Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
ps axu | grep -q [u]ser@pi || ssh -p 22 user@pi -N -R 0.0.0.0:9944:localhost:22na RPi musíš vyrobit uživatele, přidat mu SSH klíč z notebooku a nastavit v
/etc/ssh/sshd_config GatewayPorts clientspecified (jinak se půjde připojit jen z localhostu).
ssh -f -N -R adresa_serveru:port:localhost:22 uživatel@adresa_serveru. Tím se naváže SSH tunel a na notebook se pak dá dostat přes SSH pomocí ssh -p port adresa_serveru. Ten port je vhodné zvolit jiný než implicitní SSH, aby nedocházelo ke konfliktům při spuštění sshd, tedy něco jako 22222 a podobně. Je vhodné vyrobit si službu pro systemd, která takové spuštění SSH zajistí.K bodu 3 bych doplnil příklad takové služby pro systemd. Stačí to trochu tweaknout, dát to někam do /etc/systemd/system/sshtunnel.service a pak už jen systemctl daemon-reload; systemctl enable sshtunnel; systemctl start sshtunnel. U této konfigurace má uživatel root na notebooku ve svém ~/.ssh uložený nešifrovaný soukromý SSH klíč pro uživatele lojza na vzdáleném serveru. Díky tomu se služba může automaticky spustit, bez zadávání čehokoliv. (Lojza by měl být samozřejmě extrémně omezený, tedy neměl by smět v podstatě nic kromě otvírání nějakého portu 22222.)
[Unit] Description=SSH over SSH tunnel to reach this machine from outside After=NetworkManager-wait-online.service Requires=NetworkManager-wait-online.service [Service] Type=forking ExecStart=/usr/bin/ssh -o ConnectionAttempts=3600 -f -C -N -R *:22222:[::1]:22 lojza@my.server.example.com [Install] WantedBy=multi-user.target
Pokud jde o možnosti (1) a (2), v případě zájmu sem můžu dát nějakou konfiguraci IPSec (StrongSwan) s podporou IPv6, případně OpenVPN konfigurák, obojí samozřejmě s podporou autentifikace certifikátem. Ale na obojí se dá tak či tak najít spousta návodů na webu. Možnost (3) je tak trochu quick and dirty řešení, ale někdy se může fakt hodit. IPSec nebo OpenVPN mají samozřejmě tu výhodu, že se přes ně dá routovat i spousta dalších věcí, nikoliv jenom SSH. Například když má server veřejnou IPv4 adresu, má automaticky taky 2^80 veřejných IPv6 adres. Tedy může sloužit jako vzdálený IPv6 router pro notebook schovaný za dvěma NATy, který by se jinak k IPv6 třeba vůbec nedostal. Něco takového možnost (3) zkrátka neumí.
Tiskni
Sdílej: