Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na zranitelnost ve WordPress Core: CVE-2026-63030 s přezdívkou wp2shell. Zranitelnost typu vzdálené spuštění kódu (RCE) bez nutnosti autentizace umožňuje útočníkovi spouštět libovolný kód prostřednictvím endpointu WordPress REST API Batch. Ke zneužití není vyžadován platný uživatelský účet ani interakce uživatele. Úspěšné zneužití může vést ke kompletnímu kompromitování webové stránky a souvisejících dat. Zranitelnost postihuje verze WordPress 6.9.0 až 6.9.4 a 7.0.0 až 7.0.1.
Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy korun) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Platforma podle EK řádně neposuzovala a neomezovala rizika související s prodejem nelegálních, nebezpečných nebo padělaných výrobků na svém internetovém tržišti. Komise zároveň firmě nařídila přijmout nápravná opatření. Podle AliExpressu je pokuta nepřiměřená.
Ruffle, tj. open source emulátor Flash Playeru napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.4.0. Ke stažení je také na Flathubu. Přímo ve webovém prohlížeči lze vyzkoušet online dema nebo vlastní swf soubory.
HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
. Známý se ktomu postavil způsobem: "ále, jak někdo přijde, shořel mi disk
"
(Už vidím ty disková pole a páskové zálohy.)
PS: Jednou ale jeden chytrý člověk řekl: "Tak se mi zdá, že žijeme v Banánové Republice". A měl pravdu...
Naštěstí je ten zákon tak "volný", že nespecifikuje, co jsou ony "provozní a lokalizační údaje". Tudíž adresa klienta a jeho IP adresa musí stačitNikoli, pokud citujete ze zmíněného zákona, pak to zákon stanoví, resp. určuje, že to stanoví vyhláška:![]()
Rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání, která nesmí být delší než 12 měsíců, a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, stanoví prováděcí právní předpis.

By mne mimochodem zajímalo, kdo to dodržujete.Tady. Logy existují, ovšem (kromě těch nejčerstvějších) v podobě zašifrované zálohy na DVD. Ale jen pro technické účely, policie na ně samozřejmě nemá nárok, neboť z důvodů uvedených v odkazovaném zápisu se na to příslušné ustanovení zákona ani vyhláška nevztahuje.
[olda@olda ~]$ tor
Nov 10 21:26:12.471 [notice] Tor v0.1.2.17. This is experimental software. Do not rely on it for strong anonymity.
(tor imo jen na 'web');Prosím? Tor je na všechno, co nějak dokáže pobrat socks proxy... Zkoušel jsem jen tak z hecu KTorrent a když jsem ho spustil jako
torkify ktorrent tak to normálně šlo.
mas plne pod kontrolou to pres co jdes na netMít něco _plně_ pod kontrolou většinou znamená být s tím nějak spojen (zejména, je-li placená služba), a to je pro anonymitu mínus.
neni to jen na web,Tor také není jen na web, viz reakce kolegy.
mas jistotu z ktere zeme 'pujdes na net'AFAIK Tor klient umožňuje výstupní uzly specifikovat. -- Já osobně jsem zase rád, pokud vím, že moje anonymita nezáleží na jediném počítači. V tom je Tor vynikající, komunikace prochází přes více uzlů a navíc se každou chvíli mění jak trasa, tak použité uzly. Stejně tak se každou chvíli mění (resp. může měnit) výstupní uzel. Vaše řešení, pokud jej správně chápu, stojí a padá s jedním strojem.
[Tor klient] -> [brána] -> [Tor uzel]
Pokud branou myslíte Tor uzel, pak je třeba rozlišovat normální uzly, které jen předávají šifrovaná data z bodu A do bodu B, a výstupní uzly, které zprostředkovávají spojení s cílem. Normálních uzlů se žádný mně známý případ netýkal, ten, o kterém vím, se týkal výstupního uzlu.
Pokud nějaký pachatel využije Tor síť, bude celé spojení vypadat takto:
[Pachatel] -> [Tor uzel] -> [Tor uzel] -> [Výstupní uzel] -> [cíl]
Je jasné, že cokoliv, co případný pachatel provede, vypadá, jako by to provedl příslušný výstupní uzel. Pak samozřejmě záleží na místní legislativě, jestli lze provozovatele výstupního uzlu stíhat za něco, co neudělal.
Zmiňovaný případ, o kterém vím, se stal AFAIK v Německu a snad pro dotyčného provozovatele nijak tragicky neskončil.
Z hlediska sítě Tor je výhoda, že se jedná o celosvětový, decentralizovaný projekt, který není závislý na legislativě jedné země (podobně jako třeba Jap, ze kterého se stal vládní spyware). Výstupní uzly tedy mohou být v zemích, kde je legislativa pro Tor příznivá.
A naopak, pokud někdo používal síť Tor a jeho (už šifrovaná) komunikace procházela přes nějakou bránu, pak, i kdyby se policie k bráně dostala, nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.
...nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.Dnes snad ne, ale co zítra?
Pokud "pachatel" použil Tor, pak policie nemohla zjistit, přes kterou bránu se pachatel připojuje, tudíž ani nemohla provést razii.Policie má IP, k IP dohledá provozovatele a jeho adresu a toho si buď pozve k výslechu nebo u něj rovnou udělá razii. Teprve tam může vysvětlovat něco o tom co je to Tor, ale nejspíš až soudci a když bude mít štěstí a dobrého právníka, tak ho možná po několika měsících až letech osovobodí. Mezitím samozřejmě proběhne jeho jméno, bydliště a fotogtrafie tiskem jako identita nebezpečného hackera, teroristy, vyděrače, pedofila (nehodící se škrtněte), vyhazov z práce a takové ty další věci.
A naopak, pokud někdo používal síť Tor a jeho (už šifrovaná) komunikace procházela přes nějakou bránu, pak, i kdyby se policie k bráně dostala, nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.Ó, jak bezbřehá naivita a bezmezná víra v kompetenci, dobrotu a spravedlnost policie a justice.
Policie má IP, k IP dohledá provozovatele a jeho adresuJá jsem samozřejmě uvažoval bránu jako následující model: [Klient] > [brána] > [Tor uzel] > ... V takovém případě zůstane brána skryta. Pokud je branou myšlen výstupní uzel, pak pracujeme podle tohoto modelu: [Klient] -> [Tor uzel] -> [Tor uzel] -> [Výstupní uzel] -> [cíl] Pak máte samozřejmě pravdu, policie dohledá výstupní uzel a může zatknout jeho provozovatele. Tedy, pokud její jurisdikce sahá tak daleko. On ten výstupní uzel může být i v na jiném kontinentu. A to je právě výhoda Toru. To, že v nějaké zemi je pro výstupní uzly nepříznivá legislativa, není žádná katastrofa. Výstupní uzly budou prostě umístěny jinde.
Ó, jak bezbřehá naivita a bezmezná víra v kompetenci, dobrotu a spravedlnost policie a justice.Opět připomínám, že jsem měl na mysli bránu jako non-Tor router někde mezi klientem a Tor sítí (někde na úrovni ISP). V takovém případě si nemyslím, že bych znal zákon, podle kterého je trestné vyměňovat si šifrovaná data s nějakým jiným počítačem. Pokud nějaký takový je, prosím, citujte adekvátní pasáž zákona, rád se poučím. Samozřejmě, u výstupního uzlu by to byl problém. Nicméně, pak záleží na legislativě příslušné země. A co se Tor sítě týče, viz poslední odstavec zde.
až dojde k tomu, že svět bude zaplaven zákony o zákazu šifrované komunikaceTakové zákony nesmíme připustit.
Tiskni
Sdílej: