Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Dean McNamee, jeden z vývojářů prohlížeče Google Chromium (článek), napsal v konferenci Chromium-dev o postupu portu linuxové verze na 64 bitů. Instrukce pro sestavení najdete ve wiki na stránce LinuxChromium64. Uživatelé Ubuntu mohou sáhnout po PPA balíčcích.
Tiskni
Sdílej:
Upřímně fakt nechápu, proč se s ním Google dělá.
Takže zase smolík, V8 nemá žádnou výhoduŽe z toho naseká binárku ještě dřív než se to spustí a pak už jede jen binární kód.Upřímně fakt nechápu, proč se s ním Google dělá.
SquirrelFish ExtremeBTW: Ještě jsem si tam všiml branche WebKit Nitro. Nebude to, to o čem se tu bavíme?
[chromium] name=Chromium Test Packages baseurl=http://spot.fedorapeople.org/chromium/F$releasever/ enabled=1 gpgcheck=0
Ale je ja ji mam nainstalovanou, jen je dost blbe ze tam bezi jen x86_64 aplikace :D
Dělat 64bit Windows verzi nemá cenu, vzhledem k tomu, že pro Windows neexistuje ani 64bit flash plugin... 
JavaScriptCore/wtf/Platform.h, konkrétně je to volba #define ENABLE_JIT 1.
Z nadpisu zprávičky lze vydedukovat, že Google rozjel další projekt (Google Chrome byl, a nyní i Google Chromium!!!)
Jinak existuje nějaké Chromium, (ne Google Chromium) a to má shodou okolností stené PPA jako Google Chromium, tož zajimavé.
A už vůbec nechápu spojení "Google Chromium Linux", tož to zní velmi scestně, jako název nějaké distribuce linuxu a ne webového prohlížeče. Jsme (česi a slováci) od mala vychovávaní v tak krásných jazycích a přesto tu někdo může zesmolit takový paskvil. :)
V úvodní stránce Chromia (about:linux-splash) se píše:
‘Chromium’ vs ‘Google Chrome’
Chromium is an open source browser project. Google Chrome is a browser from Google, based on the Chromium project.
To je mylná úvaha. Správně je to tak, jak píše xkucf03. "Google Chromium Linux" je totální blbost, kterou bys měl v tom nadpisu opravit.
/usr/lib/gcc/x86_64-pc-linux-gnu/4.4.1/../../../../x86_64-pc-linux-gnu/bin/ld: cannot find -lssl3Nevím jestli libssl3 má bejt klasická libssl nebo něco extra, ale předpokládám že to první a to se mi po nich fakt nechce opravovat každý dvě minuty buildu.
Nevím jestli libssl3 má bejt klasická libssl nebo něco extra, ale předpokládám že to první a to se mi po nich fakt nechce opravovat každý dvě minuty buildu.To má být /usr/lib/libssl3.a nebo aspoň tak to přežvýká kompilátor.
* "Bookmarks bar" má trochu divné ovládání, ale to je otázka zvyku.
* Způsob zobrazování náhledů k linkům je docela dobrý nápad.
* Nejdřív jsem byl na rozpacích z tabů úplně nahoře, ale je to v pohodě.
* Zažité klávesové zkratky fungují (Ctrl+t, Ctrl+Shift+t, Ctrl+w, Ctrl+n,...)
* Flashplugin mám nainstalovaný, ale Chromium ho nenašlo. Sice flash z 99 % blokuju, ale...
* Postrádám blokování reklam... IMHO hodně velké mínus. Doufám, že to brzy napraví.
* Postrádám možnost vynucení vlastních fontů. Škoda.
* Díky vlastním dekoracím nezapadá do vzhledu systému. Tohle trochu nechápu. Už i FF začal respektovat vzhled systému a teď tohle... Chápu, že chtějí ušetřit místo, ale... Ještě že umí alespoň respektovat GTK téma...
* Díky vlastním dekoracím nezapadá do vzhledu systému. Tohle trochu nechápu. Už i FF začal respektovat vzhled systému a teď tohle... Chápu, že chtějí ušetřit místo, ale... Ještě že umí alespoň respektovat GTK téma...Doporucuju prosmejdit nastaveni, jde tam zapnout i dekorace WM.
Doporucuju prosmejdit nastaveni, jde tam zapnout i dekorace WM.Jediné, co jsem našel, je: Options > Personal Stuff > Set to GTK+ theme... A to nemá s dekoracemi oken nic společného...
Už i FF začal respektovat vzhled systémuA to ho totálně odstřelilo, protože jeho hackoidní implementace gtkwidgetů je fakt nechutná, je to kvůli tomu pomalé a navíc ta "emulace" není tak docela úplná a proto tam nefunguje mouse-over položky menubaru (on teda v gtk není tak úplně, ale engine ho může "doimplementovat", což dělá např. glide a qtcurve a pak s nimi ve FF nefunguje), nerespektuje v gtk zakázané "podtrhávání zkratek", ...
Postrádám blokování reklam... IMHO hodně velké mínus. Doufám, že to brzy napraví.
Obávám se, že vzhledem k tomu, jaká firma za tímto prohlížečem stojí (Google – který žije z internetové reklamy), tak asi blokování oficiálně nebude (ale je to open source, tak může někdo udělat fork i s blokovačem reklam)
Díky vlastním dekoracím nezapadá do vzhledu systému.
Na jednu stranu se mi líbí, že většina prostoru je využita pro zobrazení stránky – ale ten okraj okna by mohl být standardní.
Ještě že umí alespoň respektovat GTK téma
To ale až teď – v předchozích 32bitových verzích jsem měl všechny GTK ovládací prvky v hnusném výchozím stylu, i když ostatní GTK aplikace používají téma, které chci.
To je dost zajímavé
A myslíš, že to bude blokovat i Google Adsense reklamy?