Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Řešení dotazu:
Máme v práci místnost, které říkáme obvykle "servis", kde je větší plocha stolů na šroubování rozbitých/reklamovaných počítačů a taky jeden stůl jako skromné pájecí pracoviště. Nad ním visí na dvou skobách otevřená kostra nějakého starého toweru, který někomu před lety upadl při přepravě a zbyl nám na ocet - tak jsme ho násilím trochu narovnali, dozdobili poličkou na volné odkládání disků, uvnitř je board s procesorem cca C2D (funglový náhradní díl od nějakého předchozího hardwaru z interního IT) a na tom běží podle potřeby většinou Windowsy nebo občas Linux, dají se k tomu připojit disky všeho druhu apod. A taky k tomu mám připojený ten USB osciloskop (Windows-only). Displejů k volnému použití (s KVM) se v té místnosti vyskytuje dostatečný počet, jsou podvěšené na kolejnici asi metr nad stolem... celé je to postaveno tak, aby plocha stolu byla volná na práci.
Ještě k původnímu dotazu, před pár lety jsem zkoumal, jaký skop by šel případně obsluhovat programově z Linuxu, a docela dobře vypadal HanTek (další Čína), vedou ho např. v TME. A koukám že třeba Rigol má docela podporu v projektu SigRok. To se ale bavíme o API k dalšímu programování, nikoli o hotových GUI aplikacích s podporou výrobce.
https://github.com/OpenHantek/openhantek
https://sigrok.org/wiki/Supported_hardware#Oscilloscopes
. Což zrovna u Rigolu jde snadno a ani se tomu příliš nebrání.
Ale vždy je potřeba mít na paměti, že bude fungovat jen tak dlouho, jak dlouho pro to bude existovat software.
Mám DSCope a DSLogic a k tomu software DSView postavený nad knihovnou sigrok. Všechno je to svobodný software, tak tohle by neměl být problém.
S klasickým HW osciloskopem nemám zkušenost, tak mě trochu překvapuje, kolik lidí tu píše o „trápení s USB“ – kromě nutnosti mít počítač mi přijde, že to má spíš výhody…
Já mám Picoscope; něco ve stylu „základní model, nejmenší a nejpřenosnější, ale v nejnadupanější variantě“.
Cenová hladina je kousek přes $1000. Kdyby se ale člověk v konfigurátoru snažil to osekat a smířil by se s horšími parametry, možná by tam bylo i něco za $300, těžko říct. Může to mít 1 analogový vstup místo 2, nemusí to mít 16 „digitálních“ kanálů, nemusí to mít generátor signálu atd.; na tom všem se dá „ušetřit“.
Ad software: Ten je sračka nejhoršího kalibru. Picoscope se chvástá, že podporuje Linux. Ano, pravda, na Archu je dokonce balíček Picoscope. Ale zděšení je hodně velké. Ta aplikace vypadá jako něco v .Net nebo tak, co někdo násilím v potu tváře přeložil v Mono nebo něčem podobném, bez nějakého velkého testování na Linuxu, a vyrobil z toho binárku pro Linux. Co mi nejvíc vadí:
Jinak osciloskop je bezva, co do časového i napěťového rozlišení. Na všechno, co jsem já kdy potřeboval změřit, úplně stačil. Jsou taky osciloskopy na diagnostiku 10g ethernetu, které jsou (pro obrovské časové rozlišení) na USB 3 a stojí $20k, což tenhle samozřejmě není, ale na nějaké analogové koukání do I2C, jestli se mi ten signál nekřiví a nenafukuje, je to víc než dostačující, možná i overkill.
Pro USB to nemá žádný extra kernelový modul. Přistupuje to k USB nějakým dost low-level rozhraním a „drivery“ jsou closed-source knihovny v userspace, které poskytují nějaké jednotné rozhraní pro tu aplikaci napříč různými typy Picoscope.
Jo, kdyby někdo věděl o dobré FOSS aplikaci, která by dokázala používat Picoscope, moc rád bych takovou zkusil! Dokud ale taková není … asi byl tohle celé jenom bezúčelný rant, protože kvůli tomu odpadnímu closed-source softwaru nemůžu Picoscope všeobecně doporučit.
Tiskni
Sdílej: