Jean-Baptiste Kempf na svém blogu představil novou verzi 9.0 "Lei" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie).
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost NVIDIA.
Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Hoj, chci se zeptat, co by jste mi doporucovali jako zacatecnikovi v programovani GUI aplikaci pro linux. V programovani jako takovem se necitim jako zacatecnik, uz nekolik let se tim zivim, mym hlavnim OS je uz nekolik let Ubuntu, pracuji ale spise s PHP, MYSql a tak veskere graficke aplikace jsou vicemene webaplikace.
Chtel bych ale zkusit i klasickou GUI aplikaci - vylozene linuxovou zalezitost. Napriklad chtel bych si napsat vlastni grafickou nadstavbu nad xine, udelat si vlastni jednoduchy GUI player presne takovy jaky chci, netuhnouci jako amarok kdyz nema chvili data ze streamu apod. Mam z widli letitou zkusenost s Delphi, zkousel jsem Freepascal a Lazarus, ale narazil jsem tam na nejake problemky, uz ale presne nevim o co tehdy slo, mozna uz to chlapi od lazarusu nebo freepascaliu vyresili, nevim. Nicmene ctu porad o GTK, QT apod, uplne dokonale tomu pravda nerozumim, zatim zkoumam jak se ty GUI aplikace v linuxovem prostredi delaji, jaka je filosofie toho celeho, trosku to chapu.
GTK a QT jsou pokud jsem spravne pochopil zalezitosti tykajici se uz fyzickych oken a komunikace s nimi - eventy z ovladacich prvku atd. Doporucte mi prosim neco co by se podobalo IDE z Delphi, to mi fakt sedi, a co by nebylo striktne C, protoze v C nejsem zbehly. Napriklad neco pascalovskeho, nebo premyslim i o PHP-GTK - PHP je mi totiz velmi blizke a lowlevel veci kde je potreba rychlost si napisu a zkompiluju jako commandline utilitky v necem rychlejsim nez interpretu PHP, treba v pascalu, nebo se proste doucim C :)) Okynka by se designily v nejakem pohodovem linuxim IDE
Jde mi taky o to aby nejak zasadne nebylo potreba resit napriklad kompatibilitu mezi Gnome a KDE a dalsimi. Jak to je s timto? Udelam a odladim aplikaci v Gnome, treba pomoci PHP-GTK. Jaka je sance ze mi pobezi i v KDE? Urcite budou jinde cesty tykajici se ulozenych dat napriklad uzivatelskeho sezeni (session) nebo tak .. Diky za jakekoliv rady a postrehy, proctu, udelam z toho zaver a vrhnu se s chuti na svou prvni ciste linuxovou GUI aplikaci :)
Pro začátek bych Ti doporučil Python v kombinaci s GTK nebo Qt. Pokud Ti jde o multiplatformnost je lepší volba Qt. Chceš-li z nějakého důvodu použít čisté C nezbývá Ti než použít GTK. Jinak i pro GTK je moc pěkný C++ interface gtkmm. Z pohledu licence je dnes již jedno zda-li GTK/Qt (LGPL). A PyQt tj. Qt binding pro Python, který pod LGPL není, bude snad brzy překonán PySide - LGPL binding Qt pro Python od Nokie. GTK+ binding pro Python je PyGTK.
Co se týče Linuxu tak ryze Windows vývojové nástroje jako je Delphi jsou k ničemu. Pokud to myslíš s programováním pro Linux nebo vlastně celkově s multiplatformním programováním vážně nauč se C, C++, Python, s touto kombinací dokážeš snadno a rychle všechno, včetně webových aplikací
Seriál Vytváříme aplikace s PyGTK
Python a PyQt - 1 (úvod)
Python a PyQt - 2 (podmínky, cykly, tlačítka)
Python a PyQt - 3
Seriál: Qt 4 - psaní grafických programů
Jinak Python má v ČR výbornou komunitu, doporučuji se přihlásit do konerence.
Co se týče literatury, tak Ti pro začátek stačí Začínáme programovat v jazyce Python, zbytek se dozvíš v dokumentaci. A určitě oceníš IPython - enhanced interactive Python shell.
- Jestliže v nějakém programu najdeš chybu (zmínil jsi Amarok), pokus se ji opravit nebo pošli bugreport.
- Co se týče GUI knihoven, existují v současné době dvě, o kterých má smysl uvažovat: Gtk a Qt. Ať použiješ kteroukoli, tvůj program poběží jak pod Gnome, tak pod KDE. Maximálně si budou uživatelé stěžovat na vzhled, ovládání anebo nějaké drobnosti.
- Jestliže se rozhodneš pro Gtk, tak tvůj přehrávač bude určitě používat knihovnu GStreamer. Nauč se s ní zacházet ještě než začneš tvořit GUI. Nejprve dělej pokusy se zvukem, pak k tomu přidej obraz. O vstupy, kontejnery, kodeky, streamování, bufferování, synchronizaci, výstup, seekování atd. se nebudeš muset starat, GStreamer je mocný.
- Co se týče programovacích jazyků, uvažuj pouze o Pythonu nebo C/C++. Zapomeň na Pascal, Basic, PHP-Gtk a raději i C#/Mono/.net.
- Jestliže se rozhodneš pro Python, nebudeš muset napsat v C/C++ (kvůli rychlosti) ani řádek, protože knihovny už v C/C++ napsané jsou.
- Zezačátku nehledej žádné IDE. Dopředu podotýkám, že psaní kódu a tvorba okýnek budou dost oddělené věci. Mám-li mluvit o Gtk, pak zdroják piš v jakém editoru chceš a okýnka maluj třeba v glade3 nebo gazpacho.
Hoj, moc diky vsem za cenne informace. Samozrejme jakekoliv dalsi jsou vitany, mam zaple sledovani teto diskuze. Myslim, ze tohle by mohl byt zajimavy thread i pro ostatni vyvojare. BTW na tom freepascalu me mam pocit nejak zlobila trida TThread. Ja rad delam vicevlaknove aplikace.. .ono je to pak o hodne plynulejsi a mam pocit ze v tomto byl nejaky problem. V Kylixu (Delphi pro linux) fungovalo ale ve freepascalu ne.
Ahoj,
zkus se podívat úplně první na Qt toolkit. Je to sice C++, ale je to opravdu nádherně zdokumentovaná knihovna, která v sobě má snad všechno, co bys mohl pro vývoj app potřebovat. Na místním portálu je hodně lidi, co v tom programují, tak se můžeš občas i na něco zeptat. Výhoda použití C/C++ je taková, že máš všechny další knihovny v linuxu k dispozici bez dalších vrstev. A pokud chceš experimentovat, zkus se podívat i na Javu, je to jazyk, který bys pozděj mohl uplatnit i na psaní robustních webových aplikací, to se v dnešní době může hodit
Doporučil jsem jen staticky typované jazyky, to jsem celý já 
Pokiaľ si v Lazaruse/freepascale našiel bug, tak im ho pošli, ale ohľadne už spomínaného C++ existuje výborný český projekt je to klikátko GUI a písatko
v jednom, nič lepšie nepoznám www.ultimatepp.org/www$uppweb$idess$en-us.html
To vypadá velmi, velmi pěkně!
A ešte dodatok v Debiane a Ubuntu by to mal byť balíček u++, alebo upp, už neviem presne, priamo v repazitároch.
Tiskni
Sdílej: