Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Koupil jsem si knížku pro uplné začátečníky v programování. Všechno je tam v pascalu. Existuje něco co bude dobře fungovat ve FreeBSD nebo Linuxu. Myslím tím Pascal pro tyhle OS . Chci se pilně učit. Děkuji za vlídné odpovědi. 
Řešení dotazu:
Tak díky za informaci. ta knížka se jmenuje "Programování pro uplné začátečníky " A má pro mne několik výhod. Pascal je pro mne dost dobrý, protože stejně nehodlám nijak programovat, spíš jen pochopit trochu, jen trošíčku podstatu.
Jsou znalosti, které na nic nepotřebuji, stejně jako mají lidé na zahrádce kytky, které ani neprodávají. Jen je pěstují a dívají se na ně. Takhle to mám s programováním v Pascalu. Znát ty věci mi není k ničenu jinému, než si odpočinout a příjemně udržet mozek v chodu.
Starší články:
LinuxSoft.cz - Free Pascal
LinuxZone.cz - Free Pascal
Až budete chtít další téma na relaxaci doporučuji Linux - Začínáme programovat, překlad 4. vydání (PDF originálu 2. vydání, nebojte má sice mnoho stran, ale vše je tam krásně vysvětleno, určitě Vás to s Unixem spoutá ještě víc a znalosti využijete i v BSD 
ve spojení s nepřekonatelnou knížkou od Pavla Herouta: Učebnice jazyka C. A ještě pěkné počteníčko od pana Raymonda.
Klídek.
Pascal je fajn. JE velmi přehledný, JE velmi srozumitelný a JDOU s ním řešit reálné problémy, stejně dobře jako v C.
13.4.2009 12:03
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
JežíšMarjá - a) správný programátor by měl bez problémů zvládnout tři, čtyři jazyky a to jak jazyky založené na Algolu, tak jazyky založené na C. Programátor, co umí jen jeden jazyk je negramot a budižkničemu. b) Pascal je od začátku navržen jako programovací jazyk, kdežto C je a bude assambler s trochou čitelnější syntaxí. Popřemýšlejte, která syntaxe je logičtější, ta v Pascalu nebo ta v C? Proč pro operaci ekvivalenci musím v C používat ==, a proč pro přiřazení (což není ekvivalence) =?
Asi jsem se neměl ptát. Riskuji, že se mi tu programátoři zhádají, ale nakonec jako vždy jsem zjistil, že i tady na abíčku stačilo jen hledat. Našel jsem.
13.4.2009 14:49
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
Znalost LISPu není na škodu - zrovna tak se hodí třeba znalost Prologu.
Docela by mne zajímalo, co ze života nejde naprogramovat v Pascalu?
Je celá množina jazyků založených na Algolu - Pascal, Modula2-3, Ada, Visual Basic, VB.NET, PL/SQL, Oberon, což jsou jazyky, které přistupují k programování trochu z jiného úhlu a které jsou koncepčně navržené. Naprosto úžasný je třeba Oberon. Pascal se hodí mimo jiné proto, že je to jaká si lingua-franca mezi matematiky. Různé pseudo jazyky popisující algoritmy vycházejí většinou z Pascalu - což je spíš tradice, ponevadž ještě dříve se pro to používal Algol.
Mně spíš pobavila věta " Proč by se měl někdo učit Pascal, který má naschvál jinou syntax, když mu to bude komplikovat přechod na kterýkoli jiný jazyk?". Mimochodem s == měli problém i kovaní Cčkaři, takže v C se ustálil zápis
if ("konstanta" == prom), který pokud se programátor zapomene, tak alespoň signalizuje chybu. Jinak, co slušného si myslet o jazyku, který dovolí if (prom=neco) .. :)
Abychom si rozumněli - posledních 5 let píšu jen v C (píšu pro PostgreSQL), ale některé vymoženosti Cčka jsou, alespoň v kódu PostgreSQL, docela urputně potlačovány.
Proč by se měl někdo učit Pascal, který má naschvál jinou syntax, když mu to bude komplikovat přechod na kterýkoli jiný jazyk?Proč by měl někdo nutně přecházet na jiný jazyk?
Dávám jenom odkaz, nemám to vyzkoušený. Navíc tohle je jenom -- myslím -- kompilátor, nikoli IDE.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.4.2009 11:14