D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Více méně to nejde 100% vyřešit.Cesta k binárce (
/proc/*/exe) je přece jedinečná*. Případně si aplikace může zamykat nějaký soubor, naslouchat na TCP portu, vytvořit si unixový soket, uložit PID do souboru atd.
*) alespoň pokud ji nesmažeš, nenahraješ na stejné místo jinou a opět nesmažeš – pak už se to rozlišuje blbě. Leda si pak vytáhnout její obsah a spočítat třeba hash
Může, jak si zmínil výše, /proc/self/exe je jen symlink na spustitelný soubor, který už pak ale nemusí být platný, nebo vám bude ukazovat na úplně jinou binárku a může to být zneužitelné, podle typu aplikace.Ten
/proc/self/exe není obyčejný odkaz – můžeš si z něj vykopírovat původní binárku, i když už ten soubor byl smazaný.
cp /bin/bash BASH; echo omg >> BASH; sha512sum BASH; chmod +x BASH; ./BASH -c "rm BASH || ls -l BASH && dd < /proc/self/exe > Bash && echo ok"; sha512sum Bash;A pokud se snažíme, aby uživatel spustil jen jednu instanci „programu“ – jak lépe definovat „program“ než posloupností jeho bajtů nebo jeho hashem? Tohle mi přijde jednoznačné a 100% dostatečně
Místo řešení s /proc bych se ale přiklonil ke GApplication/GtkApplication, když už se to Gtk v aplikaci stejně používá.Souhlas, tohle je typická úloha, kterou by měl řešit framework a ne aby si ji musel psát každý sám.
Ale asi to nemá smysl řešit, pokud si to uživatel, či nějaký administrátor dokáže ohlídat a nastavit.To nemá a ani to nejde – v krajním případě může uživatel použít virtualizaci nebo víc počítačů a ten program si víckrát prostě spustí, nemá cenu mu v tom bránit – naopak, má to být pomůcka pro uživatele, aby se mu nespouštělo zbytečně víc instancí programu, když stačí např. otevřít okno v již existující instanci. Ale pokud uživatel chce, tak by mu program neměl ve spuštění více instancí bránit. Pokud bych tohle měl řešit sám, tak bych asi dal jako parametr programu něco (cesta k souboru, TCP port, klíč v nějaké jmenné hierarchii…), co identifikuje instanci – uživatel by to spouštěl (např. z nabídky desktopového prostředí nebo ze shell skriptu) vždy s tímto parametrem, ale pokud by chtěl, tak by si ručně spustil druhou instanci s jiným parametrem.
Tiskni
Sdílej: