Byla vydána (𝕏) srpnová aktualizace aneb nová verze 1.104 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.104 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Spotify spustilo přehrávání v bezztrátové kvalitě. V předplatném Spotify Premium.
Spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison vystřídal spoluzakladatele automobilky Tesla a dalších firem Elona Muska na postu nejbohatšího člověka světa. Hodnota Ellisonova majetku díky dnešnímu prudkému posílení ceny akcií Oraclu odpoledne vykazovala nárůst o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard USD (zhruba 8,2 bilionu Kč). Hodnota Muskova majetku činila zhruba 385 miliard dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-09 aneb Eclipse 4.37. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
T-Mobile od 15. září zpřístupňuje RCS (Rich Communication Services) zprávy i pro iPhone.
Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Vždy se u menších nasazení tradovalo nebrat dvě stejná zařízení a už vůbec né ze stejné serie.To by se dalo řešit tím, že se ten druhý disk koupí pár měsíců po prvním a do té doby to pole pojede degradované.
Takže osobně si myslím, že koupí dvou levnějších SSD si nezlepšíš spolehlivost a ještě si zkrouhneš možný výkon, kterého by jsi dosáhl lepším SSD.Na druhou stranu stojí to za peníze, které s tím jedním lepším SSD musíte dát do zálohování?
mdadm
má parametr --write-mostly
pro označení zařízení, ze kterých se pokud možno nemá číst. Je to právě pro případy kombinace rychlého a pomalého zařízení.
Ale tak celkem záleží na tom, čeho chce dosáhnout. Jsou i jiné možnosti.
Podle mě raid 1 na SSD nemá co dělat. ... U SSD když skolabuje tak je KO a nic z něho nedostaneš.Což mi zní jako dobrý argument pro to mít RAID 1. Když to SSD chcípne, tak funguju dál a jenom ho vyměním (nemusím řešit obnovu záloh.) A to předpokládám, že se bavíme o desktopovém nasazení, nikoliv o serveru
Pořád nechápu, v čem by byl problém, když by první SSD odešel, tak jej ihned nahradit jiným a až by odešel i ten druhý, tak jej taky ihned nahradit. Nechce se mi věřit, že odejdou oba ve stejný den. Možné to samozřejmě je, ale to je možné vždy, i když by byl jeden z nich o rok starší.
Já s tímhle tedy zkušenosti vůbec nemám, ale přijde mi nepravděpodobné, že i kdybys použil 2 SSD od stejného výrobce a stejný model, tak že by oba SSD odešly ve stejný okamžik. Tomu prostě nevěřím.
Jasně, takhle ano. Pokud je tam implementované vypnutí po určité době a ty SSD vlastně pojedou identickou dobu, tak je to více méně jasné.
A kolika lidem z milionu bys řekl, že se to stane?
Podle mě raid 1 na SSD nemá co dělat.
Takže když chci dvojnásobnou rychlost čtení, můžu si rovnou nasrat, protože RAID 1 nemá na SSD co dělat?
Díky za „radu“, ale to já si ta dvě SSD do RAID 1 klidně dávám. Ta rychlost čtení je fajn.
Tvrdit, že redundance nepomáhá, protože můžou obě SSD najednou selhat, je podobný nesmysl jako tvrdit, že bezpečnostní pás nepomáhá, protože na auto může spadnout vagón olova. Jasně, někdy pás sice nepomůže, ale asi tak při 999‰ nehod pomůže.
Jak přesně mě pouhé zálohy chrání před nenápadně selhávajícím SSD, které vrací zničená data? Ejhle, nijak; zničená data se dostanou do záloh. Naopak RAID 1 na úrovni filesystému s checksumy dat i metadat si s takovým typem selhání dokáže poradit. (Přesněji řečeno, pravděpodobnost selhání jednoho SSD vynásobí pravděpodobností selhání druhého SSD a celé to ještě pronásobí pravděpodobností kolize checksumu na druhou.)
A pokud to potřebuji neprůstřelné tak raid 5, raid 6 + samozřejmě zálohy
Yeti už byl viděn, zatímco neprůstřelný RAID 5 nebo RAID 6 ještě ne.
Míra neprůstřelnosti se různí. Například ZFS a Btrfs jsou od neprůstřelnosti jenom krůček, zatímco odpad typu mdadm
/ dmraid
s write hole jako vrata (neřkuli „hardwarový“ AID bez R s „proprietárně“ zničenými daty při každém selhání) má k neprůstřelnosti světelné roky. Ať tak nebo tak, žádný RAID 5/6 není neprůstřelný.
(Přesto ho rád používám, protože ač není dokonalý, pořád je v jistém smyslu „nejlepší kompromis“ mezi několika důležitými kritérii (kapacita, spolehlivost, propustnost).)
Pekne. Ďalšie data popisuju data.
Hlavní výhoda RAIDu 1 je (skoro) dvojnásobná rychlost čtení. Je překvapivé, že tuhle klíčovou výhodu tady nikdo nezmiňuje.
S tou spolehlivostí bych to ovšem neviděl až tak optimisticky. Žádný RAID, tedy ani RAID 1 nefunguje jako (fyzicky oddělená) záloha. Zálohy by měl člověk udržovat v každém případě.
Tiskni
Sdílej: