Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Google Chrome pro Linux se posouvá vpřed. Spousta věcí ještě nefunguje, jiné funkce jsou už ale hotové. Každopádně platí, že načítání a prohlížení je stejně rychlé jako ve verzi pro Windows. Podívejte se na screenshoty.
Tiskni
Sdílej:
Na Windows je to nenativní lišta, která vypadá "jako Vista" - i v jiných verzích Windows. Asi to není designově úplně čisté, ale funguje to. Epiphany s webkitem bude sice fajn, nicméně u Chromia bych neviděl hlavní výhodu ve Webkitu, ale v samotném designu UI. Z mého pohledu by mi bylo celkem jedno, kdyby Chromium třeba používalo Gecko - hlavně kdyby fungovalo, bylo rychlé, jednoduché a přehledné.
Sem teda zvědavý, jak implementují taby v titulku okna
Nijak. Sami už řekli, že udělají normální taby tak jak je každý známe.
Už se těším na epiphany s webkitem.
Nechápu nač se těšíš. Já Epiphany s WebKitem používám (Teda nepoužívám. Mám raději Gecko. Ale mám zkompilované.) pomalu už rok. A pokud máš radši QT, tak můžeš zkusit Aroru. Bohužel QT verze WebKitu trpí pomalostí renderování při scrollovaní, kterou do nedávna trpěla GTK verze. A pokuď vim, tak SVN verze WebKitu obsahuje volbu:
Usage: build-webkit [options] [options to pass to build system] --help Show this help message --cairo-win32 Build using Cairo (rather than CoreGraphics) on Windows --chromium Build the Chromium port on Mac/Win/Linux --clean Cleanup the build directory
, která udělá chromium verzi WebKitu a tu potom můžeš použít ve svém oblíbeném prohlížeči(Epiphany,Midori,…). Nevím co je tam jiné. Snad nějaké UI a JavaScript Engine. Já osobně byl z Epiphany tak nadšen, že jsem ho chtěl zkompilovat i na Windowsech(už mám splněny všechny závislosti pro vybuildění GTK verze WebKitu pod Windowsy)…bohužel jen do doby co jsem viděl strom závislostí.
Sem teda zvědavý, jak implementují taby v titulku okna, protože na Linuxu je tohle nemožnéNijak. Sami už řekli, že udělají normální taby tak jak je každý známe.
Opravdu by to nešlo? Nešlo by to obejít, že by to okno nedostalo dekoraci, a chrome by si pak udělal svou vlastní dekoraci "uvnitř" okna(včetně close, maximize/optimize a minimize buttonu)? (I když nevím, jak by to bylo s resizem)
Opravdu by to nešlo? Nešlo by to obejít, že by to okno nedostalo dekoraci, a chrome by si pak udělal svou vlastní dekoraci "uvnitř" okna(včetně close, maximize/optimize a minimize buttonu)?
Samozřejmě že šlo. Otázka je kdo a hlavně proč by to dělal? Ale třeba se to tam dostane, když bude dostatek křiku.
Jen ať se hezky drží toho co je na linuxovém desktopu standardní a nevymýšlejí vlastní nesmyslné a ošklivé p*čoviny.
A čim by tak asi furt asi ohromovali?
Kvalitou implementace webových standardů, rychlostí a paměťovou nenáročností?
LOL.
To vše jim WebKit poskytuje prakticky zdarma.
Tak teď nemám absolutně čím reagovat.
Vývojáře aplikací používajících vlastní skiny (themes) místo držení se konzistentního systémového vzhledu bych nejradši vraždil...
Já zase lynčoval a upaloval na hranici. Nesnáším když mi někdo sebere Tango a vnutí mi místo toho nějaké lesklý candy bazmek.
F11?
Člověk se pořád učí.
F1?
No zrovna u Compizu nevím. Ten má vlastní správu okna a třeba ten Emerald je tam fakt jenom jako dekorace. Zkus si spustit Compiz bez emeraldu a chmatni nějaké okno s ALTem. A pokud to dělá nějakou neplechu při set geometry, tak to není featura, ale bug. A navíc všechny WM co znám jsou otevřené, takže si to do nich klidně můžou dodělat.
Už podruhé: tykat prosím.
Chápu. U compizu při chmatnutí Emeraldu se souřadnice myši posílají přímo do jádra, to schová pixmapu, udělá z ní texturu, pár vertexů a na základě posílaných souřadnic potom vertexy ohýbá aby to vypadalo, že je to okno gumové. Když se okno pustí, tak se původní pixmapa zase zobrazí s novými hodnotami geometrie. Audacious také odečítá koordináty, ale sám sobě posílá novou geometrii na základě odečtených koordinátů. Na tom nevidím nic nenormálního. Spíš se divím, že to v compizu vůbec funguje a nechápu kde je problém. Že se nevlní? Ale to není chyba Audacious.
Celé okno audacious "borderless" a má vlastní "jakobytitulek". Při chycení okna a přesunu si sám audacious (a né správce oken) zjistí svou pozici, vezme "deltu" tažení, pozici si upraví a nastaví ji oknu. Kdežto u okna s normálním titulkem tu pozici zjistí compiz, sám odečte deltu, udělá animaci s přesunem na nové místo a oknu se pošle info "pozice změněna".
Vždyť oba jsme v podstatě napsali to samé, takže nechápu nad čím vzdycháš. Já chápu(či mám alespoň matnou představu) jak to v tom Audaciousu funguje.
Právě proto, že se o to audacious stará sám a "obchází" tak částečně správce oken, proto se nevlní a je to chyba audacious.
Audacious nic neobchází. V Xprotocolu není o tom, že okno smí přijímat geometrii jen od WM ani zmínka(o composte a nějakém vlnění už vůbec ne). A ještě si dovolím citaci z Xlib Programming Manual:
Applications are free to resize or move the children of their top-level windows as necessary. The window manager has no control over these windows.
Neříkám, že je to úplně super, že se tak děje, ale může se tak dít. A hlavní je, že se to dá vypnout.
the children of their top-level windowsAle to okno samotné je top-level, akorát nemá rámeček.
Tak co se trápíš s nějakými balíčky? To zkompiluj ne? Zrovna tahám WebKit z SVNka a pokusím se ho zkompilovat s volbou chromium a pak narvat do Epiphany. Jestli budeš chtít, slinkuju to staticky a někam umístím.
) a nesmí to být staticky slinkované s freetype/fontconfig/xft, jinak budu mít hnusný fonty jako u thunderbirdu 3b2, který mi tu nedávno staticky slinkoval kozzi (ale děkuji mu, že jsem ho alespoň mohl funkčně vyzkoušet).
Chrome od Googlu je založen na projektu Chromium, které je pod BSD licencí. Chromium lze většinou stáhnout aktuálnější(Google do kódu také přispívá) než samotný Chrome.
Jinými slovy Google Chrome to nebude, dokud to tak Google nevydá
Ale vždyť Google chtěl od začátku i verze pro Linux a Mac OS X. Jenom chtěl upřednostnit vydání verze pro Windows. Nebo se mýlím?
Ne, napsali čistě windows-only krám ke kterému teď do značné míry od nuly dopisují linuxové a jiné verze.
Neříkám, že měli multiplatformní Chrome, jenom že ty další verze chtěli udělat později.
Jo, při vydání to bylo tak zhruba ve stavu jako by Microsoft zítra v tiskové zprávě slíbil MS Office pro Linux a interně možná začal nesměle uvažovat jak to vlastně udělá. Skutečný Chrome pro Linux bude kdovíkdy, pokud vůbec. Snad až se mu ta část Chromium co je schopna běžet mimo Windows dostatečně přiblíží, a to na dohled furt ještě úplně tolik není.
Skutečný Chrome pro Linux bude kdovíkdy, pokud vůbec.Podle Google má "kdovíkdy" být 1. polovina roku 2009.
Doufám ,že bude chrome vydán co nejdříve. FF se již dnes stává obludou , pokud google doplní pluginy tak jak je známe pro FF pak bude FF out. Na openSuse jsem ho nucen používat , protože nic použitelného není ( ano je Opera , ale ta je sice rychlejší , ale má občasné bugy a některé stránky v ní nelze prohlížet , vím, že to není chyba opery , ale programátorů stránek ).
Pokud jsem na Windows-Vista používám Chrome.