Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Přidávám se k Debianu. Ale je fakt, že ve firmách je velká šance, že narazíš na RedHat nebo nějaký jeho klon, takže pokud se tím chceš živit jako zaměstnanec, je určitě dobré RH trochu znát (a nemyslím si, že by to byla až taková tragédie, přeci jen je to pořád GNU/Linux).

1. Debian
2. Debian
3. CentOS je ok
Debian a RedHat, resp. CentOS jsou velmi solidni distribuce casto pouzivane v bezne komercni i enterprise sfere. Kazdy ma trochu jinou filozofii, ruzne balickovaci systemy a pod. IMHO neudelate chybu ani s jednim.
Otázka: Proč má Linux tak zoufale málo desktopových uživatelů?
Odpověď: Protože nováčkům každý doporučuje zoufale špatné distribuce typu Debian nebo Blbuntu.
Debian by byla docela dobrá odpověď v roce 1995. Dnes nemáme rok 1995.
Chcete-li něco, co se zaručeně nesesype při upgrade na vyšší verzi, pak je nejlepší zvolit takovou distribuci, která žádné verze nemá. Například ArchLinux. Má ovšem jednu zásadní „nevýhodu“: U některých jedinců vyvolává dojem, že se nehodí na server,
takže pokud ho nasadíte kamkoliv jinam než na vlastní desktop, budete se muset s těmito podivnými jedinci stále dokola hádat, přestože objektivní argumenty od nich nikdy neuslyšíte.
Nicméně pokud jste jediný, kdo o systémech rozhoduje, nic vám v jeho nasazení nebrání. Jako desktopové prostředí, na kterém se můžete spoustu věcí naučit a snadno a rychle zprovoznit nejnovější software, se ArchLinux hodí naprosto dokonale.
Pokud se nebojíte občasného (v podstatě zbytečného a spíš formálního) upgradování nějakých „verzí“ a výměnou za to chcete mít uživatelsky vstřícný systém s velkou měrou automatizace všech správcovských úkonů, pak bych za poměrně jasnou volbu považoval Fedoru. CentOS je vhodný pro případ, že by někdo trval na fosilních a předem zastaralých verzích instalovaného software, ale kdekoliv, kde máte možnost o distribuci samostatně rozhodovat, není žádný důvod „pěstovat fosilie“. Na desktop vždy všem důrazně doporučuji KDE spin Fedory, protože Gnome je jeden z hlavních důvodů, proč má Linux málo desktopových uživatelů: Pro koho je Gnome první setkání s Linuxem, ten se velmi často k Linuxu nikdy nevrátí.
Sečteno a podtrženo: Na servery tedy CentOS, pokud musíte a pokud nemáte jinou možnost. Na desktop bych v takovém případě zvolil Fedoru, protože velká spousta detailů tam bude CentOS důvěrně připomínat (správa balíčků, uspořádání souborů s nastavením atd.) a tím pádem se nebudete muset hned od začátku potýkat se dvěma odlišnými prostředími. KDE spin Fedory se naprosto dokonale hodí také pro BFU na desktop. Mezi klíčové výhody Fedory patří podpora pro SELinux (která je implicitně zapnutá a funkční) a výborná out-of-the-box podpora pro virt-manager či obecně pro některé další známé technologie, na kterých (spolu)pracuje RedHat. (Tím nechci říct, že by ostatní distra něco z toho neuměla, ale vyžaduje to leckdy víc počátečního úsilí než u Fedory.)
Závěrem bych rád zdůraznil, že neexistuje žádný důvod, proč mít na serverech jiný systém než na desktopech a proč by servery měly mít nějaký rádoby-stabilní software (který je ve skutečnosti pouze zastaralý a potenciálně děravý — se stabilitou ve smyslu spolehlivosti a funkčnosti to nemá co dělat). Z hlediska správy by pak vůbec nebylo špatným řešením mít například všude Fedoru. Výrazně to zjednoduší všechny možné úkony a nemusíte nosit v hlavě specifika několika verzí systémů. Řešení „všude ArchLinux“ Vám příliš nadšeně doporučit nemohu — ne že by nebylo super, ale nekonečné diskuse s (o tři odstavce) výše zmiňovanými jedinci by Vás časem připravily o čas i o veškerý elán. 
Chcete-li něco, co se zaručeně nesesype při upgrade na vyšší verzi, pak je nejlepší zvolit takovou distribuci, která žádné verze nemá.A co tak doplnit, že se je zde daleko vyšší možnost, že se něco rozbije při běžném update/instalaci novějšího software. A stejně se nevyhne skokovým změnám (typu Gnome2 na Gnome3), kde stejně bude muset něco řešit.
…kde máte možnost o distribuci samostatně rozhodovat, není žádný důvod „pěstovat fosilieNěkdo raději odzkoušené fosilie, než nejnovější neznámé bugy
…protože Gnome je jeden z hlavních důvodů, proč má Linux málo desktopových uživatelů.Vidiš a mně většina opravdu BFU s KDE vyhodili a chtěli GNOME a mladá dcera mající UNITY/GNOME3/KDE/ jela na UNITY pak na KDE a skončila u GNOME3 (samotného mě to překvapilo, vůbec jsem ji nijak neovlivňoval) - (osobně mi nesedí ani GNOME3 ani KDE).
Na desktop bych v takovém případě zvolil Fedoruopět chybí informace jak často vychází její nové verze a jak často např. Debianí a je otázka jestli to je v souladu s „ideálně něco o co se nebudu muset extra starat“
Závěrem bych rád zdůraznil, že neexistuje žádný důvod proč mít na serverech jiný systém než na desktopechA co třeba jen ten, že často jsou rozdílné požadavky na tento systém, na server chci něco odzkoušeného a stav a obsah balíčků s GUI mě nezajímá a na desktopu vyměním známé chování a jistotu za aktuální době odpovídající GUI/Multimédia akceleraci, asi si nedám OpenBSD když mým primárním cílem je pařit hry. Ano m;že si dát na desktop CentOS a bude to mít stejné tam i tam, ale možná obsah repozitářů a stáří balíčků jej na desktopu nemusí uspokojit.
…potenciálně děravý…to už je dost mimo, potencionálně děravý je nový systém, kde se o chybách ještě neví a naopak u staršího odzkoušeného je většina děr záplatovaných nebo známých, v obou případech je méně „potencionálně děravý“ než nový systém.
Prípadne sa urobia opatrenia na zníženie možnosti prieniku. Vypnúť zbytočné služby a firewall považujem za základ.
Anebo rovnou nainstalovat distribuci, kde ty zbytečné služby nejsou. Třeba Debian.
Občas dôjde k chybe.
Anebo rovnou nainstalovat distribuci, kde ty zbytečné služby nejsou. Třeba Debian.opravdu? moje zkusenosti s debianem jsou naprosto opacne (v porovnani s mojim desktopem, na gentoo) nejvetsi pripominky bych mel k "minimalni" instalaci, ktera obsahuje velke mnozstvi bordelu (ne, opravdu nechci full-blown SMTP server na kazdem stroji, uplne mi staci ssmtp), a stupidni init system, ktery by-default startuje vsechny nainstalovane sluzby (tedy pokud si nejaky balik vtahne napriklad mysql jako zavislost, tak se mi hned mysql pusti)
V minimální instalaci mi Debian žral kolem 30 MB RAM a na TCP nenaslouchalo snad nic kromě SSH, které jsem si explicitně zakšrtnul při instalaci.
acpid, exim4 běžíiptables je povolena jen 22, ale zas ip6tables je pusto-prázdno:
Chain INPUT (policy ACCEPT) Chain FORWARD (policy ACCEPT) Chain OUTPUT (policy ACCEPT)
Neustále upgrady najnovších distribúcii zaručené Vás zbaví chýb.
Riešenie bezpečnosti nie je len najnovšia verzia ale aj opatrenia proti vniknutiu. V jednom mailing liste som čítal požiadavku správcu aby sa užívateľia starali o svoje virtuálne stroje.
Ďalšia otázka je riešenie desktop a servera jednou distribúciou, to vyzerá ako keby niekto odporučil len jeden typ média je ten naspravnejši iné type nie sú potrebné. Jedná distribúcia predstavuje v prípade problému problém všade.
You may not provide Fedora software or technical information to individuals or entities located in one of these countries or otherwise subject to these restrictions.
Oki, tento bod je asi nejsilnější (nebo téměř jediný, který mě napadl), ale furt nerozumím, kde je ta většina.
OT: A do toho se amíci stejně snaží nutit většinu spolupracujících subjektů tak jako tak…
OpenSuse jsem opustil na desktopu s nástupem KDE4, a nevytížené servery ještě bohužel mám (Evergreen)
Vývjový cyklus Debianu je delší a Bubuntu LTS taky (ne že bych Bubuntu chtěl).
Já si myslím, že yast je super když nevíš, ale ani se moc nenaučíš (někdy tam nelze všechno), ale pokud už víš, tak je to (můj) nepřítel a je třeba vyhazovat moduly (nebo jak se to jmenuje).
Vůči Fedoře nevím s tou si moc nehraji (kdo se e stím má furt patlat...
), ale třeba vůči Debian-u na server, rychlý cyklus nových verzí (nevýhoda), interoperabilita a odladěnost v OpenSuse je horší než v Debianu. A na desktopu mi to vždy dalo víc času to „nastavit/naladit“ než třeba Debian, Bubuntu, Mint, Mageia-u a dokonce i než CentOS - 13-ku jsem zatím nezkoušel (…a bez donucení ani nebudu).
Můj pohled na OpenSuse 10.3 super (mám ještě několik Desktop virtuálů stále sem-tam používaných), 11.3 jakž-takž a pak už mi tato distribuce nesedí, to už raději skousnu Bubuntu.
zypper - oki, ale nezachrání to (pro mě)…
Bude to asi i hodně o pocitech - ale to je to „vnimate“.Pýtam sa, lebo názory ostatných ľudí môžu pomôcť pri hľadaní výhod a nedostatkov distier. Hľadal som pohodlné distro na bežné používanie a vyskúšal som mnoho distribúcií na desktope (servery preto vynechám). Možno by to mohlo pomôcť pri hľadaní distribúcie pre workstations (resp. BFU) z pôvodného príspevku. Moje osobné skúsenosti a pocity z distribúcií, ktoré stoja za úvahu:
Debian - veľmi príjemná distribúcia, podľa mňa jedna z najlepších. Vadí mi starší software, ale je to vykúpené výbornou stabilitou. Neobsahuje zbytočný balast, konfiguračné súbory sú tam, kde byť majú. Zároveň je ľahko nastaviteľný a má rozsiahle repozitáre.
Fedora - rozporuplné pocity... Veľa bugov v každej novej verzii, pomalý yum, snáď to dnf zlepší. Nová Anaconda sa mi vôbec, ale vôbec nepáči, neprehľadná dokumentácia.
Archlinux - nové ale stabilné balíčky, vynikajúci pacman a yahourt, AUR, výborná WIKI s návodmi,... Bohužiaľ vyžaduje stálu pozornosť pri aktualizáciách a trvá vcelku dlho nastaviť ho tak, aby fungovalo všetko potrebné správne. Dá sa však pri ňom mnoho naučiť.
(K)ubuntu - pohodlné používanie a rýchla inštalácia, ale mal som problém lokalizovať niektoré konfiguračné súbory (resp. ich zmena nemala na nastavenie systému efekt a zrejme bola konfigurácia braná z iného miesta). Inštalátor prakticky neumožňuje nejaké pokročilejšie nastavenia. Zároveň sa chcem odpútať od klonov Ubuntu kvôli smeru, ktorým sa uberajú a ich filozofii celkovo. Lepšie je použiť Debian.
openSuse - vrátil som sa k nemu v podstate s minulou verziou 12.3. Pôsobí veľmi profesionálne a stabilne, aj hybernácia funguje out-of-the-box, inštalátor je klasický a umožňuje nastaviť prakticky všetko potrebné, výborný správca balíčkov zypper, pekná dokumentácia,... Jedinou výhodou a nevýhodou zároveň je Yast, ktorý mnohé veci zjednodušuje a mnohé komplikuje zároveň (občas je problém s priamou editáciou konfiguračných súborov). Zdá sa mi ale ako veľmi dobre vyvážená distribúcia, ktorá má aj novší software a zároveň je veľmi stabilná. Keďže prevažne používam KDE, oceňujem preň aktuálne repozitáre, ktorým sa vyrovná snáď len Arch.
Celkovo mám zo Suse príjemný dojem, na mojich systémoch je stabilné, preto ma zaujíma, či by aj podľa ostatných mohla padnúť voľba naň pri profesionálnom použití, prípadne na SLED / SLES. Suse mi príde ako často podceňované, pritom má čo ponúknuť. Momentálne ho používam už dlhší čas v dualboote s Debianom k plnej spokojnosti a pohodlnosti v používaní. Posledné 2 vydania považujem za veľmi vydarené. Pamätám si však aj dávne doby, keď bol Yast schopný pri správe balíčkov odinštalovať vlastné závislosti.
Momentálne by som však osobne na workstation nasadil buď Debian alebo openSuse, prípadne ešte CentOS.
Vaše názory sú vítané.
Tiskni
Sdílej: