Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Agent umělé inteligence vytvořil 'útočný' článek o Scottu Shambaughovi, dobrovolném správci knihovny matplotlib, poté, co vývojář odmítl agentem navrženou změnu kódu (pull request). 'Uražený' agent autonomně sepsal a publikoval na svém blogu článek, který přisuzuje Shambaughovi smyšlené motivace, egoismus a strach z AI coby konkurence.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.4 LTS, tj. čtvrté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
V pátek 20. února 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 6. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večera. Hackday je určen všem, kteří si chtějí prakticky vyzkoušet práci s linuxovým jádrem i uživatelským prostorem, od posílání patchů například pomocí nástroje b4, přes balíčkování a Flatpak až po drobné úpravy
… více »Google Chrome pro Linux se posouvá vpřed. Spousta věcí ještě nefunguje, jiné funkce jsou už ale hotové. Každopádně platí, že načítání a prohlížení je stejně rychlé jako ve verzi pro Windows. Podívejte se na screenshoty.
Tiskni
Sdílej:
Na Windows je to nenativní lišta, která vypadá "jako Vista" - i v jiných verzích Windows. Asi to není designově úplně čisté, ale funguje to. Epiphany s webkitem bude sice fajn, nicméně u Chromia bych neviděl hlavní výhodu ve Webkitu, ale v samotném designu UI. Z mého pohledu by mi bylo celkem jedno, kdyby Chromium třeba používalo Gecko - hlavně kdyby fungovalo, bylo rychlé, jednoduché a přehledné.
Sem teda zvědavý, jak implementují taby v titulku okna
Nijak. Sami už řekli, že udělají normální taby tak jak je každý známe.
Už se těším na epiphany s webkitem.
Nechápu nač se těšíš. Já Epiphany s WebKitem používám (Teda nepoužívám. Mám raději Gecko. Ale mám zkompilované.) pomalu už rok. A pokud máš radši QT, tak můžeš zkusit Aroru. Bohužel QT verze WebKitu trpí pomalostí renderování při scrollovaní, kterou do nedávna trpěla GTK verze. A pokuď vim, tak SVN verze WebKitu obsahuje volbu:
Usage: build-webkit [options] [options to pass to build system] --help Show this help message --cairo-win32 Build using Cairo (rather than CoreGraphics) on Windows --chromium Build the Chromium port on Mac/Win/Linux --clean Cleanup the build directory
, která udělá chromium verzi WebKitu a tu potom můžeš použít ve svém oblíbeném prohlížeči(Epiphany,Midori,…). Nevím co je tam jiné. Snad nějaké UI a JavaScript Engine. Já osobně byl z Epiphany tak nadšen, že jsem ho chtěl zkompilovat i na Windowsech(už mám splněny všechny závislosti pro vybuildění GTK verze WebKitu pod Windowsy)…bohužel jen do doby co jsem viděl strom závislostí.
Sem teda zvědavý, jak implementují taby v titulku okna, protože na Linuxu je tohle nemožnéNijak. Sami už řekli, že udělají normální taby tak jak je každý známe.
Opravdu by to nešlo? Nešlo by to obejít, že by to okno nedostalo dekoraci, a chrome by si pak udělal svou vlastní dekoraci "uvnitř" okna(včetně close, maximize/optimize a minimize buttonu)? (I když nevím, jak by to bylo s resizem)
Opravdu by to nešlo? Nešlo by to obejít, že by to okno nedostalo dekoraci, a chrome by si pak udělal svou vlastní dekoraci "uvnitř" okna(včetně close, maximize/optimize a minimize buttonu)?
Samozřejmě že šlo. Otázka je kdo a hlavně proč by to dělal? Ale třeba se to tam dostane, když bude dostatek křiku.
Jen ať se hezky drží toho co je na linuxovém desktopu standardní a nevymýšlejí vlastní nesmyslné a ošklivé p*čoviny.
A čim by tak asi furt asi ohromovali?
Kvalitou implementace webových standardů, rychlostí a paměťovou nenáročností?
LOL.
To vše jim WebKit poskytuje prakticky zdarma.
Tak teď nemám absolutně čím reagovat.
Vývojáře aplikací používajících vlastní skiny (themes) místo držení se konzistentního systémového vzhledu bych nejradši vraždil...
Já zase lynčoval a upaloval na hranici. Nesnáším když mi někdo sebere Tango a vnutí mi místo toho nějaké lesklý candy bazmek.
F11?
Člověk se pořád učí.
F1?
No zrovna u Compizu nevím. Ten má vlastní správu okna a třeba ten Emerald je tam fakt jenom jako dekorace. Zkus si spustit Compiz bez emeraldu a chmatni nějaké okno s ALTem. A pokud to dělá nějakou neplechu při set geometry, tak to není featura, ale bug. A navíc všechny WM co znám jsou otevřené, takže si to do nich klidně můžou dodělat.
Už podruhé: tykat prosím.
Chápu. U compizu při chmatnutí Emeraldu se souřadnice myši posílají přímo do jádra, to schová pixmapu, udělá z ní texturu, pár vertexů a na základě posílaných souřadnic potom vertexy ohýbá aby to vypadalo, že je to okno gumové. Když se okno pustí, tak se původní pixmapa zase zobrazí s novými hodnotami geometrie. Audacious také odečítá koordináty, ale sám sobě posílá novou geometrii na základě odečtených koordinátů. Na tom nevidím nic nenormálního. Spíš se divím, že to v compizu vůbec funguje a nechápu kde je problém. Že se nevlní? Ale to není chyba Audacious.
Celé okno audacious "borderless" a má vlastní "jakobytitulek". Při chycení okna a přesunu si sám audacious (a né správce oken) zjistí svou pozici, vezme "deltu" tažení, pozici si upraví a nastaví ji oknu. Kdežto u okna s normálním titulkem tu pozici zjistí compiz, sám odečte deltu, udělá animaci s přesunem na nové místo a oknu se pošle info "pozice změněna".
Vždyť oba jsme v podstatě napsali to samé, takže nechápu nad čím vzdycháš. Já chápu(či mám alespoň matnou představu) jak to v tom Audaciousu funguje.
Právě proto, že se o to audacious stará sám a "obchází" tak částečně správce oken, proto se nevlní a je to chyba audacious.
Audacious nic neobchází. V Xprotocolu není o tom, že okno smí přijímat geometrii jen od WM ani zmínka(o composte a nějakém vlnění už vůbec ne). A ještě si dovolím citaci z Xlib Programming Manual:
Applications are free to resize or move the children of their top-level windows as necessary. The window manager has no control over these windows.
Neříkám, že je to úplně super, že se tak děje, ale může se tak dít. A hlavní je, že se to dá vypnout.
the children of their top-level windowsAle to okno samotné je top-level, akorát nemá rámeček.
Tak co se trápíš s nějakými balíčky? To zkompiluj ne? Zrovna tahám WebKit z SVNka a pokusím se ho zkompilovat s volbou chromium a pak narvat do Epiphany. Jestli budeš chtít, slinkuju to staticky a někam umístím.
) a nesmí to být staticky slinkované s freetype/fontconfig/xft, jinak budu mít hnusný fonty jako u thunderbirdu 3b2, který mi tu nedávno staticky slinkoval kozzi (ale děkuji mu, že jsem ho alespoň mohl funkčně vyzkoušet).
Chrome od Googlu je založen na projektu Chromium, které je pod BSD licencí. Chromium lze většinou stáhnout aktuálnější(Google do kódu také přispívá) než samotný Chrome.
Jinými slovy Google Chrome to nebude, dokud to tak Google nevydá
Ale vždyť Google chtěl od začátku i verze pro Linux a Mac OS X. Jenom chtěl upřednostnit vydání verze pro Windows. Nebo se mýlím?
Ne, napsali čistě windows-only krám ke kterému teď do značné míry od nuly dopisují linuxové a jiné verze.
Neříkám, že měli multiplatformní Chrome, jenom že ty další verze chtěli udělat později.
Jo, při vydání to bylo tak zhruba ve stavu jako by Microsoft zítra v tiskové zprávě slíbil MS Office pro Linux a interně možná začal nesměle uvažovat jak to vlastně udělá. Skutečný Chrome pro Linux bude kdovíkdy, pokud vůbec. Snad až se mu ta část Chromium co je schopna běžet mimo Windows dostatečně přiblíží, a to na dohled furt ještě úplně tolik není.
Skutečný Chrome pro Linux bude kdovíkdy, pokud vůbec.Podle Google má "kdovíkdy" být 1. polovina roku 2009.
Doufám ,že bude chrome vydán co nejdříve. FF se již dnes stává obludou , pokud google doplní pluginy tak jak je známe pro FF pak bude FF out. Na openSuse jsem ho nucen používat , protože nic použitelného není ( ano je Opera , ale ta je sice rychlejší , ale má občasné bugy a některé stránky v ní nelze prohlížet , vím, že to není chyba opery , ale programátorů stránek ).
Pokud jsem na Windows-Vista používám Chrome.