Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Vývojáři C-Kermit oznámili několik dlouhodobě přítomných zranitelností. Patří mezi ně buffer overflow v Telnet/FTP klientovi a command injection v Kermit serveru. Dotčené verze: C-Kermit 11.0.514 a starší. Fix: 11.1.515 [oss-security].
nedavno jsem zacal pouzivat suse 9.2 a ted jsem se pokusil nainstalovat firefox, ten ale zobrazuje vsechny pisma hrozne roztahane a pouziva uplne jine typy- tak jsem se pokusil udelat nastaveni podobne tomu z windows ale nektere fonty skutecne chybi. procital jsem zdejsi help atd, a docetl jsem se ze by to mohl snad spravit verze s xft, bohuzel zadna zmena- pak jsem si jeste procital clanky z abclinuxu, jeden snad nahrazuje fonty jinymi a druhe z roku 2002 vubec nefunguji- je nejake jednoduche reseni , jak vysledku dosahnout, abych videl stranku stejne ve windows jako v linuxu? poradte, jsem zacatecnik
Co treba pouzit hledani tady, nebo Google? Kde myslite, ze to hledam ja? To je skutecne vas jediny problem, ze neumite najit ty fonty na webu? Krom toho bych se opravdu velmi divil, kdyby neexistovaly jako balicek primo ve vasi distribuci. A v tech clancich co jste cetl urcite taky odkaz nebyl, co?
http://corefonts.sourceforge.net/
Nevím, jestli se vám podaří získat vzhled textu takový jako je ve Windows, ale rozhodně si budete muset nainstalovat nějaké ty pěkné fonty.
A protože MS prý uvolnil ty, co se často vyskytují jako freeware, můžete si je odněkud stáhnout. Právě dnes jsem to kdesi viděl, ale to bych se musel podívat do předlouhé historie, takže si to raději odněkud zkopírujte.
Asi jsem moc nepomohl co?
Jinak s těmi fonty (nebo s těma fontama) je to děsné. Pravda je, že každá distribuce si "to" dělá jinak. Mě se třeba líbí ty neantialiasované fonty které jsou tuším v Knoppixu jenže ještě jsem se nedostal to nějak prozkoumat které že to tam vlastně mají. Já z toho antialiasingu nejsem taky nijak zvlášť nadšený, tak jsem se kouknul na ty odkazy co jste sem dával, stáhl si freetype, udělal patřičné úpravy, přeložil a upravil nastavení. Pak jsem si pustil Gnome no a to byl hnus ještě hnusovatější, nevím kde ten pán na svých stránkách přišel k tak pěkným fontům. Pšt, nikde to neříkejte, ale fonty ve Win jsou docela super (ten takový defaultní a krásně tenoučký malinký)
Jinak z pana kolegy "jm" si nic nedělejte, to on se asi špatně vyspal nebo co, on byl takový "méně příjemný" i v jiných diskuzích.
. Tento postup je funkcni pro mozillu 1.7.5 a Netscape7.2. Ve firefoxou se mi nepodarilo antialiasing odstranit, proto ho nepouzivam.
Nebo si skuste nastevit vsechny fonty v prohlizeci na adobe-helvetica, jsou neantialiasovane.
FontPath "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/latin2/Type1/" FontPath "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/TTF"Toto prida do systemu pisma z daneho adresare. Je to celkem jasne.
fonts.dir. Ten se vytvari prikazem mkfontdir. Prikaz prida vsechna bitmapova pisma z adresare a prida vektorova pisma ktera jsou popsana jinde viz dale.
fonts.scale obsahuje popis vektorovych pisem. Doda ho budto distributor, pripadne se vytvori prikazem mkfontscale pripadne ttfmkfontdir.
Load "Type1" #pro Type1 pisma Load "freetype" #Pro truetype a openype atd.Ostatni jako Speedo, CID a druhy modul pro truetype vynechavam. Zde jen podotknu, ze se musi pouzit budto freetype nebo truetype, ne oba zaraz!
xfontsel bychom meli videt pekne vykreslene pismo. Ano, bude zubate, protoze Xka neznaji pro pismo vice barev. Viz dale.
/etc/fonts/fonts.conf nebo /etc/X11/XftConfig.
fonts.config: je to xml like konfiguracni soubor, obsahuje sekce kde se pridavaji cesty k pismum a ruzna nastaveni. Adresare s pismy si muzeme jednoduse pridat, konfigurace se provadi napr. nasledovne:
<match target="font">
<edit name="antialias" mode="assign"><bool>true</bool></edit>
<edit name="hinting" mode="assign"><bool>true</bool></edit>
<edit name="autohint" mode="assign"><bool>false</bool></edit>
<edit name="rgba" mode="assign"><const>vbgr</const></edit>
</match>
antialias znamena zjemnovani hran, hinting znamena jestli se bude pismo phintovavat, autohint znamena jestli se pouzije autohinter nebo bytecode interpreter, vgbr je subpixel decimation, ve zkratce je to zjemnovani hran ale ne rozplyznutim do sedi ale skladanim ze stinu rgb. Funguje to u monitoru se ctvercovou siti (tedy LCD ne monitor) a musime vedet jak ma organizovany barevne segmenty, jestli horizontalne ci vertikalne a v jakem porad. Viz. manual k LCD, cislo 10 magazinu Typo. Tato technika je znama hodne dlouho, m$ ji z velkou slavou kdysi nazval ClearType, Apple to nazyva CoolType.
dir "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/Type1" dir "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/TTF" # Antialiasing match edit antialias = true; # sub-pixel decimation match edit rgba = rgb;Vyznam zase stejny, nebudu popisovat
about:config nebo souboru prefs.js. Priklad:
user_pref("font.FreeType2.enable", true);
user_pref("font.FreeType2.unhinted", false);
user_pref("font.directory.truetype.1", "~/fonts");
Defakto rika povol pouzivani pisem pres knihovnu freetype a nepouzivej jenom pisma z X, vsechno ohintuj a pisma ber z adresare (v adresari mohou byt jak truetype tak Type1 i OpeType pisma a nemusi v nem byt fonts.dir). Dale se da nastavit pouzivani autohintingu, default je false tedy bytecode hinting. Mrkni na ostatni parametry v about:config...
Deja-DejaVu Sans-... a misc-dejavu sans-... potom ten s Mala/Velka pisma je pres freetype a misc je Xkovy.
? Doufam ze jo, jinak sorry ale na delsi psani do blogu nebo clanku fakt nejak nemam, takze to pisi sem. Berte to jako male minihowto i kdyz uznavam ze misty mozna lehce zmatene, pripadne mohu dopnit dale v diskuzi co bude nejasne.
PS: Uf, autory spickatych jazyku patri verejne pozvracet, prave jsem musel nahradit v prikladu vsechny <> tagy a delat to rucne na klavesnici bez ampersenditka (vim kde je, ale i tak) je opruz
.
.
rgba, vbgr je prave parametr ktery rika vertical (to je to v, nebo nic a to je horizontalni) a slozene po sobe modra, zelena, cervena.
Tiskni
Sdílej: