Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Heureka Group uspěla v soudním sporu se společností Google. Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v oblasti soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Společnosti Heureka Group přiznal náhradu ušlého zisku ve výši 250 milionů korun, což spolu s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení činí více jak 410 milionů korun. Základem celého sporu bylo protisoutěžní jednání technologického giganta Google v letech 2013 až 2017. Google na
… více »Dnešním dnem končí LTS podpora Debianu 11 s kódovým názvem Bullseye. K dispozici je Extended LTS podpora.
Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
convert mi ho bez problémů zmenšil na 1500x1500, jen při tom potřeboval skoro 2 GB paměti (samozřejmě virtuální).
program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M.V Linuxe je to pravda, v BSD nikoli, tam neexistuje fragmentacia pamate.
program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M
Musí být volný blok virtuální paměti, ne fyzické (ta může být klidně celá plná - tedy až na rezervu definovanou v /proc/sys/vm/min_free_kbytes).
To jste na omylu program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M.Nejsem expert na jadro ale jak to popisujete, tak mi z toho plyne, ze virtualni pamet je prakticky nanic. Resp. pokud by se neco odswapovalo, tak by to musel byt cely alokovany blok pameti. Funguje to opravdu takto? Ja zil doted v predstave, ze fyzicka pamet a pamet jak ji vidi proces spolu vubec nesouvisi a provadi se preklad v procesoru pomoci tabulek.
brk() a mmap(), natož user space - malloc(), new) samozřejmě pracuje s virtuální pamětí.
Aha, cili teda pulka bloku pameti zustane v RAM a druha bude na disku. Mezitim se ta odswapovana fyzicka RAM zaplni necim jinym (to je jedno cim) a nasledne nastane potreba priswapovat puvodni odswapovany blok zpet do RAM (rekneme, ze bude potreba). Protoze uz nemuze na sve puvodni misto, bude to nekam jinam. Dojde tedy k tomu, ze onen puvodni blok se ve fyzicke RAM "roztrhne". Proc tedy nejde naalokovat takto "roztrzeny" blok hned na zacatku, ale jak tvrdite, musi byt ve fyzicke RAM souvisly?
Nebo je nekde v me uvaze chyba?#include <stdlib.h>
#include <stdio.h>
#include <string.h>
#define MAX 1024*1024
#define SIZE 1024*1024
char *pointers[MAX];
int main(void)
{
int i;
char *tmp;
char buf[16];
for (i = 0; i < MAX; i++) pointers[i] = NULL;
for (i = 0; i < MAX; i++) {
pointers[i] = malloc(SIZE);
// memset(pointers[i], 'A', SIZE);
if (pointers[i] == NULL) {
fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (pointers)\n");
break;
}
}
for (i = 0; i < MAX; i += 2) {
if (pointers[i] != NULL) {
free(pointers[i]);
pointers[i] = NULL;
}
}
tmp = malloc(SIZE*2);
if (tmp == NULL) {
fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (tmp1)\n");
}
for (i = 0; i < MAX; i++) {
if (pointers[i] != NULL) {
free(pointers[i]);
pointers[i] = NULL;
}
}
tmp = malloc(SIZE*2);
if (tmp == NULL) {
fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (tmp2)\n");
}
fgets(buf, sizeof(buf), stdin);
return EXIT_SUCCESS;
}
Ne, proč? User space aplikacím po fyzické paměti nic není, ty s ní vůbec nepřijdou do styku. To je to, co tu celou dobu od začátku tvrdím - že má-li convert problémy s alokací paměti, není třeba přidávat fyzickou paměť, ale stačí dočasně zvětšit virtuální (přidáním swapu). Dokonce i ten zmiňovaný convert si poradí s 32 MB fyzické paměti a 256 MB swapu…
malloc() alokoval 224 MB blok (pochopitelně virtuální) paměti na počítači s 32 MB fyzické paměti a 256 MB swapem. Kdo nevěří, může si to klidně vyzkoušet sám.
ulimit -a').
Na 256M to asi neuděláš. On je totiž rozdíl 250M v 256M fyzické a 650M v 256M fyzické.
Právě jsem zmíněnou operaci, tj. zmenšení 15000x15000 obrázku (644 MB TIFF) příkazem convert z balíčku ImageMagick provedl na stroji s 64 MB fyzické paměti. Mám pro zajímavost zkusit ještě 32 MB?
tifftopnm -byrow big.tiff | pamscale -xscale=0.5 -yscale=0.5 | pnmtopng > output.pngTahle kolona zmenší původní tiff na polovinu a uloží výsledek ve formátu png
)
tifftopnm big.tiff >vystup.pnm pnmscale vystup.pnm -xscale=0.1 -yscale=0.1 > vystup_zmenseno.pnmToto cvičeni jsem provedl na P4 1.5GHz s 512 MB RAMM a šlo to docela rychle. Děkuji všem za odpovědi a názory na problém.
Tiskni
Sdílej: