V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
echo "deb http://download.opensuse.org/repositories/home:/stevenpusser/xUbuntu_16.04/ /" | sudo tee /etc/apt/sources.list.d/palemoon.list wget http://download.opensuse.org/repositories/home:stevenpusser/xUbuntu_16.04/Release.key -O - | sudo apt-key add - sudo apt-get update sudo apt-get install palemoon
Postup je jednoduchý:
To všechno je v KDE otázka několika kliknutí.
Docela vopruz kvůli jedné liště měnit DE, ne?
Ne kvůli jedné liště. Kvůli celkové použitelnosti a kvůli prevenci nejasností typu „proč mi nejde nastavit X, Y a Z“. Ono to v některých DE nastavit jde, jen ne každé DE považuje uživatele za svéprávného jedince.
Linux je věcí volby. Někdo ho chce syrový, někdo naopak mnohem přívětivější a pokročilejší bež ostatní desktopové prostředí. Pro ten druhý případ je tu KDE.
s/bež ostatní desktopové/než ostatní desktopová/
Zase moc chlastám.
Po nestabilním KDE nikdo neslintá. KDE totiž není nestabilní.
A ano, všiml jsem si, že se mu po KDE nestýská, ale pak ať si nestěžuje, že nemůže nastavit zhola nic, ani takovou prkotinu jako panel od browseru. Zkrátka, některá prostředí jsou použitelnější než jiná a každý ať si vybere.
Jaká je tvá definice stabilního prostředí? Jinými slovy, s čím přesně KDE srovnáváš? Které bájné „stabilní“ prostředí by mělo být pro KDE vzorem? Neznám takové. Pár stabilně nepoužitelných prostředí znám, ale celá definice stability je v tom případě poněkud vágní. Spousta lidí bohužel považuje nepřizpůsobitelnost a vývojovou stagnaci desktopu za stabilitu (nebo obecně za přednost).
Dobře, ale to jsou prostředí z kategorie zvané „děkuji, nechci, Windows 98 jsem už zažil“.
Nejsem si jistý, jestli srovnání těchto prostředí s Plasmou a KWinem vůbec může být v něčem fair, pokud jde o možnosti přizpůsobení. Ano, v každé rané major verzi KDE Plasma párkrát spadla. To se kupodivu uvádí velmi často, jako by šlo o trvalý problém. Že například Gnome 3 celý první půlrok své existence upadalo do nedefinovaného zaseknutého stavu při pokusu použít virtuální plochy, na to už se kupodivu pozapomnělo.
Shrnul bych to asi tak, že každé pokročilejší desktopové prostředí bude mít vždy větší pravděpodobnost výskytu nějakých bugů v situaci, kdy se mění verze GUI knihoven (Qt/Gtk), ve srovnání s prostředím navrženým podle zásady „kdo nic neumí, nic nedělá, a kdo nic nedělá, nic nezkazí“. Bugy v Gnome 3 i v KDE (které za podobnou dobu stihlo 2 major verze) se postupem času odladily a život jde dál, k novým možnostem i novým bugům.No, Windows 98 s kompozitorem jsou pořád jenom Windows 98 s kompozitorem, nikoliv prostředí srovnatelné s KDE. Že tam je pár průhledných efektů, to fakt vím taky, protože občas zkouším ze zvědavosti LXQt, Gnome a pár dalších prostředí. Jednou za uherský půlrok se do nich přihlásím a řeknu si „aha, tak to ne“. Jo, máš pravdu, je to (taky) kategorie „Andrej to nechce“. To je fakt.
KDE 4 už je poněkud fosilní, takže bych ho neřešil až tolik. Ano, v roce 2008 bylo poněkud nestabilní, od roku 2009 to bylo prostě pohodové prostředí pro každodenní práci a od roku 2014 nevím, protože tenkrát jsem přešel na KDE 5, které mě mile překvapilo, protože prostě fungovalo, což se v roce 2008 nedalo s jistotou říct o KDE 4.
Rozhodně bych KDE nedémonizoval v tom směru, že je nějak nadměrně zabugované. Nic takového nepozoruju. Jestli je počet bugů přímo úměrný počtu featur a velikosti kódu jako celku, pak bude mít KDE jistě víc bugů než třeba XFCE. Ale otázka je, jak to chceš srovnat co do použitelnosti, když většinu možností KDE v XFCE vůbec nenajdeš. To je pak srovnání typu „hele, to KDE má dvakrát víc bugů — umí toho sice desetkrát tolik, ale dvakrát víc bugů, to je fakt hrůza“.
A teď uvažme uživatele, kterého dosud nechytil za srdce ani Unity, ani Linux, protože nic z toho vůbec nezná, a chce jenom vyzkoušet „ten Linux“.
Na základě nejčastějších místních komentářů nainstaluje Ubuntu + Unity…
A je to. Chuť vyzkoušet Linux se odkládá o dalších 10 let.
Objektivně(ji) vzato, některé problémy, které popisuješ, připomínají spíš nesrovnalosti s grafickým driverem než bugy v Unity, hlavně to zasekávání a nahrazování stínů černou. Viděl jsem něco takového už na hodně starých (>10 let) grafikách Intel a taky na NVidiích s nouveau. Postihovalo to Gnome, KDE i akcelerované browsery, v různých podobách. Ale už dlouho jsem se s tím nesetkal.
Mně KDE 4 i KDE 5 na Fedoře připadalo vždycky v pohodě, stejně jako na Archu.
"je to uzivatel co ma distro na debianu nebo nema KDE? je to srac"...
Citation needed. Kde přesně jsem tohle psal?
Nikoliv, to ty máš s citací smůlu. Podsouváš mi něco, co jsem nikdy nenapsal a co samozřejmě nemůžeš doložit citací, a ještě to zamlouváš, jako by se nic nestalo.
Hanlivě jsem se vyjadřoval o některých distribucích i prostředích, ale nikdy ne o lidech, uživatelích.
Láry fáry, takže bude ta citace hanlivého vyjadřování o uživatelích nebo ne?
Sám ses zase nachytal na své hloupé lhaní. Zase a znova. S tím ti urážky nepomůžou. Plácáš výmysly, které pak nejsi schopen doložit. Takže, kdepak je ta citace?
Tonoucí se stébla chytá, ale ty jsi už utonul dávno. Aneb trapný, trapnější, k3dAR.
Takže bude ta citace nebo ne?! Už jsi ji našel?
Ajeje. Nenašel. To tě musí děsně srát a nezávidím ti to.
Ale dobře ti tak, neměl jsi lhát.
Jo takhle. Takže mě sere, že ty ses královsky ztrapnil a že jsi nebyl schopen doložit svá tvrzení? To nezní příliš logicky. Mě to nesere, jenom se tomu jízlivě ušklíbám.
Ale no tak, tak se tolik nečerti. Pokaždé se pořádně sekneš, když si vymýšlíš, co jiní neřekli, ale ne a ne si z toho vzít ponaučení. Místo toho to zkusíš znova a pak zase znova kolem sebe prskáš. Že budeš ostatní nazývat psychopaty, tím si opravdu moc nepomůžeš. To už je takové k3dAR-ovsky ohrané. V podstatě je to debata à la Nupac.
Předevší máš ponaučení, že lhát se nemá. Styl debaty à la Nupac používáš ty, nikoliv já.
A teď jsi přepnul do módu překrucování a vykrucování. Standard, klasika.
Ale kdepak, jediný, kdo tu lže, jsi ty. Své lži jsi stále nebyl schopen nijak doložit — jak jinak, když jsou to lži. Takhle se jen dál a dál ztrapňuješ. Jinde jsi taky plácnul ničím nepodložený výmysl a celkově mi připadá, že žiješ ve světě svých vlastních fabulaci, nikoliv v realitě.
Tiskni
Sdílej: