Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Zálohování na DVD-RAM nedoporučuji. Sám jsem ho tak používal a pak jsem byl velmi nemile překvapen, když mi mechanika DVD-RAM přestala číst. Naštěstí problém byl v mechanice.Problém v mechanice implikuje, že zálohování na DVD-RAM není dobré? Kde je tam ta souvislost? Nicméně je určitě zajímavé, že mi taktéž odešla mechanika (je však fér říct, že jsem ji docela dost používal) – projevovalo se to velmi dlouhým načítáním (jakéhokoli) média a u některých (zejména DVD-RAM) sice na první pohled bezproblémovým připojením, avšak při pokusu otevřít/zkopírovat nějaký soubor došlo k chybě čtení. Výměna mechaniky to vyřešila, vesele zálohuji na ta samá DVD-RAM média i nadále, takže nemohu říct, že bych je nedoporučoval. Důležitá poznámka: RAID 1 nemá nic společného se zálohováním!
.
1) Když zálohu neotevřete, tak to asi problém je.Ale já ji otevřu. Jen si musím koupit nový otvírák. Příhodná analogie s konzervou: pokud vlivem častého používání odpravím otvírák, tak to přeci neznamená, že je chyba v konzervě – zvláště pokud se s novým do ní krásně dostanu.
Navíc né každá mechanika od výroby DVD-RAM podporuje.Ne každý počítač má třeba páskovou mechaniku a přesto se na pásky zálohuje. Jeminánku, pokud o ty zálohy stojím, tak si ji seženu, no ne?
Seženete jinou mechaniku, která data přečte?Ano.
Má to vůbec smysl, když ta média mají jen 4GB a jsou pomalá?Ano. Jistě ne pro každého, ale pro mě rozhodně ano.
2) Důležitá poznámka je nepochopení, co jsem RAIDem myslel.To je možné.
Ona ta flashka jaksi může odejít a nic z ní nedostanete, pak se ten RAID asi hodí, ne? Nebo je to u zálohy jedno?Tedy myšlena byla duplikace záloh? Ale kvůli tomu přeci nemusím z flash disků stavět RAID, stačí zálohu nahrát na jednu, a pak znovu na druhou. Ale taky možnost, samozřejmě. I když bych přinejmenším nepoužíval stejné flashky, ideálně to však duplikoval na něco úplně jiného (a pak pravděpodobně RAID 1 ani nepoužiji). Pokud nebyla myšlena duplikace záloh, ale duplikace zdroje dat, pak musím zopakovat, že to nemá se zálohováním nic společného. Pouze snižujete pravděpodobnost selhání primárního média (se současným zvyšováním pravděpodobnosti, že jedna ze složek RAIDu odejde :c)), ale už vůbec se to netýká ohrožení/neohrožení dat samotných. Příklad: mám důležitý soubor, tak ho hodím na úložiště v RAID 1. Omylem ho nevratně smažu. Nevadí to, protože jsem „zálohoval via RAID 1“? Puf! RAID 1 provedl nejen nazrcadlení souboru, ale i nazrcadlení jeho smazání, takže na úložišti již není. Kam se poděla moje záloha? ;c)
stejná technologie jako původní médium ⇒ riziko stejného zničeníKorelované riziko zničení je způsobeno hlavně umístěním blízko u sebe, takže hlavní obrana je geograficky různorodé zálohování. Vykradení: HDD i SD odneseny. Stěhování (větší katastrofa než následující požár): SD se ztratí snáz. Požár: HDD i SD zničeny. Pád domu: SD má větší naději na přežití, ovšem menší pravděpodobnost nalezení. Záplavy: SD má větší naději na přežití, ovšem menší pravděpodobnost nalezení. Tak nevím, zda je v tom nějaký velký rozdíl...
To jistě ano. Nezapomínal bych ale na vady v materiálu, sérii, technologii atd. Volbou různých médií se od většiny takových rizik odstíním. Zbytek by mělo zajistit uložení na různá geografická místa.stejná technologie jako původní médium ⇒ riziko stejného zničeníKorelované riziko zničení je způsobeno hlavně umístěním blízko u sebe, takže hlavní obrana je geograficky různorodé zálohování.
Tiskni
Sdílej: