Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Nejznámější jsou asi Slackware či Arch Linux. Ale jsou pro pokročilejší uživatele.
> ja videl naposled verzi 10 a co si pamatuju tak tam nebyl zadny balickovaci system - je treba vsechno kompilovat svatou trojci [./configure; make; make install]
Slackware samozřejmě balíčkovací systém má, byť je jednoduchý a neřeší závislosti. Dost aplikací se tak dá sehnat i z cizích zdrojů bez nutnosti kompilace.
21.7.2010 19:55
tsLnox | skóre: 31
| blog: Blog jednoho ukecaného Gentoolemana
| Žďár nad Sázavou
21.7.2010 19:59
tsLnox | skóre: 31
| blog: Blog jednoho ukecaného Gentoolemana
| Žďár nad Sázavou
* jistou nevyhodou je ze balickovaci system [portage] je zalozen na kompilaci zdrojovych kodu, takze instalace muze trvat i par ... [chvil :]trochu jsem ten začátek "přehnal" :) Ale za zbytkem si stojím :)
+1
22.7.2010 02:48
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
22.7.2010 19:25
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
21.7.2010 19:52
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
21.7.2010 19:56
tsLnox | skóre: 31
| blog: Blog jednoho ukecaného Gentoolemana
| Žďár nad Sázavou
> U přetaktovaných strojů člověk nikdy neví, čím se to může sypat
U tohoto PC to může být tím, že FSB procesoru je 66 MHz, takže RAM může být také 66 MHz. Přetaktování se dělalo většinou změnou FSB na 100 nebo 133 MHz, což procesor většinou bez problémů vydržel, ale paměťový modul už může mít problém. Osobně bych se podíval, co je na paměti za čipy, a pokud to nejsou 100 nebo 133 MHz, pak bych je vyhodil a sehnal jiné (DIMM moduly SDRAM 133 jsou ještě poměrně dobře sehnatelné, což se nedá říct o Slot1 procesorech). Na zálohování takové PC bohatě stačí, sám mám stroj se Slot1 400 MHz, 256 MB, se Slackware 12.1 pro automatické provádění denních záloh.
22.7.2010 02:55
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
pokud chces JEN konzoli tak IMHO nemas na vyber, neznam moc soucasnych distribuci ktery zacinaj na basicu, ale mozna me nekdo v diskuzi opravi [rad se poucim]Tak poučím
. Bez grafiky jdou nainstalovat snad všechny distribuce.
no, nevim jak u ostatnich, ale u debianu je cas straveny orezavanim systemu (u zaskrtavatek) opravdu trivialni. rozhodne nekolikanasobne trivialnejsi nez kompilace gentoo... 
btw: pres ssh to nejspis neprotlaci, kdyz tam jeste linux nainstalvan nema
22.7.2010 02:17
Jezekus | skóre: 19
| blog: jezkova_nora
Můžete mi někdo doporučit funkční link na nějakou distribuci, která by na daném PC chodila a nabízela i na výběr nainstalování bez grafického rozhraní ?Každá distribuce je schopna nenainstalování nebo odinstalování grafického rozhraní. Maximální odchylka mezi nima je v tom, jestli jde o zaškrtávátko v instalátoru nebo o zadání příkazu "balíčkovač odinstaluj xorg". Je dost vtipné jak při dotazech typu "Jakou distribuci pro požadavky X" začnou stejní lidé navrhovat svou (stejnou) distribuci a v podstatě to jen potvrzuje, že ve výsledku je možné každou distribuci použít na cokoliv.
Dle mých osobních zkušeností dokáže 12cm chladič spotřebovat při 1000 otáčkách za minutu celou 1 Wh. ... Spotřeba těchto procesorů je od 2 Wh a nepřesahuje 10 Wh.
31.7.2010 14:38
Indiánský lotr | skóre: 25
| blog: ucim_sa
docela se divim, ze tu jeste nikdo nezminil male distribuce typu DSl. je to distribuce postavena na debianu a navic k ni mas i graficke rozhrani (docela solidni, kdyby jsi si to nahodou rozmyslel). cela distribuce se vleze na 50mb cd, lze spoustet i jako live.
jinak, pokud das na nektereho z "velkych hracu", osobne bych take byl pro debian
Verze Linuxu se nejmenuje Ubuntu ani Mandriva, ale třeba 2.6.34.1. Asi jste měl na mysli distribuce.
<těžký_rapl>Opište si prosím za trest ručně desetkrát následující:
Tolik k úvodním formalitám. A nyní k věci:
Existuje velká spousta distribucí Linuxu, které žádné grafické rozhraní nevyžadují a nemají grafický instalátor. Například ArchLinux, který používám, má pouze a výhradně textový instalátor. Řekl bych, že u spousty dalších distribucí taková možnost taktéž existuje.
Podle informací o motherboradu je jasné, že se dá RAM rozšířit až na 1 GB, a to doslova za pár korun (moduly z Aukro nebo eBay). Toto rozšíření bych vám vřele doporučoval, než s tím strojem podniknete cokoliv dalšího. Na 128 MB RAM vám většina instalátorů vůbec nepoběží. A nebude to kvůli grafickému rozhraní (které třeba vůbec nemají), ale prostě proto, že nebudou schopné vytvořit ani základní ramdisk. Pokud vím, ArchLinux měl kdysi LiveCD, které se dalo nabootovat i na 64 MB paměti. Ale něco takového bych (mírně řečeno) ze zásady nedoporučoval. Použitelnost či doba odezvy toho stroje nebude valná. Jakmile máte alespoň 768 MB nebo 1 GB RAM, získáte rozumně použitelný stroj.
Pokud chcete zálohovací stanici, vřele doporučuji OpenSolaris. Instalátor sice běží v grafickém režimu, ale po instalaci stačí tak triviální příkaz jako svcadm disable gdm a máte přesně to, co jste chtěl. Tedy UNIX bez grafického rozhraní. ZFS je podle mě nejlepší současné řešení, pokud jde o zálohování. Deduplikace si na tom stroji asi moc neužijete. 
Nicméně všechny ostatní featury (snapshoty, klonování, COW, kontrolní součty), které v žádném jiném produkčním souborovém systému nenajdete, tam máte okamžitě k dispozici. (V Linuxu něco podobného nabízí pouze Btrfs, který sice s úspěchem používám, ale do produkčního nasazení bych ho zatím nedoporučil.)
Abych to shrnul:
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.7.2010 17:07
30.7.2010 22:17
22.7.2010 15:13