Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek i s náhledy aplikací v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Tak od ledna linuxové terminály, výchozí pozadí i celé desktopy v barvě "broskvového chmýří", v barvě "jejíž všeobjímající duch obohacuje mysl, tělo i srdce". Barvou roku 2024 je PANTONE 13-1023 Peach Fuzz.
Byla vydána verze 10 linuxové distribuce Freespire (Wikipedie). Jedná se o bezplatnou linuxovou distribuci vyvíjenou společností PC/OpenSystems LLC stojící za komerční distribucí Linspire (Wikipedie), původně Lindows.
Binarly REsearch před týdnem informoval o kritických zranitelnostech UEFI souhrnně pojmenovaných LogoFAIL. Tento týden doplnil podrobnosti. Útočník může nahradit logo zobrazováno při bootování vlastním speciálně upraveným obrázkem, jehož "zobrazení" při bootování spustí připravený kód. Pětiminutové povídání o LogoFAIL a ukázka útoku na YouTube.
Byla vydána listopadová aktualizace aneb nová verze 1.85 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.85 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
git.kernel.org je nově oficiálně také v tmavém vzhledu.
Richard Hughes na svém blogu oznámil, že počet aktualizací firmwarů pomocí služby LVFS (Linux Vendor Firmware Service) přesáhl 100 milionů. Přehled podporovaných zařízení, nejnovějších firmwarů nebo zapojených výrobců na stránkách LVFS.
Byla vydána nová stabilní verze 3.19.0, tj. první z nové řady 3.19, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou podporu Raspberry Pi 5.
Altap Salamander (Wikipedie), dvoupanelový správce souborů pro Windows, byl uvolněn jako open source pod názvem Open Salamander. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv2.
Společnost JetBrains představila (YouTube) svou umělou inteligenci JetBrains AI a nástroj AI Assistant v IDE.
pozdravujem,
zacinam s linuxom a rad by som si vybral nejake distro vhodne pre zaciatocnika, zatial som asi pozeral po linux minte, ubuntu sa mi zda prilis komercne.
trochu som hw obmedzeny, stroj ma iba 1GB ramky, radeon 9600 + stary 3000+ sempron, cize najlepsie nieco co ma v sebe light prostredie, hlavne graficky a ovladanim co najpribuznejsie k windowsom.
dakujem.
Netestoval sem ale je to upravenej xubuntu do win vzhledu http://uloz.to/xMWKiqPh/importpc-1301-1-iso
Doporučuji zdaleka se vyhnout Ubuntu, které tady zase (nechápu proč) přichází na přetřes. Za nejvhodnější pro začátečníka považuji Fedoru s KDE. Light prostředí a uživatelská vstřícnost nejde příliš dohromady a nemá smysl takovou kombinaci hledat.
Pokud jde o ovládání podobné Windows, otázka je, proč trvat na něčem tak špatném. Chceš-li ovládání co nejpodobnější Windows, používej Windows. Na Linux uživatelé obvykle přecházejí z toho důvodu, aby se něco nového naučili a aby svůj počítač mohli ovládat lépe a efektivněji než s Windows.
Při dnešních cenách HW jsou jakási HW omezení většinou jen v hlavách uživatelů. Doporučuji pořídit si minimálně 4 GB RAM — jestli už se vhodný typ nevyrábí, ono se na eBay za pár šupů něco najde. Nemá absolutně žádný smysl zoufale bojovat s počítačem, který nemá dostatek paměti a u kterého člověk musí dvakrát přemýšlet, jestli si může spustit zároveň LibreOffice a tři taby v prohlížeči.
BTW, výše odkazované nabootuje do normálního funkčního systému, kde se dá rovnou vyzkoušet, jestli takové prostředí splňuje všechny nároky, jak dobře podporuje konkrétní hardware a tak podobně. To vše bez nutnosti cokoliv instalovat, pokud se to ukáže jako nevyhovující.
Vůbec není od věci vyzkoušet těch Live CD několik. Například Fedora nabízí kromě KDE třeba XFCE, LXDE a jiná prostředí.
Dlužno dodat, že volba grafického prostředí většinou vůbec nesouvisí s distribucí. Na jednom počítači můžeš mít nainstalovaný libovolný počet grafických prostředí. Každý uživatel si může při přihlášení vybrat, které prostředí chce používat. Můžeš si jich tedy klidně pár nainstalovat, každé chvíli používat a teprve pak se pro nějaké rozhodnout.
Já dokončuju upgrade ArchLinuxu přinejmenším dvakrát denně, nějaké chyby tam nepozoruju (natož abych musel prověřovat, jestli se opravdu všechny chyby samy zázračně opravily), filesystém se mi u toho nikdy neposral, protože tam nemám fosilní stokrát amatérsky patchovaný kernel typu Debian, a nějakými „releasy“ nebo jak se to jmenuje, případně složitými aktualizacemi z verze „Debian Shitty“ na „Debian Crappy“, se naštěstí zabývat nemusím, protože mám zkrátka aktuální systém a hotovo.
Ale vážně, fakt nechápu, proč někdo v roce 2013 vůbec ztrácí čas s distribucí, která byla v módě asi tak v letech 1995 až 2000. Když chci uživatelsky vstřícnou distribuci, která má nějaké oficiální releasy a je tak celkově trochu konzervativní, co se větších změn týká, volím Fedoru. Když chci rychlý a jednoduchý systém bez dalších přívlastků a bez zbytečných kompromisů, volím ArchLinux. Kdybych chtěl mít jenom 32768 možných klíčů v OpenSSL a vůbec by mě to nesralo, zvolil bych Debian. (Jistě, tohle už je pět let stará historka, ale hniloba, která to celé způsobila, tedy záměrně zastaralý software, je v Debianu stále.)
Co přesně to dokazuje, že ArchLinux má bug tracker? Nikdo nikde netvrdil, že v ArchLinuxu nejsou bugy, ať už distribuční nebo upstream. Sice to nebývají průsery takového kalibru jako 32768 klíčů v Debianu, ale existence bug trackeru mi připadá jako jednoznačně pozitivní fakt.
Označení Fedory za „testovací“ distribuci je nepodstatné slovíčkaření. Fedora strčí Debian po všech stránkách do kapsy, od instalátoru přes uživatelskou přívětivost a dostupnost aktuálních balíčků až po bezpečnost. Kdyby ve Fedoře pracoval Jiří Paroubek, hned by se ostatních distribucí zeptal: „Implicitně zapnutý SELinux: Kdo z vás to má?!“ Když teď Debian s dvouletým zpožděním za zbytkem světa začíná uvažovat o tom, čím nahradí sysvinit, jasně to ukazuje, že se jedná o fosilii z minulosti, kterou drží při životě pouze jakási setrvačnost.
Debian by mohl mít nad Fedorou trochu navrch v podpoře méně obvyklých hardwarových architektur. Jenže o takových architekturách tu není řeč a Gentoo by pro ně byla často rozumnější volba. Debian je zkrátka o tom, že si něco nově nainstaluju a ono je to předem zoufale zastaralé. Proč by někdo něco takového chtěl?
dakujem vsetkym zucastnenym za odpovede, takto stravene "2 instalacne vecery" boli pre mna celkom poucenim, pripajam zhrnutie mojich skusenosti a prvych dojmov, mozno, ktore pomozu dalsim zacinacom v linuxe>
1) hladanie vhodnej distribucie
instalacia fedora: pokus c.1: obnovovacia frekvencia moj monitor a vystup grafiky pri instalacii -> stop, pokus c.2: cez vga kabel, nevedelo nacitat driver pre moju starsiu grafiku -> stop.
instalacia xubuntu a debian: vsetko ok, nakoniec som sa rozhodol, ze skusim ako posledne opensuse, kde som uz zostal.
2) opensuse
kombi s LXDE prostredim, opensuse podla mna asi najlepsie user friendly spracovana instalacka v porovnani s inymi, ale nasli sa hned prve dve chybicky, pocas instalacie som nepripojil sietovy kabel do sietovky a asi nenastavilo siet, skusal som to v nastaveni siete, ale nie je tam ziadna volba + akoby nekompatibilny driver s monitorom, v pravidelnych intervaloch s obrazom akoby pohybe, zatrasie.
3) ine skusenosti
musim dat za pravdu tuto kolegovi a teraz trochu lutujem, ze som sa rozhodol rozbiehat to uz na starsom HW, jednak to zabralo uz aj tak moj drahy volny cas a chcem mat plnohodnotnu stanicu, tak nebudem spekulovat a trosku investujem pri dnesnych lacnych cenach zeleza a postavim to na poriadny zaklad so 4gb ddr3, uz len pockat na coskoro hotove vydanie novej verzie toho zeleneho leguana a hodim to na novy hw. v mojom pripade bolo trochu kontrakproduktivne sa zbytocne drzat na stary PC a nostalicky sa pokusat na tom nieco rozbiehat, najvacsia brzda je asi stary prehrievajuci sa maxtor, ktory pekne dlho nacitava.
Tiskni
Sdílej: