V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Řešení dotazu:
A co Mandriva ? Slyšel jsem, že prý by mělo fungovat všechno bez nějakých větších zásahů.
Když nerozumím autům, nechám specifické modely být a budu hledat auto, na které nemusím šáhnout celý rok a funguje. S Linxuem a multimédii nejsou problémy, problém je složitý jako ve Windows, ale je třeba ho řešit jinou cestou a to spoustě lidí nevyhovuje. To že většina multimédií on-line je řešená naprosto na ***, je věc jiná.
Pokud se mýlím a existuje nějaká distribuce, kde jde vše nastavit bez dlouhého a zpravidla marného hledání návodů a rad pro lamy,Neexistuje. Linuxové distribuce jsou prostě polotovary a do funkčního systému je musí předělat buď zkušený administrátor nebo i s dlouhým a náročným hledáním návodů a rad srozuměná lama. Takže jde o to, která distribuce je momentálně v takovém stavu, že těch aktuálních návodů a rad se dá najít dostatek a že vedou k žádoucímu výsledku. Jestli vám to pomůže, tenhle problém řeší i "zkušení" uživatelé, co používají Linux skoro 10 let.
mplayer
a mozilla-mplayer
(z debian-multimedia, protože patenty…).
Stejně tak přehrávání jiných formátů. Na Linuxu jsem ještě nesetkal s videem, které by mplayer nebo VLC nepřehrály.
Velmi jednoduchá odpověď: Otázka, proč v Linuxu (zatím) není dokonalá podpora pro patentované, špatně zdokumentované a proprietární technologie firmy Microsoft, je stejně zbytečná jako otázka, proč televize a videopůjčovny tyto technologie používají. Tohle nevyřeší změna distribuce.
Upřímně řečeno, tvrzení, že si nepustíte ani film, mi připadá extrémně přehnané. Máte snad někdy problém přehrát si například DVD, internetovou ČT24, internetový Český rozhlas nebo veškeré české DVB-T vysílání? Pokud ano, jedná se nejspíš o chybu, která souvisí s vaší instalací nebo s vaším hardwarem, nikoliv s Linuxem obecně. Určitě vždy stojí za to zeptat se na fórech, obrátit se na uživatelskou podporu nebo nahlásit chybu, což tu zdůrazním pro jistotu ještě několikrát.
Některé problémy mohou souviset s nepřítomností důležitých kodeků, případně se špatným nastavením X-serveru. První jmenovaný problém vám může snadno vyřešit správce balíčků, podle toho, které kodeky chybí. Druhý problém bývá komplikovanější. Bohužel neuvádíte, o jaký hardware se jedná.
Archivy některých televizí a internetové videopůjčovny používají záměrně proprietární technologie. Tyto technologie jsou zatížené patenty a je docela dobře možné, že jejich plná podpora nebude ve svobodných operačních systémech k dispozici nikdy. Nezbývá než kontaktovat uživatelskou podporu příslušné televize či videopůjčovny. Dokud se lidé neozvou, situace se nezmění. Podpora proprietárních technologií za peníze státu a diváků ze strany České televize je pochopitelně trestuhodná.
Já na svém šest let starém notebooku zcela plynule přehraju všechny DVB-T kanály, které jsou v MPEG-2, a to i na externím displeji 1680x1050. To vše navíc s dost náročným postprocessingem obrazu! (Jistě, MPEG-4 mi jde trhaně, ale ukažte mi systém a přehrávač, který by ho na tomhle hardware přehrál líp!) DVD jsou už roky naprostá samozřejmost. Ani náznak problému. Celou řadu internetových televizí, například notoricky známou ČT24, přijímám rovněž bez nejmenších komplikací.
Poslouchám desítky internetových rádií. Amarok jich zná celé stovky. Například digitální vysílání Českého rozhlasu se dá bez problémů přijímat ve vysoké kvalitě a v otevřeném formátu. YouTube a vše kolem Flashe mi funguje jako po másle a plynule, dokonce i když mám display 1680x1050 otočený svisle.
Pokud máte při přehrávání videa problémy s výkonem nebo vám nefunguje něco z toho, co jsem právě vyjmenoval, nezbude než nahlásit tento problém jako chybu, případně položit otázku na diskusních fórech příslušné distribuce. Samozřejmě je třeba si napřed aktualizovat systém a ověřit, že potíže existují i s nejnovějšími verzemi balíčků.
Do budoucna bych vám rozhodně doporučil nehlásit chyby stylem „bude už někdy konečně (hernajs) ten Linux taky pro lidi“, ale spíš konkrétněji. Například (když budu odhadovat podle vašeho příspěvku):
Určitě se tu najde spousta ochotných lidí, kteří vám poradí, zeptají se na podrobnosti, požádají vás o vyzkoušení některých nastavení a pomohou vám problém vyřešit.
Naprosto souhlasím. Hlásit chyby je důležité. Samozřejmě slušně, věcně a s ochotou pomoct při jejich řešení. Člověk se může občas splést, hlavně když je v této oblasti začátečník, ale v konečném důsledku tím může jedině získat cenné zkušenosti, případně radu, jak to, co považoval za chybu, vyřešit.
Já mám obecně velmi pozitivní zkušenost s hlášením chyb v open-source ovladačích i dalších projektech. Zpravidla se o ně začne ihned zajímat někdo z autorů projektu, vyžádá si další údaje a většinou se podaří problém vyřešit.
Spousta uživatelů naneštěstí nemá chuť se chybami nějak zabývat a místo snahy o jejich řešení pak někde pronášejí výroky typu „vůbec nic mi tam pořádně nefunguje“. To je jeden ze špatných zvyků získaných z Windows. Když se uživatelům Windows něco nelíbí, mají ve zvyku nadávat na Microsoft a čekat na další verzi, která přijde třeba za pět let a příslušný problém nemusí vůbec vyřešit. Ve světě open-source je lepší místo bezzubého vzteku zvolit aktivnější přístup. Rozhodně se to vyplatí.
Především je ale potřeba, aby uživatel vůbec dokázal problém pojmenovat. Aby vůbec uměl odlišit hardware od software, grafické prostředí od jednotlivých aplikací, potíže se sítí od chyby prohlížeče a tak dále. A právě v tomhle máme my Češi dost velké mezery. Mám dojem, že ve vyspělejších zemích jsou na tom lidé (v průměru) o něco lépe, pokud jde o počítačovou gramotnost a schopnost řešit problémy z oblasti IT.
Tiskni
Sdílej: