HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Řešení dotazu:
A co Mandriva ? Slyšel jsem, že prý by mělo fungovat všechno bez nějakých větších zásahů.
Jestli si dobře pamatuju, tak podobně modifikované distro (všechny kodeky) nabízí i Fedora a dost možná se najdou i další.
J.
Když nerozumím autům, nechám specifické modely být a budu hledat auto, na které nemusím šáhnout celý rok a funguje. S Linxuem a multimédii nejsou problémy, problém je složitý jako ve Windows, ale je třeba ho řešit jinou cestou a to spoustě lidí nevyhovuje. To že většina multimédií on-line je řešená naprosto na ***, je věc jiná.
Pokud se mýlím a existuje nějaká distribuce, kde jde vše nastavit bez dlouhého a zpravidla marného hledání návodů a rad pro lamy,Neexistuje. Linuxové distribuce jsou prostě polotovary a do funkčního systému je musí předělat buď zkušený administrátor nebo i s dlouhým a náročným hledáním návodů a rad srozuměná lama. Takže jde o to, která distribuce je momentálně v takovém stavu, že těch aktuálních návodů a rad se dá najít dostatek a že vedou k žádoucímu výsledku. Jestli vám to pomůže, tenhle problém řeší i "zkušení" uživatelé, co používají Linux skoro 10 let.
mplayer a mozilla-mplayer (z debian-multimedia, protože patenty…).
Stejně tak přehrávání jiných formátů. Na Linuxu jsem ještě nesetkal s videem, které by mplayer nebo VLC nepřehrály.
Velmi jednoduchá odpověď: Otázka, proč v Linuxu (zatím) není dokonalá podpora pro patentované, špatně zdokumentované a proprietární technologie firmy Microsoft, je stejně zbytečná jako otázka, proč televize a videopůjčovny tyto technologie používají. Tohle nevyřeší změna distribuce. 
Upřímně řečeno, tvrzení, že si nepustíte ani film, mi připadá extrémně přehnané.
Máte snad někdy problém přehrát si například DVD, internetovou ČT24, internetový Český rozhlas nebo veškeré české DVB-T vysílání? Pokud ano, jedná se nejspíš o chybu, která souvisí s vaší instalací nebo s vaším hardwarem, nikoliv s Linuxem obecně. Určitě vždy stojí za to zeptat se na fórech, obrátit se na uživatelskou podporu nebo nahlásit chybu, což tu zdůrazním pro jistotu ještě několikrát. 
Některé problémy mohou souviset s nepřítomností důležitých kodeků, případně se špatným nastavením X-serveru. První jmenovaný problém vám může snadno vyřešit správce balíčků, podle toho, které kodeky chybí. Druhý problém bývá komplikovanější. Bohužel neuvádíte, o jaký hardware se jedná.
Archivy některých televizí a internetové videopůjčovny používají záměrně proprietární technologie. Tyto technologie jsou zatížené patenty a je docela dobře možné, že jejich plná podpora nebude ve svobodných operačních systémech k dispozici nikdy. Nezbývá než kontaktovat uživatelskou podporu příslušné televize či videopůjčovny. Dokud se lidé neozvou, situace se nezmění. Podpora proprietárních technologií za peníze státu a diváků ze strany České televize je pochopitelně trestuhodná.
Já na svém šest let starém notebooku zcela plynule přehraju všechny DVB-T kanály, které jsou v MPEG-2, a to i na externím displeji 1680x1050. To vše navíc s dost náročným postprocessingem obrazu! (Jistě, MPEG-4 mi jde trhaně, ale ukažte mi systém a přehrávač, který by ho na tomhle hardware přehrál líp!) DVD jsou už roky naprostá samozřejmost. Ani náznak problému. Celou řadu internetových televizí, například notoricky známou ČT24, přijímám rovněž bez nejmenších komplikací.
Poslouchám desítky internetových rádií. Amarok jich zná celé stovky. Například digitální vysílání Českého rozhlasu se dá bez problémů přijímat ve vysoké kvalitě a v otevřeném formátu. YouTube a vše kolem Flashe mi funguje jako po másle a plynule, dokonce i když mám display 1680x1050 otočený svisle.
Pokud máte při přehrávání videa problémy s výkonem nebo vám nefunguje něco z toho, co jsem právě vyjmenoval, nezbude než nahlásit tento problém jako chybu, případně položit otázku na diskusních fórech příslušné distribuce. Samozřejmě je třeba si napřed aktualizovat systém a ověřit, že potíže existují i s nejnovějšími verzemi balíčků.
Do budoucna bych vám rozhodně doporučil nehlásit chyby stylem „bude už někdy konečně (hernajs) ten Linux taky pro lidi“, ale spíš konkrétněji. Například (když budu odhadovat podle vašeho příspěvku):
Určitě se tu najde spousta ochotných lidí, kteří vám poradí, zeptají se na podrobnosti, požádají vás o vyzkoušení některých nastavení a pomohou vám problém vyřešit.
Naprosto souhlasím. Hlásit chyby je důležité. Samozřejmě slušně, věcně a s ochotou pomoct při jejich řešení. Člověk se může občas splést, hlavně když je v této oblasti začátečník, ale v konečném důsledku tím může jedině získat cenné zkušenosti, případně radu, jak to, co považoval za chybu, vyřešit.
Já mám obecně velmi pozitivní zkušenost s hlášením chyb v open-source ovladačích i dalších projektech. Zpravidla se o ně začne ihned zajímat někdo z autorů projektu, vyžádá si další údaje a většinou se podaří problém vyřešit.
Spousta uživatelů naneštěstí nemá chuť se chybami nějak zabývat a místo snahy o jejich řešení pak někde pronášejí výroky typu „vůbec nic mi tam pořádně nefunguje“. To je jeden ze špatných zvyků získaných z Windows. Když se uživatelům Windows něco nelíbí, mají ve zvyku nadávat na Microsoft a čekat na další verzi, která přijde třeba za pět let a příslušný problém nemusí vůbec vyřešit.
Ve světě open-source je lepší místo bezzubého vzteku zvolit aktivnější přístup. Rozhodně se to vyplatí.
Především je ale potřeba, aby uživatel vůbec dokázal problém pojmenovat. Aby vůbec uměl odlišit hardware od software, grafické prostředí od jednotlivých aplikací, potíže se sítí od chyby prohlížeče a tak dále. A právě v tomhle máme my Češi dost velké mezery. Mám dojem, že ve vyspělejších zemích jsou na tom lidé (v průměru) o něco lépe, pokud jde o počítačovou gramotnost a schopnost řešit problémy z oblasti IT.
Tiskni
Sdílej: