Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Google Chrome pro Linux se posouvá vpřed. Spousta věcí ještě nefunguje, jiné funkce jsou už ale hotové. Každopádně platí, že načítání a prohlížení je stejně rychlé jako ve verzi pro Windows. Podívejte se na screenshoty.
Tiskni
Sdílej:
Na Windows je to nenativní lišta, která vypadá "jako Vista" - i v jiných verzích Windows. Asi to není designově úplně čisté, ale funguje to. Epiphany s webkitem bude sice fajn, nicméně u Chromia bych neviděl hlavní výhodu ve Webkitu, ale v samotném designu UI. Z mého pohledu by mi bylo celkem jedno, kdyby Chromium třeba používalo Gecko - hlavně kdyby fungovalo, bylo rychlé, jednoduché a přehledné.
Sem teda zvědavý, jak implementují taby v titulku okna
Nijak. Sami už řekli, že udělají normální taby tak jak je každý známe.
Už se těším na epiphany s webkitem.
Nechápu nač se těšíš. Já Epiphany s WebKitem používám (Teda nepoužívám. Mám raději Gecko. Ale mám zkompilované.) pomalu už rok. A pokud máš radši QT, tak můžeš zkusit Aroru. Bohužel QT verze WebKitu trpí pomalostí renderování při scrollovaní, kterou do nedávna trpěla GTK verze. A pokuď vim, tak SVN verze WebKitu obsahuje volbu:
Usage: build-webkit [options] [options to pass to build system] --help Show this help message --cairo-win32 Build using Cairo (rather than CoreGraphics) on Windows --chromium Build the Chromium port on Mac/Win/Linux --clean Cleanup the build directory
, která udělá chromium verzi WebKitu a tu potom můžeš použít ve svém oblíbeném prohlížeči(Epiphany,Midori,…). Nevím co je tam jiné. Snad nějaké UI a JavaScript Engine. Já osobně byl z Epiphany tak nadšen, že jsem ho chtěl zkompilovat i na Windowsech(už mám splněny všechny závislosti pro vybuildění GTK verze WebKitu pod Windowsy)…bohužel jen do doby co jsem viděl strom závislostí.
Sem teda zvědavý, jak implementují taby v titulku okna, protože na Linuxu je tohle nemožnéNijak. Sami už řekli, že udělají normální taby tak jak je každý známe.
Opravdu by to nešlo? Nešlo by to obejít, že by to okno nedostalo dekoraci, a chrome by si pak udělal svou vlastní dekoraci "uvnitř" okna(včetně close, maximize/optimize a minimize buttonu)? (I když nevím, jak by to bylo s resizem)
Opravdu by to nešlo? Nešlo by to obejít, že by to okno nedostalo dekoraci, a chrome by si pak udělal svou vlastní dekoraci "uvnitř" okna(včetně close, maximize/optimize a minimize buttonu)?
Samozřejmě že šlo. Otázka je kdo a hlavně proč by to dělal? Ale třeba se to tam dostane, když bude dostatek křiku.
Jen ať se hezky drží toho co je na linuxovém desktopu standardní a nevymýšlejí vlastní nesmyslné a ošklivé p*čoviny.
A čim by tak asi furt asi ohromovali?
Kvalitou implementace webových standardů, rychlostí a paměťovou nenáročností?
LOL.
To vše jim WebKit poskytuje prakticky zdarma.
Tak teď nemám absolutně čím reagovat.
Vývojáře aplikací používajících vlastní skiny (themes) místo držení se konzistentního systémového vzhledu bych nejradši vraždil...
Já zase lynčoval a upaloval na hranici. Nesnáším když mi někdo sebere Tango a vnutí mi místo toho nějaké lesklý candy bazmek.
F11?
Člověk se pořád učí.
F1?
No zrovna u Compizu nevím. Ten má vlastní správu okna a třeba ten Emerald je tam fakt jenom jako dekorace. Zkus si spustit Compiz bez emeraldu a chmatni nějaké okno s ALTem. A pokud to dělá nějakou neplechu při set geometry, tak to není featura, ale bug. A navíc všechny WM co znám jsou otevřené, takže si to do nich klidně můžou dodělat.
Už podruhé: tykat prosím.
Chápu. U compizu při chmatnutí Emeraldu se souřadnice myši posílají přímo do jádra, to schová pixmapu, udělá z ní texturu, pár vertexů a na základě posílaných souřadnic potom vertexy ohýbá aby to vypadalo, že je to okno gumové. Když se okno pustí, tak se původní pixmapa zase zobrazí s novými hodnotami geometrie. Audacious také odečítá koordináty, ale sám sobě posílá novou geometrii na základě odečtených koordinátů. Na tom nevidím nic nenormálního. Spíš se divím, že to v compizu vůbec funguje a nechápu kde je problém. Že se nevlní? Ale to není chyba Audacious.
Celé okno audacious "borderless" a má vlastní "jakobytitulek". Při chycení okna a přesunu si sám audacious (a né správce oken) zjistí svou pozici, vezme "deltu" tažení, pozici si upraví a nastaví ji oknu. Kdežto u okna s normálním titulkem tu pozici zjistí compiz, sám odečte deltu, udělá animaci s přesunem na nové místo a oknu se pošle info "pozice změněna".
Vždyť oba jsme v podstatě napsali to samé, takže nechápu nad čím vzdycháš. Já chápu(či mám alespoň matnou představu) jak to v tom Audaciousu funguje.
Právě proto, že se o to audacious stará sám a "obchází" tak částečně správce oken, proto se nevlní a je to chyba audacious.
Audacious nic neobchází. V Xprotocolu není o tom, že okno smí přijímat geometrii jen od WM ani zmínka(o composte a nějakém vlnění už vůbec ne). A ještě si dovolím citaci z Xlib Programming Manual:
Applications are free to resize or move the children of their top-level windows as necessary. The window manager has no control over these windows.
Neříkám, že je to úplně super, že se tak děje, ale může se tak dít. A hlavní je, že se to dá vypnout.
the children of their top-level windowsAle to okno samotné je top-level, akorát nemá rámeček.
Tak co se trápíš s nějakými balíčky? To zkompiluj ne? Zrovna tahám WebKit z SVNka a pokusím se ho zkompilovat s volbou chromium a pak narvat do Epiphany. Jestli budeš chtít, slinkuju to staticky a někam umístím.
) a nesmí to být staticky slinkované s freetype/fontconfig/xft, jinak budu mít hnusný fonty jako u thunderbirdu 3b2, který mi tu nedávno staticky slinkoval kozzi (ale děkuji mu, že jsem ho alespoň mohl funkčně vyzkoušet).
Chrome od Googlu je založen na projektu Chromium, které je pod BSD licencí. Chromium lze většinou stáhnout aktuálnější(Google do kódu také přispívá) než samotný Chrome.
Jinými slovy Google Chrome to nebude, dokud to tak Google nevydá
Ale vždyť Google chtěl od začátku i verze pro Linux a Mac OS X. Jenom chtěl upřednostnit vydání verze pro Windows. Nebo se mýlím?
Ne, napsali čistě windows-only krám ke kterému teď do značné míry od nuly dopisují linuxové a jiné verze.
Neříkám, že měli multiplatformní Chrome, jenom že ty další verze chtěli udělat později.
Jo, při vydání to bylo tak zhruba ve stavu jako by Microsoft zítra v tiskové zprávě slíbil MS Office pro Linux a interně možná začal nesměle uvažovat jak to vlastně udělá. Skutečný Chrome pro Linux bude kdovíkdy, pokud vůbec. Snad až se mu ta část Chromium co je schopna běžet mimo Windows dostatečně přiblíží, a to na dohled furt ještě úplně tolik není.
Skutečný Chrome pro Linux bude kdovíkdy, pokud vůbec.Podle Google má "kdovíkdy" být 1. polovina roku 2009.
Doufám ,že bude chrome vydán co nejdříve. FF se již dnes stává obludou , pokud google doplní pluginy tak jak je známe pro FF pak bude FF out. Na openSuse jsem ho nucen používat , protože nic použitelného není ( ano je Opera , ale ta je sice rychlejší , ale má občasné bugy a některé stránky v ní nelze prohlížet , vím, že to není chyba opery , ale programátorů stránek ).
Pokud jsem na Windows-Vista používám Chrome.