Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Naštěstí je ten zákon tak "volný", že nespecifikuje, co jsou ony "provozní a lokalizační údaje". Tudíž adresa klienta a jeho IP adresa musí stačitNikoli, pokud citujete ze zmíněného zákona, pak to zákon stanoví, resp. určuje, že to stanoví vyhláška:
Rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání, která nesmí být delší než 12 měsíců, a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, stanoví prováděcí právní předpis.
By mne mimochodem zajímalo, kdo to dodržujete.Tady. Logy existují, ovšem (kromě těch nejčerstvějších) v podobě zašifrované zálohy na DVD. Ale jen pro technické účely, policie na ně samozřejmě nemá nárok, neboť z důvodů uvedených v odkazovaném zápisu se na to příslušné ustanovení zákona ani vyhláška nevztahuje.
[olda@olda ~]$ tor
Nov 10 21:26:12.471 [notice] Tor v0.1.2.17. This is experimental software. Do not rely on it for strong anonymity.
(tor imo jen na 'web');Prosím? Tor je na všechno, co nějak dokáže pobrat socks proxy... Zkoušel jsem jen tak z hecu KTorrent a když jsem ho spustil jako
torkify ktorrent
tak to normálně šlo.
mas plne pod kontrolou to pres co jdes na netMít něco _plně_ pod kontrolou většinou znamená být s tím nějak spojen (zejména, je-li placená služba), a to je pro anonymitu mínus.
neni to jen na web,Tor také není jen na web, viz reakce kolegy.
mas jistotu z ktere zeme 'pujdes na net'AFAIK Tor klient umožňuje výstupní uzly specifikovat. -- Já osobně jsem zase rád, pokud vím, že moje anonymita nezáleží na jediném počítači. V tom je Tor vynikající, komunikace prochází přes více uzlů a navíc se každou chvíli mění jak trasa, tak použité uzly. Stejně tak se každou chvíli mění (resp. může měnit) výstupní uzel. Vaše řešení, pokud jej správně chápu, stojí a padá s jedním strojem.
[Tor klient] -> [brána] -> [Tor uzel]
Pokud branou myslíte Tor uzel, pak je třeba rozlišovat normální uzly, které jen předávají šifrovaná data z bodu A do bodu B, a výstupní uzly, které zprostředkovávají spojení s cílem. Normálních uzlů se žádný mně známý případ netýkal, ten, o kterém vím, se týkal výstupního uzlu.
Pokud nějaký pachatel využije Tor síť, bude celé spojení vypadat takto:
[Pachatel] -> [Tor uzel] -> [Tor uzel] -> [Výstupní uzel] -> [cíl]
Je jasné, že cokoliv, co případný pachatel provede, vypadá, jako by to provedl příslušný výstupní uzel. Pak samozřejmě záleží na místní legislativě, jestli lze provozovatele výstupního uzlu stíhat za něco, co neudělal.
Zmiňovaný případ, o kterém vím, se stal AFAIK v Německu a snad pro dotyčného provozovatele nijak tragicky neskončil.
Z hlediska sítě Tor je výhoda, že se jedná o celosvětový, decentralizovaný projekt, který není závislý na legislativě jedné země (podobně jako třeba Jap, ze kterého se stal vládní spyware). Výstupní uzly tedy mohou být v zemích, kde je legislativa pro Tor příznivá.
...nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.Dnes snad ne, ale co zítra?
Pokud "pachatel" použil Tor, pak policie nemohla zjistit, přes kterou bránu se pachatel připojuje, tudíž ani nemohla provést razii.Policie má IP, k IP dohledá provozovatele a jeho adresu a toho si buď pozve k výslechu nebo u něj rovnou udělá razii. Teprve tam může vysvětlovat něco o tom co je to Tor, ale nejspíš až soudci a když bude mít štěstí a dobrého právníka, tak ho možná po několika měsících až letech osovobodí. Mezitím samozřejmě proběhne jeho jméno, bydliště a fotogtrafie tiskem jako identita nebezpečného hackera, teroristy, vyděrače, pedofila (nehodící se škrtněte), vyhazov z práce a takové ty další věci.
A naopak, pokud někdo používal síť Tor a jeho (už šifrovaná) komunikace procházela přes nějakou bránu, pak, i kdyby se policie k bráně dostala, nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.Ó, jak bezbřehá naivita a bezmezná víra v kompetenci, dobrotu a spravedlnost policie a justice.
Policie má IP, k IP dohledá provozovatele a jeho adresuJá jsem samozřejmě uvažoval bránu jako následující model: [Klient] > [brána] > [Tor uzel] > ... V takovém případě zůstane brána skryta. Pokud je branou myšlen výstupní uzel, pak pracujeme podle tohoto modelu: [Klient] -> [Tor uzel] -> [Tor uzel] -> [Výstupní uzel] -> [cíl] Pak máte samozřejmě pravdu, policie dohledá výstupní uzel a může zatknout jeho provozovatele. Tedy, pokud její jurisdikce sahá tak daleko. On ten výstupní uzel může být i v na jiném kontinentu. A to je právě výhoda Toru. To, že v nějaké zemi je pro výstupní uzly nepříznivá legislativa, není žádná katastrofa. Výstupní uzly budou prostě umístěny jinde.
Ó, jak bezbřehá naivita a bezmezná víra v kompetenci, dobrotu a spravedlnost policie a justice.Opět připomínám, že jsem měl na mysli bránu jako non-Tor router někde mezi klientem a Tor sítí (někde na úrovni ISP). V takovém případě si nemyslím, že bych znal zákon, podle kterého je trestné vyměňovat si šifrovaná data s nějakým jiným počítačem. Pokud nějaký takový je, prosím, citujte adekvátní pasáž zákona, rád se poučím. Samozřejmě, u výstupního uzlu by to byl problém. Nicméně, pak záleží na legislativě příslušné země. A co se Tor sítě týče, viz poslední odstavec zde.
až dojde k tomu, že svět bude zaplaven zákony o zákazu šifrované komunikaceTakové zákony nesmíme připustit.
Tiskni Sdílej: