Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Nejznámější jsou asi Slackware či Arch Linux. Ale jsou pro pokročilejší uživatele.
> ja videl naposled verzi 10 a co si pamatuju tak tam nebyl zadny balickovaci system - je treba vsechno kompilovat svatou trojci [./configure; make; make install]
Slackware samozřejmě balíčkovací systém má, byť je jednoduchý a neřeší závislosti. Dost aplikací se tak dá sehnat i z cizích zdrojů bez nutnosti kompilace.
* jistou nevyhodou je ze balickovaci system [portage] je zalozen na kompilaci zdrojovych kodu, takze instalace muze trvat i par ... [chvil :]trochu jsem ten začátek "přehnal" :) Ale za zbytkem si stojím :)
+1
> U přetaktovaných strojů člověk nikdy neví, čím se to může sypat
U tohoto PC to může být tím, že FSB procesoru je 66 MHz, takže RAM může být také 66 MHz. Přetaktování se dělalo většinou změnou FSB na 100 nebo 133 MHz, což procesor většinou bez problémů vydržel, ale paměťový modul už může mít problém. Osobně bych se podíval, co je na paměti za čipy, a pokud to nejsou 100 nebo 133 MHz, pak bych je vyhodil a sehnal jiné (DIMM moduly SDRAM 133 jsou ještě poměrně dobře sehnatelné, což se nedá říct o Slot1 procesorech). Na zálohování takové PC bohatě stačí, sám mám stroj se Slot1 400 MHz, 256 MB, se Slackware 12.1 pro automatické provádění denních záloh.
pokud chces JEN konzoli tak IMHO nemas na vyber, neznam moc soucasnych distribuci ktery zacinaj na basicu, ale mozna me nekdo v diskuzi opravi [rad se poucim]Tak poučím
. Bez grafiky jdou nainstalovat snad všechny distribuce.
no, nevim jak u ostatnich, ale u debianu je cas straveny orezavanim systemu (u zaskrtavatek) opravdu trivialni. rozhodne nekolikanasobne trivialnejsi nez kompilace gentoo... 
btw: pres ssh to nejspis neprotlaci, kdyz tam jeste linux nainstalvan nema
Můžete mi někdo doporučit funkční link na nějakou distribuci, která by na daném PC chodila a nabízela i na výběr nainstalování bez grafického rozhraní ?Každá distribuce je schopna nenainstalování nebo odinstalování grafického rozhraní. Maximální odchylka mezi nima je v tom, jestli jde o zaškrtávátko v instalátoru nebo o zadání příkazu "balíčkovač odinstaluj xorg". Je dost vtipné jak při dotazech typu "Jakou distribuci pro požadavky X" začnou stejní lidé navrhovat svou (stejnou) distribuci a v podstatě to jen potvrzuje, že ve výsledku je možné každou distribuci použít na cokoliv.
Dle mých osobních zkušeností dokáže 12cm chladič spotřebovat při 1000 otáčkách za minutu celou 1 Wh. ... Spotřeba těchto procesorů je od 2 Wh a nepřesahuje 10 Wh.
docela se divim, ze tu jeste nikdo nezminil male distribuce typu DSl. je to distribuce postavena na debianu a navic k ni mas i graficke rozhrani (docela solidni, kdyby jsi si to nahodou rozmyslel). cela distribuce se vleze na 50mb cd, lze spoustet i jako live.
jinak, pokud das na nektereho z "velkych hracu", osobne bych take byl pro debian 
Verze Linuxu se nejmenuje Ubuntu ani Mandriva, ale třeba 2.6.34.1. Asi jste měl na mysli distribuce.
<těžký_rapl>Opište si prosím za trest ručně desetkrát následující:
Tolik k úvodním formalitám. A nyní k věci:
Existuje velká spousta distribucí Linuxu, které žádné grafické rozhraní nevyžadují a nemají grafický instalátor. Například ArchLinux, který používám, má pouze a výhradně textový instalátor. Řekl bych, že u spousty dalších distribucí taková možnost taktéž existuje.
Podle informací o motherboradu je jasné, že se dá RAM rozšířit až na 1 GB, a to doslova za pár korun (moduly z Aukro nebo eBay). Toto rozšíření bych vám vřele doporučoval, než s tím strojem podniknete cokoliv dalšího. Na 128 MB RAM vám většina instalátorů vůbec nepoběží. A nebude to kvůli grafickému rozhraní (které třeba vůbec nemají), ale prostě proto, že nebudou schopné vytvořit ani základní ramdisk. Pokud vím, ArchLinux měl kdysi LiveCD, které se dalo nabootovat i na 64 MB paměti. Ale něco takového bych (mírně řečeno) ze zásady nedoporučoval. Použitelnost či doba odezvy toho stroje nebude valná. Jakmile máte alespoň 768 MB nebo 1 GB RAM, získáte rozumně použitelný stroj.
Pokud chcete zálohovací stanici, vřele doporučuji OpenSolaris. Instalátor sice běží v grafickém režimu, ale po instalaci stačí tak triviální příkaz jako svcadm disable gdm a máte přesně to, co jste chtěl. Tedy UNIX bez grafického rozhraní. ZFS je podle mě nejlepší současné řešení, pokud jde o zálohování. Deduplikace si na tom stroji asi moc neužijete.
Nicméně všechny ostatní featury (snapshoty, klonování, COW, kontrolní součty), které v žádném jiném produkčním souborovém systému nenajdete, tam máte okamžitě k dispozici. (V Linuxu něco podobného nabízí pouze Btrfs, který sice s úspěchem používám, ale do produkčního nasazení bych ho zatím nedoporučil.)
Abych to shrnul:
Tiskni
Sdílej: