Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
E-mailový klient Thunderbird byl vydán ve verzi 140.0 ESR „Eclipse“. Jde o vydání s dlouhodobou podporou, shrnující novinky v upozorněních, vzhledu, správě složek a správě účtů. Pozor, nezaměňovat s průběžným vydáním 140.0, které bylo dostupné o týden dříve.
Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Cathode Ray Dude v novém videu ukazuje autorádio Empeg Car (později Rio Car) z let 1999–2001. Šlo o jeden z prvních přehrávačů MP3 do auta. Běží na něm Linux. Vyrobeno bylo jen asi pět tisíc kusů, ale zůstala kolem nich živá komunita, viz např. web riocar.org.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Samotnemu se mi nikdy nepovedlo nic nainstalovat, pze jsem vzdycky vytuhnul na nejake zavislosti, kterou se mi nepovedlo vyresit (nejcasteji Gtk).Tak normalni v SUSE je instalovat pomoci spravce balicku YAST. Ve spojeni s nekolika pridanymi repozitari (zminovanymi casto i na abicku) byste nemel na nejake problemy se zavislostmi vubec narazit, resp. od toho je spravce balicku, aby je vyresil za vas de facto automaticky. Takze jako prvni bych mel tip: precist si k vasemu OS (SUSE) uzivatelskou dokumentaci a ridit se podle ni.
Evidentne Vas rozciluji zavislosti :-) Ze by Slackware? :-) Ja s nim zacinal, a taky jsem u nej zustal :-) Jeho balicky zavislosti neresi :-)
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;
Jak pro koho, ja s nim zacinal. Mne Slackware neprivetivy ani nepripada, ba prave naopak. Ono zalezi co pod si pojmem "privetivost" predstavujete. Bud to bude balickovaci system, ktery resi zavislosti, a tedy Vas omezuje na balicky z repozitare k dane versi distribuce. Nebo zavislosti nejsou reseny a tak je Vam dana mnohem vetsi svoboda. Samozrejmne za cenu vlastniho vypoceneho sadla, ktere ztratite pri vlastnich kompilacich a rucnim dohledavani zavislosti. Je na Vas co jste ochoten investovat. Bud uprednostnujete pohodli balickovaciho systemu, nebo sahnete po svobode umoznujici pouzivat dostatecne aktualni software.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;
<rejp>Jinak mi nedá, než si rýpnout. Proč bych měl řešit něco, co za mě normálně řeší můj distributor (závislosti)?</rejp><rejp2>Treba proto, ze se mi chce? ;)</rejp2>
--nodeps
rozjedu všude, kdyby se mi náhodou zastesklo po ručním řešení závislostí. Ale tady prostě nemám jinou možnost (swaret a spol mi nikdy nepřišli dostatečně spolehlivé), než že je musím řešit ručně. A já je řešit nechci (lenochu Neurazite. Asi narazite na me ustavicne vnucovani Slackware. Podivejte se na moji paticku, myslim ze jsem jasny pripad :-)
Jako velka cast Linux-useru jsem nejdrive mnohokrat zazil modrou smrt :-( Potom byl Monkey Linux (t.j. Slackware) nainstallovany na FAT. Potom nasledoval Damn Small Linux ve versi asi 0.7neco (t.j. Knoppix resp. Debian). Pak prisla moje Velka laska - Slackware ve versi 10.0 :-) Potom jsem na zkousku nainstalloval a lehce pricuchnul k Debianu, napodobne i Free BSD. Ale opravdu vazne jsem se zabyval jen Slackwarem. Klikaci distribuce jsem nezkousel, protoze mi muj milasek s P200 ani nechce dovolit nainstallovat :-) Zkousel jsem uspesne kompilovat jadro, MPlayer, a spoustu vseho mozneho.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;
Free BSD jsem opustil, predevsim proto ze v te dobe kdy jsem ho zkousel, obsahovalo XFree 4.neco a nejak se to nemelo rado s moji S3. Kompilovat XOrg v neznamem Free BSD se mi dvakrat nechtelo, u mne by to byl porod (P200MHz/RAM 64MB). A taky proto ze Free BSD ma take jakesi reseni zavislosti, nebo si to pletu s Debianem? Docela mne zralo, ze pri installaci XFree to na sebe nabalilo vsechny mozne fonty a pod. Samozrejme installator mi umoznil to nepotrebne neinstallovat, to jde ale snad v kazde distribuci. Jediny Slackware za mne nic nehlida a to u mne rozhodlo. Proste se v tom rad stouram :-) Free BSD v nejnovejsi versi obsahuje uz XOrg, takze mozna nekdy az bude vetsi disk, zacnu tu "starou dobrou rachejtli Slackware" povadet. Ted ale ne, zatim to funkuje jak ma a ja nemam duvod proc to trapit.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;
U kompilace OO2 je napsáno, že agresivní CFLAGS nezkousne. Ale to není problém Gentoo, ale OpenOffice.
Pokud něco jde přeložit (a funguje to) bez optimalizace, ale ne s maximální optimalizací, pak bych chybu hledal v první řadě v překladači a teprve potom ve zdrojáku aplikace.
Na chybu v GCC bych nesazel...
To je otázka zkušeností. Vzhledem k tomu, kolik různých verzí GCC už mi padalo při překladu Firebirda na internal compiler error (téměř všechny, teprve 4.0.2 se zdá fungovat bez komplikací), dívám se na to trochu jinak…
-O2
(jde přeložit, ale nefunguje správně) 2_0_Release
, tak s 4.0.2 ji po úpravě pár řádků bez problémů přeložím, ale s trojkovými verzemi bez šance, tedy přinejmenším ne s -O3
. Možná jsem ale měl zdůraznit, že jde o C++, ne klasické C.
Tiskni
Sdílej: