Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Vždy som sa divil čo robia tie úžasné Win programíky, ktoré "zrýchlia internet" (a osobne to tipujem na dynamické vylaďovanie parametrov TCP/IP stack-u).Ale houby většinou je to nějaká proxy, a snížení různých timeoutů aby se nečekalo na nedostupné věci.
na jednom pocitaci mam win aj linux a z druheho pocitaca stiahnem nejaky film napr a stopnem ktory OS to stiahne rychlejsie nie?? to neporovnavam vykon??Ani nie. Potrebujes urcit co sposobuje, ze prenos trva prave tolko, kolko trva. Mozno sietova infrastruktura; v tom pripade s tym nic neurobis. Mozno sietova karta a driver, volby ako scater-gather, zero-copy, device polling a pod.; tu sa dostavas na ladenie sietoveho subsystemu. Mozno tcp handshake, tu sa dostavas na ladenie tcp stacku. Mozno citanie z disku; tu sa dostavas na vyber filesystemu, ladenie dvoch tuctov premennych a problem s tym, ze a) nemozes mat rovnake podmienky v oboch os na jednom pocitaci uz len preto, ze nemozes mat jeden subor ulozeny vzdy presne na tom istom mieste s tou istou fragmentaciou, alebo b) mozes ho mat ulozeny na zdielanej fat-ke ale nemas tu istu implementaciu fs v roznych os. Ze merias "overall performance"? Nic take neexistuje.
porovnanie vykonnosti samby win vs. linux vs. bsd vs. solaris; je zname, ze unixovske implementacie samby su pomale. (Mozno aplikovat na akukolvek konkretnu sluzbu poskytovanu obomi zamyslanymi platformami, samba je len priklad
Tak mně tohle opravdu známo není - kdykoli jsem to zkoušel měřit, vycházelo to opačně.
ten win32 API gtkperf, su tam len screenshoty a downloady pre linux ide to aj pod windowsom??Aj, tak jsem to nemyslel.
Prostě jen tak. Samozřejmě se s těchto testů nedá nic vyvozovat ...Takze su uplne zbytocne.
... nepopírejte, že se pak na ty výsledky (pokud budou) se zájmem nepodíváte.Nie, dakujem. Osobne som velmi opatrny pri interpretacii vlastnych performance testov (ktore mam v pracovnej naplni), nakolko si uvedomujem podmienky, v ktorych boli vykonane a najma to, co o tychto podmienkach neviem. Na webe publikovane testy serioznych vyvojarov ma zaujmu vtedy, ak su doplnene velmi presnymi informaciami o hypoteze, ktoru merali ("abc" by malo byt rychlejsie za podmienok "xyz" lebo zamykanie v jadre systemu "pqr" sa s touto kniznicou riesi takto, zatial co defaultna ho riesi takto...) a vysledky takychto testov beriem len ako upozornenie na co si treba dat pozor. Preco asi v sql existuju zdanlivo ekvivalentne direktivy "EXISTS" a "IS IN"? Existuje skupina db vyvojarov tvrdiacich ze "EXISTS" je rychlejsie ako "IS IN", existuje ina skupina tvrdiaca opak a konecne existuju benchmarky ktore jednoznacne potvrdzuju hypotezu jednej ci druhej skupiny. Pravda je, ze raz je lepsie jedno, potom ine. Preto existuje v Oracle dedicated aj shared server. Ze index-scan tabulky je vzdy lepsi ako full-scan alebo ze vyuzitie vyrovnavacej pamate bliziace sa 100% je optimalne? Ale prosim vas...
Tiskni
Sdílej: