V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
ssh jehopocitac
nebo ssh pocitac.sit
a uživatelské jméno, port, proxy server a případně i hostname a další hodnoty se nastaví automaticky.
jehopocitac command
ssh domena.onion
.
Pokud nějaké příkazy zadáváš opakovaně, tak mi přijde lepší si na to udělat skript/alias/funkci, než spoléhat na to, že to bude v historii. Soubor s těmi skripty, aliasy či funkcemi se pak dá i snadno synchronizovat mezi počítači.
~/bin
, jeste zacinajici podtrzitkem, abych se mohl dvojim poklepanim na TAB pokochat, k cemu vsemu jsem se dokopal
Ale ne vsechny prikazy musim vykonavat tak bezne, aby mi stalo za to je skriptovat/aliasovat
Budiz pochvalena lenost, matka pokroku...
Kdybych ale mel na vsech masinach synchronizovanou BASH historii... !
Ale ne vsechny prikazy musim vykonavat tak bezne, aby mi stalo za to je skriptovat/aliasovat
Já to chápu, já taky některé věci lovím v historii a nedělám si na všechno skripty. Každý má tu hranici někde – pro mne se to láme asi zhruba tam, kde je potřeba spouštět stejný příkaz na více strojích, takže tenhle problém neřeším. Takový příkaz si pak rozdistribuuji přes sftp nebo rsync na všechny servery. Jinak to jsou dost výjimečné případy a tam prostě zkopíruji příkaz přes schránku.
.bash_history
mít dlouhou 10 000, ale všechno duplikovat ještě do dalšího souboru bez omezené velikosti) a na paměťové nároky Bashe to nebude mít vliv, jen místo pár desítek kilobajtů budeš synchronizovat pár megabajtů.
.bash_history
.
Spíše bych šel cestou udržování .bash_aliases
+ .ssh/config
a ty potom (např. přes rsync skript) distribuovat na ostatní stroje.
Tiskni
Sdílej: