Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Zdravím,
mám nový disk a uvažuji o jeho šifrování. Něco jsem už načetl a napadlo mne následující:
Disk rozdělím řekněme na 10GB a 190GB. Z těch 10GB vytvořím třeba přes dm-crypt/luks šifrovací device, to přiřadím přes LVM k sda2 (190GB) a vznikne mi tak částečně šifrovaný blok 200GB.
Předpokládám, že bez klíče budou data na takto vzniklém souborovém systému jen dost těžko obnovitelná a současně procesoru zbude dost výkonu na další práci.
Co myslíte, je to dobrý nápad? Bude se s tím dobře pracovat (zvětšovat, zmenšovat, opravovat po havárii)? Nestačilo by místo těch šifrovaných 10GB třeba jen 1GB?
Předem díky za jakékoli postřehy.
k tomu co potrebujes, tedy odradit laika, ti staci klidne i 1MB... treba i mene. Cokoliv nad minimum uz tam je spis z duvodu, ze mas rad ruskou ruletu s daty ... buď bůh dá a citliva data nahodou budou ulozena v zasifrovane casti, nebo neda a pak plati prvni veta :)
Prace v lvm by nemela byt nejak poznamenana tim ze mas cast uloziste sifrovanu.
Samozřejmě je mi jasné, že to není úplně bezpečné, spíš jsem uvažoval tak, že filesystém by byl bez té šifrované části dost "poškozený" na to, aby se dalo s jistotou a průkazně zjistit, co tam vlastně bylo.
15.9.2009 22:16
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
15.9.2009 22:17
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
testdiskem
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
photorecem z balíku testdisk. Občas se mi to plete.
Takže tudy cesta nevede, teď jsem se snažil najít, kde má LVM uložené informace (předpokládám někde na začátku disku) s tím, že by právě tato část byla šifrovaná a photorec by se tak nechytal, ale začínám cítit, že je to asi dost na vodě.
Rozumím, opravdu citlivá data patří do vlastního šifrovaného oddílu, ten by asi měl být nejlépe úplně skrytý, což umí třeba TrueCrypt.
Existují ale i data řekněme středně citlivá, která nepotřebuji mít na 100% zajištěná (řekněme třeba mp3), ale přitom budu mít klidnější spaní, když budu vědět, že jsou zajištěná víc než jen právy souborového systému. Tedy, že jejich případná obnova dá opravdu dost práce.
Určitě existuje filesystém, který se obnovuje "poškozený" hůř než jiné běžné používané a dobře dokumentované.
15.9.2009 22:19
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
15.9.2009 12:17
photorec /dev/sda1?
Tak o tomto SW jsem vůbec nevěděl, uvažoval jsem XFS (s tím míval problémy Acronish), ale umí ho také. Dokonce zvládne nový ReiserFS. Jediné, co jsem nenašel je Btrfs, to je ale asi jen otázka času.
Díky za upozornění, to vypadá opravdu snadno.
15.9.2009 23:03
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Vypadá to, že nějaká střední cesta k bezpečnosti je slepá. Asi si budu muset udělat nějaké performance testy a pak se rozhodnout, jestli vůbec šifrovat nebo ne.
Teď jsem se navíc dočetl, že LVM má také dopad na výkon a fragmentaci, takže to bude chtít ještě víc promyslet.
Tiskni
Sdílej:
