Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Co je tohle za nesmyslný FUD?
Tazateli bych doporučil vyměnit jádro za 3.17 nebo zkrátka za aktuální a rozhodně se neřídit fámami tohoto typu.
I s celým jadřincem.
Já nikde žádnou „rychlost“ nezmiňuju a v tom je nakonec i celá pointa. Používat fosilie nedává smysl.
Beznadějně zastaralá verze beznadějně špatné distribuce může nasvědčovat tomu, že tam běží nějaký botnet. První a nejdůležitější rada tedy je: aktualizovat systém na něco, co není starší než týden. V opačném případě hrozí, že se budeš marně potýkat s problémy, které už dávno někdo vyřešil. Problém tohoto typu se ovšem obvykle nevyřeší samotným přeinstalováním nebo něčím podobným a je lepší napřed zjistit, co přesně je špatně a k čemu tam došlo, aby to člověk propříště věděl.
Základem je podívat se, co přesně tam běží. Vezmi si tedy htop a nastav ho tak, aby zobrazoval i kernelové procesy, procesy ostatních uživatelů i jednotlivá vlákna. Nech si procesy seřadit podle času stráveného na CPU i podle spotřeby paměti a podívej se, jestli tam není nějaký podivný extrém a případně co asi tak dělá. (Nech si htopem zobrazit a průběžně aktualizovat příkazové řádky procesů, ať vidíš, co přesně to je.)
Podívej se v htopu taky na celkové obsazení paměti, zda a jak moc se používá swap a co se děje. Nastav si zobrazení zatížení procesoru i obsazení paměti do nejpodrobnějšího režimu, který například u procesorů rozlišuje kernel, userspace, čekání na I/O a pár dalších stavů. Spoustu věcí ohledně swapování umí napovědět taky mpstat a iostat s vhodnými parametry, nicméně problém tohoto typu bývá obvykle už z htopu a z odezvy systému zjevný. Je tedy potřeba hledat, co by asi tak mohlo být přehnaně náročné na procesor a paměť.
Důkladně projdi jak dmesg, tak i log X-serveru a session, jestli tam není něco podezřelého (obvykle EE v /var/log/Xorg.0.log nebo všemožné jiné chybové hlášky v ~/.xsession-errors; pro začátek postačí něco jako grep -i error na daném souboru). Občas totiž bývá náhlé extrémní zpomalení uživatelského rozhraní způsobené bugem v grafických driverech, ať už na straně kernelu nebo X-serveru. O problému ale píšeš tak extrémně vágně, že mi není jasné, co přesně funguje pomalu a jak se to projevuje.
Zkontroluj, jestli správně funguje frequency scaling na procesoru (což lze nejtriviálnějším způsobem zjistit třeba tím, zda se mění frekvence uváděné v /proc/cpuinfo). Taky se zkus podívat na Intel PowerTop, co ukazuje, jestli nehlásí nějaké zásadní nedostatky ve správě napájení a podobně. Jestli si to dobře pamatuju, umí taky odhalit extrémní latenci u některých interruptů a jiné napůl softwarové problémy.
Dál se podívej, jak je na tom chlazení procesoru i ostatních subsystémů. Zkus, co vypíše příkaz sensors z balíku lm_sensors, případně zkus najít další senzory pomocí sensors-detect. Tím se většinou dostaneš k teplotám CPU, grafické karty a některých částí motherboardu. Teplotu disku můžeš zkontrolovat pomocí něčeho jako smartctl -A /dev/sda.
Když už jsem u toho disku, iostat a smartctl můžou společně pomoct odhalit spoustu různých chyb a problémů. Někdy zoufale pomalá rychlost čtení (zjištěná napřílad v iostatu) prozradí i to, co disk ve S.M.A.R.T. vůbec nehlásí.
V neposlední řadě to může klidně být softwarový problém, například něco náročnějšího (indexování, aktualizace, scrub filesystému) běží na pozadí a v systému jsou špatně nastavené cgroups, až tak špatně, že uživatelská relace nedostává rozumnou prioritu a nefunguje příliš interaktivně. (Nevěřil bych, že se to může stát, kdybych to už někde neviděl.) Tohle se diagnostikuje celkem obtížně, ale obecné pravidlo je zkontrolovat v /proc/mounts, zda jsou vidět cgroups, a pozorně zírat do htopu, co přesně zabírá procesorový čas a proč.
Když už jsme u softwarových problémů, je dobré se podívat do ulimit -a, jestli tam náhodou nejsou podezřele přísná omezení. Nemusí jít jen o zjevné omezení CPU času, ale taky třeba o velikost paměti nebo o maximální počet file descriptorů, jejichž nedostatek může náhodně zasekávat snahu některých aplikací o komunikaci a tím v konečném důsledku i zablokovat uživatelské rozhraní, protože nepřeberná spousta programů neumí na takovou situaci korektně zareagovat.
Frekvence grafické karty může taky hrát svou roli. Zažil jsem na mém notebooku případ, kdy selhal teplotní senzor někde na motherboardu (a neukazoval nic jiného než 127 °C), kvůli čemuž byla grafická karta nastavená do režimu, kdy přinášela víc škody než užitku, co se týká akcelerace, a držela se na nejnižší frekvenci. Tohle už ale hodně záleží na konkrétní grafické kartě (v mém případě NVidia).
Čistě pro pořádek může taky při diagnostice problému pomoct vytáhnout všechny SD karty a podobná zařízení (pro případ trestuhodně špatné implementace driveru, který při selhání zařízení či příliš pomalém přístupu blokuje půlku kernelu), případně zkusit odpojit USB a FireWire zařízení, zda nedělají nějakou paseku. V dnešní době zmlsané multiprocesory se to nezdá, ale na jednoprocesoru může i obyčejná selhávající DVD mechanika nadělat pořádnou paseku, když některý z driverů není na takovou situaci dobře připravený a zamyká, co a kde by neměl.
To je ale problém pouze ve světě Windows, u rozumných linuxových distribucí nic takového neplatí. Na mém notebooku z roku 2003 bez problémů běží současný ArchLinux.
Kde jsem tvrdil, že je to špatně? Je podivné reagovat na něco, co jsem nenapsal.
Zastaralý systém není sám o sobě špatný, pokud funguje a pokud nemá dobře známé bezpečnostní díry. Tohle ale není ten případ, že ano. Tady něco selhává. Než se marně snažit opravit cosi zastaralého, co už nikdo nepodporuje, je v tomto případě lepší systém aktualizovat a cokoliv dalšího řešit teprve tehdy, pokud problém po aktualizaci přetrvává. U aktuálního systému existuje rozumná možnost ptát se na mailing listech, hlásit bugy atd. Pokud jde o hardwarový problém, může se klidně stát, že v aktuálním systému budou k dispozici lepší utility pro podrobnou diagnostiku.
Ale jo, tak tři z deseti bych tomuto komentáři dal. Nebo jenom dvě? No, ještě si to rozmyslím.
No tak ne, tak nakonec 2/10.
Ale pokud to neni to, co chcete, tak bych doporucil vykaslat se na ubuntu derivaty, nainstalovat debian a mate desktop. Funguje v pohode i na slabsich strojich.
Tiskni
Sdílej: