Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
return num;
}
Já jsem si usmyslel, že když ji budu volat v rozmezí čísel -3 až 3 (tedy random(-3, 3)), nechci jako výsledek dostat nulu. Tak jsem funkci upravil následovně:
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
if (num == 0) {random(min, max)} else {return num};
}
Jenže jsem zjistil, že funkce kromě celých čísel v zadaném rozsahu občas vrací i undefined. Tak jsem hledal čím to a našel jsem diskuse, zda je vhodné psát return do bloku else. Z nich jsem sice nepochopil, proč dostávám jako výslednou hodnotu někdy undefined, ale stejně jsem funkci upravil na
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
if (num == 0) random(min, max);
return num;
}
Výsledkem této úpravy bylo, že undefined se už mezi výslednými hodnotami funkce nevyskytovalo, zato se mezi ostatními čísly vyskytovala nula; čili jako by podmínka ve funkci nebyla. Už ani nevím, proč mě napadlo udělat ještě jednu úpravu, a to
var num;
function random(min, max) {
num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
if (num == 0) random(min, max);
return num;
}
a teprve potom funkce fungovala tak, jak jsem si představoval na začátku, to znamená, že při volání random(-3, 3) vracela čísla -3, -2, -1, 1, 2, 3, ale nikdy nulu (a taky nikdy undefined).
Moje otázka zní, proč je to tak, jak to je. Tuším, že to nějak souvisí s platností proměnné num, ale nevím, jak.
Děkuji za vysvětlení.
Řešení dotazu:
Proměnná num je lokální pro daný běh funkce. Pokud tu funkci zavoláš (třeba rekurzivně) víckrát, má každý běh této funkce svoji nezávislou proměnnou num. Tudíž ten řádek:
if (num == 0) random(min, max);
změní hodnotu num jen v tom vnitřním volání random(), zatímco tady zůstane hodnota nezměněná. Funkce sice na tomhle řádku vrátí hodnotu, ale ta se okamžitě zahodí, protože ji nepřiřazuješ do žádné proměnné. Musel bys tam mít:
if (num == 0) num = random(min, max);
aby to něco dělalo.
Před rekurzivním voláním random(min, max) chybí return. Od toho se celý problém odvíjí. Hodnota vrácená rekurzivním voláním se tím pádem zahodí a nikam dál se nevrací.
Vůbec nepíšeš, co přesně má ta funkce dělat, jaké vstupy má podporovat a jaké výstupy má generovat. Mají to být všechno integery? Libovolná čísla? Něco jiného? Hint: Co když bude min mít (zhruba) hodnotu pí? Na takový dotaz se pak odpovídá těžko.
Budu tedy dál předpokládat, že argumenty mají být integery. (To by se ale mělo v prakticky použitelném kódu ověřit, případně specifikovat, co se má stát, pokud to nebudou integery.) Takže první iterace:
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
return num == 0 ? random(min, max) : num;
}
To^^^ je ale pořád ještě fujtajbl, protože dobu běhu té funkce a počet úrovní rekurze je potřeba deterministicky omezit. Sice je krajně nepravděpodobné, že by hloubka rekurze překročila povolenou hloubku zásobníku, ale spoléhat se tímto způsobem na náhodu je ošklivé. Vznikají tak chyby, kvůli kterým pak software jednou za rok za podivných okolností zařve. Takové chyby jsou těžko reprodukovatelné a těžko odhalitelné.
Takový jednoduchý nápad: Co takhle zjistit, jestli zadaný rozsah čísel obsahuje nulu, a pokud ano, jednoduše se jí při generování náhodného čísla vyhnout?
function random(min, max) {
if (min > max) [min, max] = [max, min];
var num = function(range) {
return Math.floor(Math.random() * range) + min;
};
if (min > 0 || max < 0) {
return num(max - min + 1);
} else {
var result = num(max - min);
return result >= 0 ? result + 1 : result;
}
}
Tohle^^^ je pořád hodně ošklivé, ale vrací to náhodné číslo z celého rozsahu kromě nuly a nemá to v sobě žádnou náhodnou rekurzi.
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min)) + min;
return (num >= 0) ? (num + 1) : num;
}
Tohle přece nefunguje. Pro záporné rozsahy nikdy nevrací max (random(-2, -1)) a pro kladné rozsahy nikdy nevrací min (random(1, 2)). Jo, kdyby se to aspoň chovalo konzistentně co do vyloučení / zahrnutí mezí, ale ani to ne.
Nazývejme prosím věci pravými jmény. Korektní řešení problému se nejmenuje „komplikace“ a vracení čísel z jiného než požadovaného rozsahu se nejmenuje „řešení“.
Takže v tomto případě nevidím nic špatného ve spolehání se na náhodu.
Ne, spoléhat se na náhodu není nikdy přijatelné. Programování je přesná technická disciplína, nikoliv modlitba k bohu slunce.
Ještě pár reakcí na tyhle nesmysly těžkého kalibru:
Za prvé, abych nepokoušel dobrou vůli těch, kteří jsou ochotni odpovědět, jsem se zeptal jen na jednu izolovanou věc, po nikom jsem nechtěl, aby řešil ještě spoustu dalších věcí kolem.
Není jistější způsob, jak pokoušet dobrou vůli těch, kdo chtějí odpovědět, než ptát se nepřesně a vágně.
Proč bych tedy psal, jaké vstupy má funkce přijímat či jaké očekávané hodnoty má vracet, když to s jádrem problému nesouvisí?
Protože to s jádrem problému nejen souvisí, ale dokonce to je samotné jádro problému. Jádrem samotného programování je totiž přesné pochopení problému, přesná specifikace problému a rozdělení problému do menších celků, které lze vyjádřit ve formě zdrojového kódu. Pokud první dvě fáze celého procesu selhaly (a zjevně selhaly), jaký má potom smysl zabývat se nějak izolovaně tou třetí fází?
Za druhé ovšem stejně nechápu ta dodatečná bezpečnostní opatření.
To nejsou žádná „bezpečnostní opatření“; jde o nezbytnou součást korektního řešení daného problému. Je zkrátka několik jednoduchých zásad, bez kterých se člověk při programování neobejde. Zásada číslo jedna: Na náhodu se nikdy nespoléhá.
Funkce má přece volat samu sebe jen v případě, kdy se do proměnné num dosadí hodnota 0 - a to sice může nastat několikrát po sobě, ale rozhodně ne tolikrát, aby kvůli tomu hrozila nějaká havárie.
Kde přesně je tohle zaručeno a jak? Znova: Pokud si můžu být něčím naprosto jistý, neexistuje důvod spoléhat na náhodu.
…maximálně třikrát nebo čtyřikrát…Čím je to maximum omezené? Pětkrát se to stát nemůže? Šestkrát taky ne? Jak to? Kdyby programátoři uvažovali takhle, použitelný počítač by se na světě hledal velmi těžko.
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
return (num == 0) ? random(min, max) : num;
}
Tiskni
Sdílej: