomoct...

[Blaazen]

Co tak čtu občas testy, tak na latencích nejvíc záleželo v první generaci DDR (CL2, CL2.5 a CL3). Od dob DDR2, přes DDR3 až k DDR4 na latencích už tolik nezáleží. Stejný modul je výhodnější rozjet na vyšší frekvenci s horší latencí. Overclockeři ještě někdy zvyšují napětí.

[Blaazen]

Ještě jsem někde četl, že nejlíp se taktují čipy Samsung a Hynix, zatímco Micron (popř. Crucial) moc nejdou (mluvím o DDR4).

[DrD]

Tak že když koupím paměti třeba 3866MHz

- tak poběží automaticky na této frekvenci po vložení do desky?
- nebo je musím teprve manuálně v biosu nastavit?
- nebo se už jedná o přetaktování?

Můžu koupit 3000MHz a přetaktovat je na 3866hz? Díky

[Blaazen]

Nejspíš poběží, bez nastavování v BIOSu, a přetaktování to není. Přetaktovat paměti 3000MHz na 3866MHz je už docela dost na to, aby jely dlouhodobě stabilně. Každé přetaktování je taky nutné pořádně otestovat (MemTest).

[DrD]

Díky moc a jak je to z CPU, CPU podporuje rychlost jen DDR4 2400MHz? To musím taky nějak v biosu přetaktovat?

[frr]

Už pár generací procesorů a desek nazpátek je řadič RAM součástí CPU. A hodiny pro jádra, RAM a další vnější sběrnice si procesor syntetizuje sám (pomocí PLL, na základě cca jediného vstupního signálu, tuším se jmenuje bclk). Deska dává procesoru prakticky jedinou hodinovou frekvenci, která je pevná. Procesor ji používá jako vnější referenci a umí si na jejím základě vyrobit všechny hodiny které potřebuje.

Takže pokud se týče RAM, na fyzické vrstvě deska poskytuje pouze dráty mezi paticí CPU a paticí DIMMů. Na jakém taktu po těch drátech bude proceesor s pamětí cvrlikat, to je věcí těch dvou.

Takže pokud procesor umí 2400 max, budou cvrlikat 2400 max (pokud to paměť umí taky, což o sobě říká v SPD EEPROM). Rozmezí rychlostí, které podporuje procesor, bývá zamčené v hardwaru procesoru - prostě jeho interní PLL syntezátor se nenechá nakonfigurovat mimo předem dané meze.

Pokud deska tvrdí, že podporuje DDR4 až 3866, tak je to pro Vás příjemná informace, že spoje na plošáku motherboardu = VF vedení mají tak malý rozptyl impedance, že přenesou s přijatelným útlumem a "disperzí" data rychlostí až 3866 MHZ. Tzn. s příjemnou rezervou přenesou Vašich 2400 MHz. Pro Vás tahle rezerva znamená stabilitu.

Je tu ještě jedna věc: dekódování dat z SPD EEPROM (maličký 8nohý švábík na DIMM modulu) neprovádí hardware CPU nebo něco na desce, ale ty data si přečte a porozumí jim BIOS = kus softwaru, který sice běží na CPU (v tu chvíli ještě v režimu "cache as RAM"), ale ten kus softwaru dodal výrobce desky. Je uložen v SPI NOR Flash na desce. Datové struktury v SPD EEPROM jsou sice standardizované, ale znáte to - vždycky je tu riziko, že se výrobce DIMMu s výrobcem desky navzájem úplně nepochopí a BIOS ten modul buď nataktuje úplně blbě, nebo ho třeba odmítne (s tím že takový neumí použít), což může a nemusí být správné rozhodnutí... Takže v tomto smyslu "podpora" konkrétní značky a modelu DIMMu ze strany desky může mít reálný základ v detekčních a konfiguračních rutinách v BIOSu - v tom, že výrobce desky konkrétní značky/modely DIMMů skutečně otestoval.

DIMMy (a potažmo RAM čipy) prakticky obvykle umí běžet na více hodinových frekvencích - což je trochu s podivem, pokud si čip sám taktuje 2/4/8 "sampling pointů" mezi dvěma hranami vnějšího hodinového signálu. SPD EEPROM obsahuje jmenovitou frekvenci - ale další časovací parametry (např. základní CAS Latency) jsou udávány nikoli v taktech základních hodin, ale v nanosekundách. Takže BIOS má určitou svobodu, zvolit takt a přepočítat CL (a další wait staty) na celé tiky tohoto základního taktu. A zrovna v téhle oblasti (kromě samotné interpretace dat z SPD EEPROM) bych viděl další prostor pro okrajové nekompatibility mezi BIOSem a DIMMy.

Taky nelze vyloučit nekompatibilitu skutečně na fyzické vrstvě, někde v kombinaci CPU vs. RAM čip vs. spoje na motherboardu - ale to je spíš okrajová záležitost pochybných značek motherboardů a RAM čipů. Nedodělky v BIOSu jsou myslím mnohem běžnější. Nekompatibilit RAM vs. motherboard jsem viděl už dost, zejména v generačně mladém hardwaru, a často to končí tak, že v novější verzi BIOSu najednou "dříve problémové" RAMky chodí jako víno (bez úprav na plošáku motherboardu).

[dustin]

Paráda, díky za fundované info.

Jaký může být důvod toho dekódování SPD v biosu, místo přímo v paměťovém řadiči CPU? Protože je to softwarem levnější, než hardwarem? Jde mi o to, že pokud v tom výrobci desek dělají chyby, dávalo by mi smysl, aby si to ohlídal přímo výrobce CPU.

Ještě jednou díky.

[Pavel Stárek]

Třeba proto, aby BIOS nastavil správné hodnoty napětí a taktu. To jsou ty volby v BIOSech které se jmenují (například) DDR Clock, a je tam na výběr třeba Auto, a pak nějaké MHz.

[frr]

Není zač... mimochodem, že DDR3/4 nejsou quad-pumped, to už kolega "hw" vyjasnil/vyvrátil Pak totiž dává smysl, že paměti fungují bez řečí v trochu širším rozsahu hodinových frekvencí.

Za mě... ať si dekódování SPD dělá klidně BIOS. Ta struktura není zrovna jednoduchá. Zařídit to v BIOSu je možná lepší, než kdyby to dělalo něco v hardwaru Intel (nebo třeba v ME firmware blobu) a kdyby v tom byla chyba, těžko bychom se domáhali opravy. Praktická zkušenost s Intelem. Když spolu v bezchybnosti BIOSu soutěží několik výrobců motherboardů, je to možná lepší situace. Tím neříkám, že by to nešlo udělat v hardwaru... zajímavý nápad

Na dekódování obsahu SPD EEPROM pro zvědavce existuje utilitka decode-dimms = perlový skript z projektu i2c-tools (lm_sensors). Příklad použití je např. tady. Nevím nakolik je ten skript aktuální, nevidím tam zmínky o DDR4. Aha, někdo už to okomentoval přede mnou Něco málo ukáže také dmidecode - tento nástroj nejde přímo přes I2C na SPD, ale ptá se jakési služby BIOSu (dostane trochu jinou datovou strukturu). i2c-tools a dmidecode by měly být samostatné apt balíky.

[lertimir]

nicméně někdy decode-dimms paměti nenajde

[root@carbon ~]# modprobe eeprom
[root@carbon ~]# decode-dimms
# decode-dimms version 6231 (2014-02-20 10:54:34 +0100)

Memory Serial Presence Detect Decoder
By Philip Edelbrock, Christian Zuckschwerdt, Burkart Lingner,
Jean Delvare, Trent Piepho and others


Number of SDRAM DIMMs detected and decoded: 0
[root@carbon ~]# 

ale to jsou ty DDR4.

[frr]

Příloha:

• decode-dimms (86673 bytů)

>ale to jsou ty DDR4.

Ne, to nejsou ty DDR4.
To je buď chybějící některý z modulů v kernelu (i2c-i801.ko pokud jste na Intelu nebo eeprom.ko) nebo příliš starý kernel, jehož i2c-i801 ještě nezná Váš moderní south bridge. Oboje jsem potkal na svém Broadwellovém ntb pod Debianem Jessie. A bohužel mám DDR3, takže nemám na čem testovat doplnění úprav decode-dimms o dekódování DDR4

A může se jednat ještě o jeden další problém: konkrétně na mém HW se modul eeprom.ko sice natáhne, ale na svém rozhraní v sysfs při pokusu o přečtení obsahu EEPROM vrátí samé 0xFF. Buď je něco blbě v modulu EEPROM, nebo se konkrétnímu modelu švábu 24c02 (nebo co tam je) nelíbí blokové čtení (nebo prostě ta operace, kterou modul eeprom.ko použije).
Zajímavé je, že pokud si natáhnu i2c-dev.ko (a také unloadnu eeprom.ko), dokážu přečíst obsah EEPROMky utilitou i2cdump, a decode-dimms mi pak ze souboru ta data správně rozparsuje.

Tady je zhruba záznam mého dnešního snažení na Debianu, postup by Vám mohl k něčemu pomoci:

# kompilaci a instalaci kernelu 4.4.44 kvůli podpoře čipsetu v i2c-i801 popisovat nebudu 
su
cd /usr/src
mkdir DIMM
cd DIMM
# stáhněte si nejnovější verzi
wget http://git.kernel.org/cgit/utils/i2c-tools/i2c-tools.git/plain/eeprom/decode-dimms
# nebo použijte moji upravenou v příloze tohoto příspěvku
aptitude install i2c-tools
aptitude install lm-sensors
sensors-detect
lsmod | grep i2c
#modprobe i2c-i801

# Tahle metoda přečtení EEPROM mi funguje:
modprobe i2c-dev
ls -l /dev/i2c*
i2cdetect -l
i2cdetect 0
# DIMMy mívají SPD EEPROMky na adresách 0x50..0x57
i2cdump -y 0 0x50 > i2cdump.txt
./decode-dimms -x i2cdump.txt | less

# Naopak tohle nefunguje - buď je vadný driver EEPROM, 
# nebo mám zmlsaný SPD EEPROM čip na SODIMMu:
modprobe eeprom
./decode-dimms
# skript decode-dimms dělá ekvivalent tohoto:
dd if=/sys/bus/i2c/drivers/eeprom/0-0050/eeprom of=./tmp.bin bs=128 count=1

Prosbička: poslal byste mi prosím (nebo někdo jiný z publika) i2cdump SPD EEPROMky z nějakého DDR4 modulu?

K této zprávičce přikládám pro zajímavost svoji upravenou verzi decode-dimms (je to jenom perlový skript) odraženou od čerstvého downloadu z GITu z kernel.org. Zatím tam není dekódování DDR4, ale nacpal jsem tam pár ladících výpisů navíc, které ukážou na problém s eeprom.ko (nebo kde je vlastně zakopaný pes).

[frr]

Mhe. Zkoušel jsem ještě driver at24, ten ani neukázal žádné nalezené čipy. A když jsem googlil, jestli at24 nemá nějakou dokumentaci, narazil jsem na uvedený patch... pokračování příště.

[frr]

Patchnul jsem i2c-i801.c ve svém 4.4.44 a decode-dimms funguje skrz eeprom.ko. Kupodivu nikoli skrz at24.ko, ale už nedohlédnu proč. Tenhle patch už vidím aplikovaný ve vanilce v GITu, 25.10.2016 v logu těsně po větším mergi "věcí do 4.9", od oka netuším, jestli to stihl do 4.9 nebo ne (nejpozději bude ve 4.10). Pro sichr opakuji: tohle jenom zpojízdní přístup decode-dimms do obsahu EEPROMky. Ještě to nepřidá podporu pro DDR4 do decode-dimms. Mám z JEDECu stažené specifikace SPD pro DDR3, DDR4 a nějaké další, možná bych to mohl zkusit z nudy doimplementovat (pracnost je trochu na hraně), kdyžtak někdo pošlete i2cdump reálného DIMMu ať mám na čem testovat.

[dustin]

Paráda, klobouk dolů.

[lertimir]

Moc hezká práce.

u mne kernelem to nebude

uname -a
Linux carbon 4.8.13-1-ARCH #1 SMP PREEMPT Fri Dec 9 07:24:34 CET 2016 x86_64 GNU/Linux

na notebooku je aktualizovaný arch. na druhou stranu notebook je také nový

[lertimir]

a souhlas, že DDR4 to nejsou. lshw dává

       description: System Memory
          physical id: 2a
          slot: System board or motherboard
          size: 8GiB
        *-bank:0
             description: Chip DDR3 Synchronous 1600 MHz (0,6 ns)
             product: M471B5674-M0-YK0
             vendor: Samsung
             physical id: 0
             serial: None
             slot: ChannelA
             size: 4GiB
             width: 64 bits
             clock: 1600MHz (0.6ns)
        *-bank:1
             description: Chip DDR3 Synchronous 1600 MHz (0,6 ns)
             product: M471B5674-M0-YK0
             vendor: Samsung
             physical id: 1
             serial: None
             slot: ChannelB
             size: 4GiB
             width: 64 bits
             clock: 1600MHz (0.6ns)

a s i2cdetect mi dá

 i2cdetect -l
i2c-3   i2c             i915 gmbus dpd                          I2C adapter
i2c-1   i2c             i915 gmbus dpc                          I2C adapter
i2c-6   i2c             DPDDC-C                                 I2C adapter
i2c-4   i2c             DPDDC-A                                 I2C adapter
i2c-2   i2c             i915 gmbus dpb                          I2C adapter
i2c-0   i2c             i915 gmbus vga                          I2C adapter
i2c-7   smbus           SMBus I801 adapter at efa0              SMBus adapter
i2c-5   i2c             DPDDC-B                                 I2C adapter

na 0 jsou paměti i tady?

[frr]

a to jsem netušil, že ten modul je DDR3.

Ve Vašem případě je ta správná sběrnice s DIMM SPD podle mého i2c-7 = SMBus rozhraní v south bridgi Intel 82801 bůhví kolikáté generace.

Ostatní segmenty i2c vypadají, že jsou všechny vytahané z grafického subsystému. Panebože těch ale je... tři výstupní kanály DisplayPort videa, krát dva? Už jsem to dlouho neštudoval... Podle mého na tu i2c sběrnici co slouží DDC (per video port) se lze dostat dvěma způsoby, jeden z nich je "GMBus port" (hardwarový řadič i2c, který programátorovi ušetří bit banging) který sdílí vnější piny s nějakým GPIO registrem. Takže např. i915 gmbus dpc bude totéž jako DPDDC-C (DisplayPort DDC kanál "C").

Tady se k tomu něco málo najde (hledejte řetězec GMBUS).

[lertimir]

dík. mašinka je to Lenovo X1 Carbon 3. A na sobě má HDMI, miniDP a USB-C a v dockině DP a DVI-I plus vlastní display těch 6 možností dá. zkusím to jak budu mít trochu času.

[frr]

Odhadem tenhle kernel ještě neobsahuje důležitý patch (1, 2) na i2c-i801. I bez něj by měl zafungovat i2cdump, ale nechytí se modul "eeprom" potřebný pro přímou komunikaci s perlovým skriptem decode-dimms. Lze dumpnout pomocí i2cdump a pak načíst do decode-dimms ze souboru.

[DrD]

Díky za informace, a k čemu potom ty paměti jsou > 4000MHz, když ve finále pojedou max 2400MHz? Díval jsem se na velmi drahé CPU a umí taky jen 2400MHZ.

[cronin]

..., a k čemu potom ty paměti jsou > 4000MHz,...

"Just because we can." Výrobca je schopný takú pamäť vyrobiť, marketing ju dokáže predať a existujú zákazníci, ktorí sú za ňu ochotní zaplatiť prémiovú cenu.

[Blaazen]

@ Takže pokud procesor umí 2400 max, budou cvrlikat 2400 max ...

Ale těch 2400 není max., to je doporučená nebo oficiální hodnota. Prakticky každý, kdo si koupí "K" procesor to provozuje s vyššími frekvencemi. Viz zde.

[frr]

Souhlas. Pak je to otázka definice termínu - co procesor "podporuje" Potíž je asi v tom, že Káčkový procesor jsem v ruce zatím nedržel. Pohybuji se spíš na úsporném konci spektra.

[lertimir]

Dík za info.

[Pavel Stárek]

Pokud budu mít koupené paměti 3000 MHz a chci je přetaktovat na 3866 MHz, tak se akorát připravím o stabilitu PC jako celku. Některé DDR moduly to sice snesou (někdy se musí polaborovat i s DDR napájením), ale obecně je to špatné rozhodnutí.

[cronin]

Vyššie taktované pamäte majú horšie časovanie. Veľmi ľahko sa môže stať, že pamäte s nepatrne lepšou frekvenciou majú podstatne horšie časovanie, a v konečnom dôsledku vedú k degradácii výkonu pri istých vzoroch zaťaženia.

Pred pár mesiacmi som skladal počítač a študoval som všemožné benchmarky a porovnania. Vyšlo mi z toho, že zoberiem dosku, ktorá podporuje DDR4@2400MHz, pamäť s čo najnižšou latenciou, ktorú výrobca certifikuje na 2400MHz, založím, zapnem XMP, a ďalej neriešim. Nemá to proste cenu.

[ika]

+1

[Drd]

Vyšlo mi z toho, že zoberiem dosku, ktorá podporuje DDR4@2400MHz, pamäť s čo najnižšou latenciou, ktorú výrobca certifikuje na 2400MHz, založím, zapnem XMP, a ďalej neriešim. Nemá to proste cenu.

A co to znamená. když zapneš XMP? Že to pojede jen na 2400MHz? BTW: Když je u pamětí napsáno XMP verze 2 a deska umí jen XMP bez uvedení verze, znamená to, že se spolu nedomluví?

[lertimir]

Jak už tady ve vláknu bylo popsáno, paměti v sobě mají popsány profily chování: frekvence, a příslušná časování. Obvykle jich mají několik. XMP (extended memory profle) tenhle profil natahují do overclock režimu, typicky se zvednutým napětím na ... paměti pojedou na .... Jedny moje paměti DDR3 mají standard profil 1066MHz na 1,5V a XMP profil na 2000MHz na 1,65V (seštelovat je na 1600MHz s jinými pamětmi vyžadovalo ruční práci na časování.) Pokud nejsi extrémní hráč tak nemá cenu se s tím moc zabývat. Moje zkušenost je zrychlení DDR3 z 1333MHz na 1600MHz mě dalo asi 2% na rychlosti výpočtů. a neznatelnou změnu v reálném provozu s diskem.

[Drd]

Já tomu stále nerozumím, když osadím DDR4 (2400MHz) a budu taktovat, pc se stane nestabilní, to chápu. A když koupím paměti DDR4 třeba 3866MHz tak už je taktovat nebubu a přesto bude pc nestabilní? Jde o to, že OC nerozumím ale když obětují cca 100K na nové PC tak chci využít maximální potenciál těch předražených komponentů.

[cronin]

Ak chceš overclockovať, potrebuješ okrem tých predražených komponentov práve a najmä hlboké porozumenie tomu, čo robíš a prečo. Ak tieto znalosti nemáš, nemôžeš získať, alebo jednoducho nemáš na to čas, tak sa na to vykašli, kúp si nepredraženú RAM na natívne podporovanej frekvencii Tvojej základnej dosky, čo v prípade DDR4 bude takmer isto 2166MHz, a venuj svoj čas niečomu užitočnejšiemu.

XMP je tu práve pre tých, čo s minimom námahy chcú mať výkon špičkových komponentov -- i keď nie ten hardcore overclockerský -- a pritom mať stále garantovanú záruku a stabilitu. XMP je zároveň nástroj pre výrobcov hardvéru, ako v súčasnom železe udržať nejaký čas krok s pokrokom iných výrobcov. Takže áno, funguje to presne tak: ak do dosky, ktorá podporuje základnú frekvenciu 2166MHz a cez XMP overclocking frekvenciu 2400MHz založíš pamäte, u ktorých výrobca frekvenciu 2400MHz podporuje a teda to zapísal do ich XMP profilu, stačí v BIOSe -- či čo to dnes vlastne je -- zapnúť XMP a pamäte budú bežať na 2400MHz. A to bez straty záruky, bez manuálneho ladenia napätí a dlhých hodín experimentovania. Tento komfort je vykúpený vyššou cenou príslušného hardvéru, v tomto prípade dosky a pamätí. Česi na to majú pekné porekadlo "Za peníze v Praze dům."

[Drd]

U desky se píše:

4 x DIMM, Max. 64GB, DDR4 3866 (přetakt.)/3733 (přetakt.)/3600 (přetakt.)/3466 (přetakt.)/3400 (přetakt.)/3333 (přetakt.)/3300(O.C.)/3200(O.C.)/3000(O.C.)/2800(O.C.)/2666(O.C.)/2400(O.C.)/2133 MHz Non-ECC, Bez vyrovnávací paměti Dvoukanálová Architektura paměti Podpora Intel® Extreme Memory Profile (XMP)

Tak jaké koupit paměti abych v biosu povolil XMP a paměti tak běžely na vysoké frekvenci a přesto zůstalo pc stabilní ?

Děkuji

[cronin]

IMHO ľubovoľnú z frekvencií označených "O.C." podporujúcju XMP2.

Môžem sa spýtať, prečo tak zúfalo potrebuješ pretaktovávať na tak závratné frekvencie? Si si vedomý, že že tak vysoko taktované pamäte budú mať horšie latencie? Ako zistíš, či pozitívny efekt vyššej frekvencie pre Tvoje konkrétne zaťaženie bude vyšší, ako zhoršená latencia?

[Drd]

IMHO ľubovoľnú z frekvencií označených "O.C." podporujúcju XMP2.

Tak že tam můžu dát maximálně DDR4 3300Mhz ?

Môžem sa spýtať, prečo tak zúfalo potrebuješ pretaktovávať na tak závratné frekvencie?

Jak jsem již psal, když už do toho ty peníze dám, tak ať to stojí za to..

Si si vedomý, že že tak vysoko taktované pamäte budú mať horšie latencie?

To nevím

Ako zistíš, či pozitívny efekt vyššej frekvencie pre Tvoje konkrétne zaťaženie bude vyšší, ako zhoršená latencia?

To taky nevím.

[cronin]

..., když už do toho ty peníze dám, tak ať to stojí za to..

Snažím sa Ti naznačiť, že robíš kravinu: chystáš sa vyplácnuť prémiovú cenu za niečo, o čom netušíš, či Ti to vyrieši nejaký problém, a dokonca ani len to, či efekt tej prémiovej ceny bude merateľný. Obávam sa, že jediný merateľný efekt bude ten finančný.

[Drd]

Díky, (teď se budu ptát opravdu vážně) tak že když koupím

desku    za 3K místo za 15K
paměti   za 5K místo za 15K
procesor za 5K místo za 12K
disk     za 6K místo za 17K
grafiku  za 5K místo za 2x20K

dostanu takřka stejný výkon a ještě ušetřím balík peněz? Díky

[Chytrex]

ano, teď jsi to vystihl.

Na to abys tu sestavu dostal na absolutní strop už bys potřeboval specifické využití. A i tak si nemyslím, že by to úzké hrdlo nastalo v RAM.

Takže ti stačí opravdu to cos napsal, ušetříš ranec a sloužit to bude stejně. Kupovat PC "do budoucna" je s rychlostí jakou jde technologie dopředu opravdová hloupost.

[Blaazen]

Na druhou stranu, jestli to chceš na nejnovější hry, tak si pořádnou grafiku kup, ale 40k je asi zbytečně moc.

[cronin]

... a pri tom všetkom ani zmienka o tom, čo budeš vnímať najintenzívnejšie: monitor. Tam každý palec navyše budeš reálne vidieť, a to doslova, vyššie rozlíšenie nie je tiež na zahodenie, najmä ak programuješ či niečo dizajnuješ.

[Chytrex]

Môžem sa spýtať, prečo tak zúfalo potrebuješ pretaktovávať na tak závratné frekvencie?

Jak jsem již psal, když už do toho ty peníze dám, tak ať to stojí za to..

Jak už se ti mnohokrát snažil cronin říct.. ty prachy hodíš do luftu, ty ten rozdíl nepoznáš.. a hodit 100k za vyšší číslo v benchmarku je naprostá blbost.a vlastně to vyšší číslo je stejně sporné.. může být, nemusí být.. záleží na tom, jakým způsobem dají těm pamětem zabrat..

Prostě kup ramky na 2400MHz, ušetříš a rozdíl bude neznatelný..

Obecně vzato, s tvými znalostmi docela pochybuju o tom že ty 2400MHz paměti dokážeš vytížit na opravdový strop.

[Drd]

V tom případě kašlu na celé OC, poraďte na jakém chipsetu to postavit když nebudu taktovat a přitom chci výkon. CPU chci určitě Intel. Díky

[tomvec]

A co na tom PC vlastně chceš dělat? To tu ještě nepadlo.

[Drd]

Virtuální Linux, Windows, Android.. vše běžící současně. Střih videa, Photoshop, programování, vývojové prostředí převážně Android a JAVA. Hry jen opravdu občas na odreagování max 3x za rok. VMware, VirtualBox a nějaká ta kancelář.

[cronin]

Tak čo sa týka RAM, radšej investuj do množstva. Jednoznačne NVMe SSD disk plus ďalší klasický na zálohy. 30 palcový 4k monitor.

[frr]

Tady vidím potřebu výkonné grafiky snad jen pokud dokážete kompresi videa při tom střihu offloadnout na GPU (CUDA/OpenCL) - tzn. pokud vůbec potřebujete při střihu transkódovat. Na zbytek uváděné práce by měla stačit integrovaná grafika. Jenom bacha, pokud budete hrotit rozlišení displeje - aby to reálně šlo vymáčknout z grafiky, ať už bude onboard nebo přídavná.

Že té RAMky bude potřeba hlavně hodně, to už tu někdo říkal. A při práci není nic otravnějšího, než padavý stroj. OC je v tom případě nesmysl.

Vysoký takt RAMky má smysl pro operace s velkými bloky dat = chroupání videa / photoshop.

Naopak programování = kompilátory, automatické doplňovače kódu při psaní, běh různých VM (Java / C#) a obecně kód který se hodně větví (všelijaké třídící operace, procházení stromy/grafy apod.) využije mnohem spíš krátké latence. A protože latence RAMky (v nanosekundách) jsou IMO už mnoho let skoro konstantní, je velkým přínosem pro tyhle věci hlavně velká cache. Při paralelním běhu více OS pod nějakým hypervizorem (nebo při běhu více aplikací) se tyhle věci musí dělit o počet jader a dostupnou cache v pouzdru CPU. Tušímže "enterprise" Xeony mají jiné/rychlejší právě tyhle interní paměťové cesty, takže pro některé druhy zátěže znamená Xeon E5 citelnou výhodu oproti podobně taktovanému Xeonu E3 nebo desktopovým i5/i7. Nemluvě o tom, že Xeony E5 mají větší objem cache a vyšší počty jader. Koukám že aktuální Xeony E5 opravdu krutě lezou do peněz Dají se najít ve výprodejích starší kousky - nechám na Vás, jestli Vám stojí za to E5 32nm model o dvě generace zpátky - už tehdy mívaly 10 MB cache apod. Ono u starších procesorů zase budete mít starší generaci RAM, tzn. nižší takt a za nějakou cenu menší kapacitu (objem).

Viděl jsem tuším i nějaké jednopaticové boardy pro Xeon E5 (LGA2011). Zkuste se porozhlédnout. Je to sice myslím overkill, reálně by Vám desktopová sestava měla stačit (LGA1151) ale jestli máte peněz na rozhazování, tak si klidně udělejte radost Xeony E5 mají taky víc kanálů RAM než desktopové sestavy. Bohužel ta RAMka je tuším povinně ECCčková... což svého času znamenalo dvojnásobek ceny (nevím jak dneska). Dělávaly se "workstation" boardy pro jeden nebo dva Xeony E5, tzn. "cílový tržní segment" jste zřejmě přesně Vy. Pokud budete koukat po tomhle, zamyslete se nad chlazením. Prostorná skříň, rozměrné pomalé tiché ventilátory... na vodu se vykašlete, pasivní zdroj je blbost, chce to jenom udělat ve skříni jasně definovaný průvan. A netlačit komponenty na hranu s takty / spotřebou / teplem (v zájmu životnosti).

Xeon E5 a mnohé modely Xeon E3 jsou bez integrované grafiky. A ona ta integrovaná grafika od Intelu na desktopových i7 dodnes není úplně přehnaně výkonná. Dneska je sice výkon IGP s každou generací Intel CPU lepší, ale pořád si myslím, že v OpenGL akceleraci tomu IGPčku základní Nvidia natrhne tričko. Takže kdyby Vám šlo třeba o 3D CAD/modeler, má smysl koupit přídavnou kartu. A nemusí to být kdovíjaké dělo, na práci bych viděl jako vhodné třeba low-end Quadro (čip Nvidia, karta třeba HP) se spotřebou řádově 40 W na plný plyn... radši s ventilátorem než pasiv (nebo pasiv a sám si přidat pomalý velký ventilátor Zdroj Vám to neutaví, s trochou štěstí se to ani neupeče ve vlastní šťávě a pár let to vydrží šlapat jak hodiny. A když zjistíte, že 40W Quadro je kozí dech, koupíte něco výkonnějšího.

Nakonec je to celé otázka ceny. Kolik na tu sestavu máte dohromady peněz. A pokud volba vypadá tak, že můžete mít Xeon E5 s 16 GB RAM, nebo desktopovou i7 se 32 GB RAM, možná bych šel do desktopové sestavy. Na tu práci co píšete je možná obojí overkill, ale všechno je relativní, záleží na velikosti dat, se kterými pracujete.

Kdysi jsem měl doma 486 DX4 / 120, kterou jsem původně koupil bez L2 cache. L2 cache tehdy bývala na motherboardu v DILových paticích - a kvůli nižší ceně se daly boardy koupit bez cache. Nebo byla neosazená jenom "tag SRAM" ? (devátá patice) Už nevím. Po pár letech jsem měl možnost ty DILové SRAMky levně dokoupit, tak jsem si tuším 256 kB dodatečně koupil, včetně tag SRAM. Byl jsem hrozně zvědavej, co to se strojem udělá - a subjektivně... nic moc. Extáze se nekonala. V Duke Nukemovi jsem si všiml, že ve složitých scénách je FPS pozorovatelně vyšší (posun od dojmu "nehratelně trhané" na "sotva hratelné"). Pod Windows subjektivně beze změn. Nakonec jsem si dal tu práci, a stopnul jsem si 1) jak dlouho startujou Windows95 a 2) jak rychle se enkóduje MP3. A naměřil jsem zkrácení času asi o třetinu, tzn. výkon vyšší o 50% ! Jak říkám, subjektivně žádná velká změna. Pro mě z toho plyne, že řešit nějakých 10 % je v subjektivním dojmu (čekání) zhola zanedbatelné. To bylo v dobách, kdy se počítač na konci práce neuspával, ale vypínal.

Míval jsem pravidlo, že RAMky není nikdy dost - protože RAMka odstraní potřebu swapování. V momentě, kdy můžete mít otevřené trvale všechny aplikace, a při přeskakování mezi nimi si počítač nesáhne na disk, pocítíte nástup swapování velmi bolestivě Pak ale přišla doba, kdy jsem si všiml, že Windows za určitých okolností (když necháte počítač moc dlouho v klidu?) odswapují neaktivní aplikace "jenom tak, aby nezacláněly v RAMce" - takže mají Windowsy dobrý pocit, že mají hodně RAMky, ale když na počítač (běžící aplikace na liště) sáhnete po dvou hodinách volnoběhu, tak se disk může uchrchlat, jak Windows obnovují aplikace ze swapu. V tomhle byly hrozné Windows 2000. XPčka tuším už měly tohle pořešené. V poslední době mám pocit, že mi dementně zbytečně swapují Win7, ale to může být opět jenom nedostatkem RAM. 4 GB v dnešní době není úplně moc, a mám pocit, že Windows Update má sklon schovávat svoji spotřebu RAM a snad i CPU v device manageru (běží přece "na pozadí") - chová se v tomto ohledu jak malware na bázi rootkitu. Mám pocit, že na stejném hardwaru Windows 8.1 nebo 10 se chovají opět rozumněji/svižněji než Win7. Tradičně velice rozumný a laditelný přístup ke swapování má Linux... co jednou nastartuje, to se na disk zbytečně neodkládá, ale dá se ladit jednak "swappiness", jednak procento a "trpělivost" diskových write-back bufferů apod.

K RAMce mě ještě napadá, že pokud budete vytěžovat externí GPU (gamesením nebo CUDA/OpenCL) a bude potřeba GPU dokrmovat z RAMky (např. průběžné dotahování textur), tak úzkým hrdlem těžko bude takt hlavní RAM počítače - úzkým hrdlem bude PCI-e x16. Tzn. opět nejde o takt RAMky. Ale soudím, že toto využití hardwaru nebude Váš případ...

[frr]

Ještě k těm Xeonům E5, ať je to v kostce: V2 V3 V4. Ceny jsou koukám dhost masakr

[frr]

Meh... ještě jsem našel pro LGA2011 Core i7-6800K - zřejmě sestřička Xeonu E5 v4. Umí 128 GB DDR4 bez ECC.

Datasheety k E5 v4 jsou trochu tajnosnubné, nějak jsem tam nedokázal najít klasické "overview" nebo ukecanou kapitolu ohledně toho jaké paměti, kolik kanálů, kolik ranků, ECC/nonECC apod. V datasheetu vol.2 se lze dočíst, že:

• Xeon E5 v4 1600 series má jediný IMC a na něm 4 kanály RAM
• Xeon E5 v4 2600 series má jeden nebo dva IMC a dohromady 4 kanály RAM
• Xeon E5 v4 4600 series má dva IMC a na nich dohromady 4 kanály RAM

Trochu se škrábu na hlavě, co to znamená... odhadem dva nezávislé IMC znamenají, že dvě různá vlákna nebo jádra mohou sahat naráz každé na jinou adresu a countdown CL v tom případě odtikává paralelně... jako že 4600 je vhodnější pro serverovou zátěž. (A nebo je to celé ještě daleko složitější

P.S.: odpovídat si na svoje vlastní přípěvky v diskusi je tradičně známkou poruchy osobnosti...

[frr]

Našel jsem nakonec i vysvětlení, jak je to s jedním vs. dvěma IMC v Xeonech E5 v4. Prostě když je v pouzdru CPU víc jak deset jader, přidá se druhý kruh (nebo půlkruh) - a každý kruh má svůj vlastní IMC. Pokud to správně chápu, na IMC sousedního kruhu už je to o pár taktů dál, než na "svůj vlastní" IMC. To by mě zajímalo, jestli se to tváří jako jeden nebo dva NUMA uzly... Nemám představu, jak se x86 NUMA inicializuje, jak si detekuje shluky jader per uzel (zjistí z BIOSu?), zda existuje "hierarchická NUMA" apod.

A pak jsem potkal ještě zajímavý kus dokumentace firmy Fujitsu k jejich serverům, kde se mluví o podporovaných velikostech DIMMů a je zmíněna závislost max.rychlosti podle počtu osazených DIMMů na kanál.

[lertimir]

Ta závislost rychlosti na obsazených dimmech je i na desktopech. Potkal jsem boardy kde na DDR3 při dvou dimmech jely 1887Mhz při 4 jen 1600, nebo 1600/1333. Je třeba číst pečlivě dokumentaci.

[lertimir]

Už tady bylo řečeno hodně, tak jen pár poznámek:

1. V desktopu je rozdíl i5/i7 na stejném kmitočtu cca 30% pro paralelizovatelnou úlohu. Pokud úlohy jsou masivně paralelizovatelné a rozpočet je velký, tak Xeony a případně dvousoketové desky a la Supermicro. Tam je mít i 1TB operační paměti. V každém prípadě 4-kanálový řadič v soketu 2011-3 dá vyšší výkon do paměti než šudlení s overclockingem.
2. Další podstatná dosud neprobíraná věc pro hledače extrémního výkonu je rychlé SSD ať již jako PCI-e nebo M.2 kde je potřeba zkontrolovat, jestli desky do M.2 soketu má dostatek PCI-e kanálů na potřebný datový tok.
3. poslední věc je grafická karta. což znamená projít software, který chci používat, má-li a jakou podporu pro openCL a CUDA a z toho plynoucí, jaký typ grafické karty je nejvýhodnější.

[cronin]

Ak rád skladáš a tvoríš, máš rád prírodu a techniku, kúp si akvárko, pekne ho naaranžuj -- volá sa to aquascaping -- a techniku automatizuj pomocou Rapsberry PI. Grantujem Ti, že sa hodne užitočného naučíš, získaš dobré návyky a peniaze investuješ rozhodne rozumnejšie ako do overclocking hardvéru. Ak ale potrebuješ nový počítač, zadefinuju na aké úlohy a udaj finančné obmedzenia; potom sa budeme baviť. Zatiaľ to vyzerá, že počítač chceš mať kvôli samotnému vlastneniu, či dokonca procesu zloženia, pričom to pravdepodobne zaplatia rodičia. Ty žiadny reálny problém neriešiš, ty sa hráš s výberom komponent, potom sa vyhráš so skladaním, a nakoniec sa budeš hrať na počítači v operačnom systéme, ktorého meno na tomto fóre neradi počujú. A pritom si myslíš, aký si tvorivý a výnimočný. Neber to v zlom, nechcem Ťa nijako zhodiť, iba sa Ťa snažím nasmerovať užitočnejším smerom.

[Drd]

Rodiče už Bohužel nemám

[frr]

Jenom dotázek k těm latencím: měl jsem za to, že latence "vystavení adresního dekodéru na náhodnou adresu" (= CL) je v zásadě pevné číslo v nanosekundách. Tohle číslo se v průběhu generací RAM moc nemění, už nejde dolů - proto zatímco DDR266 SDRAM měla CL 2 / 2.5 / 3, dnešní DDR3 1333 mají CL třeba 9.

Pokud někdo vyžene hodiny k nebesům, BIOS samozřejmě přepočítá CL na vyšší počet "vkládaných tiků kdy se čeká na vystavení" (wait states), tzn. je pravda, že při vyšším taktu je vyšší i "CL číslo". Nebo snad se CL zvýší i v nanosekundách?

Adresový dekodér v DRAMkách má bůhvíproč schopnost, vystavovat mnohem rychleji (vlastně na základním taktu) pokud jdou adresy těsně za sebou, tzn. dávkový přenos jede plnou rychlostí základních hodin. CL wait state se vkládá jenom na začátku dávky.

=> pokud OP zvedne hodiny, pojedou mu rychle dávkové přenosy, ale latence náhodného přístupu (CL) se nezmění. (Pokud tvrdíte, že bude horší i v nanosekundách, potěší mě zdůvodnění nebo odkaz na zdroj

[cronin]

Keď som podobnú dilemu ako opytujúci sa riešil pred časom, narazil na vzorce, ktorými išlo vypočítať latencie RAM v závislosti od ich taktu a časovania. Po dosadení parametrov reálne dostupných modulov -- podotýkam, že ja som vtedy vyberal 16GB moduly, čím bol výber značne zúžený -- mi vyšlo, že cca nad 2666MHz začína prevládať efekt horších časovaní nad efektom lepších frekvencií. Inak povedané, časovanie rástlo rýchlejšie, ako frekvencia. Aj preto mi, ako som už spomínal vyššie, vyšlo výhodné zobrať 2400MHz moduly, ktoré mali stále dobré časovanie -- aj cenu -- a nehnať sa za vysokou frekvenciou.

[frr]

Rozumím a věřím, díky za informaci

[lertimir]

Možná nesmyslně, ale moje představa o organizaci paměti je, že paměť je organizovaná v "bankách" což jsou kontinuálně za sebou jdoucí adresy, Tyto banky jsou hierarchicky sdružovány do vyšších celků, CL není "vystavení adresního dekodéru na náhodnou adresu", Column Access Strobe (CAS) latency je nahození jedné konkrétní banky na jedné úrovni hierarchie (TRDC je také důležité). Lehce zavádějící metafora je představa seřadovacího vlakového nádraží, kdy na odjezd vagonů musíš postavit vlakovou cestu, a pak ti vagonky odjedou rychle, přestavení cesty, ale chvíli trvá.

[frr]

Víte o tom víc než já a Váš popis je přesnější

Reálně myslím cca platí i můj popis: když přijde požadavek na "zas nějakou úplně jinou" adresu, musí se ta "vlaková cesta" každopádně zgruntu přenastavit (nebo přinejmenším velmi pravděpodobně), bez ohledu na to, jak moc a kam je ten nový požadavek třeba zarovnaný. A od toho místa běží dávkový přenos (netuším jak dlouhý). Reálně se tuším přenášejí vždycky minimálně celé řádky cache, tzn. taková je granularita, ale maximální délku bez nového čekání na CAS netuším...

[frr]

Nedalo mi to a trochu jsem se začetl. Vzpomněl jsem si totiž, že signály CAS/RAS/WE jsem viděl už dávno na RAMkách o velikosti jednotek kB.

Ultra-klasická asynchronní DRAMka 4164 má vstup a výstup (D a Q) o šířce jeden bit Tzn. pro osmibitový CPU jich bylo potřeba 8 švábů paralelně (sběrnice o šířce 1 Byte).
Oslnivých 64 kilobitů DRAMky 4164 je organizováno v matici 256 řádků (rows) x 256 sloupců (columns). Při dávkových přenosech ("page mode", nepatrně zavádějící název) se čtou postupně bity v řádku. Jako když čtete text v latince. Těžko říct, zda na konci řádku dojde k "wrap-aroundu" a odskoku na nový řádek. Uvnitř jsou dva adresní dekodéry: jeden řádkový a druhý sloupcový. Vnější rozhraní má 8 adresních bitů (A0..A7), takže se adresa přenáší nadvakrát: nejdřív se nakrmí 8bitová adresa do řádkového adresního dekodéru, její "strobe" signál se jmenuje ~RAS. Následně se nakrmí 8bitovou adresou taky sloupcový dekodér, při sestupné hraně signálů ~CAS. První (kratší) povinná pauza zvaná t(RCD) je mezi sestupem ~RAS a ~CAS, tzn. mezi oběma adresními slovy. Druhá (delší) povinná pauza se jmenuje t(CAS) - ta běží od sestupné hrany CAS do okamžiku, kdy se kaskáda hradel adresních dekodérů ustálila. Jde hlavně o sloupcový dekodér, protože řádkový má náskok. Ejhle naše moderní CL. Sloupec zde evidentně znamená granularitu 1 bitu (a je to tak i v moderních DDR DRAMkách) čili CAS Latency = ustálení sloupcového adresního dekodéru = ustálení "ukazatele na konkrétní detailní adresu", na úrovni tohoto čipu 1 bit, na úrovni celé paměti u 8bit CPU 1 byte.
V datasheetu je vnitřní blokové schéma čipu, časovací diagram a asi o stránku výš tabulka s hodnotami těchto časů.
Je k dispozici také časovací diagram pro "page mode", tzn dávkový přenos. Ten se děje tak, že držíte ~RAS aktivní (log.0) a jednotlivé bity (hostitelské adresy) taktujete kladnými pulzy signálu ~CAS, čímž dochází k automatické inkrementaci sloupcového dekodéru. Nenašel jsem v datasheetu zmínku, zda se automaticky inkrementuje také řádkový dekodér...

Rovněž klasická asynchronní DRAMka 41256 má vstup a výstup (D a Q) stále o šířce jeden bit Tzn. pro osmibitový CPU jich bylo potřeba 8 švábů paralelně (sběrnice o šířce 1 Byte). Má už ale kapacitu 256 kb, tzn. čtyřnásobnou oproti 4164. Ten čtyřnásobek je implementován zvětšením matice na 512 x 512 bitů. Což se projevilo rozšíření adresní sběrnice z 8 na 9 bitů (A0..A8) - tzn. během dvou adresních cyklů přibyly dohromady dva adresní bity, odtud čtyřnásobná naadresovatelná kapacita.

Máte pravdu, že moderní DRAMky obsahují uvnitř několik dílčích "matic" - říká se jim patrně Banky. V odkazovaných (dnes už starších) DDR RAMkách firmy Micron má Bank rozměry matice 8192 řádků X přiměřený počet sloupců (zde 512 nebo 1024 nebo 2048), a tento model DRAM švábu obsahuje takové banky 4. Kromě toho může mít šváb šířku datové sběrnice 4 nebo 8 nebo 16 bitů podle modelu. Na 64b široký DIMM je pak potřeba 16, 8 nebo 4 švábi. Unbuffered šváb má na vstupu 13 adresních bitů (A0..A12), dva bity pro výběr jednoho ze čtyř interních Banků (BA0/1), 4/8/16 bitů DQ (datové signály jsou obousměrné) a stále zde samostatně existují i klasické signály CAS, RAS a WE. Čili i zde platí, že signál CAS na sestupné hraně latchuje adresu jednotlivého adresního místa v RAMce a pak se čeká na jeho vzestupnou hranu, při které už RAMka má mít vystavená data na výstup. Na vnějším rozhraní švába je vidět také signál CS = chip select, který v DIMM modulu odpovídá jednomu "ranku" (který je patrně někdy nazýván také "side" nebo "row", asi kvůli zmatení nepřítele). DIMM může mít "ranků" několik. Zdá se, že "bank select" signály BA0/1 nejsou zaměnitelné s adresními signály A0..An - protože adresa se přes A0..An předává ve dvou cyklech, zatímco BA musí ukazovat na tentýž bank v průběhu celé transakce. Z toho plyne, že pro správnou funkci musí hostitelský řadič RAM vědět, kolik banků používají švábi na daném DIMMu. Ostatně by měl znát také rozměry matice Banku (kolik řádků a sloupců), aby správně půlil adresu na signálech A0..An.

Pokud se podívám na pinout DIMMů, tak DDR3 unbuffered DIMM má 16 bitů adresy (A0..A15), 3 bity pro "bank select" (BA0..BA2 = až 8 banků v rámci čipu) a ještě navíc 4 chip-selecty (tzn. quad-rank max). To by mělo stačit na mnohem větší DIMMy, než jsou běžně dostupné 8GB moduly
U DDR4 je pár změn: adresní signály A0..A17, Banky ač čtyři (BA0/1) ovšem přibylo další patro zvané Bank Groups (BG0/1). Čili už ne 8 Banků max jako u DDR3, ale až 16 Banků. A zdá se, že přibyl údaj Page Size (v bajtech) - pokud správně chápu, "page" odpovídá jednomu DRAM řádku. V uvedeném PDF se mluví o geometriích cca 64k řádků X kolem 1k sloupců (bitů na řádek). A signály CAS/RAS/WE mají odejít do důchodu (nahradí je jinak kódovaný "command"). Trochu se v tom začínám ztrácet