Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Zdravím,
občas potřebuji produkovat nějaké formátované dokumenty a k tomuto účelu mi moc nevyhovují textové procesory typu OpenOffice.org Writer.
Zajímalo by mě, jaké existují alternativy. Nepotřebuji psát matematické vzorce nebo něco takového; stačí mi psát odstavce, nadpisy, tučný text; vkládat obrázky, tabulky atd. Mým cílem jsou zpravidla dokumenty typu PDF. Nepotřebuji (a možná ani nechci) grafický editor, nevadí mi psát zdrojový kód.
Slyšel jsem něco málo o systémech jako TeX nebo groff (GNU troff), ale celá problematika mi přijde velmi rozsáhlá na to, abych se začal zabývat prvním nástrojem, který najdu, a pak zjistil, že neumí, co potřebuji, nebo mě naopak množství nepotřebných funkcí ruší. Navíc chci nástroj, který má solidní, srozumitelnou dokumentaci (oficiální nebo neoficiální). Anglicky umím.
Jaký systém radíte a jaké zdroje informací (mimo oficiální) doporučujete? Ocením zejména tipy na knihy, a to hlavně na papírové, které lze koupit v Praze. Ale ani elektronické zdroje samozřejmě nevadí.
Díky za pomoc, fm
Dodávám, že požaduji, aby šlo používat češtinu s co možná nejmenší námahou.
Otázka je nakolik chcete řešit formátování a nakolik chcete řešit značení významu. Na jedené straně máte DocBook na druhé straně TeX. Někde mez tím je HTML, LaTeX, roff nebo XSL-FO.
Pokud mi jde o rozsáhlé texty, používám DocBook → XSL-FO → PDF (pomocí docbook-xsl-stylesheet a fop). U drobnějších texů, kde mi záleží na kvalitě sazby, používám LaTeX → PDF.
Díky za odpovědi.
Předem vyřazuji grafické textové procesory, protože všechny, které jsem viděl, mají (minimálně) jednu závadu, kvůli které od nich (možná) odcházím -- příliš v nich nelze oddělit práci na dokumentu (jakožto textu) a práci na formátování. Já chci napsat (strukturovaný) text a až pak se starat o to, jak bude vypadat. Takže z toho vlastně vychází psaní zdrojáku nejlépe.
Nástroje, které převedou nějakou syntaxi do jiné a z té vygenerují dokument, se mi nelíbí. Časem bych stejně musel přejít o vrstvu výš, tzn. k nástroji, jehož syntaxi generují, protože by mi přestaly stačit.
Jinak tedy doporučujete LaTeX. S tím groffem nemá nikdo zkušenosti?
A co se týče LaTeXu... Pokud jsem to pochopil správně, tak je to TeX + nějaká předpřipravená makra, něco jako OpenOffice.org Writer a předdefinované odstavce, nadpisy atd. Bylo by výrazně obtížnější začít přímo s TeXem? Přineslo by mi to nějaké výhody? (Nejprve mi postačí psát dokumenty s nějakým předdefinovaným vzhledem, ale není vyloučeno, že bych časem chtěl vytvořit vlastní styl.)
Předem vyřazuji grafické textové procesory, protože všechny, které jsem viděl, mají (minimálně) jednu závadu, kvůli které od nich (možná) odcházím -- příliš v nich nelze oddělit práci na dokumentu (jakožto textu) a práci na formátování. Já chci napsat (strukturovaný) text a až pak se starat o to, jak bude vypadat. Takže z toho vlastně vychází psaní zdrojáku nejlépe.
Nástroje, které převedou nějakou syntaxi do jiné a z té vygenerují dokument, se mi nelíbí. Časem bych stejně musel přejít o vrstvu výš, tzn. k nástroji, jehož syntaxi generují, protože by mi přestaly stačit.
Odporujete si. Buďto se v dokumentu nestaráte o formátování a staráte se o něj o vrstvu jinde (třeba v nějakém stylopisu), nebo to všechno mastíte dohromady. Z principu v prvním případě se musíte naučit dva jazyky – jeden na popis struktury dokumentu a druhý na formátování stylů.
Jinak tedy doporučujete LaTeX.
Skončíte na předefinovávání kategorií a vytváření wrapperů nad wrappery. Pak z toho bude ošklivá polívka (nezlomitelné mezery, lámání URL za lomítky, escapování procentítek, vlnovek apod.).
S tím groffem nemá nikdo zkušenosti?
Groff má problém s češtinou. Přesněji řečeno má výstup v osmibitové znakové sadě.
Groff má problém s češtinou. Přesněji řečeno má výstup v osmibitové znakové sadě.http://www.abclinuxu.cz/blog/vladimiruv/2007/10/heirloom-troff-a-kamaradi-instalace-a-cestina-delsi (ale já o tom nic nevím, jen jsem si zapamatoval tenhle zápisek)
Na mezery je dobrý programJinak tedy doporučujete LaTeX.Skončíte na předefinovávání kategorií a vytváření wrapperů nad wrappery. Pak z toho bude ošklivá polívka (nezlomitelné mezery, lámání URL za lomítky, escapování procentítek, vlnovek apod.).
vlna, url se sází přes \url{} pak se lámou za lomítky, před podtržítky atd.
Jinak jestli jde o oddělení vlastních dat od formy, tak by stálo za úvahu XML, nejspíš Docbook.
Jinak jestli jde o oddělení vlastních dat od formy, tak by stálo za úvahu XML, nejspíš Docbook.
Jenom doplním - jestli nejde o manuál k počítačovému programu, tak budete s DocBookem zavalen elementy, které nikdy nepoužijete (a které prostě překáží). Odlehčenou variantou je třeba tbook.
Odporujete si. Buďto se v dokumentu nestaráte o formátování a staráte se o něj o vrstvu jinde (třeba v nějakém stylopisu), nebo to všechno mastíte dohromady. Z principu v prvním případě se musíte naučit dva jazyky – jeden na popis struktury dokumentu a druhý na formátování stylů.
Buď jste mě nepochopil vy, nebo já teď nechápu vás.
Na textových procesorech mi vadí, že mi (tzn. subjektivně) práce s formátováním překáží. Je jedno, jestli si předem definuju styly, nebo aplikuju nějaký konkrétní vzhled na každý prvek zvlášť. Prostě se v době vytváření textu musím zajímat i o jiné věci než jen text.
Například v OOo můžete všechno psát jako odstavce a pak si text projdete znovu a naklikáte tomu styly (kdyby někdo vymyslel rozumné ovládání klávesnicí!). V LaTeXu to tak můžete také udělat.
Ale asi cítíte, že byste pak na spoustu věcí zapomněl. Lepší je základní strukturování (nadpisy, odstavce, seznamy) dělat hned a ladění sazby nechat na potom.
Co je ale problém TeXu, že nebudete moci z fleku napsat Do ~/.xinitrc je třeba přidat ESPEAKER=${DISPLAY%:*}. Místo toho budete muset řešit, jak ošetřit speciální znaky. Praxí se naučíte automaticky aktivní znaky nahrazovat příslušnými makry, ale už to není ten čistý text.
Na druhou stranu to je i výhoda TeXu. Text je kód a kód je text. Takže nemusíte udržovat externí šablonu, ale můžete mít všechno v jednom souboru nebo můžete drobné hacky dělat přímo na místě.
Jako jistě že každý značkovací jazyk má vyhrazená slova nebo znaky, takže i v XML musíte escapovat. Ale v *TeXu je escapování o dost složitější, protože některá makra vám nebudou fungovat ve všech režimech.
Kdybych byl Olšák, tak asi budu mít jiný pohled na věc, ale pro mě je TeX výstupní formát. Dolovat z něj data je za trest (zrovna tak jako z Wordu).
Prostě se v době vytváření textu musím zajímat i o jiné věci než jen text.Ne, i v těch "kancelářských" (OOo, MS, ...) máte možnost jen psát text a aplikovat formát na odstavec - tj. ho logicky označit jako nadpis, odrážky, atp. Ty styly jsou už předdefinované. Jejich grafickou podobu (růžové písmo s puntíky) můžete a měl byste řešit až na závěr.
Já chci napsat (strukturovaný) text a až pak se starat o to, jak bude vypadat.Tohle přesně dělá LyX.
Tiskni
Sdílej: