Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME. Vypíchnout lze novou verzi 2026.1 přehrávače hudby Amberol (Flathub).
Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Dobrý večer.Prosím existuje nějaká distribuce,která pojede na 118MB paměti. Děkuji
Kdysi jsem zkoušel Red Hat 6.2 na 32 MB RAM. Fungovalo to, ale rychlost k nepoužití. 
Debian: 3.4. Splnění minimálních hardwarových požadavků.
Ovšem zásadní otázka je, na co to chceš použít.
Dal bych tam debiana, graficky manager windowmaker a melo by to byt dobre pouzitelne.
Skutečně si myslím, že Debian není nejvhodnější na počítače s malou pamětí - odlehčenější distribuce jako Slackware a Arch Linux ti umožní při stejném nebo dost možná i nižším obsazení paměti používat modernější, současnější, vybavenější a komfortnější desktopové prostředí než stařičký WindowMaker.
Dovolil bych si s Tebou polemizovat. Jako příklad si vezmeme stejnou verzi KDE na Debianu a na Slackware. A Ty mi chceš tvrdit, že naprosto identický SW, bude na Slackware spotřebovávat méně paměti. Pokud se nechceš podílet na tvorbě mýtů a jde Ti opravdu o seriózní a objektivní názor na věc, tak prosím své argumenty podlož. 
To, že KDE a Gnome používá většina uživatelů ještě neznamená, že je "současnější, vybavenější a komfortnější". Windows také používá většina desktopových uživatelů a netroufl bych si na tomto základě tvrdit, že je to lepší OS než Linux.
Např. FVWM is an extremely powerful ICCCM-compliant multiple virtual desktop window manager for the X Window system. Development is active, and support is excellent strčí Tebou uvedené bumbrlíky hravě do kapsy, ovšem není pro každého, proto ho také nikomu nevnucuju. Mě se na něm líbí např. to, že v Debianu verze Woody jsem si vytvořil jeho konfiguraci, ze začátku parkrát doladil a nyní na Debianu Lenny používám naprosto identické konfigurační soubory a FVWM se chová úplně stejně jako před lety. Zkrátka potřebuji pracovat, a ne se stále zdržovat s nastavováním grafického prostředí, a bát se toho, co zase za převratnou novinku kdo vymyslel, a jak moc mi zkomplikuje práci a naruší mé zvyky. A když na to přijde, tak člověk, který s ním umí, si ho dovede nastavit +- stejně jako KDE, Gnome či jakýkoliv jiný konkurenční program, ovšem tak si nepředstavuji jeho ideální konfiguraci. 
Navíc je to i lepší na údržbu - na Debianu si zkompiluju odlehčené jádro, případně i další vlastnoručně odlehčené varianty softwaru, abych se spotřebou paměti přiblížil Slackware nebo Archu, ale pak abych si to už kompiloval furt, každou novou verzi ručně, protože nainstalováním nových verzí z repozitáře Debianu bych se zase dostal na původní vyšší hodnoty. V Archu si během pár sekund z repozitáře nainstaluju novou verzi jádra, které je stejně štíhlé jako to staré, totéž se samozřejmě týká i ostatních komponent. Tam je prostě minimalismus základ.
jj, windowmaker na cemkoliv je reseni, pokud chces gfx rozhrani
jinak 118MB je dostatecne na jakykoliv aktualni distro.
Marek
Ale musí se povypínat služby a rezidentní programy (zkrátka blnbovinky s ikonkou vpravo dole), přejít na nenáročné oekní prostředí. S trochou snahy a tolerance se dá používat i KDE3 (důvod k tomu je, že sdílí paměť, takže si můžete dovolit konqueror coby obstojný browser, a příjemný filemanager, kate jako textový editor a další K aplikace najednou).
Tiskni
Sdílej: