Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Dobrý večer.Prosím existuje nějaká distribuce,která pojede na 118MB paměti. Děkuji
Kdysi jsem zkoušel Red Hat 6.2 na 32 MB RAM. Fungovalo to, ale rychlost k nepoužití.
Debian: 3.4. Splnění minimálních hardwarových požadavků.
Ovšem zásadní otázka je, na co to chceš použít.
Dal bych tam debiana, graficky manager windowmaker a melo by to byt dobre pouzitelne.
Skutečně si myslím, že Debian není nejvhodnější na počítače s malou pamětí - odlehčenější distribuce jako Slackware a Arch Linux ti umožní při stejném nebo dost možná i nižším obsazení paměti používat modernější, současnější, vybavenější a komfortnější desktopové prostředí než stařičký WindowMaker.
Dovolil bych si s Tebou polemizovat. Jako příklad si vezmeme stejnou verzi KDE na Debianu a na Slackware. A Ty mi chceš tvrdit, že naprosto identický SW, bude na Slackware spotřebovávat méně paměti. Pokud se nechceš podílet na tvorbě mýtů a jde Ti opravdu o seriózní a objektivní názor na věc, tak prosím své argumenty podlož.
To, že KDE a Gnome používá většina uživatelů ještě neznamená, že je "současnější, vybavenější a komfortnější". Windows také používá většina desktopových uživatelů a netroufl bych si na tomto základě tvrdit, že je to lepší OS než Linux. Např. FVWM is an extremely powerful ICCCM-compliant multiple virtual desktop window manager for the X Window system. Development is active, and support is excellent strčí Tebou uvedené bumbrlíky hravě do kapsy, ovšem není pro každého, proto ho také nikomu nevnucuju. Mě se na něm líbí např. to, že v Debianu verze Woody jsem si vytvořil jeho konfiguraci, ze začátku parkrát doladil a nyní na Debianu Lenny používám naprosto identické konfigurační soubory a FVWM se chová úplně stejně jako před lety. Zkrátka potřebuji pracovat, a ne se stále zdržovat s nastavováním grafického prostředí, a bát se toho, co zase za převratnou novinku kdo vymyslel, a jak moc mi zkomplikuje práci a naruší mé zvyky. A když na to přijde, tak člověk, který s ním umí, si ho dovede nastavit +- stejně jako KDE, Gnome či jakýkoliv jiný konkurenční program, ovšem tak si nepředstavuji jeho ideální konfiguraci.
Navíc je to i lepší na údržbu - na Debianu si zkompiluju odlehčené jádro, případně i další vlastnoručně odlehčené varianty softwaru, abych se spotřebou paměti přiblížil Slackware nebo Archu, ale pak abych si to už kompiloval furt, každou novou verzi ručně, protože nainstalováním nových verzí z repozitáře Debianu bych se zase dostal na původní vyšší hodnoty. V Archu si během pár sekund z repozitáře nainstaluju novou verzi jádra, které je stejně štíhlé jako to staré, totéž se samozřejmě týká i ostatních komponent. Tam je prostě minimalismus základ.
jj, windowmaker na cemkoliv je reseni, pokud chces gfx rozhrani
jinak 118MB je dostatecne na jakykoliv aktualni distro.
Marek
Ale musí se povypínat služby a rezidentní programy (zkrátka blnbovinky s ikonkou vpravo dole), přejít na nenáročné oekní prostředí. S trochou snahy a tolerance se dá používat i KDE3 (důvod k tomu je, že sdílí paměť, takže si můžete dovolit konqueror coby obstojný browser, a příjemný filemanager, kate jako textový editor a další K aplikace najednou).
Tiskni
Sdílej: