Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »La Quadrature du Net informuje o nově uniklém dokumentu, z kterého vyplývá, že členské státy EU se snaží skrze Radu EU protlačit do mezinárodní dohody ACTA povinnou kriminalizaci (včetně trestů odnětí svobody) nekomerčního sdílení autorských děl. Kriminalizace by se automaticky týkala i "podněcování a napomáhání".
Tiskni
Sdílej:
To by pak bylo něco jako jsem psal tady: kdyby filmy a hudbu nešlo zadarmo kopírovat…
Ale vidím tu dva problémy:
Podle mého:
takže většina lidí bude proti a tuhle „dohodu“ lze prosadit pouze nedemokratickým procesem (což ale v EU není nic až tak zvláštního).
Vymahatelnost lze zajistit pouze restrikcemi a smirovanim na Internetu, jinak to technicky nejde. Tedy presneji receno, ono to nebude fungovat ani potom, skutecni pirati si vyvinou dostatecne technicke prostredky k zajisteni soukromi, ale na kontrolu beznych uzivatelu to stacit bude. OSA a podobne spolky realne zastupuji (tzn. poskytuji penize) jen zlomku umelcu, a budou spokojeni, dokud budou mit zajisteny prijmy, tzn. dokud bude fungovat vypalne a dalsi poplatky do jejich kapsy. Vetsiny umelcu se tohle netyka, z penez OSY neziji, museji si zajistit prijem jinde. Muze je to ale postihnout tim, ze se jako uzivatele sami dostanou do role zlocincu, a tim, ze atmosfera kterou tato opatreni vytvareji rozhodne jejich tvorbe a vztahum se zakazniky neprospiva.To by pak bylo něco jako jsem psal tady: kdyby filmy a hudbu nešlo zadarmo kopírovat…
Ale vidím tu dva problémy:
- Jak zajistit vymahatelnost (aby nikdo nekradl), aniž by se omezila demokracie, svoboda slova a právo na soukromí?
- Co na to bude říkat OSA (a podobné spolky) potažmo umělci, kteří přijdou o část příjmů?
Podle mého:
- piráti nechtějí přijít o možnost kopírovat
- umělci a OSA nechtějí přijít o peníze (a nebudou věřit, že zákaz kopírování/sdílení jim přinese takové zisky, které ztrátu kompenzují)
- lidi, kteří nad těmito věcmi aspoň trochu přemýšlejí, nechtějí přijít o svobodu a práva (tím nemyslím právo krást autorská díla, ale jiná práva a soukromí).
takže většina lidí bude proti a tuhle „dohodu“ lze prosadit pouze nedemokratickým procesem (což ale v EU není nic až tak zvláštního).
Proč existují náhradní odměny? Proč mám platit za ukládání vlastních fotografií na prázdné médium? Náhradní odměny jsou pouze spravedlivou kompenzací za možnost volného rozmnožování autorských děl pro osobní potřebu.Preco plati A? Pretoze B je dobre.
Willful copyright or related rights piracy on a commercial scale
includes:
[(a) significant willful copyright or related rights infringements that have no
direct or indirect motivation of financial gain; and
(b) willful copyright or related rights infringements for purposes of
commercial advantage or financial gain. 37 ]
feawldfaghrs.rar legální nebo ne?
Něco jako potrefená husa se vždy ozve.
Nebo mi snad chceš namluvit, že si přes RapidShare vyměňují banky transakční logy? Nebo že linuxáci si platěj za to, aby si mohli stáhnout obraz jejich oblíbené distribuce přes HTTP protokol, přestože o klik vedle to maj buď přes FTP nebo Torrent?
Pohádky si šetři pro děcka a vnoučátka, ju?
Do školy a do zaměstnání to prostě nepatří. Pro přenos či distribuci mých vlastních autorských děl existují mnohem lepší služby než RapidShare či UložTo. Z toho vyplývá, že služby typu RapidShare či UložTo jsou primárně určený pro zlodějnu. Ještě jsem ochoten tolerovat služby jako DropBox, který mají ochranu heslem a po stažení "balíček" zmizí. A i tak je balíček dostupný jen určitou dobu. Funguje to perfektně a díky restriktivním pravidlům přes to zlodějna fungovat nemůže. Přičemž legálně jednajícího uživatele to nijak neomezuje.
Rozdíl mezi Googlem a RapidSharem je, že Google si narozdíl od RapidSharu na zlodějně nepostavil business. To je totiž klíčový fakt.Takže kdyby RS jenom ukazoval reklamy, tak by to bylo OK?
Vaše škola nemá intranet?Má, ale mizerný. Měl bych s tím něco udělat
.
Dobrej paradox — zaplatit za placku to né, ale zaplatit za RapidShare to jó.
.
(pozn. placky nekupuju a RS neplatím, obecně mě nějak moc nezajímá nic, co by nebylo v televizi)
Btw. to že je celý umělý pojem "intelektuální vlastnictví" (včetně autorského práva, patentů, atd.) nesmyslný a škodlivý není jen můj názor a názor nějakých "warezáků", ale i názor některých známých liberálních ekonomů (mimo jiné i nositele Nobelovi ceny za ekonomii, Friedricha Hayeka). Viz třeba esej Intelektuální vlastnictví: Základ tržního řádu, nebo rafinovaná státní regulace? od Josefa Šímy z Liberálního institutu.
Pokud jediné co mi bude hrozit je, že mi někdo zkopíruje (nikoliv ukradne) televizi nebo nábytek, pak ho klidně odemčený budu nechávatJaký kradení? Říkáte tomu přece "sdílení".Mně by bejt tebou docela sralo, kdybych dal X tisíc za gauč a po návratu z práce bych tam našel třeba nalitýho amigapowera s lahváčem v ruce, protože je mu na ní sice super, ale jen kvůli tomu si jí za ty těžký prachy přece kupovat nebude. Tak si jdeš rači lehnout, ale v tom si všímáš, že lože sdílíš s Kotyzem, kterej je tak utahanej z kydání hnoje, že pad a usnul rovnou v holinkách...
O čem se bavíme? Už se objevují filmy podporované a financované pomocí příspěvků, např. Star Wreck 
Filmy, hry, kvalita, kvantita. Budiž.
Když jsme u her, stačilo by medializovat kvalitu abandonware her, podporovat názor "pěkný a blbý je horší než pixelovitý a geniální". A i tohle by bylo proti hrabání chechtáků výrobcema.
Takže debatuje se tu o krádeži a mně přijde, že rovina je větší k diskusi. Je to o lenosti, krátké paměti, okamžitých ziscích.
A k špatnému svědomí? Kolik těch filmů nebyla tuctovejma sra*kama? "V Bruggách" (natočeno 2008) vyšlo na dvd za stovku, za krásnou cenu.
Média vytvořily módu a styl "co to jste za lidi, když něco nemáte", tak co se teď divíte? 
udělal by to někdo?Ten gauč? Samozřejmě :).
Tak proč ještě nikdo nevyrobil lepší CAD pro Linux a OpenStreetMap je na mnoha místech podobná středověkým mapám s nápisem „zde jsou lvi“?Pokud vím, tak ses ptal na gauč :) :D.
A proč by gauč udělal a mapu/CAD ne?Já pouze tvrdil, že gauč ano. O mapě jsem nic netvrdil.
.
Právo čístLOL. Někdy mi přijde, že RMS je až hodně nadčasové čtení. Jen mě překvapuje, že mě to ještě furt překvapuje.
Půjčit CD (knihu, film, cokoliv ...) rozhodně není nemorální.Tak ještě jednou...
Když nějaký SW nebo film "půjčujete", děláte to Ctrl+X - Ctrl+V a pak si to necháte stejnym způsobem vrátit?
(ale obávám se, že ty ostrovy akorát skoupí NWO a totéž bude chtít udělat s dalšími zeměmi…)
Nebo to udělají jako s referendem o vstupu do EU teďnevímvjakémstátu.V Irsku?
REPLY=n; until [ "$REPLY" = y ]; do read -n 1 -s -p $'Souhlasíte s Lisabonskou smlouvou? [y/n]\n'; done; echo "Lisabonská smlouva schválena"
A v tom krátkém výcucu se nepíše nic o samotném užití pro osobní potřebu...O tom se pise v tom dubnovem uvolnenem navrhu v sekci 2.14.
Kriminalizace by se automaticky týkala i "podněcování a napomáhání".
Tam už chybí jen "schvalování". I když na to by se dal použít obecný trestný čin "schvalování trestného činu".
Začátkem 20. století to vypadalo na nový ráj na Zemi. Dlouho ráj netrval. Výsledkem nakonec byl mír a fungující demokracie.
Možná je fakt nutný, aby takový sra*ky jako ACTA apod. dopadly na většinu lidí, aby si zase začli všímat svých svobod a života vůbec.
Proprietarni (komercni) SW casem zanikne a nebude tim padem co resit.
Hudba - bude vyhradne elektronicka takze naklady na jeji tvorbu budou takrka nulove. Navic takovouto hudbu muze tvorit kdekdo doma a dokonce k tomu nepotrebuje jiz dnes zadny proprietarni (komercni) SW. Vsechna hudba bude volne siritelna pac ji lide budou vytvaret pro radost a nikoliv pro byznys. V budoucnu se tim nikdo neuzivi ani nahodou.
Filmy - postupne zaniknou ve prospech nekonecnych tuctovych serialu pac to neco malo co se bude tocit tak bude takovy odpad ze to nikoho ani nenapadne nekam uploadova, nedej boze sdilet.
Pokus zpoplatnit internetove zpravodajstvi (Murdoch) je naprosto zoufaly pocin hodny snad nemocneho cloveka.
Warez zanikne sam pac nebudou zadna ilegalni data.
Prizivnici (OSA, Integram, BSA) zaniknou s warezem.
Pokud se odpíchnu od toho, že lidská fantazie je (skoro) neomezená, tak budu doufat, že např. Jarek Nohavica a Kabáti mají ještě hodně nenapsaných věcí 
K otázce příživníků: předpokládám jistou vazbu míry globalizace, technologické vyspělosti a dostupnosti technologií. A stejně tak vliv délky tvorby a života na vývoj trhu, snad by měl být tlak na zvyšování kvality i kvantity v průběhu času už jen proto, že tvůrců bude čim dál víc, s předpokládanou dostupností všeho. A to je zase hodně podmíněno všeobecnou dostupností internetu pro všechny.
Proprietarni (komercni) SW casem zanikne a nebude tim padem co resit.
Víte o něčem, co by takovému vývoji nasvědčovalo? Já si zatím ničeho nevšiml. Spíš naopak, jakkoli celkově rozšíření open source roste, jsou oblasti, kam se zatím prosazovat ani nezačal.
Například tam, kde je relativně malá skupina potenciálních uživatelů, ale ti uživatelé mají vysoké nároky (a jsou ochotni si za kvalitu zaplatit). Názorným příkladem jsou třeba ty tolikrát zmiňované CADy nebo obecně specializovaný technický nebo vědecký software. Výjimkou je samozřejmě případ, kdy tou cílovou skupinou jsou programátoři. :-)
Dále mne napadá software, u kterého je samotný program relativně nezajímavý a mnohem důležitější (a náročnější) je získání a (ruční) zpracování dat. Přikladem může být třeba navigační software. Nebo hry - tam typicky víc práce než vlastní engine dá vytvoření grafiky a map.
"Casem zanikne" neznamena behem nekolika let, ale nekolika desetileti. Nase generace se toho mozna ani nedozije.