Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
"virus, červ a jiné neřádstvo" je zalezitost WindowsJá teda v konferenci debian-security vidím díry v linuxových programech zneužitelné ke vzdálenému spuštění kódu každou chvíli.
... opravdu není možné dojít k jeho přenosu z RAM na pevný disk?Asi bych řekl: To je špatně položená otázka. Protože, jak odpověď je to možné, tak i není to možné, je v zásadě správná. Virusy, červy a jiné neřádstvo není žádná démonická zvířena, ale prostě programy, které někdo vymyslel. Ty pracují v nějakém kontextu prostředí daném hlavně operačním systémem a mnohdy i prohlížečem, když běží uvnitř něj. Typicky mají nějakou distribuční část, které se stará o rozmnožování a akční část, která škodí, sbírá data, jinak útočí. Pravděpodobnost, že někomu bude stát za to psát program, který kromě standardního rozšiřování ve windows poběží i na linuxu, najde v linuxu disky, porozumí, který je systémový z win, připojí jej (popřípadě zvýší svá oprávnění tak, aby jej připojit mohl) a finálně vloží do disku takové změny, aby při přístím bootu byla win instalace zavirovaná je opravdu velmi velmi malá. do takovéhto situace se ta havěť během svých standardních distribučních cest dostávat nebude, a programátor svým úsilím precizovat a naprogramovat tuto část postupu rozšiřování havěti moc získávat nebude. Ale naprosto nulová nebude nikdy, motivovaný a finančně sliný tvůrce havěti může zahrnout i takovouto cestu.
na základě tajného zákonaZdroj? Jinak neomezoval bych se jenom na USA a VB, jinde třeba nemají tak agresivní státní složky, ale spousta malware vzniká i soukromě.
Zdroj.Tam se nepíše o tajných zákonech. To že při aplikaci udělají gag order jsem nerozporoval.
. V linuxu (live CD Slax) jsem měl "policejního vira", všechno mrtvé, ale šlo to softvérově zrestartovat. Otázka je, kdybych to hned nevypnul, jestli by se ten hajzlík nedostal nějak skrz tu RAMku na pevný disk? Myslím bez mého vstupu na ten disk - což jsem kvůli tomu viru ani nemohl. Jestli jsem správně pochopil Lertimira, tak by se tam (na HDD) přestěhovat na 99% neměl, ale kdo ví? Raději hluboko do netu nelézt, že ano?
a nikdy jsem nic nechytilJak se to pozná?
Jednoduše neposíláš spam, nic z PC nezmizí, nic se nikam samo neodešle sám PC nekomunikuje s internetem......Analyzovat veškerý provoz počítače jsem zkoušel, ale byl to takový bordel, že v tom nebylo nic vidět. Navíc u TLS nedej bože s forward secrecy se to dělá dost blbě. Co k tomu používáš?
Potkal jsem už pár firem, které čas od času zapínají monitoring firewalu. s tím, že odsledují všechen IP provoz (hlavička IP + vloženého protokolu), a pak to proženou dataminingem.A jak řeší TLS (opravdu dělají na všechno MITM?) nebo nedej bože steganografii?
Podobně jako je to v kontextu internetových televizí. Tam si už žádný trochu znalý informatik nedovolí připojit televizi bez monitoringu, co dělá.To mi vždycky přijde zábavné (nebo spíš smutné) jaký taneček se dělá kolem televizí a přitom vůbec nikdo neřeší smartphony.
A jak řeší TLS (opravdu dělají na všechno MITM?) nebo nedej bože steganografii?Nějak nerozumím cestě tvé argumentace. Moje argumentace byla ta, že pokud systém by aktivně komunikoval ven, tak se to na stacionárních linkách najde. Mnoho firem (nezávislých) má dost prvku infrastruktury a v první fázi jde především o to identifikovat, zda probíhá komunikace pro niž nemám vysvětlení. Je jedno jestli na TLS, ftp či jakkoliv jinak. Pokud myslíš generování slabě lámatelné kryptografie tak tam ta identifikace je problematičtější, ale asi ne zcela nemožná, mnohé bezpečnostní firmy a akademické pracoviště si jednou subsystémy své sítě jako testovací podhoubí. A i ta steganografie by byla problematická, dokážu si představit modus operandi s automatickým vkládáním informace třeba do obrázků, ale ne moc jak to dostat ven.
To mi vždycky přijde zábavné (nebo spíš smutné) jaký taneček se dělá kolem televizí a přitom vůbec nikdo neřeší smartphony.S tím souhlasím. Smartphony jsou bezpečnostní problém, protože tam pro uživatele není žádná infrastruktura, kterou by mohl monitorovat. Okamžitě z mobilu nad kterým nemá vládu odejdou data do sítě operátora, nad kterým také nemá vládu. Možná jedině cyanogen.
Nějak nerozumím cestě tvé argumentace. Moje argumentace byla ta, že pokud systém by aktivně komunikoval ven, tak se to na stacionárních linkách najde.Já tvrdím, že se to v bordelu který generuje třeba webový prohlížeč ztratí. V podstatě libovolná stránka (nebo různé regulérní programy které si kontrolují aktualizace) dneska vyrobí TLS spojení na nějaké velké cloudové providery. Ovládací centrum malware bude pravděpodobně hostováno taky na nějakém Amazon AWS. A tohle v traffic dumpu alespoň já nejsem schopen rozlišit.
Možná jedině cyanogen.Ten má bohužel různé bloby, které také komunikují s operátorem. Nebo baseband komunikuje přes DMA, takže operátor může číst a zapisovat kousky paměti. Atd.
Účty v bance taky zůstanou netknuté......(jako tvůrce malware který jde po informacích mě fakt nezajímají nějaké peníze v bance)
chytil jsem v něm "policejní virus", proto ten dotazHustý, nebyl by prosím vzorek? :)
Myslím bez mého vstupu na ten diskNějaký tvůj vstup je tomu viru úplně fuk.
Protože klíčový krok (připojení disků) závisí na zneužití nějaké chyby pro získání práv roota, mělo by šance na úspěšný útok snížit pravidelné instalování bezpečnostních aktualizací.Live distribuce většinou po nabootování běží pod uživatelem který má sudo práva bez hesla nebo mají na roota triviální heslo ("toor", "slax", "ubuntu").
# find /boot /etc /var /lib /usr | wc -l 702017… to jsi se opravdu moc nenažral
Tohle udržet plně důvěryhodné je prakticky nereálné. Hodně mohou pomoci reprodukovatelné buildy, ale ani tehdy to nebude stoprocentní.
Kdyby to někdo myslel s bezpečností doopravdy vážně, asi by používal rovnou nějaký bezdiskový netbook.Na CCC byla přednáška o instalování malware do flashky která je na desce.
Tiskni
Sdílej: