Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Více méně to nejde 100% vyřešit.Cesta k binárce (
/proc/*/exe) je přece jedinečná*. Případně si aplikace může zamykat nějaký soubor, naslouchat na TCP portu, vytvořit si unixový soket, uložit PID do souboru atd.
*) alespoň pokud ji nesmažeš, nenahraješ na stejné místo jinou a opět nesmažeš – pak už se to rozlišuje blbě. Leda si pak vytáhnout její obsah a spočítat třeba hash
Může, jak si zmínil výše, /proc/self/exe je jen symlink na spustitelný soubor, který už pak ale nemusí být platný, nebo vám bude ukazovat na úplně jinou binárku a může to být zneužitelné, podle typu aplikace.Ten
/proc/self/exe není obyčejný odkaz – můžeš si z něj vykopírovat původní binárku, i když už ten soubor byl smazaný.
cp /bin/bash BASH; echo omg >> BASH; sha512sum BASH; chmod +x BASH; ./BASH -c "rm BASH || ls -l BASH && dd < /proc/self/exe > Bash && echo ok"; sha512sum Bash;A pokud se snažíme, aby uživatel spustil jen jednu instanci „programu“ – jak lépe definovat „program“ než posloupností jeho bajtů nebo jeho hashem? Tohle mi přijde jednoznačné a 100% dostatečně
Místo řešení s /proc bych se ale přiklonil ke GApplication/GtkApplication, když už se to Gtk v aplikaci stejně používá.Souhlas, tohle je typická úloha, kterou by měl řešit framework a ne aby si ji musel psát každý sám.
Ale asi to nemá smysl řešit, pokud si to uživatel, či nějaký administrátor dokáže ohlídat a nastavit.To nemá a ani to nejde – v krajním případě může uživatel použít virtualizaci nebo víc počítačů a ten program si víckrát prostě spustí, nemá cenu mu v tom bránit – naopak, má to být pomůcka pro uživatele, aby se mu nespouštělo zbytečně víc instancí programu, když stačí např. otevřít okno v již existující instanci. Ale pokud uživatel chce, tak by mu program neměl ve spuštění více instancí bránit. Pokud bych tohle měl řešit sám, tak bych asi dal jako parametr programu něco (cesta k souboru, TCP port, klíč v nějaké jmenné hierarchii…), co identifikuje instanci – uživatel by to spouštěl (např. z nabídky desktopového prostředí nebo ze shell skriptu) vždy s tímto parametrem, ale pokud by chtěl, tak by si ručně spustil druhou instanci s jiným parametrem.
Tiskni
Sdílej: