Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Z několika dobrých důvodů mám na / ext3. Reiserfs mám jen na /var, ten se přece jen mění o poznání častěji. Ale už k vůli divnému přístupu Hanse Raisera bych ho jako hlavní filesystem nedal.
PS: Nechce vyjít v LinuxExpressu seriál o filesystémech?
Já v tom problém rozhodně nemám. To, jaký člověk je, neurčuje, jak kvalitní může psát software...
/usr/portage, /home, /opt (kde mám hlavně filmy a muziku) i na root a nestěžuju si...
The disadvantage of noatime is the last access time is not modified on files. For most things this will not matter, but there are some build scripts when compiling your own source that may depend on that particular time so it is worth being aware of.Jak mám rozumnět tomuto? Závislosti se přeci podle časové značky čtení souboru neřídí...
Nejhustší je teda Real-time preempt, ale to nVidia jen tak neustojí....
Jaký máte názor na TIMER_FREQUENCY=1000 Hz?Moje zkušenost s 1000 Hz (zkoušel jsem to v Linuxu i NetBSD, se stejným výsledkem) je ta, že ukazatel vytížení procesoru při běžných úkonech ukazuje několikanásobně vyšší hodnoty. Třeba obyčejné držení klávesy v nějakém programu - se 100 Hz je při něm vytížení procesoru 0 procent, s 1000Hz je to 20 procent. Jiní lidé třeba popisují několikanásobně vyšší vytížení procesoru při používání multimediálních aplikací (což myslím přímo nějaký vývojář kernelu připustil jako možný artefakt vyšší frekvence). Jinak jsem s 1000 Hz nějakou dramatickou změnu v rychlosti nebo odezvě na desktopu nezaznamenal, takže to vzhledem k té vysoké "režii" nemám důvod používat.
CONFIG_HZ_1000=y CONFIG_HZ=1000Default je 250. O tom, proc a jak scheduler preferuje IO procesy, si muzete precist treba v Understanding the Linux 2.6.8.1 CPU Scheduler.
Tak to je hustý.
# xfs_info /
meta-data=/ isize=256 agcount=16, agsize=378945 blks
= sectsz=512
data = bsize=4096 blocks=6063120, imaxpct=25
= sunit=0 swidth=0 blks, unwritten=1
naming =version 2 bsize=4096
log =internal bsize=4096 blocks=2960, version=1
= sectsz=512 sunit=0 blks
realtime =none extsz=65536 blocks=0, rtextents=0
Co to ma za vyznam, to je snad min, nez 4k - bude to tedy pomalejsi, ne?
cat /sys/block/sda/queue/scheduler
a aktuálně používaný scheduler bude v hranatých závorkách.
Můžeš vybrat různé schedulery pro různé disky, např. příkazem
echo cfq > /sys/block/sdb/queue/scheduler
Jestli chceš použít cfq jako výchozí scheduler pro všechny disky, přidej jádru volbu elevator=cfq
Zatim jsem měl nastavené ...
$ cat /sys/block/hda/queue/scheduler noop [anticipatory] deadline cfq
Mam v noťasu 1.5GB paměti a výkon disku (Toshiba 40GB/5400RPM)je
hdparm -tT /dev/hda /dev/hda: Timing cached reads: 1072 MB in 2.00 seconds = 536.07 MB/sec Timing buffered disk reads: 92 MB in 3.05 seconds = 30.14 MB/sec
/dev/hda: Timing cached reads: 1628 MB in 2.00 seconds = 814.13 MB/sec Timing buffered disk reads: 88 MB in 3.01 seconds = 29.27 MB/sec60GB/5400 ot Hitachi a 738 MB RAM
Tiskni
Sdílej: