Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Tuxradar.com informuje, že Google pro linuxový port prohlížeče Chrome zvolil GTK+. Ben Goodger (vedoucí projektu) prohlásil, že tato volba usnadní přenos aplikace mezi platformami a brání použití konstrukce, která "omezuje vaše možnosti".
Tiskni
Sdílej:
Co na tom, že GNOME aplikace si budou ukládat hesla do gnome-keyring (mimochodem, dělá už tohle evolution), zatímco Firefox si je bude ukládat do svého vlastního souboru, stejně jako to dělá třeba Skype, takže skutečný benefit oproti KDE (kde je to právě tak) se hledá jen velmi těžko. Ale hlavně, že budou vypadat všechny okýnka stejně, to se pak člověku dělá jedna báseň (což vlastně nebude až tak pravda, všechny okýnka stejně vypadat nemůžou a třeba sdílení stejných klávesových zkratek pro stejné/obdobné funkce v rámci desktopového prostředí bývá taky občas problém).
Taková povedená anekdota, žeprý využití různých knihoven je náramně kontraproduktivní věc.
Přiznám se, že tenhle přístup taky moc nechápu. Sám ho používám jedině ve speciálních případech, kdy je potřeba šetřit místem na disku a/nebo pamětí. Jinak používám jako desktop managera Gnome, ale aplikace volím zásadně podle toho, jak mi vyhovují. Že nemají jednotný vzhled, mě v nejmenším netrápí.
je videt ze nejsi vyvojar, ruzne knihovny pouzivaji ruzne fce a ty musis furt delat wrapper, takze se z toho jednoho krasneho dne potento... je to vazne prace navic..
> Co na tom, že GNOME aplikace si budou ukládat hesla do gnome-keyring (mimochodem, dělá už tohle evolution)
Ano, dělá.
Vzpomínám si, že před hodně verzemi si to dával do nějakého vlastního souboru, ale to už je dost dávno, řekl bych...
gnome-vfs
Tak to si zase dovolím nějakou tu citaci:
Qt je holka pro všechno
Qt je multiplatformny vsestranny toolkit.
Qt je kompletný toolkit na tvorbu desktopových, mobilných, a teoreticky aj serverových (aj keď to už je trochu overkill) programov.
Qt není (jenom) GUI toolkit, ale aplikační framework…
Opravdu se chcete hádat o tom co je větší balast? (A upozorňuji, že se neobíjím uchýlit i k taktice nejzbabělejší - porovnání velikosti balíčků potřebných k běhu nějaké aplikace z obou toolkitů) V souvislosti s tím mě napadá: Neexistuje něco jako tinyGTK+ nebo uQt?
Ach jo. Pomalu a jistě zvažuji odchod z KDE na Gnome. Ne snad kvůli tomu, že by mi KDE 4 nevyhovovalo, ale kvůli tomu, že Firefox, Thunderbird, Inkscape, GIMP a teď i Chrome vyžaduje něco málo z Gnome/ GTK.
Konkrétně potřebujete GTK+,GLib,cairo a pango(pango jen v případě, že bude použito jako frontend WebKitu. Dá se tam volit mezi pangem a freetype). Sečteno a podtrženo 9124kB místa na disku. Hotová katastrofa. A nebo jen nechápu podstatu problému?
IMHO je jádro pudla někde jinde. GTK aplikace mají podivnou tendenci ignorovat nastavení mime-types a upřednosťovat Gnome/GTK aplikace. Například mi všechny gnome aplikace vnucovaly otevření PDF pomocí gimpu a to přesto, že defaultní aplikací v KDE jsem měl nastavenou jinak. Nakonec jsem musel vlézt do globálních mimetypes ručně, a z nastavení Gimpu natvrdo vymazat Postrcript a PDF jako známe formáty. Bohužel, GTK+ aplikace jsou takové dost nepřenosné
to je nastavení mime-types.
problém je, že já gnome nainstalované nemám.
Je potreba, aby si linuxovi uzivatele zvykli na to, ze graficke prostredi proste NENI homogenni - diky bohu.Chapu... na lepsi casy se evidentne neblyska, tak si musis vsugerovat, ze je to vlastne dobre...
Máte nějakou představu o tom, kolik asi lidí homogenní grafické prostředí vyžaduje? Já bych si tipnul, že to bude nějaký mizivý zlomek uživatelů. Vždyť z důležitých hráčů na desktopu řeší homogenní GUI možná Apple, nikdo jiný.Je potreba, aby si linuxovi uzivatele zvykli na to, ze graficke prostredi proste NENI homogenni - diky bohu.Chapu... na lepsi casy se evidentne neblyska, tak si musis vsugerovat, ze je to vlastne dobre...
Máte nějakou představu o tom, kolik asi lidí homogenní grafické prostředí vyžaduje? Já bych si tipnul, že to bude nějaký mizivý zlomek uživatelůPokud smím přispět také svým názorem do této diskuze, tak bych řekl, že lidé jsou smíření s tím, že každý pes jiná ves, ale určitě by homogenní prostředí ocenila drtivá většina uživatelů. Mně stačí to věčné vysvětlování kolegům a kolegyním, proč jednou najdou USB disk přímo v souborovém dialogu a jindy ho musejí hledat v adresáři
/media
. Nedej bože, když chtěl někdo tisknout před časem ze starší verze Adobe Readeru, kde nešla vybrat tiskárna… A proč má člověk v jednom programu asociovaný k html Konqueror, a ve druhém Firefox. Homogenní prostředí neřeší člověk, který systém zná a ví, proč se tohle chová tak či onak, a jak to nastavit. Ale člověk, kterému vytvoříš na počítači účet a posadíš ho k tomu, že si tam může páchat co chce, je z toho vcelku zmaten. A ne kvůli zvykům z Windows, ale právě kvůli nehomogenitě prostředí. Nebojuji proti tomu, byl by to boj s větrnými mlýny, který nemá šanci nikdo vyhrát. Ani nemohu říct, že homogenní prostředí vyžaduji. Nevyžaduji ho - kdybych ho vyžadoval, používal bych Mac. Ale kdyby bylo, byl bych určitě raději.
Mně stačí to věčné vysvětlování kolegům a kolegyním, proč jednou najdou USB disk přímo v souborovém dialogu a jindy ho musejí hledat v adresáři /media.
Přesně. A co teprve moje babička nebo děda? Ty když jsem poprvé viděl usedat k počítači tak jsem se málem skácel k zemi. Bylo to něco mezi přípravou na jednání s Rakousko-uherským úředníkem a scénkou ze Slunce,seno. Příště si to natočím ať je vidět jak ten nějaký mizivý zlomek uživatelů trpí.
Pokud smím přispět také svým názorem do této diskuze, tak bych řekl, že lidé jsou smíření s tím, že každý pes jiná ves, ale určitě by homogenní prostředí ocenila drtivá většina uživatelů.Jistě, že by homogenní prostředí ocenila většina uživatelů. Bohužel, každý by ocenil jiné. Takže do té doby, než bude vynalezeno to ideální prostředí, které už nepůjde zlepšovat (což je v plánu hned po konci světa), budou se stávající prostředí zlepšovat, vyvíjet, zkoušet nové věci a vzájemně si konkurovat – z čehož logicky plyne, že nebudou homogenní.
Mně stačí to věčné vysvětlování kolegům a kolegyním, proč jednou najdou USB disk přímo v souborovém dialogu a jindy ho musejí hledat v adresáři /media.V adresáři
/media
ho najdou vždy, ne?
Takže do té doby, než bude vynalezeno to ideální prostředí, které už nepůjde zlepšovat (což je v plánu hned po konci světa)
Ani netřeba tolik ironie, chápu příčiny různorodosti, chápu nesmyslnost věčných dohadů o ní, chápu, že je to daň za svobodu OSS, jsem zcela jednoznačně proti všem výkřikům o jedné ideální distribuci, ale zároveň nejsem zaslepený fanatik, abych tvrdil, že je to ideální stav. Distribuci si člověk zvolit může, toolkit jen výjimečně. Naprosto špičkové by bylo, kdyby si člověk mohl u každého programu vybrat, zda ho chce skompilovat s GTK+ 1, GTK+ 2, Qt3, Qt4, kdelibs3, kdelibs4, atd… To by bylo něco A konkurovat by si mohly v tom co umí a jak jsou výkonné. No jo, celosvětový mír ve světě bez nemocí by byl taky fajn :-p
V adresáři /media ho najdou vždy, ne?Jasně. Vzhledem k nastavenému KDE téměř všichni najdou připojená média i bez rady, kde je hledat - dokud používají KDE aplikace. A kliknout na ikonu "zařízení" je i mnohem rychlejší. Ale byl to jen příklad. Je to nejen file dialog, ale i print dialog, možnost z KDE aplikací "tisknout" do PDF…
Naprosto špičkové by bylo, kdyby si člověk mohl u každého programu vybrat, zda ho chce skompilovat s GTK+ 1, GTK+ 2, Qt3, Qt4, kdelibs3, kdelibs4, atd…To by ale postavilo princip toolkitů na hlavu. Toolkit nejsou jen obrázky malované na obrazovku, ale hlavně ta logika ovládání GUI pod tím, a třeba v případě Qt spousta dalších věcí. Takže psát to s více toolkity by bylo jak psát dva různé programy.
To o tech 9 MB mista neni pravda - ty jmenovane knihovny snad maji take nejake zavislosti, ne? (Recnicka otazka). Takze se dostavame na nejakych 11 MB+ neco zabiraji locales (20 MB) ale ty jsou nepovinne...
Tak mi to nedalo. Jelikož jsem si nedávno nainstaloval Visty a snažím se na nich kompilovat různé aplikace, tak jsem vzal hned tu první zkompilovanou - GTK Hello World, zkopíroval ji mimo a pak spouštěl a doplňoval závislosti, které vyžadovala. Výsledek viz. příloha. Vím, že je to takové Tomešovské srovnání, no bohužel ke komplexnějšímu srovnání nemám potřebné znalosti a nikdo znalejší se k tomu jaksi furt nemá. A to jsem si jistý, že je všechny nepotřebuje(protože je při kompilaci nevyžadovala) a vynutila si je jen protože jsou proti nim knihovny slinkované(GTK aplikace se prej nedají staticky slinkovat, takže co z toho používá, těžko říct). No znova si dovolím nějakou citaci od člověka, který přímo s QT pracuje:
tam išlo proste o to, že GTK je GUI knižnica, zatiaľ čo Qt je kompletný toolkit na tvorbu desktopových, mobilných, a teoreticky aj serverových (aj keď to už je trochu overkill) programov.Nehovorím že to u GTK vadí, ale proste je pohodlnejšie mať to všetko navzájom previazané, takže napr. môžem jednoducho subclassnúť QGLWidget, a mám plnohodnotný Qt widget kresliaci OpenGL, ktorý sa ovláda ako potrebujem, takto to používam aj v editore pre moju hru.
Veľa programov na desktope používa proste sieť, audio, a pod., a keď je to všetko v jednej knižnici, kde to môžem používať asynchrónne, takže napr. poviem QHttp nech niečo stiahne, GUI thread beží ďalej, a na konci, alebo pri updatnutí progressu, dostane moje okno signál, ktorý môžem napojiť na nejaký slot, proste je to všetko pohodlné a logické...
Viem že u GTK sa to všetko dá riešiť inými knižnicami, ale tej pohodlnosti ako je u Qt sa to nemôže rovnať
Takže srovnáváme len widget toolkit(který má všechny své balíčky nutné pro běh uvedené třeba zde) proti multiplatformnímu všestrannému toolkitu. Já mam celkem jasno.
Je to tak... KDE4 si ještě ke všemu udělalo podobnou reklamu, jako Windows Vista.
GTK je teď mainstream.
Až bude kde4 stabilní tak vydají verzi kde5 ve které udělají pár drobných změn aby se to jmenovalo jinak než "nestabilní kde4" jako to udělal microsoft s win7 :)
GTK je teď mainstream.
To je bohuzel pravda. KDE 3 uz je na horizontu a KDE 4 je rychlosti a stabilitou od GNOME stale daleko. KDE 4 ma obrovsky potencial, ale je nutne sladit jeho vyvoj a vyvoj QT, dokoncit vyvoj hlavnich aplikaci (napr. K3b) a doladit rychlost a stabilitu. Pouzivam KDE i GNOME a KDE je i ve verzi 4.2 mene pouzitelne. Jak uz jsem ale rekl, KDE ma velky potencial, ktery pripisuji hlavne rychlosti vyvoje a dobrym (cistym) navrhem.
ach jo, když ti ten file dialog tolik vadí, tak si tam dej nativní dialog firefoxe: about:config => ui.allow_platform_file_picker = false
ten firefoxí umí též vytvořit adresář (verze 3.0.1)
Mě je to teda celkem fuk, ale pro zajímavost, k čemu při ukládání souboru potřebuješ obyčejnej blbej filtr na příponu. Když ukládám html, tak mi ten firefoxí dialog nabízí (case insensitive) masku *.htm *.html. Když ukládám např mp3 tak mi nabídne masku *.mp3, když jpg tak nabídne *.jpeg, jpg .... Připadá mi to celkem použitelné.
jsou oba stejne nepouzitelne, jen ten GTK je o dost hnusnejsi..Ne, že bych Firefox používal, ale uniká mi, v čem je ten GTK dialog o dost hnusnější? V tom, že má záložky? V tom, že má řádek, kam se dá psát rovnou cesta? Asi na to můj zakrnělý mozeček nestačí, aby to pochopil.
nalevo od nej je spousta nevyuziteho mista, takze to vypada, jako ze tam neco chybi.Nejvetsi katastrofa pri tvorbe SW je, kdyz maji moznost ovlivnovat vzhled GUI lide s podobnymi nazory...
Napriklad ta nesmyslna tlacitka nahore, vzdyt je to uplne k nicemu, zabira to spoustu mista a pritom by misto toho stacilo tlacitko "o uroven vys".
A)Kdyby se to takto provedlo tak by tam zase zbylo spoustu volného místa. Jen by se po CTRL+L mohly ty tlačítka měnit v adresu, tak jako je tomu v nautilu.
B)Tyto tlačítka oceníte hlavně v nějaké hluboké adresářové struktuře s mnoha soubory(/usr/…). Než by se člověk zase proklikal přes všechny úrovně ke kořenu a než by se vykreslily. Bohu dík za ně patří.
Mno a popravde chybi - mohl by tam byt edit box na masku souboru (tzn. ne jen nekolik vyjmenovanych pripon), ale zrejme by to matlo hloupe uzivatele..
Dlouho jsem nechápal. Až jednoho dne jsem skutečně pochopil. Zprvu, v UNIXoých systémech nic jako přípony neexistuje. V .jpg se klidně může schovávat video. To že je soubory mají jen jen z důvodu zpětné kompatibility s jistým systémem. Naopak Vám bylo do vínku dáno po instalaci GNOME hned několik adresářů pro typy či formáty. Že to všechno šijete defaultně do jednoho adresáře a pak se v tom nevyznáte a ještě jste líný si to roztřídit je čistě Váš problém. Programy pro práci s určitými druhy souborů si to už potom specifikují blíže. A to že si to nespecifikuje FireFox už je čistě jen chyba FireFoxu, protože třeba v Epiphany různé typy k filtraci jsou. Netvrdím, že by se to občas hodit nemuselo, ale nemá cenu zatěžovat třeba moji babičku s nějakými příponami, které ke všemu existují jen imaginárně kvůli rádoby profesionálním uživatelů počítače.
Ne, že bych Firefox používal, ale uniká mi, v čem je ten GTK dialog o dost hnusnější?
Vůbec nemá cenu namáhat se a zjišťovat to. Včera jsem asi tak půl hodiny tahal z jedné holky důvod, proč chce přecházet na Linux a nezůstává na Linuxu. Výsledek:Visty se mi nelíbí. Prostě jen zastírají vlastní neznalost/lenost/neschopnost/nevímcoještě a házejí to na systém/dialog. Já používám všechny tři(GTK,QT,Windows) a ani jeden jsem tady nehanil. Každý má svoje plus a každý svoje mínus(ti co tady furt kvákají o debilnosti GTK dialogu by si měli zkusit ten z Vist - to je teprv to pravé peklíčko perlíčko. Už jsem naštěstí přišel na to jak na něj.), ale někdo prostě nedokáže uznat svou chybu a bude do nekonečna kvákat o debilnosti těch ostatních.
dayvee@laptop:~$ cat /usr/local/bin/ff
#!/bin/sh
kgtk2-wrapper iceweasel &
Zavrhovat GTK+ kvůli jednomu přiblblýmu Open/Save dialogu je stejný, jako poslat do háje celý ODS kvůli ubohým 30 Kč poplatkům.
Je pravdou, že programovat v GTK+ je opruz, protože chybí objektový přístup (to je asi nejlepší přístup pro programování GUI) a pak vznikají Cčkové funkce jako gtk_button_new_with_label(). Ano, jde použít třeba gtkmm, ale to je jen interface, nemá to ten objektový přístup už v návrhu.
Na druhou stranu pokud už se to napíše, tak protože je to čisté Céčko, je to o něco rychlejší než C++.
Však jsem psal, že existuje gtkmm, stačí pořádně číst. Pořád je to ale rozhraní nad GTK+, takže další zpomalující vrstva (nehledě na to, že je to pomalejší C++).
Místo nějakýho hesla by to chtělo ty mýty aspoň vyvrátit nějakým argumentem...
Je pravdou, že programovat v GTK+ je opruz, protože chybí objektový přístup (to je asi nejlepší přístup pro programování GUI) a pak vznikají Cčkové funkce jako gtk_button_new_with_label(). Ano, jde použít třeba gtkmm, ale to je jen interface, nemá to ten objektový přístup už v návrhu.Ten návrh GTK+ samozřejmě je objektový. GObject je objektový systém. Dědičnost, hieararchie, všechno. To, že to je napsané v céčku, na tom nic nemění. I v céčku se dá programovat objektově. To, že to má hnusnou syntaxi, neznamená, že to není objektový návrh. Objektovost není věcí jazyka a syntaxe.
Na druhou stranu pokud už se to napíše, tak protože je to čisté Céčko, je to o něco rychlejší než C++.O tom bych velmi pochyboval. Důkazem budiž právě ryvchlost Qt versus GTK+. Jsou důvodná podezření, že právě ty nutné céčkové implementace vyšších úrovní jsou věcí, která GTK+ tak zpomaluje.
Skoro bych si vsadil, že těmito bezobsažnými PR žvásty se skrývá fakt, že Qt vlastní veliký konkurent googlu - Nokia.
Pravděpodobně ano, součástí Qt 4.5 má být prohlížeč postavený na webkitu, Aurora + Flash plugin, takže konkurence přibude. (Doufám, že nemám zastaralé informace...)
já to tušil. A nejde jen o prohlížeče. Google se hrne do mobilního segmentu, a Qt 4 má vynikající technické předpoklady stát se významnou komponentou. I proto řekl bych se google cpe do GTK+, ostatně on se momentálně angažuje i ve vývoji Gnome.
Nechci do toho kecat, ale WebKit s Qt frontendem můžete zkoušet už teď.[1],[2] Večer jdu stahovat a kompilovat.
Jen drobnůstka. Nejmenuje se to Aurora, ale Arora, web tu: http://code.google.com/p/arora/
Pokud ovšem myslíme to samé
Díky moc. O tom jsem ani nevěděl. Moc pěkný prohlížeč. Takže si dělám řadu Epiphany, Midori, Arora a kdo bude kvákat dostane touto trojicí.
Ted jsem si vsiml, ze jsem to spatne napsla. Arora, jasne, ze je to ono... diky
Zato GTK+ aplikace vypadají ve Windows nativně, jen co je pravda
PS: Takové PSI používá Qt pro Windows už léta. A léta jsem nevěděl, že je to Qt a né nějaké WinGUI.
Tak tak, Qt aplikácie vyzerajú na windowse ako natívne aplikácie čo sa o GTK povedať nedá.
Zvláštní…asi každý používáme jiné GTK nebo jiné Windowsy.
Prohlížečů na GTK založených je mnohem víc. A určitě nejsou pomalé.
No ja taky netusim, o cem ti lidi mluvi, jel jsem na AMD 1.8+ a ted mam AMD X4 64bit a ani predtim, ani ted nic pomaleho nevidim, ted teda uz vubec ne.
A co jineho potrebujete od prohlizece, nez prohlizeni webu? V tom je Epiphany pomerne zdarila :)
Já docela žeru jak lidi furt nadávají na to, že jsou dnešní prohlížeče molochy, ale přitom by chtěly aby ty prohlížeče snad i tancovaly. Od telefonu chci aby telefonoval, od prohlížeče aby prohlížel. Na kalendář tady mám kalendář(a to jak v reálném světě, tak jako aplikaci v GNOME).
rozumneho spravce downloadu
U Epiphany se dá použít GWget.
bookmarks
Ty má Epiphany ve výchozím nastavení.
spravce hesel
Toho má Epiphany ve výchozím nastavení. Jen nevím jestli se používá pro ukládání GNOME backend nebo ten z FireFoxu(Epiphany pro jádro používá tu stejnou knihovnu jako FF, takže změny provedené v FF se v něm promítnou)
mouse gestues
Dostupné skrze Epiphany-extensions. Stejně jako kupa dalších blbin.
vyhledavani v adresnim radku
Funguje ve výchozím nastavení.
vse je samozrejme otazku nazoru a naroku
Akorát já jsem přesvědčen o tom, že ten Váš názor je špatný. Teď už mi zbývá o tom jen přesvědčit Vás.
A proto ho nijak zásadně nerozšiřuji. Jinak nevidím rozdíl mezi FireFoxem. Ten je snad moloch i bez rozšíření?
Ja na tuhle diskuzi skoro zapomnel :)... Zasadni pro tuhle diskuzi bude prvni radek z webu Epiphany: "Epiphany is the web browser for the GNOME desktop. Its goal is to be simple and easy to use".
A v tom je právě jeho krása (ostatně jako ve většině GNOMáckých aplikací). Dělá jen přesně to, k čemu byl určen. Dovoluje prohlížet web. Nic víc.
Ne vzdy jsou potreby uzivatelu tak jednoduche ...
- web developer toolbar, FireBug
- RSS ctecka v prohlizeci. Nechci cist RSS v mailovem klientovi, protoze RSS (novinky na webu) mne prirozene sedi k webovemu prohlizeci
- budu potrebovat nejakou silenost v prohlizeci - mam mnohem vetsi nadeji v FF (v podobe rozsireni) nez s Epiphany a podobnymi "ciste" prohlizeci
Ne vzdy jsou potreby uzivatelu tak jednoduche ...
- web developer toolbar, FireBug
Ano, doslova klasická ukázka klasického uživatele. Sám mám FF nainstalovaný a když už na něco Epiphany nestačí, tak přepnout jej na FF je minimum. Jinak znovu upozorňuji, že Epiphany má všelijaké rozšíření.
- RSS ctecka v prohlizeci. Nechci cist RSS v mailovem klientovi, protoze RSS (novinky na webu) mne prirozene sedi k webovemu prohlizeci
Já si myslím, že na RSS by měla být samotná aplikace, která se stará o RSS. Ale mám pocit, že i toto lze v Epiphany nastavit.
- budu potrebovat nejakou silenost v prohlizeci - mam mnohem vetsi nadeji v FF (v podobe rozsireni) nez s Epiphany a podobnymi "ciste" prohlizeci
Spíš bych to upřesnil: Když si vymyslím, že potřebuji nějakou šílenost…
Ano, doslova klasická ukázka klasického uživatele. Sám mám FF nainstalovaný a když už na něco Epiphany nestačí, tak přepnout jej na FF je minimum. Jinak znovu upozorňuji, že Epiphany má všelijaké rozšíření.
Co to je ten "klasicky uzivatel"? Neco neexistujiciho, jen nejaky prumer, ktery zadnemu cloveku ve skutecnosti neodpovida. Kazdy ma ruzne potreby.
Já si myslím, že na RSS by měla být samotná aplikace, která se stará o RSS
No je to tvuj nazor a ja ti ho neberu. Dulezite je mit moznost volby.
Ale mám pocit, že i toto lze v Epiphany nastavit.
Je tam skutecny RSS klient? Jde vymenit za nejaky jiny?
Spíš bych to upřesnil: Když si vymyslím, že potřebuji nějakou šílenost…
Nekdy si to vymysli treba sef ... Nekdy je ta silenost i k necemu dobra ...
Co to je ten "klasicky uzivatel"? Neco neexistujiciho, jen nejaky prumer, ktery zadnemu cloveku ve skutecnosti neodpovida. Kazdy ma ruzne potreby.
Moji rodiče, prarodiče, autobusák který mě dnes vezl, slečna na úřadě, kterou jsem dnes viděl pracovat na PC,… Asi je dost jasné, že někdo kdo bude potřebovat web developer toolbar nebo FireBug už se bude spíše klonit k vývojáři než obyčejnému uživateli.
No je to tvuj nazor a ja ti ho neberu. Dulezite je mit moznost volby.
Akorát že já vím, že jakýkoliv jiný názor než ten můj je špatný. Naštěstí to zachraňuje ta možnost volby.
Je tam skutecny RSS klient? Jde vymenit za nejaky jiny?
http://raphael.slinckx.net/blog/2005-04-11/epiphany-rss-extension. Ovšem znova upozorňuji na to, že GNOME má na RSS jinou aplikaci a jen se s Epiphany asociuje.
Akorát že já vím, že jakýkoliv jiný názor než ten můj je špatný. Naštěstí to zachraňuje ta možnost volby.
Husty. A mas pro to nejaky duvod nebo jsou to jen hospodske kecy?
Buď jsem Franta trouba, co má svůj první počítač, nebo vy nevíte, k čemu ta rozšíření slouží. Nevím, jak bych měl rychleji a pohodlněji sledovat HTTP hlavičky, AJAX komunikaci, změny prováděné skripty v DOM, uplatnění kaskádových stylů, otestovat web s vypnutým JS, cookies, a spoustu dalších věcí, než právě pomocí těchto rozšíření. Na druhou stranu pokud někdo nic nevím o webu, budou mu tato rozšíření nejspíš k ničemu.web developer toolbar, FireBugJo, to je presne to, co v prohlizeci nechci... (nemluve o tom, ze mi tyhle rozsireni prijdou, ze jsou urceny na to, aby "i franta trouba, co ma svuj prvni pocitac, mohl delat WWW i kdyz o tom prd vi")
RSS ctecka v prohlizeci. Nechci cist RSS v mailovem klientovi, protoze RSS (novinky na webu) mne prirozene sedi k webovemu prohlizeciGoogle Reader...? (pro me osobne je offline RSS ctecka nesmysl)
Všem, kteří nadávají na údajnou nepoužitelnost/pomalost/neintuitivnost/whatever GTK+ : naprogramujte si prohlížeč celej v Qt, nic vám v tom nebrání.
My, kteří nemáme nervový záchvat, objeví-li se někde jiný než preferovaný toolkit, jsme spokojení, že vzniká nový kus softwaru pro Linux; barvičky a zaoblenost ovládacích prvků přece patří uživatelům Windows. :)
Proč by měl webkit záviset na QT???
[vaclav@dt-vk ~]$ pacman -Qi libwebkit Jméno : libwebkit Verze : 1.1.0-0.40663 URL : http://webkit.org/ Licence : custom Skupiny : Nic Poskytuje : webkitgtk-svn Závisí na : libxt libxslt sqlite3 gtk2 icu>=4.0 gstreamer0.10-base libsoup Volitelné záv. : Nic Požadovaný : midori Konfliktní s : webkitgtk-svn Nahrazuje : webgitgtk-svn Vel. instalace : 19592,00 K Zabalil : AndyRTR_<andyrtr@archlinux.org> Architektura : x86_64 Datum sestavení: So 7. únor 2009, 00:19:31 CET Datum instalace: So 7. únor 2009, 08:51:35 CET Důvod instalace: Nainstalován jako závislost jiného balíčku Instal. skript : Ne Popis : an opensource web content engine, derived from KHTML and KJS from KDE
Asi chtěl říci, že v současnosti jak Qt, tak GTK binding na Webkit si ho táhnout s sebou. Takže třeba přítomnost Qt znamená jeden Webkit v systému. Přítomnost webkit-gtk (např. pro Kazehakase) znamená druhý Webkit v systému.
Taky se mi otvíralo něco v kapse, když jsem je instaloval.
Pak doporučuji vyvíjet něco ve Windowsech. Tam se nedá mluvit o tom, že je tam něco dvakrát.