Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Doporučuju naučit se GIMP. Opravdu to není špatný program. Chce to zapomenout co ses naučil. Dokud se nezbavíš windowsáckých náviků, budeš mít v linuxu problémy.
Neexistuje jeden správný způsob ovládání aplikace.
Nadruhou stranu není nic špatného na zjištení, že linux pro mě není...
Dobrá, ale pak platí jednoduché řešení - nepoužívat linux. Linux není povinný.
Samozřejmě že lze používat nějakou emulaci, ale ani to není úplně bez problémů. Prostě, jestli chci Photoshop, je líp používat Windows.
Z vlastní zkušenosti doporučuji opravdu naučit se (a zažít si) GIMP. Používám ho sice jen na jednoduchou úpravu fotek a internetovou grafiku, což není žádná velká grafika, ale rozhodně v něm dělám radši než v čemkoli jiném. Upřímě z PS mám kopřivku, ale taky bych si zvyknul, kdyby to muselo být.
To s těmi windowsáckými návyky myslím vážně. Oni totiž opravdu brzdí.
Buď se automaticky předpokládá, že jej mají všichni ukradenýJj, předpokládá.
Je to tím, že kompakty mají blesk příliš blízko osy objektivu a pokud fotografovaná osoba kouká do objektivu, záblesk prosvítí prokrvenou sítnici a to jsou právě ty červené oči. Systémový blesk na zrcadlovce je od objektivu více vzdálen, světlo blesku jde do očí pod větším úhlem a přímé prosvícení sítnice se tak trochu zmírní, i když neodstraní úplně. A kdo se fotografováním zabýbá ještě více ví, že bleskem nebude svítit přímo, ale namíří hlavu blesku například na strop a využije odraženého světla, samozřejmě pokud to lze, 15 metrů vysoký, navíc s mozaikou, strop v kostele nebude to pravé. Odstraní tak červené oči a hlavně světlo bude přirozenější bez tvrdých stínů za fotografovanou osobou. A nakonec přichází vyšší dívčí, kdy se využije světla od několika blesků dálkově řízených foťákem, odrazné desky, deštníky a podobné kousky...
Jinak k tomu Photoshopu a GIMPu. Na ovládání GIMPu jsem si chvíli zvykal (to byl ještě GIMP pod GTK 1
, ale pak mi naopak jeho ovládání sedlo více než ovládání Photoshopu, jde hlavně o možnost nastavit si klávesové zkratky, to beru jako obrovskou výhodu. Ale v GIMPu mi proti Photoshopu některé věci chybí, hlavně 16 bit. na barvu (pro vážnou úpravu fotek bych řekl nutnost), to musím udělat buď už při skenování ve Vuescanu, nebo pak v Cinepaintu a po převedení do 8 bit. dělám v GIMPu. Ale v tomto je na tom Photoshop Elements 2, co byl ke skeneru (Nikon LS-50, má 14 bit. na barvu), stejně nebo snad i hůře než GIMP. Hlavně nechápu, proč ke skeneru přibalili software, který pak ani neumí pracovat s nejvyšší kvalitou skenu, takže Photoshop stejně leží v šuplíku...
Tiskni
Sdílej: