Dotaz: Instalace Linuxu - oddily

[Lubos]

Dobry den,
uz jsem si neco vice zjistil a jsem rozhodnut, ale stale mam par drobnych nejasnosti. Chci instalovat Linux Ubuntu MATE na PC s 1TB plotnovym diskem s 8GB RAM. Nebudu vytvaret zbytecne moc samostatnych oddilu jako /usr, /opt, /tmp, /var, ... apod. ani se nebudu poustet do zadneho harakiri jako sifrovani apod.. Chtel bych vytvorit asi 4 az 5 oddilu, a to: /, /home, swap, /media/dalsioddil (pro zalozni a jina data se kterymi se nebude pracovat tak casto), (a mozna jeste samostatny /boot).

Jak byste vytvorili a seradili oddily vy a proc? Ja bych vytvoril a seradil oddily od zacatku disku po konec disku: swap (8GB jako RAM), (/boot (500MB) pokud ho mam delat samostatny), / (80GB), /home (vetsi cast zbytku), /media/dalsioddil (mensi cast zbytku asi 50GB az 200GB). Nebo jestli dat /boot pred swap? Nebo jestli delat vubec /boot samostatny?

Cetl jsem v ruznych clancich, ze ma vliv na rychlost systemu i fyzicke umisteni a fyzicke serazeni oddilu na disku - casteji pristupovana data davat na zacatek disku tzn. vnejsi okraj disku = nejvic sektoru na stopu a nejvyssi obvodova rychlost = nejvyssi rychlost cteni a zapisu.

1.) Potrebuji se zeptat, jak velky rozdil je mezi rychlosti cteni a zapisu dat na vnejsim okraji disku a na vnitrnim okraji disku?
2.) Napada me jeste, jestli je lepsi udelat samostatny /boot oddil mimo / oddil nebo staci boot slozku mit uvnitr oddilu / a proc? a) Ptam se hlavne v souvislosti s tim, ze Linux je sice stabilni kvalitni system, ale cetl jsem, ze pokud se nahodou neco rozdrbe v oddilu / , tak pri samostatnem /boot oddilu system aspon nabootuje, jinak bez oddilu /boot se ani nenabootuje. Ale zase pri samostatnem /boot musim dobre zvolit velikost, aby se nepreplnil nebo se naopak neplytvalo volmym mistem ktere v oddilu neobsadim. Co si myslite vy? b) Ptam se i v souvislosti s tim, ze pokud by byl /boot samostatny oddil, tak si pak muzu vybrat kam ho umistit a umistit ho na zacatek disku a zrychlit si tim bootovani systemu? Delat samostatny /boot nebo ne coje lepsi a proc a pokud ano, jak velky a kam ho umistit? V /boot je jen jadro a zavadec nebo i nejake dalsi veci?
3.) Je lepsi mit swap oddil nebo swap soubor a proc? A pokud soubor tak kam ho umistit do ktere slozky? Napada me, ze swap oddil je lepsi proto, ze si muzu vybrat, kam ho na disku fyzicky umistim - tj. na zacatek disku - nejvyssi rychlost, to asi pouziju. Ale swap soubor zase muzu jednoduseji zvetsovat a zmensovat nebo uplne smazat kdyz budu potrebovat vice mista a pak znovu vytvorit, coz asi ani 1 z toho stejne nebudu pouzivat. Co si myslite vy, co je lepsi a proc?

Souhlasite se mnou nebo byste udelali nebo seradili oddily jinak a pokud jinak tak proc jinak a jak? Dekuji moc za nazory.

Odpovědi

[lertimir]

Pokud nemáš zkušenosti nechej vše být, jak ti nabízí standardní instalátor. Rozdělování oddílů nemá smysl, pokud nemáš nějaký zcela speciální případ jako např server s konkrétní zátěží při níž muže nastat nějaká mimořádná situace, kterou se budeš snažit oddělit. Pokud si systém rozmrvíš tak že nebootne, tak se opravuje obvykle z live distribuce.

1. rychlost disku si najdi pro tvuj konkretní disk graf. obvyklá křívka je zde

2. Nedělit a nedělit ( v nejhorším případě pomocí LVM a to instalátor také umí.

3. S 8GB paměti a plotmnovým diskem je swap na nic. (se SSD nebo ještě lépe NVMe by swap smysl mít trochu mohl). V té chvili kdy se začne do plotnového disku psát/číst nějaké GB do swapu tak systém v podstaě zastaví. Rycholst do plotnového diksu díky seek je tak 10000 krát pomalejší než operace s pamětí.

[Lubos]

Zkusenosti mam celkem pocetne s vice distry i HW konfiguracemi (PC, NTB, ruzne vykonne CPU, ruzne velke RAM a harddisky, ...), ale jen s 1 typem uzivatelu = instaloval jsem ruzna distra a verze Linuxu na hodne ruznych kompu, rodine, kamaradum, znamym, testovaci kompy, ... , ale vsechno to byli jen domaci uzivatele pouzivajici PC jen uzivatelsky = internet, (Open)office, stahovani fotek z digi.fotaku a mobilu a paleni na CD/DVD, filmy, hudba, ... , takze to jsem vzdy delal stejne jednoduse - jen 3 oddily: /, /home, swap - zadne extra speciality pri deleni.
Ale to jsem driv jeste nevedel - teda plne vedel a uvedomoval jsem si ale v praxi neresil geometrii disku a jeji vliv na rychlost cteni a zapisu dat na urcite pozici na disku.
Nechat disk rozdelit automaticky je casto ta nejhorsi, nejprisernejsi, nejnekvalitnejsi, nejneefektivnejsi a nejnebezpecnejsi varianta. Casto se stava, ze mnoho verzi ruznych dister v automatickem deleni disku udela nejakou psararnu a levarnu, napr. vse narve do 1 oddilu nebo nejake nestandardni neefektivni casto rizikove harakiri deleni. Osobne zastavam ten nazor, ze instalaci jakehokoliv systemu at uz Linuxu, Windowsu nebo cehokoliv jineho by mel delat jen clovek, ktery tomu aspon trochu rozumi, nemusi byt expert, ake mel by aspon trochu tusit co je co a ne byt jen tupa slepice ktera umi klikat jen na "Next" "Next""Next" "Automatic" "Next" "Next" "Next", protoze kdyz se to rozdrbe a ma to prijit nejaky ajtak opravit, tak ten nebohy ajtak se casto nestaci divit. Ja vim jak delit, ale samozrejme se dal ucim, tak me zajima kazde zlepseni, zvlast kdyz to mam delat na svem kompu, chci si to trochu vylepsit
1.)
2.) Minimalne / a /home bych urcite rozdelil, to ma nezanedbatelne a cetne vyhody, hlavne pri zalohovani, udrzbe, poradku, preinstalaci a opravach systemu. Mit /home bez samostatneho oddilu v / oddilu je hazard s daty a koledovani si o maler, minimalne kdyz ne hazard tak vzdy aspon zbytecne zeslozitovani a krkolomne pridavani si prace starosti a nervu.
3.) Ted ale premyslim o swapu, pripadne i /boot . Pokud system zacne swapovat, vim, ze HDD je o nekolik radu pomalejsí nez RAM, tak se system logicky dost zpomali. Ale swapovani a swap oddil je uz prece stara spolehliva lety proverena vec pouzivana i na daleko pomalejsich kompech, tak to k necemu byt musi ne a RAM+swap je urcite lepsi nez samotna RAM+nic? Samozrejme idealni je vejit se pri praci jen do RAM a neswapovat kvuli zpomaleni vinou o rady pomalejsim diskum, ale kdyz dojde RAM, tak swap to aspon jisti, takze se hodi, ne? Samozrejme chytry uzivatel kdyz se mu zpomali komp tak pouklada a pozavira otevrene soubory ktere nepotrebuje a ukonci programy ktere nepotrebuje, ale Linux prece swapuje na rozdil od Widli ne parcialne a nahodne, ale nteligentne ze to co se nejvic pouziva setrvava v RAM a do swapu jdou data malo pouzivanych programu a souboru ne? Tak se swap urcite hodi, ne?

[Bherzet]

Mit /home bez samostatneho oddilu v / oddilu je hazard s daty a koledovani si o maler, minimalne kdyz ne hazard tak vzdy aspon zbytecne zeslozitovani a krkolomne pridavani si prace starosti a nervu.

Proč?

Ale swapovani a swap oddil je uz prece stara spolehliva lety proverena vec pouzivana i na daleko pomalejsich kompech, tak to k necemu byt musi ne a RAM+swap je urcite lepsi nez samotna RAM+nic?

Definuj „lepší“. Z hlediska stability a za cenu příšerného propadu v odezvě ano, jinak ne. Měl jsem swap na počítači s dostatkem RAM (kterou za normálních okolností nikdy nezaplním) a bylo to naprosto k ničemu: za normálního provozu si to odswapovalo pár kilobajtů a naopak při zátěži způsobené nějakým memory leakem se mi stalo, že to právě začalo swapovat. Jenže to byl naprosto nežádoucí stav, mnohem raději bych byl, aby to ten proces prostě odstřelilo.

Při nedostatku RAM je swap samozřejmě naprosto nevyhnutelný (jinak bez něj něco prostě neuděláš) a protože „pomalejší kompy“ jí typicky mají daleko míň, tak to překvapivě vysvětluje, proč tam se swap používal a používá.

[Lubos]

Proc? Jednoduse - preinstalovaval nebo opravoval jsi nekdy system? Nebo obnovovat smazana data?
Pri preinstalaci nebo oprave vykopirovat uziv. data nekam ven na ext. medium, formatovat cely disk cely rozsahly oddil / rozprostirajici se na celem disku a potom prekopirovani vsech uziv. dat zpet do slozky home v oddilu / je nejenze casove narocne, ale i mega otravne, mega zbytecne a mega zdlouhave. Navic pri vetsim objemu uziv. dat v desitkach GB musi vetsina lidi ext. media dokoupit, protoze malokdo ma doma volna prazdna media ktera nepouziva, do rezervy, a i kdyby jo tak je to stejne mega otravne a mega zbytecna prace navic a mega zdlouhave. I pri spravne provedenych zalohach je to otravne a zdlouhave.
Pri obnove omylem smazanych uziv.dat je skenovani celeho disku a prohrabavani se tisici starych a zbytecnych davno smazanych ale obnovenych systemovych souboru taky mega otravne a zdlouhave.

[Bherzet]

Dělal jsem to všechno a mnohokrát a z každé té zkušenosti jsem si odnesl zase o kus větší motivaci dávat si sakra pozor, abych to nemusel už nikdy dělat znovu. (Raději bych tiše přešel, že teď další zálohování prokrastinuji taky nějak nezdravě dlouho.)

Já rozumím tvému uvažování, ale neznám všechny okolnosti a můžu radit jen ze svojí perspektivy. A moje perspektiva je, že pokud nepotřebuji různé souborové systémy na různé věci, špatně se mi odhaduje, kolik místa na co budu potřebovat, a mám jen jeden terabajtový disk, tak je nejlepší těch oddílů vytvářet co nejmíň. Výhody a nevýhody si musíš zvážit sám. Pokud ti dává větší smysl si ten /home oddělit, tak si ho odděl. Nic špatného na tom není.

Jinak ono systém lze reinstalovat i do existujícího oddílu a ten /home zachovat, že. A ne jen v distribucích typu Gentoo nebo Arch, ale matně si vzpomínám, že jsem to kdysi dělal i v nějaké BFU-friendly distribuci. Jistý si tím teď ale nejsem.

[lertimir]

Právě proto, že RAM+swap je stará metoda tak nemá v současnosti co dělat. Můj první komp se swapem byl SUN IPX s operačním systémem Solaris s 64MB paměti a disky o velikosti 340MB a 512MB někdy v roce 91-92. Tehdy to bylo pro mne jako zjevení proti běžnému PC s 1-2MB a disky o cca 40-80MB. Co je ale podstatné, ty disky rotovaly v zásadě stejnou rychlostí jako dnes. Seek time byl asi 15ms u lepších disků a přenosová rychlost u SCSi 5MB/s. Dnešní disky mají větší přenosové rychlosti hlavně díky hustotě, na jednu otááčku přečtou více. Za těch 28 let má dnešní PC proti tehdeší pracovní stanici 100 a více krát větší paměť, ale jen 20-30 krát věětší rychlost do rotačního disku, ALE jen 1,5-2 krát větší seek. Pro práci se swapem se na svap ukládají poměrně malé kousky paměti, které jsou vyhodnoceny jako teď nepotřebné, takže seek nebo IOPS je kritická hodnota. Při dnešních obrovských pamětech proti minulosti, na to aby objemově měl swap smysl jsou třeba GB pro swap (nějakých 128 MB ti nepomůže) a to je možné jedině na SSD nebo NVMe, jinak se rotační HDD utopí v seeku.

Ostatně to je všude, Rozvoj úložných kapacit je mnohm rychlejší než rozvoj přenosových kapacit. Ethernet je 10Mbit z roku 80, 100 Mbit z roku 95 Gigapit Ethernet z roku 1999. a ST-506 z roku 1980 kapacita 5MB za US $1,500 (equivalent $4,561 2018). nyní klidně pro doma 10TB.

[Pepan]

Pokud používáš moderní verzi, která jako swap využívá soubor, tak bych disk vůbec nerozděloval.

[PetebLazar]

Více oddílů pro jednotlivé FS:

- více filesystémů na jednotlivých oddílech vyžaduje dobrý odhad dlouhodobých kapacitních nároků filesystémů

- menší dostupný celistvý volný prostor

- sekvenční rychlost HDD klesá od vnějšího okraje HDD ke středu (měnící se počet sektorů na stopu), takže sekvenční IO na oddíle ležícím na posledních 10% velikosti disku může mít dejme tomu 2/3 výkonu začátku disku

- vystavování hlav mezi vzdálenými oddíly při paralelní zátěži bude trvat déle (než kdyby data ležela poblíž v rámci jediného FS).

+ samostatné oddíly mohou mít jiný (vhodnější?) FS

+ samostatné FS jdou snáze (kapacitně) zálohova/obnovit

V dotazu nezaznělo, zda se předpokládá disk s MBR či GPT? Samostatný /boot filesystém (pro Legacy BIOS boot asi jen tradice), pro GPT/EFI boot (je jeden/více boot oddílů nutností).

V ideálním případě (při dostatku RAM vůči požadavkům OS/aplikací) by výkon swapu asi neměl mít výrazný vliv na celkový výkon.

[Lubos]

Toto samozrejme vim, taky vim, ze narvat vse do 1 oddilu se nevyplaci, proto budu delat minimalne urcite / a /home. Disk bude urcíte MBR, na nespolehlive harakiri v podobe GPT nemam naladu.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

V dnešní době nemá smysl na desktopu rozdělovat disk. Dělení disku se používá na dosažení určitých cílů a ty mi v dotazu chybí. Čeho tím chceš dosáhnout?

[Lubos]

Chci pouzivat komp k praci, programovani, upravam systemu i zabave (do ktere spadaji mj. i predchozi uvedene veci ) a chci komp pouzivat efektivne a spolehlive.
/ a /home urcite zvlast pro pripad preinstalace nebo rozhozeni systemu vlivem nespravnych uprav systemu - vim co delam, ale obcas se muze neco pokazit, prehlednout...atd., se mi taky parkrat stalo .
swap ano, nechci byt "nahranej" az mi dojde RAMka a nahodou budu mít pusteny nejaky slozity vypocet nebo renderovani 3D grafiky nebo podobne, radsi se spokojim s mensim zpomalenim a swapovanim, nez byt "nahranej" ze dosla RAMka, program spadne a nemam ani data ani mezivypocty. Navic chci pouzivat uspavani na disk.

[Bherzet]

Pokud přecejen trváš na swapovacím oddílu, poradil bych ti alespoň umístit jej přímo za oddíl, na kterém by ti s největší pravděpodobností mohlo chybět místo. Swapovací oddíl pak kdykoliv můžeš odstranit, předchozí oddíl roztáhnout a souborový systém na něm zvětšit. To je levná, rychlá a bezpečná operace. Opačným směrem samozřejmě nikoliv.

[Lubos]

Je to vyjadreno trochu nejednoznacne: "Opacnym smerem nikoliv" znamena, ze: oddily lze zvetsovat ale ne zmensovat NEBO to znamena, ze oddily muzu zvetsovat jen o volne misto za nimi, ale ne zvetsovat o volne misto pred nimi?

[Bherzet]

Nejde o oddíly, ale o souborové systémy na nich. Může to jít i zmenšit (třeba u ext2/3/4 to umí resize2fs), ale zvětšení je každopadné jednodušší a bezpečnější, protože nehrozí, že to bude muset překopírovávat data z té části, která se má uvolnit, na jiné volné místo.

[MM]

Jde to (zvětšovat i o volné místo před), ale dře to (přesunuje se celý oddíl, aby se pak zvětšovalo o volné místo za). Jednou mi při tom (přesouvání v polovině) zkolaboval starší disk. Takže se připojuji k doporučení výše (taky mám boot/(1G) root/(50G) swap(8G) a nakonec home/).

[Bherzet]

Oddělený /home nebo další datové oddíly můžou usnadnit práci při reinstalaci systému, ale pokud rozumně zálohuješ, tak je to asi jedno.

Pokud pro swap nemáš nějaký závažný důvod (třeba hibernaci), vykašli se na něj. Je lepší, když ti systém odstřelí proces pro nedostatek paměti, než 20 minut sedět a čekat, jestli systém začne reagovat (protože to se u swapování na pomalý disk stává).

[Lubos]

Jasne, to si uvedomuji, proto chci minimalne urcite delat zvlast / a /home.
Zalohovani urcite ano, zalohuji, ale proc sobe i kompu zbytecbe pridavat zbytecnou praci a pri preinstalaci formatovat cely disk cely / zabirajico cely disk a uzivatelska data do slozky home v oddilu / rucne kopirovat z externiho media, ze jo?
Hibernaci na disk se pouzivat chystam. Pokud pri praci budu mít data otevrenych programu a souboru jen v RAM a ve swapu 0b, staci mi swap velky jen stejne jak RAM a neni potreba vetsi, ne? A pokud by system zacal swapovat, je mi jasne ze bude pomalejsi nez kdyz bude vse jen v RAM, ale tak zavratne zpomaleni to prece byt nemuze, ne? Zazil jsem v praxi na pkmalejsim kompu s mensi RAM, ze pri swapovani byl komp znatelne pomalejsi, ale zadne extremy jako 20minut cekani se nekknaly. Tak velke zpomaleni snad byt nemuze, u Widli tam ano, ale u Linuxu nevím co by clovrk musel delat aby se mu ti stalo?

[Bherzet]

Zalohovani urcite ano, zalohuji, ale proc sobe i kompu zbytecbe pridavat zbytecnou praci a pri preinstalaci formatovat cely disk cely / zabirajico cely disk a uzivatelska data do slozky home v oddilu / rucne kopirovat z externiho media, ze jo?

Ono je právě otázka, jestli je lepší si přidělat práci při reinstalaci systému (což je jednorázová záležitost), nebo při jeho běžném používání. Pokud si přesně vyměříš místo na určitý výčet balíků a necháš přiměřenou rezervu, tak se ti asi nestane, že by místo chybělo a nebo zbytečně přebývalo. Jakmile ale budeš chtít nainstalovat neplánovaně něco většího, stane se to hravě. Souborové systémy navíc nemají moc rády, když jsou plné až po okraj, a tím, že jich máš víc a každému necháváš nějakou rezervu, tu kapacitu disku v podstatě nepoužíváš efektivně.

Pokud máš úložného prostoru dostatek, tak to je samozřejmě tak, jak píšeš, ale 1 TB dnes není moc, takže záleží na plánovaném využití.

Hibernaci na disk se pouzivat chystam. Pokud pri praci budu mít data otevrenych programu a souboru jen v RAM a ve swapu 0b, staci mi swap velky jen stejne jak RAM a neni potreba vetsi, ne?

Dokonce prý může být i menší. Obecně se ale doporučuje nechávat swap stejně velký jako RAM.

Prý by mělo být možné hibernovat i do souboru (třeba pomocí Uswsusp), ale nemám s tím zkušenosti.

Zazil jsem v praxi na pkmalejsim kompu s mensi RAM, ze pri swapovani byl komp znatelne pomalejsi, ale zadne extremy jako 20minut cekani se nekknaly.

Mně se to bohužel stalo. Ten lag nebyl způsobený jen samotným swapováním, ale nějakým vadným procesem. Pointa je, že kdyby ho kernel rovnou odstřelil, byl by klid. Jakmile se začalo swapovat, tak já už opravdu měl problém převzít kontrolu, tzn. přepnout se do tty terminálu, lognout se a killnout to. Když jsem to udělal včas, tak to pořád šlo. Sice taky s lagy, ale daleko menšími.

[Lubos]

"Souborové systémy navíc nemají moc rády, když jsou plné až po okraj" - proc to nemaji rady, z jakeho duvodu a co se muze stat pokud nahodou jsou plne az po okraj?

swap a vadny proces ... tak rozumny uzivatel data prubezne uklada Ctrl+S, tak ho ani tvrdy reset tlacitkem na PC skrini tolik netrapi, protoze data ma ulozena a prijde jen o minimum dat nebo zadna data, ne?

[Bherzet]

proc to nemaji rady, z jakeho duvodu a co se muze stat pokud nahodou jsou plne az po okraj?

Snadněji dojde k fragmentaci, protože nebudou k dispozici volné souvislé bloky, ale jen drobky tu a tam. Pak se při čtení souboru bude skákat z místa na místo, což má zásadní vliv na výkon.

swap a vadny proces ... tak rozumny uzivatel data prubezne uklada Ctrl+S, tak ho ani tvrdy reset tlacitkem na PC skrini tolik netrapi, protoze data ma ulozena a prijde jen o minimum dat nebo zadna data, ne?

Přijde o stav toho systému a všech v něm běžících programů.

[Lubos]

Jasne, to si uvedomuji, proto chci minimalne urcite delat zvlast / a /home.
Zalohovani urcite ano, zalohuji, ale proc sobe i kompu zbytecne pridavat zbytecnou praci a pri preinstalaci formatovat cely disk cely / zabirajici cely disk a uzivatelska data do slozky home v oddilu / rucne kopirovat z externiho media, ze jo?
Hibernaci na disk se pouzivat chystam. Pokud pri praci budu mít data otevrenych programu a souboru jen v RAM a ve swapu 0b, staci mi swap velky jen stejne jak RAM a neni potreba vetsi swap, ne?
A pokud by system zacal swapovat, je mi jasne ze bude pomalejsi nez kdyz bude vse jen v RAM, ale tak zavratne zpomaleni to prece byt nemuze, ne? Zazil jsem v praxi na pomalejsim kompu s mensi RAM, ze pri swapovani byl komp znatelne pomalejsi, ale zadne extremy jako 20minut cekani se nekonaly, par desitek vterin nebo jednotek minut ano, ale 20min vubec ne. Tak velke zpomaleni snad byt nemuze, u Widli tam ano a bezne, ale u Linuxu nevím co by clovek musel delat aby se mu to stalo?

[Petr Fiedler]

Já na tvém místě bych to udělal takto:

/boot bych neodděloval. Když se něco stane, je dobré mít nainstalovaný Linux ještě na flešce, z něj nabootovat a opravit to.

Jako první bych udělal / 30 GiB. Systém na začátku plotny bude rychlejší. 80 GB mi přijde zbytečně moc.

Za to bych dal /var 20 GiB. Když se něco zblázní a začne to generovat logy, tak po zaplnění odděleného /var (20 GiB) to přestane, nezaplní se celé / a systém bude zaveditelný a půjde z něj problém řešit. V minulosti jsem tu četl, že se někomu 1 TB disk pořád zaplňoval daty. Nakonec se ukázalo, že to byly stovky GB/den logů.

Pak oddělené /home. Velikost musíš vědět ty. Pokud bys v budoucnu přeinstalovával, data budou v suchu.

/media/dalsioddil bych nedělal. Nevidím důvod, proč by data, se kterými se nebude pracovat tak často nemohla být v /home. A kvůli záložním datům bych to taky určitě nevytvářel. Když by totiž odešel disk a měl bys data z /home zálohována na stejném disku, bylo by ti to k ničemu. Na to si pořiď další disk. Nejlépe externí, aby v klidu ležel v šuplíku.

Já osobně bych swap vůbec nedělal a swap soubor bych ze systému smazal (nehibernuji). S 8 GB RAM bych si rozhodně vystačil. Používám Linux Mint s prostředím Cinnamon, což je na RAM docela náročné. Mám teď otevřený 1 texťák, 2 okna v Nemu a dvě záložky ve Firefoxu (stahuji) a zabírá to 1,9 GB RAM. Kdybych spustil virtuál, pochybuji, že bych šel přes 4 GB. Nedovedu si ani představit co bych všechno musel spustit/dělat, abych vyčerpal 8 GB RAM. Takže za mě swap určitě ne.

[Lubos]

Dobry den, dekuji za nazor. Rikas, ze mam udelat samostatny /var pro pripad, ze se neco zblazi a zacne generovat moc logu? Ze se nezaplni / , ale zaplni se jen /var , to chapu. Zajimave. Ale mam k tomu i par nejasnosti:

1.) Opravdu se samostatny /var vyplati nebo je lepsi mit var v / oddilu?

2.) Pro pripad, ze se nic tak havarijniho nestane a ze se nic nezblazni a nezacne generovat kvanta logu, neni to zbytecne plytvani mistem a zbytecne nehospodarne rozdeleni disku?

3.) Jak casto se neco takoveho stane? Jak casto se neco zblazni? Co to byl za program co se zblaznil? A jake jsou dalsi rizikove programy nebo situace kdy se neco podobneho muze stat a zblaznit?

4.) Co se stane, pokud se neco zblazni a zacne generovat moc logu ze dojde k preplneni celeho oddilu pokud a) je var nesamostatny a soucast / oddilu? a b) pokud je /var samostatny oddil mimo / oddil? Jake jsou rozdily? Hlavne z uzivatelskeho i administratorskeho hlediska pri behu systemu, vyskytu teto situace, restartu systemu a oprave systemu do funkcniho stavu?

5.) Neni samostatny /var spis jen reseni zlomku podobnych problemu nebo jen mozna placebo, protoze neco, nektere programy treba muzou pri zblazneni generovat obrovske mnozstvi dat i do jineho adresare nebo oddilu nez /var, treba do /tmp, /usr, /opt ... takze by musely byt bud samostatne oddily pro vsechny takove "systemove slozky" (tedy /var, /usr, /opt, /tmp) a nebo pro zadnou a vsechny mit v / oddilu?

6.) Jeste jsem cetl, ze nekam do /var do nekterych slozek se ukladaji i postovni zpravy ktere clovek prijme, napise nebo proste zpracuje, stahne a ulozi, ...apod., pres instalovany program e-mailoveho klienta (Thunderbird, Evolution, ... tedy proste instalovane programy e-mailove klienty kdy clovek neleze do sve schranky pres webovy prohlizec ale pres tyto programy), je to pravda? To se UZIVATELSKE postovni zpravy neukladaji do UZIVATELSKEHO home adresare, ale do SYSTEMOVYCH slozek disku do /var a je treba na to pri deleni disku a zalohovani dat, ...apod. myslet a zalohovat postovni zpravy z /var ?

7.) A ktera jeste jina UZIVATELSKA data se jeste ukladaji mimo UZIVATELSKY home adresar do SYSTEMOVYCH slozek a kam a proc, proc nejsou v uzivatelove home adresari?

Dekuji moc za dovysvetleni.

[Josef Kufner]

Pokud nevíš proč a nemáš dobrý důvod, tak to neřeš a nech vše na jednom oddílu. Na běžném desktopu to nemá smysl nijak řešit. Šance, že se něco poblázní a bude plnit logy je zanedbatelná.

/var/lib obvykle obsahuje data různých služeb a databází, např. MySQL, pošta. Je dobré s tím počítat při zálohování a obnovování.

Dnes má smysl uvažovat nad nějakými subvolume, pokud použiješ btrfs. Jinak to pusť z hlavy – nadměrné dělení disku je historický pozůstatek. S rostoucí velikostí pamětí je spíš snaha různé věci umisťovat do tmpfs (/tmp).

[k3dAR]

na desktopu staci nainstalovat nvidia-3xx ovladac a pritom mit v pc nejakou starou jiz timto ovladacem nepodporovanou nvidia kartu a v logu budes mit kazdou vterinou prirustek(neco jako) "tento ovladac nepodporuje tuhle kartu, zkousim znovu"
ad posta v /var => to jde o systemove resenou postu, uzivatelske programy jako Thunderbird maji postu v $HOME

[theseuszn]

Příloha:

• WD-1TB.png (57034 bytů)

Luboši, nechci tady "vířit vzduch" a každá varianta má svoje. Jen ti ukazuji, jak to mám u sebe nejčastěji. Všechny ty technický dotazy sou určitě důležitý, jen sou zde často podávány zbytečně dramaticky. Jednou máš rotačák a tím je to daný. Co se oddílů týče, mě to na tom tzv. "pravěkým" nastavení v Legacy režimu lítá nejlíp a zbytek mě opravdu nezajímá (myslím tím ty bezpečnostní strašení při domácím užívání). Prozkoušel sem si všechno možný s různými kombinacemi a tohle mi vyhovuje nejlíp. Ve tvým případě, pokud si rozhodnut pro samostatný home, je jenom dobře, jak už to tu někdo navrhoval. Jen si home uděláš větší podle potřeb tvých aplikací. Jestli disk jede na začátku rychlejc a na konci pomalejc, není až tak zásadní. Většinu práce si ten disk odmaká stejně v první půlce a ty milisekundy v rozdílech nejsou podstatný. Mý PC: AMD Ryzen 5, Asus Prime B350 Plus, 16GB A-DATA 3000 RAM, GF 1050, 2x po 1TB WD. OS na Black a "zálohy" na 1TB Blue a ještě BOX taky s WD 1TB Blue. OS Mint 19.1 Cinnamon 64bit. Jak si vymyslíš způsob zálohování už je o rozsahu tvých zkušeností. Pokud ti de jen o tvoje data, tak v Mintu je "Zálohovací nástroj", nabírá jen uživatelsé složky s obsahem, ze systému nic. Já jinak používám Aptik, nechám "Backup mode" na "Easy" a letí to všechno se vším všudy v systému, opět otázka chvilky (s přihlédnutím na charakter a objem dat). Tuhle variantu používám, když smažu komplet disk, jinak pokud je home zachováno, zvolím při obnově místo "Easy mod Advanced" a pustím do systému pouze repozitáře a položku "Packages" a je vystaráno. Proto si to home nechávám, při obnovách (reinstalech je to pak podstatně rychlá záležitost), opět jak už zde bylo správně uvedeno.

[theseuszn]

Oprava ve větě: "Tuhle variantu používám, když smažu komplet disk...", tak jem měl namysli odíly / a home samozřejmě...

[Petr Fiedler]

Koukám, že taky necháváš první 4 MiB volné. Používám to jen chvíli, ale nedám na to dopustit. Na rotačákách mi to zvedlo výkon o třídu.

[k3dAR]

To bude placebo rotacni disk ma velikost bloku 0.5 nebo 4kB, takze 4MB jsou sice nasobkem, ale to i beznejch 2MB
U SSD bych se nehadal i kdyz tam to take povazuju za blbost a mavic se da tezko zjistit zkuyecna velikost bloku aby pri zmene prvnich 2MB prvniho oddilu se nemusel prepisovat i 2MB pred nim(coz je ta tva teorie 4MB vynechaneho), aby to tak opravdu bylo musel bys na zacatku vynechat zkutecnou velikost SSD fyzickeho bloku

[Petr Fiedler]

1) Druhou půlku tvojí odpovědi vůbec nechápu. Kdybys to vysvětlil ještě podrobněji, budu rád.

2) Není to moje teorie, ale radil mi to tu čověk, u kterého předpokládám, že ví o čem píše. Když jeden tvrdíte to a druhý ono, jak se v tom má člověk jako já vyznat?

3) Když jsem v minulosti formátoval v GParted disk, tak jsem s tím nešachoval. Nechal jsem volné místo před oddílem 1 MiB (default) a hotovo. Pak jsem to udělal dle té rady, nechal před oddílem volné 4 MiB a disk je prostě rychlejší. Schválně jsem to teď testnul. Napřed jsem zformátoval s 1 volným MiB před oddílem a 3,9 GB iso se kopírovalo 27 sekund. Pak jsem to zformátoval znovu se 4 volnými MiB a kopírování trvalo jen 19 sekund. To je podle mě dost velký rozdíl. Ještě si to zkusím s těmi 2 MiB. To by taky mohlo zabrat. Instalátor Debianu tak tuším zarovnává.

[PetebLazar]

ad 3) Ta vyšší rychlost v druhém případě taky mohla být způsobena nacachováním kopírovanéhu .iso z prvního kopírování (prakticky se tedy již jen zapisovalo). Nebo byl proveden mezi testy reboot?

[Petr Fiedler]

Mezi testy byl proveden reboot. Ono to jinak ani nešlo.

[k3dAR]

1) Druhou půlku tvojí odpovědi vůbec nechápu. Kdybys to vysvětlil ještě podrobněji, budu rád.

to "nech 4MB na zacatku" vychazelo z toho ze (u SSD) se pri zapisu 1 zmeneneho bajtu vzdy nacte 1 fyzyckej pametovej block, v nem zmeni 1 bajt a celej se ulozi zpet, uvaha predpokladala ze fyzicka velikost pametoveho bloku u SSD je 4MB, takze pokud bys mel prvni oddil na SSD od 2MB, znamenalo by to ze pri zmene neceho na zacatku tohoto oddilu (presneji v jeho prvnich 2MB), ze by se muselo nacist a pak ulozit i tech prvnich 2MB pred timto oddilem, protoze pokud by velikost bloku byla 4MB tak 2(na zacatku disku)+2(na zacatku prvniho oddilu)=4MB(fyzicka velikost bloku)...
v cele te uvaze ale podle me narazi na to ze:
- nikdo nevi jak velka je fyzicka velikost pametoveho bloku v tom kterem SSD
- nikdo nevi zda prvni 4MB na "zacatku" SSD realne odpovida prvnimu pametovemu bloku


jinak uz kdyz ti to tehdy nekdo radil sem psal ze to povazuju za blbost a proste prvni oddil zacnu na 1MB, pokud dam bios_grub, kterej je 1MB, tak prvni "normalni"(EFI/FAT32) oddil zacina na 2MB

[theseuszn]

k3dAR: Co mají "pravidla" pro SSD společnýho s 1TB rotačním diskem a jasně sdělený úmysl tazatele o MBR?... to by mě fakt zajímalo... tvoříš nové "téma" zbytečně.

[k3dAR]

reaguju na exitujici cast teto vetve o 4MB ktere nechavas na zacatku, s SSD to ma spolecne ze Petr ma zafixovane nechat na zacatku 4MB z predchozi diskuse v jinem vlakne kde se to resilo prave u SSD, tedy uvest placebo na pravou miru mi zbytecne rozhodne neprijde

[Petr Fiedler]

Když jsem před oddílem ponechal volné 2 MiB, kopírování toho isa na ten externí disk trvalo 26 sekund, takže volné 4 MiB není placebo :) Alespoň tedy ne u mého externího disku. A i druhý rotačák, který byl původně v nb a teď jej mám v rámečku v RPi na syncování je takto naformátován taky podstatně rychlejší. Právě že jsem na to dost koukal, když jsem to zkusil s těmi volnými 4 MiB.

[lertimir]

Navíc u SSD díky TLC buňkám už faktická velikost bloku v bytech je 3x2^n a díky různě inteligentním řadičům, které OS stejně nepustí k práci s bloky, to nemá cenu řešit. Souhlas, 4MB na začátku je placebo. Kromě systémového disku mám datové disky formátované přímo na /dev/sdX bez žádné tabulky, ani MBR ani GPT.

[theseuszn]

Prdlajs, pokud je změna až i viditelná, nejedná se o placebo, ale o reálnej efekt a o ssd tady nebyla v dotazu řeč.

[lertimir]

SSD byla poznámka k tomu co psal k3dAR o SSD, na nich nemá cenu nyní cokoliv řešit. Před lety se ještě řešilo, Aby začátek oddílu byl zarovnán s mazacím blokem. To se již nedá a ani se to neví.

[Petr Fiedler]

@lertimir:

Já se přít nechci a s tebou už vůbec ne. Když ale tvrdíš, že šlo o placebo, jak potom vysvětlíš, že při naprosto identických podmínkách se na disk, který má na začátku volné 4 MiB kopíruje 19 vteřin, a na disk, který má na začátku volný 1 MiB se kopíruje 27 vteřin? Ten stejný soubor 3,9 GB. I když je mi to i trochu divné, protože na 2,5 palcový plotnový externí disk USB 3.0 zapsat 3,9 GB za 19 vteřin je až moc dobré. Už jsem se v minulosti setkal i s tím, že mi GUI ukazovalo, že je dokopírováno a nebylo. Šlo by to změřit nějak v terminálu, aby to bylo přesné a spolehlivé?

[lertimir]

200MB/s, které by indikovalo kopírování 3,9GB za 19 vteřin, je nemožné. Pokud se podíváš na data sheet tak teoretické maximum 2,5" disků na 5400 otáčkách je 140. to je bez jakékoliv obsluhy filesystemu, adresář inode struktura. Osobně mě se nepodařilo dosahovat kopie do 2,5" disku na USB 3.0 více než 80-100MB/s.

[lertimir]

soubor ti zůstal v cache. A o o rychlosti rozhodlo zaplnění cache, kdy byl předtím zavolán sync, jestli jsi měl něco puštěného co velikost cache snížilo atd. Mě se stává, že pokud někdy cíleně pustím sync, tak trvá i 20-30 sec než se vše zapíše do disků, díky tom že mám dost paměti a nastavené delší časy v mountu na synchronizaci.

[k3dAR]

dd if=/dev/zero of=/cesta/k_testovanemu/pripojenemu/disku/testovaci_soubor bs=4M count=1000 conv=fdatasync status=progress

[lertimir]

a sync.

[lertimir]

jo ty ho tam máš. jsem slepý

[Petr Fiedler]

Kromě systémového disku mám datové disky formátované přímo na /dev/sdX bez žádné tabulky, ani MBR ani GPT.

V čem spočívají výhody/nevýhody?

[Aleš Kapica]

Výhody? Většinou je to jedno.

Mezi nevýhody disku bez tabulky lze zařadit kupř. to, že na něj nemáš kam strčit zavaděč. A nemůžeš na něj přidat další diskový oddíl. Ale lertimir psal jasně, že jde o datové disky. Problém taky může nastat v případě, že použiješ disk, který má formálně stejnou kapacitu, ale ve skutečnosti je o chlup menší, do MD raidu. I to se stává – řešil jsem podobný problém před lety. Přechozí správce si toho nevšiml a projevovalo se to záhadnými restarty bez příčiny.

[lertimir]

je to skoro jedno, Nicméně jsou do datové disky, zavaděč do nich nikdy nepůjde, tak tabulku nepotřebuji. První vrstva na nich je LUKS přes celý fyzický disk, Pokud bych měl potřebu něco dělit, tak bych tam dal jako druhou vrstvu LVM, ale zde souhlasím s Andejem, který tady mnohdy opakuje: "Nedělit a nedělit", fs si udělá optimální rozložení, pro mne druhá vrstva je btrfs, všude.

[Lubos]

Dobry den, dekuji moc za zajimavy nazor.

Ted otazka pro vsechny:
Ty volne 4MB na zacatku disku, opravdu se to vyplati a je pak disk opravdu ryhlejsi nebo je to jen placebo ci nejaky stary dnes uz neplatny zvyk?

Trochu me to mate. Prosim o vice detailu, informaci, zkusenosti a zdroju, proc ano nebo proc ne. Dekuji moc za vysvetleni.

[k3dAR]

#25

[kolcon]

Na cely disk LUKS a nad nej LVM...

[Andrej]

Jak byste vytvorili a seradili oddily vy a proc?

Tohle se tu řešilo asi tak stokrát; doporučuji prohledat historii poradny.

Zásada číslo jedna: Nikdy místo nedělit. Ano, tak jednoduché to je.

Oddíly jsou potřeba přesně 2: UEFI a zbytek. Ten „zbytek“ může být klidně celý šifrovaný — GRUB umí nabootovat klidně z Btrfs RAIDu uvnitř LUKS, když na to přijde. Není potřeba oddělený /boot ani jiný nesmysl z 90. let.

Tím pádem lze všechny úvahy o tom, co se stane, když se přeplní /boot, poslat tam, kam patří — do historie.

Zásada číslo 2: Swap je dnes soubor, ne oddíl.

[Josef Kufner]

Zásada číslo 2: Swap je dnes soubor, ne oddíl.

Až na to, že btrfs dodnes nemá podporu pro swapovací soubory.

[Andrej]

Zásada číslo 2: Swap je dnes soubor, ne oddíl.

Až na to, že btrfs dodnes nemá podporu pro swapovací soubory.

Omlouvám se za probouzení mrtvého vlákna, ale na tento nesmysl nelze nereagovat.

Btrfs samozřejmě má podporu pro swapovací soubory.

A měl ji už i v posledních verzích kernelů 4.x, byť Btrfs WiKi dnes tvrdí cosi podivného jiného.

[k3dAR]

kdyz uz ozivujes mrtve vlakno, chce to trochu soudnosti, ze bylo resume z swap souboru na btrfs s jadrem 4.21 je sice hezke, ale uvedom si ze ne kazdej pouziva rolovaci distra kde toto jadro bylo/je... aktualni stable vydani nerolovacich dister:

Fedora 29 - jadro 4.19
Ubuntu 18.04.2(/Mint19 - jadro 4.18
Debian 9 - jadro 4.9
CentOS 7 - jadro 3.10
RHEL 7 - jadro 3.10

ze tobe vyhovuje rolovaci Arch je pro tebe dobre, ale nedelej z toho mainstream