Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Pavol Rusnak popisuje 10 plánovaných novinek v balíčkovacím systému RPM, které vzešly ze setkání vývojářů Novellu (openSUSE) a Red Hatu během zářijové openSUSE Conference 2009 v Norimberku.
Tiskni
Sdílej:
.
umí DEB neinteraktivní instalaci? RPM to umí.
(DEBIAN_FRONTEND=noninteractive + DEBIAN_PRIORITY=critical mi sem netahejte)
Ted neresim servery, ty musi byt admin-friendly a ne user-friendly a debian tam vidim jako dobrou volbu. Ale nechapu, jak mohl nekdo vzit server-friendly distro a postavit na tom desktop. Ja osobne se nemuzu zbavit dojmu (kdyz neresim jaky na tom bezi WM, protoze to s distrem opravdu ale opravdu nesouvisi), ze opravdu user friendly z pohledu install/update aplikaci, nastaveni HW, nastaveni systemu - neni Ubuntu ale oSuSE11. Zkuste porovnat. Ubuntakum to sice nebude vonet stejne jako windowsakum, protoze zmena je neprijemna. Ale user "self-admin" nastroje (komplex yast) jsou dost dotazene a da se to prirovnat k jednoduchosti windows.
Vezmu priklad: vymenim grafarnu a nenajede mi X11. Ppripadne se da maznout/prejmenovat xorg.conf a potom se v konzoli lognu jako root a:
a) oSuSE: pustim SAX .. a jedeme dal ..to zvladne cvicena opice. Kdo doladoval nastaveni systemu pres yast, vsimnul si ze na obrazovku se volal SAX.
b) Ubuntu: vlezu k jinemu kompu abych se na konferenci dozvedel, ze musim pustit dpkg-reconfigure (fujtajbl ani vyslovit se toneda) s jakymsi parametrem, ktery vim z te konfery, protoze mi to dpkg-reconfigure nehodla prozradit (jako ze bi mi na --help vypsal seznam moznych parametru/modulu ? ani nahodou).
Uz si to nepamatuju presne, resil jsem to u znameho a dost mne to vyvedlo z miry, jak je to user-nonfriendly. V te dobe jsme mel fedoru stacilo napsat LOGICKY system-config-display. Proste nechapu, jak v proklamovanem user-freindly systemu muze nekdo pouzivat mnemonicky zcela zcestne nastroje (jak proboha souvisi debian package manager se systemovym nastavenim displeje .. ci datumu/timezony ??? ).
PS: neporovnaval bych yum s apt-get, yum je tristne zoufaly. Ale zkuste si nekdo porovnat zypper z oSuSE11 (ktery bezi taky nad rpm) s apt-get a uvidite, ze to fakt neni rozdil .. obzvlast pak v gui s Yastem, kdy na kazde kliknuti to IHNED nabidne nekolik moznosti reseni zavislosti/konfliktu. To uzivatele yum proste neznaji .. tam cekaji a cekaji a pak jim to rekne ze je neco spatne .. a kdyz jsem oznacil nekolik desitek balicku tak je to na masli. Proto jsem presel od fedory k oSuSE. No dependency hell.
a nezacnem pouzivat MAC ?
. Svět by nebyl veselejší, svět by byl jen míň pestřejší 