Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Vždy se u menších nasazení tradovalo nebrat dvě stejná zařízení a už vůbec né ze stejné serie.To by se dalo řešit tím, že se ten druhý disk koupí pár měsíců po prvním a do té doby to pole pojede degradované.
Takže osobně si myslím, že koupí dvou levnějších SSD si nezlepšíš spolehlivost a ještě si zkrouhneš možný výkon, kterého by jsi dosáhl lepším SSD.Na druhou stranu stojí to za peníze, které s tím jedním lepším SSD musíte dát do zálohování?
Ale když si s tím vystačíte, tak proč ne, já bych se u svého disku asi po tom, proč to kopírování bylo tak pomalé, pídil dál.
mdadm má parametr --write-mostly pro označení zařízení, ze kterých se pokud možno nemá číst. Je to právě pro případy kombinace rychlého a pomalého zařízení.
Ale tak celkem záleží na tom, čeho chce dosáhnout. Jsou i jiné možnosti.
Podle mě raid 1 na SSD nemá co dělat. ... U SSD když skolabuje tak je KO a nic z něho nedostaneš.Což mi zní jako dobrý argument pro to mít RAID 1. Když to SSD chcípne, tak funguju dál a jenom ho vyměním (nemusím řešit obnovu záloh.) A to předpokládám, že se bavíme o desktopovém nasazení, nikoliv o serveru
Pořád nechápu, v čem by byl problém, když by první SSD odešel, tak jej ihned nahradit jiným a až by odešel i ten druhý, tak jej taky ihned nahradit. Nechce se mi věřit, že odejdou oba ve stejný den. Možné to samozřejmě je, ale to je možné vždy, i když by byl jeden z nich o rok starší.
Já s tímhle tedy zkušenosti vůbec nemám, ale přijde mi nepravděpodobné, že i kdybys použil 2 SSD od stejného výrobce a stejný model, tak že by oba SSD odešly ve stejný okamžik. Tomu prostě nevěřím.
Jasně, takhle ano. Pokud je tam implementované vypnutí po určité době a ty SSD vlastně pojedou identickou dobu, tak je to více méně jasné.
A kolika lidem z milionu bys řekl, že se to stane?
ja mam na primarnim NB za 5let opotrebeno 10%... mam tam swap, uspavam 1-2 za den... pak ruzne testovaci virtualy...Podle mě raid 1 na SSD nemá co dělat.
Takže když chci dvojnásobnou rychlost čtení, můžu si rovnou nasrat, protože RAID 1 nemá na SSD co dělat? 
Díky za „radu“, ale to já si ta dvě SSD do RAID 1 klidně dávám. Ta rychlost čtení je fajn.
Tvrdit, že redundance nepomáhá, protože můžou obě SSD najednou selhat, je podobný nesmysl jako tvrdit, že bezpečnostní pás nepomáhá, protože na auto může spadnout vagón olova. Jasně, někdy pás sice nepomůže, ale asi tak při 999‰ nehod pomůže.
Jak přesně mě pouhé zálohy chrání před nenápadně selhávajícím SSD, které vrací zničená data? Ejhle, nijak; zničená data se dostanou do záloh. Naopak RAID 1 na úrovni filesystému s checksumy dat i metadat si s takovým typem selhání dokáže poradit. (Přesněji řečeno, pravděpodobnost selhání jednoho SSD vynásobí pravděpodobností selhání druhého SSD a celé to ještě pronásobí pravděpodobností kolize checksumu na druhou.)
A pokud to potřebuji neprůstřelné tak raid 5, raid 6 + samozřejmě zálohy
Yeti už byl viděn, zatímco neprůstřelný RAID 5 nebo RAID 6 ještě ne.
Míra neprůstřelnosti se různí. Například ZFS a Btrfs jsou od neprůstřelnosti jenom krůček, zatímco odpad typu mdadm / dmraid s write hole jako vrata (neřkuli „hardwarový“ AID bez R s „proprietárně“ zničenými daty při každém selhání) má k neprůstřelnosti světelné roky. Ať tak nebo tak, žádný RAID 5/6 není neprůstřelný.
(Přesto ho rád používám, protože ač není dokonalý, pořád je v jistém smyslu „nejlepší kompromis“ mezi několika důležitými kritérii (kapacita, spolehlivost, propustnost).)
Pekne. Ďalšie data popisuju data.
Hlavní výhoda RAIDu 1 je (skoro) dvojnásobná rychlost čtení. Je překvapivé, že tuhle klíčovou výhodu tady nikdo nezmiňuje.
S tou spolehlivostí bych to ovšem neviděl až tak optimisticky. Žádný RAID, tedy ani RAID 1 nefunguje jako (fyzicky oddělená) záloha. Zálohy by měl člověk udržovat v každém případě.
Tiskni
Sdílej: