Vývojáři GIMPu nově vydávají oficiální snap balíčky GIMPu. Jsou sestavovány přímo v jejich CI (Continuous Integration) systému.
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 8.8.0. Jedná se o převážně opravné vydání provázené aktualizacemi knihoven. Novinky zahrnují implicitní použití systémového barevného profilu monitoru, import/export hierarchie štítků, editační nástroj rozostření aj.
Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
nedavno jsem zacal pouzivat suse 9.2 a ted jsem se pokusil nainstalovat firefox, ten ale zobrazuje vsechny pisma hrozne roztahane a pouziva uplne jine typy- tak jsem se pokusil udelat nastaveni podobne tomu z windows ale nektere fonty skutecne chybi. procital jsem zdejsi help atd, a docetl jsem se ze by to mohl snad spravit verze s xft, bohuzel zadna zmena- pak jsem si jeste procital clanky z abclinuxu, jeden snad nahrazuje fonty jinymi a druhe z roku 2002 vubec nefunguji- je nejake jednoduche reseni , jak vysledku dosahnout, abych videl stranku stejne ve windows jako v linuxu? poradte, jsem zacatecnik
Nevím, jestli se vám podaří získat vzhled textu takový jako je ve Windows, ale rozhodně si budete muset nainstalovat nějaké ty pěkné fonty.
A protože MS prý uvolnil ty, co se často vyskytují jako freeware, můžete si je odněkud stáhnout. Právě dnes jsem to kdesi viděl, ale to bych se musel podívat do předlouhé historie, takže si to raději odněkud zkopírujte.
Asi jsem moc nepomohl co?
FontPath "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/latin2/Type1/" FontPath "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/TTF"Toto prida do systemu pisma z daneho adresare. Je to celkem jasne.
fonts.dir
. Ten se vytvari prikazem mkfontdir
. Prikaz prida vsechna bitmapova pisma z adresare a prida vektorova pisma ktera jsou popsana jinde viz dale.
fonts.scale
obsahuje popis vektorovych pisem. Doda ho budto distributor, pripadne se vytvori prikazem mkfontscale
pripadne ttfmkfontdir
.
Load "Type1" #pro Type1 pisma Load "freetype" #Pro truetype a openype atd.Ostatni jako Speedo, CID a druhy modul pro truetype vynechavam. Zde jen podotknu, ze se musi pouzit budto freetype nebo truetype, ne oba zaraz!
xfontsel
bychom meli videt pekne vykreslene pismo. Ano, bude zubate, protoze Xka neznaji pro pismo vice barev. Viz dale.
/etc/fonts/fonts.conf
nebo /etc/X11/XftConfig
.
fonts.config
: je to xml like konfiguracni soubor, obsahuje sekce kde se pridavaji cesty k pismum a ruzna nastaveni. Adresare s pismy si muzeme jednoduse pridat, konfigurace se provadi napr. nasledovne:<match target="font"> <edit name="antialias" mode="assign"><bool>true</bool></edit> <edit name="hinting" mode="assign"><bool>true</bool></edit> <edit name="autohint" mode="assign"><bool>false</bool></edit> <edit name="rgba" mode="assign"><const>vbgr</const></edit> </match>
antialias
znamena zjemnovani hran, hinting
znamena jestli se bude pismo phintovavat, autohint
znamena jestli se pouzije autohinter nebo bytecode interpreter, vgbr
je subpixel decimation, ve zkratce je to zjemnovani hran ale ne rozplyznutim do sedi ale skladanim ze stinu rgb. Funguje to u monitoru se ctvercovou siti (tedy LCD ne monitor) a musime vedet jak ma organizovany barevne segmenty, jestli horizontalne ci vertikalne a v jakem porad. Viz. manual k LCD, cislo 10 magazinu Typo. Tato technika je znama hodne dlouho, m$ ji z velkou slavou kdysi nazval ClearType, Apple to nazyva CoolType.
dir "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/Type1" dir "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/TTF" # Antialiasing match edit antialias = true; # sub-pixel decimation match edit rgba = rgb;Vyznam zase stejny, nebudu popisovat
about:config
nebo souboru prefs.js
. Priklad:user_pref("font.FreeType2.enable", true); user_pref("font.FreeType2.unhinted", false); user_pref("font.directory.truetype.1", "~/fonts");Defakto rika povol pouzivani pisem pres knihovnu freetype a nepouzivej jenom pisma z X, vsechno ohintuj a pisma ber z adresare (v adresari mohou byt jak truetype tak Type1 i OpeType pisma a nemusi v nem byt
fonts.dir
). Dale se da nastavit pouzivani autohintingu, default je false tedy bytecode hinting. Mrkni na ostatni parametry v about:config
...
Deja-DejaVu Sans-
... a misc-dejavu sans-
... potom ten s Mala/Velka pisma je pres freetype a misc je Xkovy.
rgba
, vbgr
je prave parametr ktery rika vertical (to je to v, nebo nic a to je horizontalni) a slozene po sobe modra, zelena, cervena.
Tiskni
Sdílej: