Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Řešení dotazu:
Řekl bych, že hledáš Debian.
Velké aktualizace ve Win10 mažou lidem nastavení, občas data, občas někomu způsobí BSOD a dělají jiné psí kusy.
Už tohle je dost pádný důvod takový zmetek nepoužívat. Jedná se o škodlivý software.
Jednou se jim podařilo rozbít antiviry. Ale jinak drží kompatibiltu se softy naprosto příkladně.
Kompatibilitu s čím? DOSové aplikace už dávno fungují lépe pod DOSBoxem nebo ve FreeDOSu. Některé starší aplikace pro Windows už fungují lépe pod Wine než pod Windows. Snad už v dobách XP (nebo to byly Visty?) tam MS musel dobastlit nějaký „režim kompatibility“ protože starší aplikace jim v nových Windows nechodily (a v tom „kompatibilním“ režimu to nebylo o moc lepší). A současné Windows 10 už AFAIK nejsou zárukou už vůbec ničeho (to už ty starší aplikace rozběháš spíš na XP nebo Vistách, které uzavřeš do virtuálky a odřízneš od sítě, aby nemohly škodit).
V tom případě dej ty 2-3 kusy historického softwaru do samostatného virtuálu, ve kterém nebudeš aktualizovat a který firewallem co nejvíc odřízneš od sítě.
To je nejlevnější a zároveň funkční řešení.
Druhá možnost je zaplatit si u někoho takovou úroveň podpory, aby si oprašoval staré verze knihoven, různě patchoval systém, dělal backporty a zároveň tam pouštěl aktualizace, takže by ti mohl běžet historický i nový software v jednom OS. Tohle znamená spoustu práce a pochybuji, že ti takovou službu bude někdo poskytovat zadarmo.
Optimální řešení je nepoužívat „historický“ software resp. zajistit, aby došlo k vydání nové verze, která bude fungovat na současném OS a se současnými verzemi knihoven. Pokud se o ten software nikdo nechce starat, tak je na čase přejít k nějakému udržovanému softwaru.
a který firewallem co nejvíc odřízneš od sítě.To by me zajimalo co jsi tim chtel rict?
To samozřejmě záleží na tobě, jaké máš priority… ale já už dávno přišel na to, že je výhodnější přejít jinam (v tomhle případě KVM) než se trápit se zastaralou a proprietární technologií.
Ono ten VMWare jsem kdysi taky používal, někde tu odkazuji návod na to, co bylo potřeba tehdy dělat, aby to fungovalo… ale to už je dávno :-)
To je v principu pořád tenhle problém s vmwarem, který se řešil před víc jak deseti lety, nebo něco nového? Kdysi jsem si dokonce koupil licenci VMWaru. Dneska bych už takovou blbost neudělal.
linux-image-generic
a odstranění novějších jader by to snad mohla vyřešit. Jinak je tu ještě Ukuu, kterým lze nainstalovat mainlinové jádro v konkrétní verzi a případně ho aktualizovat ručně.
To snad ne! Už je tedy nepoužívám, ale stejně ...
Umíte si představit, kdybych chtěl v libovolném současném distru linuxu zprovoznit 12 let starý Open Office?
S OpenOffice by to mělo jít taky, ale teď jsem schválně zkoušel Firefox – jde to bez problémů – stáhneš, rozbalíš, spustíš. Zkoušel jsem to s Firefoxem 4, který je z roku 2011. Mělo by to jít i se staršími verzemi, ale nenašel jsem sestavení pro 64-bitovou architekturu CPU a instalovat si kvůli tomu 32-bitové verze knihoven se mi nechtělo (což ale neznamená, že to nejde).
Ono jestli máš pocit, že na Windows staré programy fungují lépe, tak to není dané tím, že by ty Windows nebo ty programy byly lepší, ale odlišným způsobem distribuce. Ten je v zásadě horší, ale má pozitivní vedlejší efekt, který se projevuje tím, že spustíš starý program na novém OS. Ten odlišný způsob spočívá v tom, že aplikace má u sebe přibalené všechny knihovny a díky tomu má minimum závislostí a od OS vlastně nic moc nepotřebuje. Tenhle způsob distribuce ale můžeš praktikovat i v GNU/Linuxu (viz třeba ten ručně stažený Firefox v prvním odstavci). Jen to prostě není dobrý nápad – projevuje se to tak, že máš zastaralé verze knihoven, třeba těch šifrovacích a něco pak nefunguje nebo je to děravé, v závislosti s tím, s jakými servery komunikuješ.
Ve světě GNU/Linuxu je normální používat distribuce a jejich balíčky – pak máš doporučenou sadu programů a knihoven, které by měly dohromady fungovat. Ve světě Windows máš místo toho DLL-hell :-).
Pak tu jsou systémy jako Snap nebo Flatpak, které jsou něco mezi tím – aplikace si sice nese svoje knihovny s sebou, ale aspoň je kolem toho nějaký systém abys v tom neměl úplně bordel a aby byly aplikace od sebe izolované. Má to svoje problémy… ale pokud se autor programu (distributor to za něj v tomhle případě neudělá) bude starat o aktualizace knihoven a vydávat nové verze svého balíčku, tak je to docela dobré.
Tiskni Sdílej: