Chromium: Prohlížeč Google Chrome už i pro Linux

3. 6. 2009 | David Kolibáč | Recenze | 20208×

Není tomu ani rok, kdy Google představil svůj dlouho očekávaný webový prohlížeč Chrome. Práce na linuxovém portu pokračují a už se dá i rozumně vyzkoušet. Chrome přinesl do nabídky prohlížečů nejednu novinku…

Okénko do minulosti: GBrowser

Dohady o prohlížeči z dílen Google se na webu objevily již zhruba před pěti lety. V těch dobách již byl Netscape mrtev, trhu vládl MS Internet Explorer a Mozilla Firefox teprve začínal svou cestu na výsluní. Google toho času najal několik hackerů zkušených v oblasti vývoje webových technologií a ke všemu hostil Mozilla Developer Day. Spekulace podporovala registrace domény „gbrowser.com“ společností Google. Jevilo se pravděpodobné, že Google něco chystá, a to nejspíše vyšperkovaný prohlížeč na platformě Mozilly k využívání vlastních služeb (například Gmail, Blogger).

Myšlenka GBrowseru pak na dlouho více méně utichla, jen v roce 2006 vzal Google pod svá křídla několik vývojářů Firefoxu. Google také finančně podporoval Mozilla Foundation a na oplátku byl jeho vyhledávač výchozí ve Firefoxu.

Pak ovšem přišel bouřlivý rok 2008 – podíl Firefoxu utěšeně rostl, na podzim měla skončit smlouva Google s Mozillou a ke všemu se již koncem zimy opět objevily dohady o Google Browseru, tentokrát již na jádře WebKit. Dohady vyvrcholily na začátku září vydáním…

Google Chrome

Nejprve byli novináři (a posléze i veřejnost) s novinkou Google Chrome seznámeni prostřednictvím komixu Scotta McClouda. Krátce poté byla vypuštěna betaverze určená pro MS Windows XP a novější. Zájem médií byl opravdu značný.

Prakticky okamžitě po vydání CNET upozornil na kontroverzní bod v podmínkách použití Chrome – podle tohoto bodu měl mít Google nárok na práva na veškerá data přenesená prostřednictvím prohlížeče. Reakce, zahrnující odstranění tohoto pozůstatku obecných licenčních podmínek, byla rychlá a měla i retrospektivní dosah.

Vydání prohlížeče Google Chrome nakonec mělo negativní vliv na vztahy s Mozilla Foundation. Navíc internetový prohlížeč Flock přešel z jádra Gecko právě na Chromium. Objevily se spekulace o tom, nakolik bude vydáním Google Chrome ovlivněna používanost jiných produktů: Mozilla tvrdí, že Chrome a Firefox si nekonkurují a spíše než pozice MSIE bude ohrožena pozice MS Office (kvůli Google Docs). Na druhou stranu došlo i na příznivější dopady – například ve Firefoxu 3.5 se objeví funkce inspirované Chromiem (například „pornomód“).

Čím vlastně Chrome zaujalo? Minimalistickým a přitom intuitivním GUI, umístěním jednotlivých prohlížených stránek do samostatných procesů, vysokým výkonem v oblasti JavaScriptu nebo třeba tzv. „pornomódem“.

Tím, že se každá stránka nachází ve vlastním procesu, byly zabity vlastně hned dvě mouchy jednou ranou. Vyřešila se tím otázka, co dělat, když nějaká stránka způsobí pád prohlížeče – Chrome nespadne; odpovídat přestane nebo rovnou spadne jen příslušná karta se stránkou. Chrome v souvislosti s tímto implementuje i vlastního správce úloh. Druhou zabitou mouchou je bezpečnostní riziko používání jen jednoho procesu pro celou aplikaci; aplikace sama o sobě může přistupovat k uživatelským datům, procesy se stránkami ovšem nikoliv.

Google v Chrome představil nový interpreter JavaScriptu nazvaný V8. Ten byl po svém představení asi dvojnásobně rychlý oproti interpreteru ve Firefoxu 3.0 i oproti ostatním interpreterům. Byl tím odstartován závod, v němž hrají nemalou roli SpiderMonkey nebo SquirrelFish Extreme. Je jasné, že právě V8 byl pro Google, jakožto provozovatele olbřímích aplikací využívajících AJAX, jednou z klíčových součástí Chrome.

Tzv. „pornomód“ (oficiálně Incognito) je zvláštní sezení prohlížeče, v němž se neukládají cookies, historie, cache, ani žádné další záznamy o aktivitě uživatele.

Z dalších vlastností stojí za zmínku výše uvedené jádro WebKit nebo třeba adresní řádek, který umí chytře napovídat. Rozšíření jako ve Firefoxu dosud nebyla implementována, ale počítá se s nimi do budoucna. Google Chrome je založen na projektu Chromium šířeném z valné části pod licencí typu BSD.

Chrome a GNU/Linux

S portem na GNU/Linux a Mac OS X se počítalo od začátku, ovšem na výsledky jsme museli (a vlastně ještě chvíli budeme muset) čekat. Linuxová verze se přesunula ze stádia „okno, v němž lze prohlížet webové stránky“ do alfaverze, kterou lze používat s tím omezením, že většina ne zcela základních funkcí zatím chybí.

Port používá knihovnu GTK+; mimo jiné kvůli zkušenostem vývojářů z dřívějška, s Qt prostě zkušenosti chyběly. Ovšem GUI na první pohled nevypadá, že by mělo s GTK+ příliš společného. Klasické menu zcela chybí, v horní části okna je jen lišta s panely, adresní řádek s několika základními navigačními ikonami a případně ještě lišta se záložkami. V dolní části se překvapivě nenachází obvyklá lišta, respektive v levém dolním rohu se zobrazí cílové URL odkazu, pokud je to třeba. Rozhraní je skutečně minimalistické. Karta, která nezobrazuje stránku, obsahuje náhledy nejčastěji navštěvovaných webů, informaci o aktuálních stahováních, vyhledávací pole a přehled záložek a naposledy zavřených karet.

Takže co v nynější linuxové verzi funguje?

• zobrazování webových stránek, a to výborně a především rychle
• našeptávání v adresním řádku, vyhledávání na stránce
• zobrazování zdrojových kódů stránek
• prohlížení ve zvláštním okně v „pornomódu“
• správce stahování
• panel záložek, historie, ukládání hesel, prohlížení v kartách
• import dat z jiných prohlížečů (z Firefoxu; Epiphany i Midori zůstaly nepovšimnuty)

Co zatím nefunguje?

• správce úloh, respektive procesů v rámci Chromia
• správce záložek
• klávesová zkratka F5 pro opětovné načtení stránky
• nastavení programu
• konsole a debugger pro JavaScript
• Adobe Flash a další moduly
• vytváření záložek pro používání webových aplikací jako desktopových aplikací (něco jako Mozilla Prism)

Narazil jsem na několik drobností, které by mohly zpříjemňovat používání Chrome, kdyby byly implementovány:

• gesta myši
• využití třetího tlačítka myši (kolečka) k vkládání textu do formulářů, nebo k automatickému posouvání stránky
• nezobrazování lišty se záložkami v celoobrazovkovém režimu

Nastavení, informace o prohlížení atd. se ukládají do ~/.config/chromium. Při zkoumání části Default/Preferences jsem si všiml, že by mělo být možné změnit webový vyhledávač… A hele, v Google Chrome opravdu lze v nastavení změnit používaný vyhledávač. To je od Google velkorysé.

Každopádně mi za posledních několik dnů Chromium ani jednou nespadlo a pro nenáročné prohlížení se dá v pohodě používat. Ještě zbývá dodat, že Chromium se bohužel podařilo zkompilovat jen málokomu.

Google Chrome 2

Před několika dny vyšla nová stabilní verze Google Chrome pro MS Windows. Přinesla aktualizovaný (a tedy rychlejší) WebKit a V8, opravu přes 300 chyb týkajících se stability a drobná vylepšení rozhraní – lze odstraňovat stránky z přehledu náhledů nejnavštěvovanějších stránek v „prázdné“ kartě, celoobrazovkový režim je skutečně celoobrazovkový a byla přidána podpora pro automatické vyplňování formulářů.

Další sestavení Chromia

Google Chrome odesílá vývojářům informace o způsobu, jak je program používán (a nelze zakázat odesílání všech informací). Z tohoto důvodu vznikl program UnChrome a sestavení Chromia SRWare Iron.

Jiným sestavením je CrossOver Chromium běžící pod Wine. Je určeno k demonstraci možností Wine. Ovšem CrossOver Chromium se jinak moc používat nedá – mělo by na něm být vidět, jak vypadá Google Chrome a, jak sami tvůrci tohoto sestavení říkají, to je vše. Nemá to ani zdaleka nativní vzhled, je to pomalé, občas něco nefunguje zcela stabilně… ale lze z toho vykoukat, co všechno bude v linuxové verzi, až to bude hotové.

Budoucnost

Google Chrome, respektive Chromium je povedený webový prohlížeč. Je především rychlý a minimalistický, běžnému uživateli by měl ale funkčností bohatě postačovat. Rychle se vyvíjí, na požadavky uživatelů je brán ohled, a tak je pravděpodobné, že dosáhne slušné vyladěnosti. Mnoho uživatelů tvrdí, že Firefox je těžkopádný moloch – Chromium je může uspokojit; stejně tak může zaujmout ty, kdo hledají rychlý prohlížeč, ale vadí jim uzavřenost Opery. Spousta lidí také odchází od MSIE a díky Chromiu mají další alternativu k vyzkoušení.

Přes to všechno ale Google Chrome stále zaujímá podle Net Applications jen zhruba 1,4 % trhu. Do budoucna ale můžeme počítat s nárůstem, zvláště až bude dokončena verze pro GNU/Linux a Mac OS X.

       

Komentáře

[hajma]

eeee, scott mc nealy to asi nebyl, spíš Scott McCloud

[Martin Böhm]

Přesně tak, navíc že to je Cloud se dá poznat i na stylu.

By the way, který Scott McNealy dělá komiksy, a jaké? :o)

[Robert Krátký]

Opraveno.

[Prcek]

U těch obrázků by mohl být ALT, nebo ještě lépe pod obrázkem popisek, aby to bylo pro čtenáře přehlednější - aby věděl na co má v obrázku koukat .

Jinak pěkný počtení, celkem se těším, až Chrome vyzkouším - kvůli rychlosti a nenáročnosti používám nejradši Konqueror, ale ten má občas problémy s některými stránkami atd., takže Chrome by pro mě mohla být správná volba.

[R]

Tiez pouzivam kvoli rychlosti Konqueror, ale tiez kvoli integracii s KDE (napr. KWallet) - a to bude v Chrome chybat.

[Prcek]

Jo ta integrace s kwallet je skvělá, ale Chrome si snad hesla taky pamatuje, tak zas takovej rozdíl to nebude - já stejně kwallet použiju jen na konqueror a na kopete, takže bych musel zadávat heslo dvakrát místo jednou, což není taková hrůza .

[Fluttershy, yay!]

Konqueror s WebKitem, nebo s KHTML?

[Prcek]

S KHTML. Zatím jsem zůstal u KDE3, takže ani nevím, jestli pro něj je taky webkit kpart, spíš bych řekl, že to je až pro KDE4.

[Smajchl]

Mě to Webkit nenabídlo ani v KDE4 a taky jsem kvůli rychlosti používal Konqueror, což je teď v době AJAXu problém, protože to ty javascripty prostě nežere. Takže teď používám Fojfox a teď píšu z chromium, je to celkem fajn browser, hodne rychlej, jen ten flash to zatim neumi

[pakanek]

Kvůli rychlosti používám Vimperator - mód do Firefoxu s Vi-like zkratkami. Rychlostí samozřejmě mám na mysli rychlost ovládání. Fvwm, Screen, Vimperator a skoro nepotřebuji myš. Doufám, že v GChrome se také něco podobného objeví.

[Martin Böhm]

A ještě jedna věc: Jak je na tom Chromium, co se týče 64-bitových systémů? Pamatuji se, že bývalo bledě, a podle rychlého Googlování stále je... nevíte, jak to je a a jak to bude v dohledné budoucnosti?

Na druhou stranu... rychlý prohlížeč je jedna věc a pohodlné prohlížení webu druhá. Za sebe mohu říci, že bych nepřešel na super rychlý, krásně čistě napsaný prohlížeč, pokud by nedokázal blokovat (všechny) reklamy.

[SnailCZ]

Pokud si chcete Chromium vyzkoušet a nebaví vás kompilovat (který uživatel ubuntu by se s tím chtěl otravovat, že ), tak tady máte repozitáře denních buildů pro všechny aktuální verze ubuntu:

 

https://launchpad.net/~chromium-daily/+archive/ppa

Updaty jsou každý den, stále přibývají nové věci.

[mirec]

To na obrázkoch je systémová téma (modré gnome?? takých tém som moc nevidel), alebo si chrome vykresľuje vlastnú tému. Ak áno prečo potom používajú gtk údajne kvôli natívnemu vzhľadu?

[pools]

http://www.abclinuxu.cz/images/clanky/kolibac/google-chrome.png << horni pruh je systemovy, zbytek si chromium dela po svem(stejne jako na wydlich), ale nabidky (nastaveni) je gtk ktere poznas

[xvasek]

Nevím, kde jste přišli na označení "pornomód". Nepopírám vhodnost tohoto módu pro tyto účely , nicméně to má další spoustu velmi rozumných využití - zejména se hodí, pokud se člověk potřebuje přihlásit na jeden server (s autentizací pomocí cookies) více různými účty zaráz - žádný jiný prohlížeč kromě Chrome AFAIK něco takového neumí. Normálně se jde například přihlásit dvakrát na gmail a posílat si chat mezi okny prohlížeče. Já sám tady toto používám u webů, kde jsem admin a potřebuju mít ještě přihlášeného jednoho běžného uživatele pro testování. Další praktické využití je, když mi na můj počítač někdo přijde vybírat maily nebo tak něco - přihlásí se do okna incognito a on sám z toho vidí, že jakmile zavře okno, u mě na počítači po něm nic nezůstane (kromě případných záznamů keyloggeru a pro mě osobně je to výhodné v tom, že mi nesviní do počítače cookies z nějakých facebooků a podobných kravin, popřípadě mě to neodhlásí pokud používáme stejné služby (gmail například).

Možná, že když tomu budete říkat jinak, tak tady ta zajímavá featura začne víc lidí zajímat - zejména pro webové vývojáře je to opravdu k nezaplacení.

[CIJOML]

Porno mod protoze to vystihuje 99.99% bezneho pouziti tohoto modu. A nic si nenalhavejme ;)

[Skoll]

 Proč to sakra rovnou nepojmenovali "Porno mód"?

[CIJOML]

Asi to zatrhnul nejaky kravatak. Nic si nenalhavejme...

[qpal]

Naopak, kazdy kravatak by to pochopil jako killer-feature a ihned zacal testovat

[xvasek]

Pokud se o tom bude takto psát tak bezpochyby. :-/

[hankey]

Ale já se pořád nedozvěděl, co to je!?

[Fluttershy, yay!]

Jedná se o sezení, v němž se neukládá historie, cache ani nic dalšího.

[hankey]

Pěkná blbost. Co když se k tomu pornu budu chtít vrátit?

[pavlix]

Porno mod protoze to vystihuje 99.99% bezneho pouziti tohoto modu. A nic si nenalhavejme ;)

Když to bereš takhle, tak bysme mohli přejmenovat mail a internet :). Btw, kolik procet mailu dneska tvoří spam? :)

[Petr Tomeš]

Já používám tyto režimy především při přístupu do banky, mailu, při zařizování překvapení atd. na různých počítačích. A určitě nejsem sám.

[Skoll]

 To je sice pravda, ale naše společnost si libuje v disfemizmech.

Existuje-li nějaký způsob, jak něco přejmenovat na adekvátní výraz, pak se to jistě ujme.

Příkladem je třeba i ParoubEgg

[Vašek Lorenc]

 

  epiphany-browser --private-instance

 

Je to ono? Nebo toho je víc, co je potřeba splnit na "incognito" browser?

[Skoll]

 No konečně! Zatím jsem měl chrousta jen na Widlích, teď už půjde domů.

Tučňák s chroustem.

[Pepík]

Další prohlížeč do rodiny karet! Žádné panely, listy, záložky...

[Jardík]

Pro mě tohle prohlížeč prostě není. Už jenom kvůli tomu, že adresní řádek je tlustý jak jánevimco a nepoužívá systémový font (ani na windows). A taky hlavně kvůli tomu, že stále je dostupný jen pro x86. Mi s x86_64 máme prostě smůlu. Prostě pro zastaralé procesory se vyvíjí pořád a na nové (nové už pár let) se prostě sere. A tohle dělají mraky vývojářů, hlavně vývojářů pro Windows. Prostě nějakou x86_64 architekturu ignorují a vůbec s ní nepočítají. Pak to vypadá, jak to vypadá. Proberte se proboha ...

[Ladicek]

Jardo, ty se prober, proboha, x86_64 je úmyslně zpětně kompatibilní. Kdybys byl takovej makáč, jak se snažíš vypadat, tak používáš IA64 :-P

[Grunt]

Já myslel, že se tak s Assemblerem patláš kvůli tomu aby ses to pořádně naučil a přes prázdniny přiložil ruku k dílu a v září jsme tu měli 64-bitovou verzi V8 i Chromia, ne?

[mirec]

Len pre zaujímavosť x86_64 je podobná sračka ako x86. Ak by mali výrobcovia odvahu a robili linuxové stroje na iných architektúrach teraz by sme mohli mať výkonnejšie procesory s nižšou spotrebou a menšími nákladmi pretože by tam nebola spätná kompatibilita s archaickou architektúrou.

[xvasek]

Zpětná kompatibilita není "výsadou" x86. Stejné je to např. na MIPSu (32 a 64 bit), některé MIPSy  (pokud se nepletu) dokonce umí přehazovat little a big endian. Navíc x86 má několik dalších výhod - například má nejkratší kód.

[mirec]

Samozrejme, že spätnú kompatibilitu majú aj iné procesory (napr. ARM 32 / 16 bit). Ale stavať na architektúre x86, ktorá je už svojou životnosťou dávno po záruke sa mi zdá také ... Proste verím, že keby niekto napumpoval dostatok peňazí do vývoja niečoho iného mohli by sme čoskoro mať výkonnejšie CPU a hlavne s nižšou spotrebou (niektoré notebooky sú už teraz postavené na ARM-och, majú síce slabý výkon, ale tá spotreba je oproti Atomom fakt luxusná).

[xvasek]

Nemyslím si, že x86 je nějakou zásadní překážkou vývoje - jedná se v podstatě o RISCové procesory (i když zpracovávají CISCovou instrukční sadu - instrukce ale rozkládají na prakticky RISCové mikrooperace) se všemi RISCovými finesami, které kdy byly s velkou slávou u RISCu prezentovány - superscalar, superpipeline, out of order execution (až na Atom)..., navíc x86_64 opravuje slabinu v podobě malého počtu registrů. Instrukční sada je další výhodou - krátký kód, jednoduchý kompilátor bez nároku na optimalizace. Oblast, kde by RISC mohl získat nějaké další bodíky - zpracování vektorů - zase pokryly grafické karty dřív, než stačíš říct "Cell" a výkon jakéhokoli univerzálního procesoru deklasovaly způsobem, který je z většího odstupu až trapný.

Jistěže má ARM menší spotřebu, ale pokud se podíváme na performace per watt, tak na tom bude s x86 podobně - zařízení s ARMem už jsem měl dvě (telefon a Palm), telefon byl pěkný lenoch a představa spouštění něčeho jiného, než primitivní operační systém, mi přijde dost masochistická; Palm byl v pohodě, ale jenom díky dobře navrženému systému, který se ani nesnažil tvářit, že by mohl třeba spustit víc než jednu úlohu. Co je dále zásadní - až bude pro Atom pořádný chipset, tak bude úplně jedno, jestli procesor + chipset žerou 1W (ARM) nebo 3W (Atom), protože spotřeba celého zbytku netbooku bude taková, že tady ty hodnoty se v tom ztratí. Současný stav, kdy se 5W Atom páruje s 22W chipsetem nebude mít dlouhého trvání.

Ne že bych to ARMu nepřál, ale moc reálné mi to nepřijde.

[mirec]

No neviem, Iphone mi práve ako moloch nepripadá a to má ARM. Najnovšie ARM-y dokážu konkurovať x86 pričom majú minimálne o 50% menšiu spotrebu pri rovnakom výkone. No a samozrejme ARM nie je jediná architektúra.

[xvasek]

Iphone má taky stejnou architekturu, jako Palm - single-task OS. Používal jsi někdy nějaký ARM/MIPS/cokoli s Linuxem, nejlépe ještě i s grafikou?

[mirec]

Pozor, iphone má plnohodnotný multitasking akurát ho nepoužíva.

[kralyk z abclinuxu]

Například PSP má MIPS based procesor a multitasking podporuje, i když OS je taky single-task. Ale multithreading používá hodně. Někdo na tom rozjel i nějaký linux, byl to ale spíš experiment, páč prakticky to k ničemu moc nebylo...

[kralyk z abclinuxu]

Nezapomeňte taky na Larrabee (já vím, je to napůl sci-fi)

[xvasek]

Neřekl bych, že je to scifi - jenom to asi nikdy nedorazí na trh. Současné vzorky mají vyšší energetickou náročnost (což by až tak nevadilo), než současné grafické karty a přitom nedosahují jejich výkonu v DirectX (což vadí hodně), a to ještě ani neexistuje pořádný ovladač, který je u této architektury díky složitosti celkem zásadní komponentou. Muselo by se stát něco zásadního, aby se tento koncept ujal - například by se začal ve hrách používat raytracing a vzniklo by úplně nové prostředí (mimo DirectX a OpenGL), které by bylo pro Larabee nativní a současné karty by se musely přizpůsobit.

[kralyk z abclinuxu]

Však ono se to nakonec nějak na trhu objeví. Stream computing, široký paralelismus, má zkrátka velkou budoucnost. Možná to nebude mít jméno Larrabee, ale něco podobného se jistě objeví. Současné procesory jsou v tomhle ohledu de-facto pasé a budou se čím dál víc přemisťovat do embedded a podobných zařízení (z hlediska principu fungování).

[petris_]

Palm byl v pohodě, ale jenom díky dobře navrženému systému, který se ani nesnažil tvářit, že by mohl třeba spustit víc než jednu úlohu.

PalmOS umel multitasking jiz od prvni verze, ale z licencnich duvodu nebylo poskytnuto API, ktere by umoznilo vyuziti v beznych aplikacich. Licence by se nejspis dala koupit, ale nebylo to potreba. V roce 2002 se objevil PalmOS 5(podporujici procesory ARM, puvodni PalmOS je nepodporoval), kde uz multitasking byl.

[xvasek]

Multitasking v Palmu (v5.x a starší) funguje úpně stejně, jako svého času v DOSu - jde pověsit program na nějaké přerušení. Jestli je rozhraní veřejně popsané nevím, ale systém bych nazýval "multitaskovým" až od chvíle, kdy je umožněno vykonat více aplikací současně, aniž by ty aplikace samotné o tom věděly, popřípadě aniž by byly napsány speciálně tak, že prakticky obsahují task scheduler.

[petris_]

Jadro multitasking umi, ale z licencnich duvodu multitasking nebyl. Maji to i nekde napsane na webu. Zminka o tom je i na wikipedii.

[Ivan]

Opravdu je to ted priorita? Neni mozne ze maji na praci jine, dulezitejsi veci? Chapu ze je 64bit kod je o trosku rychlejsi, ale podle me ma 64bit FF jedninou vyhodu - muze mit ve swapu vice nez 4GB RAM.

 

[Roman Došek]

Spíš je problém že se zbytečně natahují 32bitové knihovny...

[alfonz]

ještě včera mi fungovala akce z nabídky inspect element (sice nevím jak dlouho jsem neaktualizoval) ale dnešní aktualizace >> inspect element nejde.. někdo stejný problém?

[alfonz]

 tak v této revizi jde  3.0.183.0 (17311)

[alfonz]

doporučuji se podívat jak to mají udělané, je to super ;) 

[Grunt]

pornomód

[kralyk z abclinuxu]

nebo třeba tzv. „pornomódem“

+1

[kralyk z abclinuxu]

Mimochodem co používá Chrom na komunikaci mezi procesy?

[mmmmario]

Na Win používá Named Pipes.

[Saljack]

Chrome se mi líbí, ale nepoužívám ho kvůli tomu, že nemá ad block.

[aaaaa]

Tak už jen, aby fungoval a můžu ho vyzkoušet http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/267151

[Filip Jirsák]

Myslím, že by bylo vhodné v článku vysvětlit, jaký je rozdíl mezi Google Chrome a Chromiem. Pokud vím, Chromium je opensource prohlížeč (vyvíjí jej ale především Google), a Google Chromium je oficiální build Googlu postavený nad Chromiem. Vztah je tedy podobný, jako třeba OpenJDK a Sun JDK, nebo dříve Mozilla Suite a AOL Netscape. V článku se názvy Google Chrome a Chromium různě prolínají…

[Bilbo]

Ja mam za to ze nejdriv prisel google s Chrome a pak teprve to nekdo forknul jakozto Chromium, pricemz z toho odstranil veci ktere by se nekterym lidem libit nemusely (napr. odesilani udaju o pouzivani prohlizece do Googlu) a nejdou v Chrome vypnout.

[Filip Jirsák]

Vzhledem k tomu, že přímo v dialogu „O aplikaci Google Chrome“ je napsáno „Google Chrome staví na projektu s otevřeným zdrojovým kódem Chromium a využívá i další otevřený software“, tak to žádný fork nebude.

[Ladicek]

Nebude, není a nikdy nebyl. Chrome bylo od začátku přeznačené Chromium, což je zjevné z prvního, druhého i padesátého pohledu na chromium.org.

[kralyk z abclinuxu]

Přesně, už v prvních oznámeních ještě než chrome (pro win) vyšel psal google je to bude OS, tedy aj pro liunx. Jen jim to chvíli trvalo... imho dýl, než bylo původně v plánu.

[Filip Jirsák]

V lednu se psalo, že Google Chrome pro Linux bude v první polovině roku. To se ještě dá stihnout...

[Fluttershy, yay!]

Jo, chtěl jsem to tam uvést, ale zapomněl jsem na to. ~_^

Chromium je open-source webový prohlížeč, Google Chrome je upravený build Chromia, který přidává nějaké licenční a funkční záležitosti: třeba EULA, kontrolu aktualizací, nějaké drobnosti k tomu odesílání uživatelských aktivit.

[Grunt]

Přílohy:

• Snímek obrazovky-About Google Chrome.png (57651 bytů)
• Snímek obrazovky-Google Chrome Dev Build.png (32797 bytů)

Tak mi to nedá abych neupozornil na prví oficiální buildy Google Chrome pro Linux a Mac. Stahovat můžete zde:

• google-chrome-unstable_current_i386.deb
• google-chrome-unstable_current_amd64.deb

Všimněte si prosím rozdílů mezi Chromiem a uznejte sami, jestli není výhoda používat otevřenější verzi.

[Petr Tomeš]

Nějaký stručný komentř k těm rozdílům by nebyl? Licence Chrome pokud vím není o nic horší než u IE, Opery nebo třeba Flocku, funkce to má dobré a když nechci odesílat statistiky Googlu, tak si prostě tu volbu odškrtnu.

[Grunt]

Právě na ta licenční ujednání jsem, narážel.

a když nechci odesílat statistiky Googlu, tak si prostě tu volbu odškrtnu.

No právě že zatím ne. Viz.

Nějaký stručný komentř k těm rozdílům by nebyl?

Zatím to disasembluji, trasuju a vůbec zkoumám, takže zatím moc ne. Když na něco přijdu, určitě dám vědět. Opravdu je to zatím vypadá jen jako starší build chromia s vyměněnými product_logo_*.png. A je dost možné, že tam fakt něco přidali protože výsledná binárka je asi o 1MB větší než u Chromia(ale může to být způsobeno také kompilátorem).

[Grunt]

Ale nečekej to hned tak. 28MB binárních dat je 28MB binárních dat. Radši ani nechci vědět jak musel vypadat zdroják. A i když Google píše opak, tak stále radši doporučuji provádět debugování na Chromiu než na Chrome, protože k tomu jsou alespoň k dispozici debugovací symboly a z těch se při pádu dozvědí mnohem víc(a budou moci s tím opravdu něco dělat) než z nějakého automaticky vygenerovaného reportu kde bude zahrnuto /proc/cpuinfo, /etc/lsb-release, …

[pakanek]

Jen tak mimochodem na BSD bude Chrome leda přes emulaci z Linuxu?

[Grunt]

Vždyť jsou dostupné zdrojáky povětšinou pod BSD licencí.

[m;)]

s licenciou to urcite nema vela spolocne.

[m;)]

Zdravim. Ma niekto skusenosti s Chrome pod Windows na starsom (az hodne starom) HW ? Zvazujem ci by sa mi neoplatilo vymenit Operu. Diky.

[Petr Tomeš]

Nebylo by skoro rychlejší to zkusit namísto psaní komentáře? :) U starých HW pozor na systém, funguje to až od Windows XP (myslím SP 3).

[xvasek]

Nene, funguje "už" od SP2.

[m;)]

To by prave nebolo, k systemu nemam lahky pristup, preto sa vopred pytam. Ale diky, nevsimol som si, ze je nutne WinXP, takto je to pre mna "passee" a zostane tam Opera.

[Petr Tomeš]

Z toho důvodu jsem dal tátovi na ty dvoutisícovky Operu. Přece jenom je to Pentium II a já mám nějakou soudnost...

[cartman]

Drobny offtopic dotaz :

http://www.abclinuxu.cz/images/clanky/kolibac/google-chrome-download.png

je mozne identifikovat nazev cerneho gtk, ktere je pouzito na tomto obrazku?