Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Dobrý večer.Prosím existuje nějaká distribuce,která pojede na 118MB paměti. Děkuji
12.12.2008 01:25
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Kdysi jsem zkoušel Red Hat 6.2 na 32 MB RAM. Fungovalo to, ale rychlost k nepoužití. 
Debian: 3.4. Splnění minimálních hardwarových požadavků.
Ovšem zásadní otázka je, na co to chceš použít.
12.12.2008 12:21
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Dal bych tam debiana, graficky manager windowmaker a melo by to byt dobre pouzitelne.
Skutečně si myslím, že Debian není nejvhodnější na počítače s malou pamětí - odlehčenější distribuce jako Slackware a Arch Linux ti umožní při stejném nebo dost možná i nižším obsazení paměti používat modernější, současnější, vybavenější a komfortnější desktopové prostředí než stařičký WindowMaker.
Dovolil bych si s Tebou polemizovat. Jako příklad si vezmeme stejnou verzi KDE na Debianu a na Slackware. A Ty mi chceš tvrdit, že naprosto identický SW, bude na Slackware spotřebovávat méně paměti. Pokud se nechceš podílet na tvorbě mýtů a jde Ti opravdu o seriózní a objektivní názor na věc, tak prosím své argumenty podlož.
To, že KDE a Gnome používá většina uživatelů ještě neznamená, že je "současnější, vybavenější a komfortnější". Windows také používá většina desktopových uživatelů a netroufl bych si na tomto základě tvrdit, že je to lepší OS než Linux. Např. FVWM is an extremely powerful ICCCM-compliant multiple virtual desktop window manager for the X Window system. Development is active, and support is excellent strčí Tebou uvedené bumbrlíky hravě do kapsy, ovšem není pro každého, proto ho také nikomu nevnucuju. Mě se na něm líbí např. to, že v Debianu verze Woody jsem si vytvořil jeho konfiguraci, ze začátku parkrát doladil a nyní na Debianu Lenny používám naprosto identické konfigurační soubory a FVWM se chová úplně stejně jako před lety. Zkrátka potřebuji pracovat, a ne se stále zdržovat s nastavováním grafického prostředí, a bát se toho, co zase za převratnou novinku kdo vymyslel, a jak moc mi zkomplikuje práci a naruší mé zvyky. A když na to přijde, tak člověk, který s ním umí, si ho dovede nastavit +- stejně jako KDE, Gnome či jakýkoliv jiný konkurenční program, ovšem tak si nepředstavuji jeho ideální konfiguraci.
Navíc je to i lepší na údržbu - na Debianu si zkompiluju odlehčené jádro, případně i další vlastnoručně odlehčené varianty softwaru, abych se spotřebou paměti přiblížil Slackware nebo Archu, ale pak abych si to už kompiloval furt, každou novou verzi ručně, protože nainstalováním nových verzí z repozitáře Debianu bych se zase dostal na původní vyšší hodnoty. V Archu si během pár sekund z repozitáře nainstaluju novou verzi jádra, které je stejně štíhlé jako to staré, totéž se samozřejmě týká i ostatních komponent. Tam je prostě minimalismus základ.
jj, windowmaker na cemkoliv je reseni, pokud chces gfx rozhrani
jinak 118MB je dostatecne na jakykoliv aktualni distro.
Marek
Ale musí se povypínat služby a rezidentní programy (zkrátka blnbovinky s ikonkou vpravo dole), přejít na nenáročné oekní prostředí. S trochou snahy a tolerance se dá používat i KDE3 (důvod k tomu je, že sdílí paměť, takže si můžete dovolit konqueror coby obstojný browser, a příjemný filemanager, kate jako textový editor a další K aplikace najednou).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
12.12.2008 01:44
12.12.2008 10:50