Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Dobrý den,
zaujala mě starší knížečka o GNU/Linuxu. V té stálo, že ideální nastavení swapu je 2x tolik než máme fyzických RAM, dle dalších názorů se uvádí, že stačí bohatě jenom 512MB. jaký máte názor vy? jak na osobní počítač, tak na server. Má dneska smysl ho vůbec mít? v dobe 8GB RAM?
Řešení dotazu:
V té stálo, že ideální nastavení swapu je 2x tolik než máme fyzických RAMTo už musí být ta knížečka hodně stará. To se uvádělo někdy v době jádra 2.4.
dle dalších názorů se uvádí, že stačí bohatě jenom 512MBTo je snad ještě větší nesmysl, uvést nějakou konkrétní absolutní hodnotu. Nějaký univerzální návod, jak vypočítat správnou velikost swapu, neexistuje. Můžete na to použít odhad: velikost RAM vám určuje, kolik aktivních aplikací můžete mít najednou spuštěno, velikost RAM+swap určuje, kolik aplikacím dohromady můžete mít spuštěno. Tj. pokud třeba na desktopu všechny aplikace, které máte spuštěné, aktivně používáte, a vejdou se vám do 8 GB RAM, stačí ta RAMka a swap je zbytečný. Pokud jste zvyklý na začátku spustit spoustu aplikací, pak jich ale používáte jen pár a u ostatních si klidně počkáte, když se na ně přepnete, než se nahrají ze swapu (a dříve používané aplikace se zase mohou odswapovat), a pokud vám na ty aktivní apliakce stačí 8 GB a celkem na všechny spuštěné 12 GB, stačí vám 8 GB RAM a 4 GB swapu.
Knížečka je z roku 2004. Uvedené informace mě zaujaly, proto jsem položil dotaz, abych viděl objektivnější názor.
Objektivnější? No nevim. Na noťasu si nechávam velikost do toho dvojnásobku, jelikož s partišnama tak "nešíbuju", tak je to jen "pro jistotu", jelikož swap mam stejně spíš prázdnej. Tedy swap mam pro suspend to disk a pro případ nouze ... stejně tak pamatuju z diskuse názor, že když už kernel slítne, tak se swapem to trvá dýl, než spadne ... jelikož do swapu zapisuje, i když už se do toho stroje člověk nedostane (viditelně nereaguje na klávesnici).
stejně tak pamatuju z diskuse názor, že když už kernel slítne, tak se swapem to trvá dýl, než spadne ... jelikož do swapu zapisuje, i když už se do toho stroje člověk nedostane (viditelně nereaguje na klávesnici).To je spíš mínus velkého swapu, protože člověk zažívá pár minut zoufalství - vzpamatuje se, nevzpamatuje? Restartovat je mu to líto. Ale naštěstí v takových případech obvykle ještě reaguje na SysRQ.
Ale naštěstí v takových případech obvykle ještě reaguje na SysRQ.To chce občas hodně dlouhé prsty, abyste dosáhl až někam do datacentra
Ja mám 1G ram a swap som určil na 2.14G a počítač ide stabilne a bez problémov.Myslim, ze je to spatne. Spravna velikost je ve vasem pripade 2.147828G Ale hlavne: velikost swapu musi byt mensi nez je velikost vaseho hardisku!
Tiskni
Sdílej: