Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Přímo na jedné z těch stránek, co odkazuješ, je reklama na servis Lenovo…
Spíš to ale zkus rozebrat a podívat se, jestli tam není uvolněný nějaký kontakt. Nechrastí v té myši něco? Já jsem si např. měnil spínače v myši. Pokud je to nějaká takováto zjevná závada, tak se to dá opravit snadno a rychle – najdi nějakého kutila v okolí nebo vezmi sám do ruky páječku a šroubovák. Ale pokud je to nějaký skrytý problém, tak jeho hledání může vyjít dráž než nová myš.
O tom nRF24L01 jsem taky psal na blogu :-)
Pozor na bezdrátové klávesnice a myši (MouseJack)Uvnitř bych čekal jediný čip, který dělá všechno (od optického snímání po rádiovou komunikaci)
Viz ten článek, který jsem odkazoval výše – jsou tam vyfocené desky dvou myší. U toho drátového trackballu je skutečně jeden čip. Myslím, že u levných drátových myší to bude docela běžné. Ale u té herní bezdrátové myši je spousta součástek a Bluetooth modul je tam na samostatné destičce, která je „přilepená“ k té hlavní. Tohle jsem taky viděl dost často – výrobce koupí hotový modul a jen ho propojí se zbytkem obvodu, místo toho, aby kupoval samostatné součástky a dával je všechny na jednu svoji desku. Pro uživatele to má výhodu v tom, že k těm modulům se občas dá najít dokumentace a mohly by jít přeprogramovat a případně použít i mimo původní zařízení…
A tu druhou myš máš stejnou? Pak bys mohl multimetrem zkontrolovat alespoň odpory a kondenzátory, jestli na nich naměříš stejné hodnoty. Jinak by to chtělo logický analyzátor (příklad) a rádiový přijímač (nRF24, nRF52840 atd. nebo nějaké SDR). Třeba pak zjistíš, že myš vysílá a závada je v přijímači nebo v tom, že se nějak rozsynchronizovali/odpárovali. Tím analyzátorem zase můžeš zkoumat, co se děje na vstupech a výstupech toho čipu (ke kterému si najdeš dokumentaci).
Ale jak už tu bylo řečeno, vyžaduje to docela drahé vybavení (ve srovnání s tou myší) a spoustu času. Smysl mi to dává v případě, že se chceš něco naučit a zjistit, jak ty věci fungují. Jinak bych to ale určitě nevyhazoval, ani do elektroodpadu – jsou tam zajímavé součástky: ty spínače vypadají stejné, jako jsem našel v té myši od Razeru – třeba se ti budou někdy hodit na výměnu do jiné myši, ostatní tlačítka nebo spínače se taky dají zužitkovat, možná i ten nabíjecí/napájecí čip, potom ten nRF24 by šel možná přeprogramovat a použít v něčem jiném. S těmi optickými snímači si lidi taky různě hrají (hledej: mouse sensor hack).
Tiskni
Sdílej: