Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
LDP2 - Linux dokumentační projekt ... Pro úplného začátečníka to bude asi nejlepší.Ja si teda myslim neco uplne jineho. Zacatecnik se v tehle knize dozvi akorat tak spoustu zbytecnosti.
Knihy se mi kupovat nechteji...Kdyz se chces neco noveho naucit, tak mas dve moznosti: bud si *koupit* nejaky kurs, knihu atd., co te provede za rucicku zacatkem ... anebo vyvinout nejakou iniciativu a dat si dohromady z volne dostupnych materialu svuj vlastni "ucebni program" - pro Linux existuji obe moznosti na vsech urovnich - k tomu ovsem patri i naroky na jiste znalosti, hlavne anglictiny ... lidi, co se takovymi kursy a knihami, zivi totiz neobjevuji vubec nic noveho, ale prodavaji svuj vlastni vyber tem, kdo se vlastnimu hledani nechteji nebo nemohou venovat. Myslim, ze je naivni cekat na peceny holuby do huby :) Navic je anglictina napr. toho odkazu na linuxcommand, co jsem vyse uvedl, v podstate trivialni. Taky zalezi na tom, k cemu se vlastne naucit prikazy potrebujes... ja se je napr. ucim, az kdyz potrebuju vyresit nejaky problem :) dobra skola pro zacatecnika muze byt samotna instalace a konfigurace nekterych distribuci (Gentoo, Slackware, LFS :)
ps -A | grep "vyraz"
, kde "vyraz" je nazev tasku.
Znak "|" je právě ona "pajpa" (z angl. "pipe"). Pajpa způsobuje, zjednodušeně řečeno, že výstup z příkazu před ní skončí jako vstup příkazu za ní. Prostě "ps -A" něco vypíše na standartní výstup a dostane se to jako vstup programu "grep", který také něco provede. Takovým způsobem lze řadit mnoho programů do tzv. "kolony" (ukázka kolony viz dále).
Jak jsem již psal, tak různých programů, které dokáží obsluhovat "text streams" je ohromné množství. Které se v běžné praxi používají nejvíce je vidět i zde ve fóru. Základní představu si tedy uděláte sám.
Do začátku bych vám poradil, abyste se naučil napsat třeba jednoduché scripty v BASHi. Naučte se regulární výrazy, protože bez nich to moc nejde. Alespoň základy, prozatím.
A teď k vašemu dotazu. Grafické prostředí je krásná věc, pokud je člověk grafik, paří hry, anebo mu nestačí textový prohlížeč (links, elinks, lynx a podobně). Ale běžná práce se systémem v grafickém prostředí by byla velice zdlouhavá a náročná! Když potřebuje svižně zjistit, kolik uživatelů je právě zalogováno na vašem serveru, to si budete spouštět nějakou desktopovou aplikaci? Nebo raději napíšete příkaz
who | awk '{print $1}' | sort | uniq | wc -l
(což jse právě napsal za cca 6 vteřin) nebo něco podobného (zvoleno schválně tak složitě, pro ilustrativnost, zkuste si promyslet, co se stalo, odebírejte z příkazu postupně odzadu poslední část té kolony a k danému odebranému přikazu si přečtěte manuál man příkaz
).
Síla GNU/Linuxu, či libovolného jiného *nixu, tkví v efektivitě a spolupráci malých programů, které něco dělají a dělají to dobře. Je to velice odlišné od ne*nixových operačních systémů. Je to jiný způsob myšlení. A jakmile mu člověk přijde na chuť, už nechce nic jiného. Otevřou se mu totiž ohromující možnosti.
Tiskni Sdílej: