Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Měl bych také otázku. Nemám přesně jasno, jak je to s podporou "větších" disků na starém železe. Že Linux zvládne na starých deskách disk větší než 500MB (nebo jak byl začátek LBA), tomu rozumím. Ale není tam nějaké HW omezení u 32GB, že deska neumí tolik adresovat? Upgrade BIOS je, aby se disk správně hlásil v BIOS, nebo aby se ho deska naučila adresovat.
S trochou nadsázky bych položil otázku. Zvládne stará 486tka výše zmiňovaný disk? Pro zjednodušení, nebude z něj bootovat.
Co se podpory disku tyce... je zapotrebi trochu znat assembler, dale zdrojaky a binarky biosu (staci award 4ka...) a pak tchajwance Potom je naprosto jasne proc to vsechno funguje jak to funguje.
Tedy, LBA je vpodstate pokus o adresovani, ktere napr. SCSI ma od prvopocatku a na par opravdu hystorickych zalezitosti s nim nikdy problemy nebyly...
Bez nadsazky, 386ka mi zvlada 120GB disk takze zadny problem. Co se tech omezeni tyce, omezeni nejsou zadna omezeni, jen neschopnost nejmenovanych systemu . Pocet dratu (az na booky a stare ISA karty, tam to muze (ale nemusi) byt sizene) je vzdycky stejny.
Ze nejedou disky >8 GB je zpusobeno chybejici extensi v BIOSU. >40 GB jez zpusobeno genialnim awardem, coz je takovy shodou stastnych a nestastnych nahod nekdy pracujici soft, ktery vytuhne pri pocitani cylindru na deleni nulou... no budiz. >60 GB je opet dano awardem, ale tentokrat pri pocitani C/H/S -> human velikost. Limit 160 GB je vybuch jaky vymysl vyrobcu desek... Ostatni mezi tim je plus minus pokus o reseni problemu skrabanim se pravou rukou za levym uchem, prip. jiny BIOS vendor. No jeste tady mame 32 GB, to byva zase legracni jumper na disku, ktery tam nekteri seriozni vyrobci dali, aby ten disk vubec fungoval, byt za cenu nizke kapacity, ale nezpusobil vytuh biosu a srandovni reklamace nesvepravnymi amiky
Jinak, zminovany disk cokoliv jine nez ATA133 radic nezvladne asi ani omylem, pac 48 dratu...
Doufam, ze ted uz je v problemu trosku jasno, i kdyz je to jak je videt docela slozite a nezavinve
-djz
Zdravim, omlouvam se ze vytahuju tohle stary tema, mozna se budu ptat na to co zase bylo zodpovezeno jinde, ale docetl jsem se zase ruzne nazory na rozdeleni, takze k veci:
Mam starsiho Durona s deskou Abit KT7A s chipsetem VIA KT133A. Momentalne je tam 10G WD, ten jde samozrejme normalne. Chtel bych tam ted dat dalsiho 200G Westerna (zhruba nejlepsi pomer ceny a velikosti, do 200G clovek moc neusetri, kdyz koupi mensi, nad 200G uz cena stoupa vyraznejc).
Na pocitac bych chtel dat Debiana (nejspis stable) a pouzit ho jako webserver (neckam zazracny vykon, ale vzdycky se nejak se zacina). Mam ted myslim vice moznosti nechat 10G i 200G nebo dat jenom 200G (ten 10G uz ma neco za sebou). Pokud bych nechal ten mensi, slo by z nej asi bootovat a ten 200G pak natahnout v Linuxu by melo jit, jak jsem se docetl (jak v tomhle pripade rozdelit kterej disk?). Pokud bych pouzil jenom 200G disk, jak by probihala instalace, poradi si s tim instalator?
Este sem nemel moznost zkusit, jestli ho BIOS najde (alespon mensi), ale pripravuju se na situaci, ze na X procent nenajde
Tiskni Sdílej: