Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
Jack Dorsey představil (𝕏, Nostr) svůj nový projekt bitchat. Jedná se o bezpečnou decentralizovanou peer-to-peer aplikaci pro zasílání zpráv bez potřeby internetu, serverů a telefonních čísel. Využívá se Bluetooth Mesh Network. Detaily v technické dokumentaci. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Unlicense.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové verzi 3.3 "Far Above the Clouds". Nově je postaven na Qt6/KF6 a využívá GStreamer místo Phononu.
pozdravujem,
zacinam s linuxom a rad by som si vybral nejake distro vhodne pre zaciatocnika, zatial som asi pozeral po linux minte, ubuntu sa mi zda prilis komercne.
trochu som hw obmedzeny, stroj ma iba 1GB ramky, radeon 9600 + stary 3000+ sempron, cize najlepsie nieco co ma v sebe light prostredie, hlavne graficky a ovladanim co najpribuznejsie k windowsom.
dakujem.
Netestoval sem ale je to upravenej xubuntu do win vzhledu http://uloz.to/xMWKiqPh/importpc-1301-1-iso
Doporučuji zdaleka se vyhnout Ubuntu, které tady zase (nechápu proč) přichází na přetřes. Za nejvhodnější pro začátečníka považuji Fedoru s KDE. Light prostředí a uživatelská vstřícnost nejde příliš dohromady a nemá smysl takovou kombinaci hledat.
Pokud jde o ovládání podobné Windows, otázka je, proč trvat na něčem tak špatném. Chceš-li ovládání co nejpodobnější Windows, používej Windows. Na Linux uživatelé obvykle přecházejí z toho důvodu, aby se něco nového naučili a aby svůj počítač mohli ovládat lépe a efektivněji než s Windows.
Při dnešních cenách HW jsou jakási HW omezení většinou jen v hlavách uživatelů. Doporučuji pořídit si minimálně 4 GB RAM — jestli už se vhodný typ nevyrábí, ono se na eBay za pár šupů něco najde. Nemá absolutně žádný smysl zoufale bojovat s počítačem, který nemá dostatek paměti a u kterého člověk musí dvakrát přemýšlet, jestli si může spustit zároveň LibreOffice a tři taby v prohlížeči.
BTW, výše odkazované nabootuje do normálního funkčního systému, kde se dá rovnou vyzkoušet, jestli takové prostředí splňuje všechny nároky, jak dobře podporuje konkrétní hardware a tak podobně. To vše bez nutnosti cokoliv instalovat, pokud se to ukáže jako nevyhovující.
Vůbec není od věci vyzkoušet těch Live CD několik. Například Fedora nabízí kromě KDE třeba XFCE, LXDE a jiná prostředí.
Dlužno dodat, že volba grafického prostředí většinou vůbec nesouvisí s distribucí. Na jednom počítači můžeš mít nainstalovaný libovolný počet grafických prostředí. Každý uživatel si může při přihlášení vybrat, které prostředí chce používat. Můžeš si jich tedy klidně pár nainstalovat, každé chvíli používat a teprve pak se pro nějaké rozhodnout.
Já dokončuju upgrade ArchLinuxu přinejmenším dvakrát denně, nějaké chyby tam nepozoruju (natož abych musel prověřovat, jestli se opravdu všechny chyby samy zázračně opravily), filesystém se mi u toho nikdy neposral, protože tam nemám fosilní stokrát amatérsky patchovaný kernel typu Debian, a nějakými „releasy“ nebo jak se to jmenuje, případně složitými aktualizacemi z verze „Debian Shitty“ na „Debian Crappy“, se naštěstí zabývat nemusím, protože mám zkrátka aktuální systém a hotovo.
Ale vážně, fakt nechápu, proč někdo v roce 2013 vůbec ztrácí čas s distribucí, která byla v módě asi tak v letech 1995 až 2000. Když chci uživatelsky vstřícnou distribuci, která má nějaké oficiální releasy a je tak celkově trochu konzervativní, co se větších změn týká, volím Fedoru. Když chci rychlý a jednoduchý systém bez dalších přívlastků a bez zbytečných kompromisů, volím ArchLinux. Kdybych chtěl mít jenom 32768 možných klíčů v OpenSSL a vůbec by mě to nesralo, zvolil bych Debian. (Jistě, tohle už je pět let stará historka, ale hniloba, která to celé způsobila, tedy záměrně zastaralý software, je v Debianu stále.)
Co přesně to dokazuje, že ArchLinux má bug tracker? Nikdo nikde netvrdil, že v ArchLinuxu nejsou bugy, ať už distribuční nebo upstream. Sice to nebývají průsery takového kalibru jako 32768 klíčů v Debianu, ale existence bug trackeru mi připadá jako jednoznačně pozitivní fakt.
Označení Fedory za „testovací“ distribuci je nepodstatné slovíčkaření. Fedora strčí Debian po všech stránkách do kapsy, od instalátoru přes uživatelskou přívětivost a dostupnost aktuálních balíčků až po bezpečnost. Kdyby ve Fedoře pracoval Jiří Paroubek, hned by se ostatních distribucí zeptal: „Implicitně zapnutý SELinux: Kdo z vás to má?!“ Když teď Debian s dvouletým zpožděním za zbytkem světa začíná uvažovat o tom, čím nahradí sysvinit, jasně to ukazuje, že se jedná o fosilii z minulosti, kterou drží při životě pouze jakási setrvačnost.
Debian by mohl mít nad Fedorou trochu navrch v podpoře méně obvyklých hardwarových architektur. Jenže o takových architekturách tu není řeč a Gentoo by pro ně byla často rozumnější volba. Debian je zkrátka o tom, že si něco nově nainstaluju a ono je to předem zoufale zastaralé. Proč by někdo něco takového chtěl?
dakujem vsetkym zucastnenym za odpovede, takto stravene "2 instalacne vecery" boli pre mna celkom poucenim, pripajam zhrnutie mojich skusenosti a prvych dojmov, mozno, ktore pomozu dalsim zacinacom v linuxe>
1) hladanie vhodnej distribucie
instalacia fedora: pokus c.1: obnovovacia frekvencia moj monitor a vystup grafiky pri instalacii -> stop, pokus c.2: cez vga kabel, nevedelo nacitat driver pre moju starsiu grafiku -> stop.
instalacia xubuntu a debian: vsetko ok, nakoniec som sa rozhodol, ze skusim ako posledne opensuse, kde som uz zostal.
2) opensuse
kombi s LXDE prostredim, opensuse podla mna asi najlepsie user friendly spracovana instalacka v porovnani s inymi, ale nasli sa hned prve dve chybicky, pocas instalacie som nepripojil sietovy kabel do sietovky a asi nenastavilo siet, skusal som to v nastaveni siete, ale nie je tam ziadna volba + akoby nekompatibilny driver s monitorom, v pravidelnych intervaloch s obrazom akoby pohybe, zatrasie.
3) ine skusenosti
musim dat za pravdu tuto kolegovi a teraz trochu lutujem, ze som sa rozhodol rozbiehat to uz na starsom HW, jednak to zabralo uz aj tak moj drahy volny cas a chcem mat plnohodnotnu stanicu, tak nebudem spekulovat a trosku investujem pri dnesnych lacnych cenach zeleza a postavim to na poriadny zaklad so 4gb ddr3, uz len pockat na coskoro hotove vydanie novej verzie toho zeleneho leguana a hodim to na novy hw. v mojom pripade bolo trochu kontrakproduktivne sa zbytocne drzat na stary PC a nostalicky sa pokusat na tom nieco rozbiehat, najvacsia brzda je asi stary prehrievajuci sa maxtor, ktory pekne dlho nacitava.
Tiskni
Sdílej: