Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
Řešení dotazu:
23.11.2013 20:26
vladky | skóre: 19
ip addr showalebo
sudo ip addr showpripadne starsi prikaz
ifconfig
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ip a)Je potřeba mít pořád na paměti, že IP patří rozhraní systému ne systému jako celku.
To se sice často říká, ale - zejména v Linuxu - to až tak moc pravda není. Víra v toto tvrzení může mít i nepříjemné bezpečnostní dopady, pokud někdo věří, že nabindováním naslouchajícího socketu na určitou adresu zajistí, že aplikace bude "poslouchat jen na určitém rozhraní" (což bohužel nezřídka tvrdí i dokumentace).
netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní? Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu specifikovat IP adresu "vzdáleného rozhraní", a tím dosáhnout připojení, i když IP adresa neodpovídá rozhraní, přes které k uvedenému počítači přichází mé pakety.
A to není pravda i když mi netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní?
Ale on nic takového neříká. Říká jen, že ten socket má nabindovanou příslušnou adresu, tedy že přijímá pouze pakety s touto cílovou adresou. S rozhraním to nemá nic společného, na to sice existuje socket option, ale je mnohem méně přenositelná a mnohem méně využívaná.
Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu
Ale já přesně tohle mám na mysli. Spousta lidí na základě nesmyslného popisu těch konfiguračních voleb opravdu věří tomu, že nastaví-li tam adresu (u některých dokonce jméno) určitého rozhraní, bude se "poslouchat jen na tom rozhraní". A to není ani zdaleka pravda, protože jakmile nastavím adresu na kterémkoli rozhraní, budou pakety s touto cílovou adresou přicházející na kterékoli rozhraní zpracovány jako příchozí, a to třeba i v případě, že je rozhraní, na němž je adresa nastavena, down.
Mimochodem, to nemá co dělat s nějakými útočníky, využívá se to běžně i ke zcela bohulibým účelům.
Kdysi dávno, v jednom beznadějně zastaralém protokolu zvaném IPv4, bylo něco takového běžná věc. Internet kvůli tomu téměř přestal plnit svou původně zamýšlenou funkci, protože kvůli zvěrstvu přezdívanému NAT nemohl kterýkoliv počítač komunikovat s kterýmkoliv jiným. V těch dávných temných časech to dospělo až k takovému zoufalství, že veškerý komunikační software v podstatě přestal fungovat a převahu získala centralizovaná řešení závislá na takzvaných veřejných IP adresách, která kromě zprostředkování komunikace zajišťovala taktéž špehování ve prospěch nejrůznějších pochybných institucí.
Jednou někdo bude strašit děti takovými děsivými historkami. Ale dnes to není jen děsivá historka. Dnes spousta lidí v takové noční může žije.
Jinak jsem zastáncem IPv6 a používám je ovšem můj ISP v Olomouci IPv6 pořád nechce sprovoznit tak taky musím používat zvěrstva v podobě tunelování 
A špehování???? To nezávisí na natu a nemá to nic s ním společné - špehovat se může i IPv6 a nic tomu nezabrání - pouze šifrované spojení a i tak bude ISP vědět kam se připojuješ...a to nemluvím o tom že to co je připojeno do sítě tak tě může špehovat samo a posílat data.
Dnes tě může prostě špehovat cokoliv mobilem počínaje a chytrou ledničkou konče stačí jak tam výrobce dá upravený FW.
Špehování jsem zmiňoval zejména v souvislosti se Skype.
Koncem 20. století existovalo asi tak 10 volně dostupných programů a o něco méně protokolů, které dokázaly normálně navázat hlasový hovor. Stačila pouze IP adresa druhé strany, která se použila stejně, jako by to bylo telefonní číslo. Jenže už tou dobou se začal NAT rozmáhat natolik, že postupně všechna tato řešení přestala fungovat.
I SIP umí samozřejmě přímé hovory bez ústředny, ale bez veřejných IP adres na obou stranách to téměř nejde.
NAT není přímou příčinou špehování. NAT je příčinou toho, že Internet přestal fungovat tak, jak by měl. To způsobilo, že se dostaly do popředí technologie typu Skype. A tím se dostávám od NATu ke špehování.
ISP nemusí vědět, kam se připojuju, pokud použiju třeba TOR. Pokud jde o šifrování, to je nutnou podmínkou ochrany soukromí, nikoliv postačující podmínkou.
Například Skype je šifrovaný. Ale k čemu to je, když není bezpečný? Jabber je taky šifrovaný, ale pokud si lidi nedají tu práci a nenakonfigurují si své vlastní end-to-end šifrování, samotné TLS k serveru jim nepomůže, protože server jejich komunikaci uvidí.
Nešifrovaná internetová telefonie bez prostředníka může být bezpečnější než šifrovaný Skype, v závislosti na okolnostech. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby mohla jakákoliv dvojice počítačů na světě navázat hovor bez dalších prostředníků, kteří komunikaci vidí, a samozřejmě s bezpečným šifrováním.
Tiskni
Sdílej:
