V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Řešení dotazu:
Je možné že při větším obrazu je třeba malinko více (určitě to nebude 100fps), ale problém amatérské videokamery bude i jinde, a to ve kvalitě jednotlivých snímků.To není technikou. Full HD kamery se v lepším amatérském/poloprofi provedení nesmírně zvedly za poslední cca 3 roky. V současnosti jsou jistě výš čistě v technické kvalitě jednotlivých snímků, než byly profi kamery před tak 7-8 lety. (Samozřejmě v ovladatelnosti, pohotovosti a mnoha dalších parametrech těch starých profi nedosahují.) Technika je nyní nesmírně dostupná. Jen poznámka na okraj. Je to stejné jak s foťáky. Profi fotoaparát z roku 2004 v technických parametrech snímku nedosahuje ani zdaleka současné amatérské zrcadlovky. A stejně tak profi foťák i když starý je schopen fotit v mnoha situacích kdy si amatérská zrcadlovka ani neškrtne.
Rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími snímky < 0.04 sec, → celkem > 25 snímků za sec. pravidelně rozmístěných, to je právě problém valné většiny ukazatelů fps, bo je to v průměru za nějakou jednotku, která je vyšší než 0.04sec (snad 1sec) a nezobrazuje se minimum, které je nejdůležitější.To, že rozdíl mezi snímky je 0,04 sec, je sice pravda, ale s kvalitou zobrazení a pocitu z filmu to nic neřekne. Podle argumentace mi totiž připadá, že jste fakticky nikdy skutečný full HD film neviděl. Tím skutečný myslím takový, že při zastavení jsou opravdu v rozlišení 1920x1080 na každém snímku vidět jedno pixelové detaily. (samozřejmě pokud je zaostřeno a není tam pohybová neostrost.) Ne žádné rozplizlé hroudy, které sice byly převzorkovány na full HD, ale fakticky rozlišení nemají. Pak je rozdíl vidět na první pohled. Díky možnosti vidět mnohem více ostrých detailů se jednotlivé snímky musí lišit méně než u filmu s nízkým rozlišením a toho se dá dosáhnout buď tak, že pohyby a změny jsou pomalé, nebo tak, že snímků bude za jednotku času více. Proto full HD filmy vyžadují významně vyšší snímkové frekvence. A například mnoho současných i amatérských kamer natáčí 1080/50i a stejně tak většina výrobců televizí má 100, 200 i 600Hz technologie, kdy provedou analýzu dvou následujících snímků detekují pohybující se objekty a dopočítávají mezisnímky.
Možná jsem jen mimořádně neschopný vyjádřit svou myšlenku tak, aby byla pochopitelná.Z tohoto postupu jsem doceal dobře pochopil, co máš namysli a zní to zajímavě.
Snažím se to pobrat, pokud opravdu jsme schopni pobrat cca. 25 snímků, tak by toto snad nemělo mít vliv, když ty mezi-snímky stejně nepobereme, takže buď je pobereme, nebo nejsme synchronizovaní s promítací frekvencí…Ta hodnota 25 FPS je takový kompromis, který u filmu většinou funguje docela dobře. Vnímání pohybu ale ovlivňuje spousta faktorů, nejdůležitější jsou asi ostrost (čím ostřejší je obraz, tím větší FPS je potřeba, proto u filmu 25 FPS nevadí, ale u hry je to málo) a rychlost pohybu (na lezoucího šneka stačí jen pár FPS, protože pohyb mezi snímky je malý, u rychlého pohybu, kde je pohyb mezi snímky velký, jak už tu psal lertimir, je potřeba mít větší FPS). Tyhle dva faktory jdou svým způsobem proti sobě. Pokud máme rychlý pohyb, ale je rozmazaný, stačí méně FPS. Pokud je rychlý pohyb a obraz je perfektně ostrý, je potřeba velká hodnota FPS. Ani ne tak proto, že by člověk viděl obraz perfektně ostře, ale protože v prvním případě do oka šel rovnou rozmazaný obraz, kdežto v druhém případě se rozmazání dělá až „na straně klienta“ na sítnici a je potřeba mít mezi čím rozmazávat*. * rozmazání pohybem není způsobeno nějakou predikcí ve smyslu „objekt byl vpravo, teď je vlevo, tak to nějak rozmažu“, ale tím, že lidskému zraku chvilku trvá, než zareaguje na změnu obrazu. Proto když po obraze letí kulička, člověk už vnímá její novou pozici, ale zároveň ještě částečně vnímá „otisk“ předchozí pozice.
Když vypneš CRT v temný místnosti tak ještě chvíli slabě svítí, hlavně veprostřed.To je tím, že vychylovací cívky už nejsou napájeny, ale kolem katody a v přilehlých kondenzátorech je ještě hromada elektronů, které si chtějí zařádit, a tak letí na stínítko. Kdyby to bylo setrvačností luminoforu, tak svítí celá plocha. Btw, když zmrazíš kalkulačku nebo mobil, tak uvidíš, jak krásně ryché LCD je.
Tiskni
Sdílej: