Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Dobrý večer.Prosím existuje nějaká distribuce,která pojede na 118MB paměti. Děkuji
Kdysi jsem zkoušel Red Hat 6.2 na 32 MB RAM. Fungovalo to, ale rychlost k nepoužití. 
Debian: 3.4. Splnění minimálních hardwarových požadavků.
Ovšem zásadní otázka je, na co to chceš použít.
Dal bych tam debiana, graficky manager windowmaker a melo by to byt dobre pouzitelne.
Skutečně si myslím, že Debian není nejvhodnější na počítače s malou pamětí - odlehčenější distribuce jako Slackware a Arch Linux ti umožní při stejném nebo dost možná i nižším obsazení paměti používat modernější, současnější, vybavenější a komfortnější desktopové prostředí než stařičký WindowMaker.
Dovolil bych si s Tebou polemizovat. Jako příklad si vezmeme stejnou verzi KDE na Debianu a na Slackware. A Ty mi chceš tvrdit, že naprosto identický SW, bude na Slackware spotřebovávat méně paměti. Pokud se nechceš podílet na tvorbě mýtů a jde Ti opravdu o seriózní a objektivní názor na věc, tak prosím své argumenty podlož. 
To, že KDE a Gnome používá většina uživatelů ještě neznamená, že je "současnější, vybavenější a komfortnější". Windows také používá většina desktopových uživatelů a netroufl bych si na tomto základě tvrdit, že je to lepší OS než Linux.
Např. FVWM is an extremely powerful ICCCM-compliant multiple virtual desktop window manager for the X Window system. Development is active, and support is excellent strčí Tebou uvedené bumbrlíky hravě do kapsy, ovšem není pro každého, proto ho také nikomu nevnucuju. Mě se na něm líbí např. to, že v Debianu verze Woody jsem si vytvořil jeho konfiguraci, ze začátku parkrát doladil a nyní na Debianu Lenny používám naprosto identické konfigurační soubory a FVWM se chová úplně stejně jako před lety. Zkrátka potřebuji pracovat, a ne se stále zdržovat s nastavováním grafického prostředí, a bát se toho, co zase za převratnou novinku kdo vymyslel, a jak moc mi zkomplikuje práci a naruší mé zvyky. A když na to přijde, tak člověk, který s ním umí, si ho dovede nastavit +- stejně jako KDE, Gnome či jakýkoliv jiný konkurenční program, ovšem tak si nepředstavuji jeho ideální konfiguraci. 
Navíc je to i lepší na údržbu - na Debianu si zkompiluju odlehčené jádro, případně i další vlastnoručně odlehčené varianty softwaru, abych se spotřebou paměti přiblížil Slackware nebo Archu, ale pak abych si to už kompiloval furt, každou novou verzi ručně, protože nainstalováním nových verzí z repozitáře Debianu bych se zase dostal na původní vyšší hodnoty. V Archu si během pár sekund z repozitáře nainstaluju novou verzi jádra, které je stejně štíhlé jako to staré, totéž se samozřejmě týká i ostatních komponent. Tam je prostě minimalismus základ.
jj, windowmaker na cemkoliv je reseni, pokud chces gfx rozhrani
jinak 118MB je dostatecne na jakykoliv aktualni distro.
Marek
Ale musí se povypínat služby a rezidentní programy (zkrátka blnbovinky s ikonkou vpravo dole), přejít na nenáročné oekní prostředí. S trochou snahy a tolerance se dá používat i KDE3 (důvod k tomu je, že sdílí paměť, takže si můžete dovolit konqueror coby obstojný browser, a příjemný filemanager, kate jako textový editor a další K aplikace najednou).
Tiskni
Sdílej: