Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Ano mohl.
Prakticky vsechny motherboardy (i u notebooku) asi od roku 2005 resp jejich BIOS podporuje bootovani z USB HDD ci flashdisku, CD ROM ....
Chcete-li si to vyzkouset tak si stahnite Slax, rozbalte archiv na flashdisk a spustte bootinst.bat - v adresari "boot" (ve windows) nasledne restartujte PC s pripojenym flashdiskem a vyvolejte prislusnou klavesou bootovaci nabidku BIOSu (viz manual k motherboardu, notebooku)
No on zadny OS neni bez chyby. Windows (xp, vista, seven) znam z obcasneho pouzivani, a takove patalie jsem nezaznamenal. Mozna je to tim ze jsem vzdy systemovy oddil po odladeni zalohoval a pak pri problemech obnovil takze bylo vse OK. Takze nejake patalie byly, ale obratne jsem je vyresil namisto dlouheho googleni jak na to.
S podporou CAD sw neporadim - nepouzivam nic takoveho.
Ubuntu (10.04) od nainstalovani finalni verze slape jak hodiny a to je na internetu "pod palbou" (na verejne IP, prelozene na lokalni, otevrene vsechny porty) na http, ftp, ssh, vnc. Proste slouzi jako domaci server pro mistni sit i pristup z internetu zrovna tak jako pracovni PC (notebook).
>>> stihl jsem mít totální zásek a stihl jsem mít neuvěřitelně pomalé načítání složky.
Pokud se Vam to jeste stane, tak v nejakem Linux distru smazte z disku adresar System Volume Information a ruzne ty Recycler apod.
Jeden znamy plakal ze mu to taky tak dela na externim USB disku a tak jsem uvedene adresare smazal a hned otviral pivo za opravu.
Mozna tyto adresare jdou nejak smazat i z windows ... nevim nemam sil s nima bojovat.
Mozna tyto adresare jdou nejak smazat i z windows ... nevim nemam sil s nima bojovat.Jediná mě známá možnost je smazat to z Konzole pro zotavení, ale je potřeba buď instalační CD nebo mít Konzoli nainstalovanou
jen dodám že AVRstudio používám i v linuxu..přes poslední wine 1.3 jede kompletně vše včetně winavr kompilace, debugu, programování přes seriový port stk500 i programování a ladění přes jtag .. Jinak existuje jakási takási alternativa v podobě eclipse + avr pluginu + avr gcc, někteří určitě doporučí klasiku editor + makefile, ale pro plnohodnotný vývoj složitějších věcí to není ono..
Je mnoho Linuxů, teda aby mě někdo nechytal za slovíčko: je mnoho linuxových distribucí. Od jednoduchých nenáročných drobečků co se vejdou na malé CD, třeba Damn small nebo Puppy až po obsáhlé distribuce se spoustou vymožeností, efektů, nesmyslů, s desítkami, možná i stovkami programů. Chce to trochu bádat, pak zkusit nějakou Live distribuci. To je systém který se neinstaluje ale běží z CD, DVD nebo třeba už zmíněné flash klíčenky. Vlastně to ani nepotřebuje harddisk pokud je dost paměti, takže na první pokusy se pro klid duše může hard prostě odpojit od kabelu. A hrát si, zkoumat. První co překvapí je že kromě Firefoxu tam nebude žádný známý soft. A hned potom že tam není disk C:
systém padá prakticky ob den a ve volných chvílích si dělá co chce
Co se týká toho padání, tak chyba bude ve špatném železe. Jinak i docela souhlasím, že si Windows hodně "dělájí co chtějí".
1)bude poslouchat
Ať už zvolíte Arch Linux nebo Slackware, popř. Gentoo aj. Tak tyto distribuce opravdu poslouchají. Ale zase kladou větší nároky na uživatele.
2)dokáže pracovat s formáty dokumentů, obrázků, videí jakko win (abych např otevřel dokumenty z MS ofice)
Tak u tohoto si troufám říct, že jsou na tom "hlavní distribuce" velmi podobně, je to v podstatě nezávislé na distribuci. Dokumenty MS Office lze většinou otevřít v OpenOffice.org. Hlavními distribucemi myslím Ubuntu, Debian, OpenSuse, Mandriva, Arch Linux, Slackware, Gentoo aj.
3)Poběži v něm aplikace které potřebuji (např: eagle, autocad)
Nedokážu odpovědět.
4)bude mít k dyspozici hodně sw pro všechny možné účely např alternativu za AVRstudio a pod.
Většina softwaru v Linuxu se instaluje formou balíčků z určitých repozitářů, popř. si software uživatel kompiluje sám. Tady je důležité podotknout, že máme-li v distribuci (systému) naistalovány vývojové nástroje, tak můžeme zkopilovat de facto jakýkoli software a třeba si i vytvořit vlastní balíčky.
A ještě jedna na závěr: Vzhledem k tomu že zrovna nemám podporu okolí bych potřeboval aby byl s win v jednom počítači jen na jiném disku šlo by to? (s tim že bych asi po každem zapnuti musel v biosu měnit nastavení bootování
Jde to i tak, že prostě do MBR nainstalujete Grub a ten vám dá na výběr, zda chcete nastartovat Linux, nebo Windows.
Dokumenty MS Office lze většinou otevřít v OpenOffice.org.Pokud jde o prostý text tak ano ale pokud je použito složitější formátování dle šablon, třeba ve firemní sféře, tak je situace taková že jsou dokumenty nenávratně rozhozené a tím pádem nepoužitelné.
Tiskni
Sdílej: