Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Řešení dotazu:
A co Mandriva ? Slyšel jsem, že prý by mělo fungovat všechno bez nějakých větších zásahů.
Jestli si dobře pamatuju, tak podobně modifikované distro (všechny kodeky) nabízí i Fedora a dost možná se najdou i další.
J.
Když nerozumím autům, nechám specifické modely být a budu hledat auto, na které nemusím šáhnout celý rok a funguje. S Linxuem a multimédii nejsou problémy, problém je složitý jako ve Windows, ale je třeba ho řešit jinou cestou a to spoustě lidí nevyhovuje. To že většina multimédií on-line je řešená naprosto na ***, je věc jiná.
Pokud se mýlím a existuje nějaká distribuce, kde jde vše nastavit bez dlouhého a zpravidla marného hledání návodů a rad pro lamy,Neexistuje. Linuxové distribuce jsou prostě polotovary a do funkčního systému je musí předělat buď zkušený administrátor nebo i s dlouhým a náročným hledáním návodů a rad srozuměná lama. Takže jde o to, která distribuce je momentálně v takovém stavu, že těch aktuálních návodů a rad se dá najít dostatek a že vedou k žádoucímu výsledku. Jestli vám to pomůže, tenhle problém řeší i "zkušení" uživatelé, co používají Linux skoro 10 let.
mplayer a mozilla-mplayer (z debian-multimedia, protože patenty…).
Stejně tak přehrávání jiných formátů. Na Linuxu jsem ještě nesetkal s videem, které by mplayer nebo VLC nepřehrály.
Velmi jednoduchá odpověď: Otázka, proč v Linuxu (zatím) není dokonalá podpora pro patentované, špatně zdokumentované a proprietární technologie firmy Microsoft, je stejně zbytečná jako otázka, proč televize a videopůjčovny tyto technologie používají. Tohle nevyřeší změna distribuce. 
Upřímně řečeno, tvrzení, že si nepustíte ani film, mi připadá extrémně přehnané.
Máte snad někdy problém přehrát si například DVD, internetovou ČT24, internetový Český rozhlas nebo veškeré české DVB-T vysílání? Pokud ano, jedná se nejspíš o chybu, která souvisí s vaší instalací nebo s vaším hardwarem, nikoliv s Linuxem obecně. Určitě vždy stojí za to zeptat se na fórech, obrátit se na uživatelskou podporu nebo nahlásit chybu, což tu zdůrazním pro jistotu ještě několikrát. 
Některé problémy mohou souviset s nepřítomností důležitých kodeků, případně se špatným nastavením X-serveru. První jmenovaný problém vám může snadno vyřešit správce balíčků, podle toho, které kodeky chybí. Druhý problém bývá komplikovanější. Bohužel neuvádíte, o jaký hardware se jedná.
Archivy některých televizí a internetové videopůjčovny používají záměrně proprietární technologie. Tyto technologie jsou zatížené patenty a je docela dobře možné, že jejich plná podpora nebude ve svobodných operačních systémech k dispozici nikdy. Nezbývá než kontaktovat uživatelskou podporu příslušné televize či videopůjčovny. Dokud se lidé neozvou, situace se nezmění. Podpora proprietárních technologií za peníze státu a diváků ze strany České televize je pochopitelně trestuhodná.
Já na svém šest let starém notebooku zcela plynule přehraju všechny DVB-T kanály, které jsou v MPEG-2, a to i na externím displeji 1680x1050. To vše navíc s dost náročným postprocessingem obrazu! (Jistě, MPEG-4 mi jde trhaně, ale ukažte mi systém a přehrávač, který by ho na tomhle hardware přehrál líp!) DVD jsou už roky naprostá samozřejmost. Ani náznak problému. Celou řadu internetových televizí, například notoricky známou ČT24, přijímám rovněž bez nejmenších komplikací.
Poslouchám desítky internetových rádií. Amarok jich zná celé stovky. Například digitální vysílání Českého rozhlasu se dá bez problémů přijímat ve vysoké kvalitě a v otevřeném formátu. YouTube a vše kolem Flashe mi funguje jako po másle a plynule, dokonce i když mám display 1680x1050 otočený svisle.
Pokud máte při přehrávání videa problémy s výkonem nebo vám nefunguje něco z toho, co jsem právě vyjmenoval, nezbude než nahlásit tento problém jako chybu, případně položit otázku na diskusních fórech příslušné distribuce. Samozřejmě je třeba si napřed aktualizovat systém a ověřit, že potíže existují i s nejnovějšími verzemi balíčků.
Do budoucna bych vám rozhodně doporučil nehlásit chyby stylem „bude už někdy konečně (hernajs) ten Linux taky pro lidi“, ale spíš konkrétněji. Například (když budu odhadovat podle vašeho příspěvku):
Určitě se tu najde spousta ochotných lidí, kteří vám poradí, zeptají se na podrobnosti, požádají vás o vyzkoušení některých nastavení a pomohou vám problém vyřešit.
Naprosto souhlasím. Hlásit chyby je důležité. Samozřejmě slušně, věcně a s ochotou pomoct při jejich řešení. Člověk se může občas splést, hlavně když je v této oblasti začátečník, ale v konečném důsledku tím může jedině získat cenné zkušenosti, případně radu, jak to, co považoval za chybu, vyřešit.
Já mám obecně velmi pozitivní zkušenost s hlášením chyb v open-source ovladačích i dalších projektech. Zpravidla se o ně začne ihned zajímat někdo z autorů projektu, vyžádá si další údaje a většinou se podaří problém vyřešit.
Spousta uživatelů naneštěstí nemá chuť se chybami nějak zabývat a místo snahy o jejich řešení pak někde pronášejí výroky typu „vůbec nic mi tam pořádně nefunguje“. To je jeden ze špatných zvyků získaných z Windows. Když se uživatelům Windows něco nelíbí, mají ve zvyku nadávat na Microsoft a čekat na další verzi, která přijde třeba za pět let a příslušný problém nemusí vůbec vyřešit.
Ve světě open-source je lepší místo bezzubého vzteku zvolit aktivnější přístup. Rozhodně se to vyplatí.
Především je ale potřeba, aby uživatel vůbec dokázal problém pojmenovat. Aby vůbec uměl odlišit hardware od software, grafické prostředí od jednotlivých aplikací, potíže se sítí od chyby prohlížeče a tak dále. A právě v tomhle máme my Češi dost velké mezery. Mám dojem, že ve vyspělejších zemích jsou na tom lidé (v průměru) o něco lépe, pokud jde o počítačovou gramotnost a schopnost řešit problémy z oblasti IT.
Tiskni
Sdílej: