Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Hoj, chci se zeptat, co by jste mi doporucovali jako zacatecnikovi v programovani GUI aplikaci pro linux. V programovani jako takovem se necitim jako zacatecnik, uz nekolik let se tim zivim, mym hlavnim OS je uz nekolik let Ubuntu, pracuji ale spise s PHP, MYSql a tak veskere graficke aplikace jsou vicemene webaplikace.
Chtel bych ale zkusit i klasickou GUI aplikaci - vylozene linuxovou zalezitost. Napriklad chtel bych si napsat vlastni grafickou nadstavbu nad xine, udelat si vlastni jednoduchy GUI player presne takovy jaky chci, netuhnouci jako amarok kdyz nema chvili data ze streamu apod. Mam z widli letitou zkusenost s Delphi, zkousel jsem Freepascal a Lazarus, ale narazil jsem tam na nejake problemky, uz ale presne nevim o co tehdy slo, mozna uz to chlapi od lazarusu nebo freepascaliu vyresili, nevim. Nicmene ctu porad o GTK, QT apod, uplne dokonale tomu pravda nerozumim, zatim zkoumam jak se ty GUI aplikace v linuxovem prostredi delaji, jaka je filosofie toho celeho, trosku to chapu.
GTK a QT jsou pokud jsem spravne pochopil zalezitosti tykajici se uz fyzickych oken a komunikace s nimi - eventy z ovladacich prvku atd. Doporucte mi prosim neco co by se podobalo IDE z Delphi, to mi fakt sedi, a co by nebylo striktne C, protoze v C nejsem zbehly. Napriklad neco pascalovskeho, nebo premyslim i o PHP-GTK - PHP je mi totiz velmi blizke a lowlevel veci kde je potreba rychlost si napisu a zkompiluju jako commandline utilitky v necem rychlejsim nez interpretu PHP, treba v pascalu, nebo se proste doucim C :)) Okynka by se designily v nejakem pohodovem linuxim IDE
Jde mi taky o to aby nejak zasadne nebylo potreba resit napriklad kompatibilitu mezi Gnome a KDE a dalsimi. Jak to je s timto? Udelam a odladim aplikaci v Gnome, treba pomoci PHP-GTK. Jaka je sance ze mi pobezi i v KDE? Urcite budou jinde cesty tykajici se ulozenych dat napriklad uzivatelskeho sezeni (session) nebo tak .. Diky za jakekoliv rady a postrehy, proctu, udelam z toho zaver a vrhnu se s chuti na svou prvni ciste linuxovou GUI aplikaci :)
Pro začátek bych Ti doporučil Python v kombinaci s GTK nebo Qt. Pokud Ti jde o multiplatformnost je lepší volba Qt. Chceš-li z nějakého důvodu použít čisté C nezbývá Ti než použít GTK. Jinak i pro GTK je moc pěkný C++ interface gtkmm. Z pohledu licence je dnes již jedno zda-li GTK/Qt (LGPL). A PyQt tj. Qt binding pro Python, který pod LGPL není, bude snad brzy překonán PySide - LGPL binding Qt pro Python od Nokie. GTK+ binding pro Python je PyGTK.
Co se týče Linuxu tak ryze Windows vývojové nástroje jako je Delphi jsou k ničemu. Pokud to myslíš s programováním pro Linux nebo vlastně celkově s multiplatformním programováním vážně nauč se C, C++, Python, s touto kombinací dokážeš snadno a rychle všechno, včetně webových aplikací
Seriál Vytváříme aplikace s PyGTK
Python a PyQt - 1 (úvod)
Python a PyQt - 2 (podmínky, cykly, tlačítka)
Python a PyQt - 3
Seriál: Qt 4 - psaní grafických programů
Jinak Python má v ČR výbornou komunitu, doporučuji se přihlásit do konerence.
Co se týče literatury, tak Ti pro začátek stačí Začínáme programovat v jazyce Python, zbytek se dozvíš v dokumentaci. A určitě oceníš IPython - enhanced interactive Python shell.
- Jestliže v nějakém programu najdeš chybu (zmínil jsi Amarok), pokus se ji opravit nebo pošli bugreport.
- Co se týče GUI knihoven, existují v současné době dvě, o kterých má smysl uvažovat: Gtk a Qt. Ať použiješ kteroukoli, tvůj program poběží jak pod Gnome, tak pod KDE. Maximálně si budou uživatelé stěžovat na vzhled, ovládání anebo nějaké drobnosti.
- Jestliže se rozhodneš pro Gtk, tak tvůj přehrávač bude určitě používat knihovnu GStreamer. Nauč se s ní zacházet ještě než začneš tvořit GUI. Nejprve dělej pokusy se zvukem, pak k tomu přidej obraz. O vstupy, kontejnery, kodeky, streamování, bufferování, synchronizaci, výstup, seekování atd. se nebudeš muset starat, GStreamer je mocný.
- Co se týče programovacích jazyků, uvažuj pouze o Pythonu nebo C/C++. Zapomeň na Pascal, Basic, PHP-Gtk a raději i C#/Mono/.net.
- Jestliže se rozhodneš pro Python, nebudeš muset napsat v C/C++ (kvůli rychlosti) ani řádek, protože knihovny už v C/C++ napsané jsou.
- Zezačátku nehledej žádné IDE. Dopředu podotýkám, že psaní kódu a tvorba okýnek budou dost oddělené věci. Mám-li mluvit o Gtk, pak zdroják piš v jakém editoru chceš a okýnka maluj třeba v glade3 nebo gazpacho.
Hoj, moc diky vsem za cenne informace. Samozrejme jakekoliv dalsi jsou vitany, mam zaple sledovani teto diskuze. Myslim, ze tohle by mohl byt zajimavy thread i pro ostatni vyvojare. BTW na tom freepascalu me mam pocit nejak zlobila trida TThread. Ja rad delam vicevlaknove aplikace.. .ono je to pak o hodne plynulejsi a mam pocit ze v tomto byl nejaky problem. V Kylixu (Delphi pro linux) fungovalo ale ve freepascalu ne.
Ahoj,
zkus se podívat úplně první na Qt toolkit. Je to sice C++, ale je to opravdu nádherně zdokumentovaná knihovna, která v sobě má snad všechno, co bys mohl pro vývoj app potřebovat. Na místním portálu je hodně lidi, co v tom programují, tak se můžeš občas i na něco zeptat. Výhoda použití C/C++ je taková, že máš všechny další knihovny v linuxu k dispozici bez dalších vrstev. A pokud chceš experimentovat, zkus se podívat i na Javu, je to jazyk, který bys pozděj mohl uplatnit i na psaní robustních webových aplikací, to se v dnešní době může hodit
Doporučil jsem jen staticky typované jazyky, to jsem celý já 
Pokiaľ si v Lazaruse/freepascale našiel bug, tak im ho pošli, ale ohľadne už spomínaného C++ existuje výborný český projekt je to klikátko GUI a písatko
v jednom, nič lepšie nepoznám www.ultimatepp.org/www$uppweb$idess$en-us.html
To vypadá velmi, velmi pěkně!
A ešte dodatok v Debiane a Ubuntu by to mal byť balíček u++, alebo upp, už neviem presne, priamo v repazitároch.
Tiskni
Sdílej: