Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
. Známý se ktomu postavil způsobem: "ále, jak někdo přijde, shořel mi disk
"
(Už vidím ty disková pole a páskové zálohy.)
PS: Jednou ale jeden chytrý člověk řekl: "Tak se mi zdá, že žijeme v Banánové Republice". A měl pravdu...
Naštěstí je ten zákon tak "volný", že nespecifikuje, co jsou ony "provozní a lokalizační údaje". Tudíž adresa klienta a jeho IP adresa musí stačitNikoli, pokud citujete ze zmíněného zákona, pak to zákon stanoví, resp. určuje, že to stanoví vyhláška:![]()
Rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání, která nesmí být delší než 12 měsíců, a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, stanoví prováděcí právní předpis.

By mne mimochodem zajímalo, kdo to dodržujete.Tady. Logy existují, ovšem (kromě těch nejčerstvějších) v podobě zašifrované zálohy na DVD. Ale jen pro technické účely, policie na ně samozřejmě nemá nárok, neboť z důvodů uvedených v odkazovaném zápisu se na to příslušné ustanovení zákona ani vyhláška nevztahuje.
[olda@olda ~]$ tor
Nov 10 21:26:12.471 [notice] Tor v0.1.2.17. This is experimental software. Do not rely on it for strong anonymity.
(tor imo jen na 'web');Prosím? Tor je na všechno, co nějak dokáže pobrat socks proxy... Zkoušel jsem jen tak z hecu KTorrent a když jsem ho spustil jako
torkify ktorrent tak to normálně šlo.
mas plne pod kontrolou to pres co jdes na netMít něco _plně_ pod kontrolou většinou znamená být s tím nějak spojen (zejména, je-li placená služba), a to je pro anonymitu mínus.
neni to jen na web,Tor také není jen na web, viz reakce kolegy.
mas jistotu z ktere zeme 'pujdes na net'AFAIK Tor klient umožňuje výstupní uzly specifikovat. -- Já osobně jsem zase rád, pokud vím, že moje anonymita nezáleží na jediném počítači. V tom je Tor vynikající, komunikace prochází přes více uzlů a navíc se každou chvíli mění jak trasa, tak použité uzly. Stejně tak se každou chvíli mění (resp. může měnit) výstupní uzel. Vaše řešení, pokud jej správně chápu, stojí a padá s jedním strojem.
[Tor klient] -> [brána] -> [Tor uzel]
Pokud branou myslíte Tor uzel, pak je třeba rozlišovat normální uzly, které jen předávají šifrovaná data z bodu A do bodu B, a výstupní uzly, které zprostředkovávají spojení s cílem. Normálních uzlů se žádný mně známý případ netýkal, ten, o kterém vím, se týkal výstupního uzlu.
Pokud nějaký pachatel využije Tor síť, bude celé spojení vypadat takto:
[Pachatel] -> [Tor uzel] -> [Tor uzel] -> [Výstupní uzel] -> [cíl]
Je jasné, že cokoliv, co případný pachatel provede, vypadá, jako by to provedl příslušný výstupní uzel. Pak samozřejmě záleží na místní legislativě, jestli lze provozovatele výstupního uzlu stíhat za něco, co neudělal.
Zmiňovaný případ, o kterém vím, se stal AFAIK v Německu a snad pro dotyčného provozovatele nijak tragicky neskončil.
Z hlediska sítě Tor je výhoda, že se jedná o celosvětový, decentralizovaný projekt, který není závislý na legislativě jedné země (podobně jako třeba Jap, ze kterého se stal vládní spyware). Výstupní uzly tedy mohou být v zemích, kde je legislativa pro Tor příznivá.
A naopak, pokud někdo používal síť Tor a jeho (už šifrovaná) komunikace procházela přes nějakou bránu, pak, i kdyby se policie k bráně dostala, nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.
...nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.Dnes snad ne, ale co zítra?
Pokud "pachatel" použil Tor, pak policie nemohla zjistit, přes kterou bránu se pachatel připojuje, tudíž ani nemohla provést razii.Policie má IP, k IP dohledá provozovatele a jeho adresu a toho si buď pozve k výslechu nebo u něj rovnou udělá razii. Teprve tam může vysvětlovat něco o tom co je to Tor, ale nejspíš až soudci a když bude mít štěstí a dobrého právníka, tak ho možná po několika měsících až letech osovobodí. Mezitím samozřejmě proběhne jeho jméno, bydliště a fotogtrafie tiskem jako identita nebezpečného hackera, teroristy, vyděrače, pedofila (nehodící se škrtněte), vyhazov z práce a takové ty další věci.
A naopak, pokud někdo používal síť Tor a jeho (už šifrovaná) komunikace procházela přes nějakou bránu, pak, i kdyby se policie k bráně dostala, nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.Ó, jak bezbřehá naivita a bezmezná víra v kompetenci, dobrotu a spravedlnost policie a justice.
Policie má IP, k IP dohledá provozovatele a jeho adresuJá jsem samozřejmě uvažoval bránu jako následující model: [Klient] > [brána] > [Tor uzel] > ... V takovém případě zůstane brána skryta. Pokud je branou myšlen výstupní uzel, pak pracujeme podle tohoto modelu: [Klient] -> [Tor uzel] -> [Tor uzel] -> [Výstupní uzel] -> [cíl] Pak máte samozřejmě pravdu, policie dohledá výstupní uzel a může zatknout jeho provozovatele. Tedy, pokud její jurisdikce sahá tak daleko. On ten výstupní uzel může být i v na jiném kontinentu. A to je právě výhoda Toru. To, že v nějaké zemi je pro výstupní uzly nepříznivá legislativa, není žádná katastrofa. Výstupní uzly budou prostě umístěny jinde.
Ó, jak bezbřehá naivita a bezmezná víra v kompetenci, dobrotu a spravedlnost policie a justice.Opět připomínám, že jsem měl na mysli bránu jako non-Tor router někde mezi klientem a Tor sítí (někde na úrovni ISP). V takovém případě si nemyslím, že bych znal zákon, podle kterého je trestné vyměňovat si šifrovaná data s nějakým jiným počítačem. Pokud nějaký takový je, prosím, citujte adekvátní pasáž zákona, rád se poučím. Samozřejmě, u výstupního uzlu by to byl problém. Nicméně, pak záleží na legislativě příslušné země. A co se Tor sítě týče, viz poslední odstavec zde.
až dojde k tomu, že svět bude zaplaven zákony o zákazu šifrované komunikaceTakové zákony nesmíme připustit.
Tiskni
Sdílej: