Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Řešení dotazu:
A co Mandriva ? Slyšel jsem, že prý by mělo fungovat všechno bez nějakých větších zásahů.
Jestli si dobře pamatuju, tak podobně modifikované distro (všechny kodeky) nabízí i Fedora a dost možná se najdou i další.
J.
Když nerozumím autům, nechám specifické modely být a budu hledat auto, na které nemusím šáhnout celý rok a funguje. S Linxuem a multimédii nejsou problémy, problém je složitý jako ve Windows, ale je třeba ho řešit jinou cestou a to spoustě lidí nevyhovuje. To že většina multimédií on-line je řešená naprosto na ***, je věc jiná.
Pokud se mýlím a existuje nějaká distribuce, kde jde vše nastavit bez dlouhého a zpravidla marného hledání návodů a rad pro lamy,Neexistuje. Linuxové distribuce jsou prostě polotovary a do funkčního systému je musí předělat buď zkušený administrátor nebo i s dlouhým a náročným hledáním návodů a rad srozuměná lama. Takže jde o to, která distribuce je momentálně v takovém stavu, že těch aktuálních návodů a rad se dá najít dostatek a že vedou k žádoucímu výsledku. Jestli vám to pomůže, tenhle problém řeší i "zkušení" uživatelé, co používají Linux skoro 10 let.
mplayer a mozilla-mplayer (z debian-multimedia, protože patenty…).
Stejně tak přehrávání jiných formátů. Na Linuxu jsem ještě nesetkal s videem, které by mplayer nebo VLC nepřehrály.
Velmi jednoduchá odpověď: Otázka, proč v Linuxu (zatím) není dokonalá podpora pro patentované, špatně zdokumentované a proprietární technologie firmy Microsoft, je stejně zbytečná jako otázka, proč televize a videopůjčovny tyto technologie používají. Tohle nevyřeší změna distribuce. 
Upřímně řečeno, tvrzení, že si nepustíte ani film, mi připadá extrémně přehnané.
Máte snad někdy problém přehrát si například DVD, internetovou ČT24, internetový Český rozhlas nebo veškeré české DVB-T vysílání? Pokud ano, jedná se nejspíš o chybu, která souvisí s vaší instalací nebo s vaším hardwarem, nikoliv s Linuxem obecně. Určitě vždy stojí za to zeptat se na fórech, obrátit se na uživatelskou podporu nebo nahlásit chybu, což tu zdůrazním pro jistotu ještě několikrát. 
Některé problémy mohou souviset s nepřítomností důležitých kodeků, případně se špatným nastavením X-serveru. První jmenovaný problém vám může snadno vyřešit správce balíčků, podle toho, které kodeky chybí. Druhý problém bývá komplikovanější. Bohužel neuvádíte, o jaký hardware se jedná.
Archivy některých televizí a internetové videopůjčovny používají záměrně proprietární technologie. Tyto technologie jsou zatížené patenty a je docela dobře možné, že jejich plná podpora nebude ve svobodných operačních systémech k dispozici nikdy. Nezbývá než kontaktovat uživatelskou podporu příslušné televize či videopůjčovny. Dokud se lidé neozvou, situace se nezmění. Podpora proprietárních technologií za peníze státu a diváků ze strany České televize je pochopitelně trestuhodná.
Já na svém šest let starém notebooku zcela plynule přehraju všechny DVB-T kanály, které jsou v MPEG-2, a to i na externím displeji 1680x1050. To vše navíc s dost náročným postprocessingem obrazu! (Jistě, MPEG-4 mi jde trhaně, ale ukažte mi systém a přehrávač, který by ho na tomhle hardware přehrál líp!) DVD jsou už roky naprostá samozřejmost. Ani náznak problému. Celou řadu internetových televizí, například notoricky známou ČT24, přijímám rovněž bez nejmenších komplikací.
Poslouchám desítky internetových rádií. Amarok jich zná celé stovky. Například digitální vysílání Českého rozhlasu se dá bez problémů přijímat ve vysoké kvalitě a v otevřeném formátu. YouTube a vše kolem Flashe mi funguje jako po másle a plynule, dokonce i když mám display 1680x1050 otočený svisle.
Pokud máte při přehrávání videa problémy s výkonem nebo vám nefunguje něco z toho, co jsem právě vyjmenoval, nezbude než nahlásit tento problém jako chybu, případně položit otázku na diskusních fórech příslušné distribuce. Samozřejmě je třeba si napřed aktualizovat systém a ověřit, že potíže existují i s nejnovějšími verzemi balíčků.
Do budoucna bych vám rozhodně doporučil nehlásit chyby stylem „bude už někdy konečně (hernajs) ten Linux taky pro lidi“, ale spíš konkrétněji. Například (když budu odhadovat podle vašeho příspěvku):
Určitě se tu najde spousta ochotných lidí, kteří vám poradí, zeptají se na podrobnosti, požádají vás o vyzkoušení některých nastavení a pomohou vám problém vyřešit.
Naprosto souhlasím. Hlásit chyby je důležité. Samozřejmě slušně, věcně a s ochotou pomoct při jejich řešení. Člověk se může občas splést, hlavně když je v této oblasti začátečník, ale v konečném důsledku tím může jedině získat cenné zkušenosti, případně radu, jak to, co považoval za chybu, vyřešit.
Já mám obecně velmi pozitivní zkušenost s hlášením chyb v open-source ovladačích i dalších projektech. Zpravidla se o ně začne ihned zajímat někdo z autorů projektu, vyžádá si další údaje a většinou se podaří problém vyřešit.
Spousta uživatelů naneštěstí nemá chuť se chybami nějak zabývat a místo snahy o jejich řešení pak někde pronášejí výroky typu „vůbec nic mi tam pořádně nefunguje“. To je jeden ze špatných zvyků získaných z Windows. Když se uživatelům Windows něco nelíbí, mají ve zvyku nadávat na Microsoft a čekat na další verzi, která přijde třeba za pět let a příslušný problém nemusí vůbec vyřešit.
Ve světě open-source je lepší místo bezzubého vzteku zvolit aktivnější přístup. Rozhodně se to vyplatí.
Především je ale potřeba, aby uživatel vůbec dokázal problém pojmenovat. Aby vůbec uměl odlišit hardware od software, grafické prostředí od jednotlivých aplikací, potíže se sítí od chyby prohlížeče a tak dále. A právě v tomhle máme my Češi dost velké mezery. Mám dojem, že ve vyspělejších zemích jsou na tom lidé (v průměru) o něco lépe, pokud jde o počítačovou gramotnost a schopnost řešit problémy z oblasti IT.
Tiskni
Sdílej: